Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Ceněné obložení stěn metra a unikátní písmo Metron. Zdroj: dreamstime Ceněné obložení stěn metra a unikátní písmo Metron. Zdroj: dreamstime

Ztracená identita pražského metra

Je současná situace vzhledu orientačního systému v pražském metru opravdu tak tristní, jak se shodují mnozí odborníci? A může s tím naše hlavní město něco dělat? Věříme, že ano!

Wayfinding jako integrální součást městské vizuální komunikace

Jednotná vizuální identita není výsadou pouze soukromých společností  vlastní vizuální prezentací se zabývají také města, která po vzoru úspěšných firem chtějí posílit svoji značku na trhu. V rámci této snahy často investují do tvorby krátkodobých reklamních kampaní namísto kvalitního a trvalého orientačního a navigačního (neboli wayfinding) systému, nepostradatelné pomůcky pro cizí návštěvníky i pro obyvatele města. Wayfinding systém tak mimoděk spoluvytváří vizuální identitu města a zároveň může sloužit jako prostředek identifikace jeho obyvatel s ním. Jeho případná nefunkčnost či neviditelnost, ke které může přispět i jeho vizuální neatraktivita, přináší frustraci návštěvníků, kterou pouhá kampaň pro podporu turistického ruchu neodstraní.

Kampaň Kampaň

„Čitelná“ města

V rámci uličního značení přecházejí města z tradičních směrovek na sloupech k sofistikovanějším způsobům informování chodců. Krok s technologickým vývojem drží koncept „čitelných“ měst (legible city), která rozmisťují v docházkové vzdálenosti přehledné informační panely s mapami. Na nich je představeno nejbližší okolí s užitečnými tipy na zkratky či veřejné služby, kromě popisu nejbližších památek zde návštěvník najde i vzdálenost k dalšímu panelu uváděnou v minutách chůze. Průkopníkem konceptu legible city byl anglický Bristol, proslavil jej pak zejména olympijský Londýn v roce 2009. Díky informačním panelům a dalším podpůrným prostředkům získávají chodci k „čitelným“ městům větší důvěru a objevují, že chůze může být nejen tím nejzdravějším, ale mnohdy také nejrychlejším způsobem pohybu po městě. Zavedení obdobného efektivního značení pro chodce by zajisté ocenili i cizí návštěvníci Prahy, kteří mnohdy netuší, že nejrychlejším způsobem, jak se dostat z Muzea na Můstek, je právě pěší chůze.

Podrobné informační panely slouží v Londýně turistům i místním. Zdroj: lacockgullam.co.ukPodrobné informační panely slouží v Londýně turistům i místním. Zdroj: lacockgullam.co.uk

Wayfinding v metru

Základní princip dobrého orientačního a navigačního systému je jeho celková důslednost – systém se má vždy zjevit v pravý čas na pravém místě. Pokud tento předpoklad nedodrží, ztrácí v něj jeho potenciální uživatel důvěru a systém nevyužívá. Předávaná informace nese vypovídací hodnotu nejen ve svém obsahu, stejně důležité je jeho grafické zpracování. Pokud obsah a forma nejsou v souladu, výsledek nemůže být funkční. Tento princip platí jak pro navigaci na povrchu, tak pod ním. Málokteré místo je však na kvalitním wayfindingu natolik závislé jako prostory metra, které jsou potenciálně náchylné k davovým panickým situacím. Právě v tomto uměle vytvořeném, veřejně přístupném mikrosvětě má však wayfinding systém možnost svou formou kvalitativně pozvednout dané prostředí.

Původní wayfinding v pražském metru navržený Jiřím Rathouským. Zdroj: metroweb.czPůvodní wayfinding v pražském metru navržený Jiřím Rathouským. Zdroj: metroweb.cz

Nedoceněný potenciál pražského metra

Koncepce výtvarné podoby orientačního systému v pražském metru byla dána dvěma významnými grafickými designéry, Jiřím RathouskýmRostislavem Vaňkem. Oba dokázali držet krok s oceňovanou architekturou stanic metra (v centrální části linky A) a názorně předvedli, že wayfinding systém nemusí plnit pouze praktickou funkci, ale může splňovat i vysoké estetické nároky a osobitým způsobem dotvářet prostředí podzemní dráhy. Názvy stanic jsou doposud vyvedené písmem, které bylo navrženo právě pro tento účel, a svými čistými liniemi a provedením v masivním materiálu souzní s velmi čistým, jednoduchým, avšak nákladným obložením stěn stanic a tunelů. Oba grafici navrhli také jedinečné piktogramy, které byly v souladu se zvolenými písmy. Přes jasné vize obou tvůrců o podobě informačního systému pro celou pražskou dopravu však nebyl tento plán nikdy uskutečněn.

Světově proslulý symbol londýnské podzemky a potažmo celého města. Zdroj: pinterestSvětově proslulý symbol londýnské podzemky a potažmo celého města. Zdroj: pinterest

Vrána bez křídel

Samotný znak metra, nazývaný díky svému „okřídlení“ vránou, vychází z pera výtvarníka Jaromíra Windsora a do dnešního dne prošel mnohými úpravami. U příležitosti čtyřicátého výročí zprovoznění metra v roce 2014 byla tehdejším pražským primátorem Tomášem Hudečkem deklarována snaha znovu zavést původní Windsorovou „vránu“ a postavit ji tak na roveň světově proslulému londýnskému znaku metra, který funguje jako symbol celého města. Tato snaha však nebyla provedena do důsledků, a nyní se tak můžeme v prostorách metra setkat se všemi početnými modifikacemi tohoto znaku – s „křídly“ či bez nich. Stejně jako samotné město Praha, které se kromě původního heraldického znaku prezentuje vícejazyčnou značkou od studia Najbrt, rozcestníkovým logem Prague City Tourismstrategií „ryzí emoce“ od studia Dynamo, a v neposlední řadě také vlastními logy každé městské části, nemá pražské metro jednotnou tvář.

Současné označení vstupu do metra na Můstku obsahuje jednu z mnoha variant znaku pražského metra, tzv. Současné označení vstupu do metra na Můstku obsahuje jednu z mnoha variant znaku pražského metra, tzv.

Metro nekoncepční

Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP), který metro provozuje, nejeví zájem v linii dvou významných osobností grafického designu pokračovat a vysoko nastavenou laťku nepřekonává. Naopak je zjevné, že současný wayfinding systém v pražském metru trpí absencí koncepce. Od devadesátých let, kdy DPP ukončil spolupráci s Rostislavem Vaňkem, vznikají nové vizuální aplikace bez koncepčního vedení grafickým designérem a dnes se tak můžeme setkat se směsicí různých stylů, ve kterých se torzo Vaňkovy vize setkává s pozůstatky původního Rathouského návrhu a živelnou DTP prací zaměstnanců Dopravního podniku a Metroprojektu. Jak je patrné například z případu nadužívaného a často nadrozměrného piktogramu vozíčkáře (který dokonce zcela nahradil piktogram pro výtah), vznik některých prvků podmínila spíše vnější kritika, která se na DPP snáší, než vlastní vize.

Jeden z mnoha případů nekoncepční práce s torzem wayfinding systému Rostislava Vaňka ve slepé stanici metra Nádraží Veleslavín. Foto: archiv autorkyJeden z mnoha případů nekoncepční práce s torzem wayfinding systému Rostislava Vaňka ve slepé stanici metra Nádraží Veleslavín. Foto: archiv autorky

V odborných kruzích panuje shoda, že vizuální kultura pražského metra se nedá, na rozdíl od architektonického řešení některých původních stanic, srovnat s jinými velkoměsty, která orientační systém podzemní dráhy povýšila na styl. Paříž, Londýn, Berlín či New York se vizuální stránkou svých podzemních drah chlubí – turisté si odvážejí suvenýry s logem londýnského metra či plánem toho newyorského. Pražské metro, které má díky oceňovanému ztvárnění původních stanic linky A nakročeno ke stejnému kultovnímu statusu, však dělá vše proto, aby tuto architektonickou hodnotu ubilo nepřehlednými plastovými orientačními cedulemi umístěnými na nevzhledných nosičích.

Nejnovější příspěvek k nejednotnému značení v pražském metru. Stanice metra A, Nádraží Veleslavín. Zdroj: dreamtsimeNejnovější příspěvek k nejednotnému značení v pražském metru. Stanice metra A, Nádraží Veleslavín. Zdroj: dreamtsime

Je na čem stavět

Město Praha, které je jediným vlastníkem Dopravního podniku, má možnost proti této nekoncepčnosti zasáhnout. Pro příklady povedeného značení nemusíme chodit daleko – v Berlíně, Vídni, Mnichově, Paříži či Londýně splňuje wayfinding v metru požadavky na funkčnost, nechybí mu „esprit“ a zároveň je konzistentní ve své formě. Inspiraci můžeme hledat nejen za hranicemi, ale i v rámci republiky. Ačkoliv Brno nedisponuje podzemní dráhou, svůj cit pro sjednocenou vizuální komunikaci předvedlo na orientačním značení pro chodce v centru města, které v rámci manuálu vizuální komunikace města Brna navrhla renomovaná designérka Věra Marešová.

Ukázka z wayfinding systému navrženého pro město Brno Věrou Marešovou, Zdorj: manuál vizuálnícho stylu města BrnaUkázka z wayfinding systému navrženého pro město Brno Věrou Marešovou, Zdorj: manuál vizuálnícho stylu města Brna

Právě spolupráci s odborníky – architekty a designéry – se pražský Dopravní podnik nejvíce vyhýbá. Prostory stanic navrhují zaměstnanci inženýrské společnosti Metroprojekt, která se stará o hloubení tunelů metra. Nově vzniklé stanice metra linky A z roku 2015 jsou po právu kritizovaným a často uváděným příkladem městské veřejné stavby, jejíž návrh by měl vzejít z architektonické soutěže. A podobně i značení navádějící k metru (v případě nových stanic často neviditelné) i v prostorách metra by mělo vzejít ze soutěže designérské. Sám Rostislav Vaněk míní, že není potřeba držet se jeho návrhu, že nejlepší by bylo vytvořit návrh zcela nový. Studenti vysokých uměleckoprůmyslových škol si tuto výzvu často berou za svou a souběžně vznikají teoretické práce, které vizuální komunikaci v prostorách metra podrobně mapují a navrhují praktické změny, jak se nekoncepčnosti ve značení vyhnout. Příležitost pro revizi nevyhovujícího orientačního a navigačního systému v pražské hromadné dopravě se Dopravnímu podniku nyní nabízí v přípravě plánované linky metra D. Vyslyší Praha volání odborníků a veřejnosti?

Ojedinělý příklad inovativního přístupu ve značení pražského metra na stanici Kolbenova. Zdroj: chaa.czOjedinělý příklad inovativního přístupu ve značení pražského metra na stanici Kolbenova. Zdroj: chaa.cz

Článek vychází z diplomové práce autorky mapující vývoj vizuální komunikace v metropolích (ke stažení zde) a je publikován se svolením magazínu Smart Cities, pro který byl určen. 

Galerie

Další články