Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek

Znovuvzkříšení plamene. Utajovaný památník Jana Palacha se po třiceti letech vrátil na své původní místo

Ocelový pylon navrhl architekt Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění. Měl nést plastiku navrženou Miloslavem Chlupáčem, k tomu ale z politických důvodů nakonec nedošlo.

Nedaleko budovy Národního muzea, kde se Jan Palach před 51 lety zapálil na protest proti začínající normalizaci, se skrývá dlouhá léta nedokončený a utajený druhý Palachův památník. Myšlenka jeho vytvoření vznikla před více než půl stoletím.

Bývalá budova Federálního shromáždění | Zdroj: prazsky.denik.czBývalá budova Federálního shromáždění | Zdroj: prazsky.denik.cz

Události, které se během realizace komplexu bývalé budovy Federálního shromáždění udály, přiměly Karla Pragera věnovat pylon památce Jana Palacha.

Třicetimetrový ocelový sloup znázorňující šlehající plameny měl podle původního plánu nést plastiku vytvořenou Miloslavem Chlupáčem. K jejímu umístění s názvem Plamen ale nakonec z politických důvodů nedošlo. Dlouhá léta se zvažovalo odstranění památníku úplně. Architektem Pragerem vyhrazené místo pro Chlupáčovu plastiku nahradil státní znak.

Výsledný odlitek vážící 800 kg | Zdroj: nm.czVýsledný odlitek vážící 800 kg | Zdroj: nm.cz

Palachův pomník na očích komunistickým poslancům

Dílo tak bylo přes dvacet let na očích bývalým komunistickým poslancům Federálního shromáždění. Přímo před slavnostním vstupem do komunistického parlamentu a pár desítek metrů od samotného upálení.

Ani po Sametové revoluci k dokončení památníku nedošlo. Až v roce 2018 Antonín Kašpar, který Pylon rekonstruoval, připomněl jeho zapomenutý význam. V Národním archivu objevil dokumentaci na přístavbu budovy Federálního shromáždění. Zde se již památník nazývá Palachův Pylon a obsahuje Chlupáčovu plastiku s názvem Plamen.

Plastika podle návrhu Miloslava Chlupáče od Antonína Kašpara | Zdroj: nm.czPlastika podle návrhu Miloslava Chlupáče od Antonína Kašpara | Zdroj: nm.cz

Slavnostní odhalení po letech od dokončení plastiky proběhlo až letos 17. listopadu. Ministr kultury tak vzdal hold těm, kteří se o svobodu v naší zemi v minulosti zasloužili. Na celý proces rekonstrukce jsme se zeptali samotného akademického sochaře Antonína Kašpara.

Nová budova Národního muzea s dokončeným památníkem | Zdroj: ct24.ceskatelevize.czNová budova Národního muzea s dokončeným památníkem | Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Jak se vám podařilo najít v archivu Národního muzea dokumentaci na přístavbu a úpravy budovy Federálního shromáždění? Objevil jste výkresy náhodou?
 

ANTONÍN: Byl jsem vyzván vedením Národního muzea k restaurování 28 metrů vysokého ocelového pylonu vedle nové budovy muzea, která byla původně postavena jako Federální shromáždění. K tomu bylo třeba postavit atypické lešení okolo sloupu. Toto lešení vážilo několik tun. Atypické bylo tím, že stálo v prostoru a nebylo ho možné nijak ukotvit, mělo se pouze opírat o ocelovou konstrukci. Proto jsme potřebovali znát statiku pylonu, tj. jak hluboké jsou základy, tedy zda pylon unese váhu lešení. Když jsem vedení NM požádal o příslušné výkresy, dostal jsem z archivu dvě bedny s veškerou původní projekční dokumentací s tím, abych si našel, co potřebuji. No a při tom jsem objevil několik dokumentů, ve kterých architekt Karel Prager nazývá tento ocelový monument Palachův Pylon. To bylo pro mne opravdu velké překvapení.

Vím, že Praha byla leta kritizována za to, že nemá památník odpovídající významu činu Jana Palacha. A já jsem najednou držel v ruce důkazy, které potvrzovaly, že Praha má největší Palachův památník na světě, který vznikl bezprostředně po jeho činu a stojí cca 150 metrů od místa oběti Jana Palacha. Jen o tom nikdo nevěděl! Karel Prager a Miloslav Chlupáč pravý účel pylonu v době jeho vzniku logicky tajili a později oba zemřeli. A těch pár zasvěcených z jejich rodin a z Pragerova atelieru GAMMA již na celou věc neupozornil. Napsal jsem tedy restaurátorský záměr, ve kterém jsem na tuto skutečnost upozornil a přiložil jsem k tomu fotokopie nalezených dokumentů s tím, že by bylo vhodné Palachův pylon plně rehabilitovat a doplnit ho o původně zamýšlenou sochu Miloslava Chlupáče.

Byla pro vás rehabilitace Palachova pylonu velkou výzvou? Měl jste dobré podklady k realizaci?

ANTONÍN: Samozřejmě. Jediný podklad, ze kterého se dalo při realizaci vycházet, byla 37 cm vysoká sádrová skica, která je uložena v archivu architektury v Národní galerii. Umístění sochy je načrtnuto v projekční dokumentaci, kde samotný náčrtek plastiky je kresba o rozměrech cca 1 × 1 cm.

Znovuoživení vzpomínek na Miloslava Chlupáče

Spolupracoval jste i se synem Miloslava Chlupáče, Janem Chlupáčem? Pomohl vám k přesnější rekonstrukci plamene?

ANTONÍN: Ano, seznámení s Janem Chlupáčem bylo velkým přínosem. Pokud totiž zvětšíte 37 cm vysokou skicu do skutečných rozměrů, které jsou přibližně 2 × 2 × 2 metry a uděláte to mechanicky, objeví se různé disproporce, plochy nejsou vyvážené, linie a hrany sochy na sebe nenavazují atd. Musel jsem tedy udělat poměrně rozsáhlé zásahy a sochu dotvořit tak, aby její proporce dávaly smysl a aby bylo dosaženo takového výsledného dojmu, který M. Chlupáč zamýšlel. Potřeboval jsem se seznámit s jeho tvorbou a poznat co nejlépe způsob jeho modelace.

Jeho syn mne pozval do zachovaného ateliéru svého otce, kde jsem si mohl prostudovat další sochy a návrhy, což mi velmi pomohlo. U toho jsme si povídali o jeho otci, o tom, jak žil, jak pracoval, jaké používal materiály apod. Při tom jsem vyslechl i krásné povídání o Chlupáčových kamarádech, jako byli Boštík, Palcr, Podhrázský, Zoubek a další. Když jsem já studoval, tak tito umělci pro nás byli bozi a velké vzory!

Jaký je pro vás pocit dokončit práci za K. Pragera a M. Chlupáče, kteří realizaci nemohli uskutečnit?

ANTONÍN: Víte, ta 37 cm vysoká skica vznikla před 50 lety. Zrealizovat po takové době neuskutečněný projekt sochaře a takového člověka, jakým byl Miloslav Chlupáč, je pro mne velká čest. A pokud se týká samotného Pylonu, možná to bude znít neuvěřitelně, ale když byl před budovou Federálního shromáždění postaven, jel jsem náhodou kolem.

Nechápal jsem tehdy úplně, co se to tam objevilo, ale byl jsem ohromen, jak tou vyváženou minimalistickou kompozicí, tak 28metrovou výškou i neskutečnou masou ocelových desek. Tenkrát jsem si řekl, že bych rád jednou takové věci dělal! Možná proto se ze mne stal sochař. A možná proto dělám monumentální kovové objekty a plastiky. A nakonec, kruh se uzavřel a po letech jsem tento pylon restauroval a snad se i trochu zasloužil o jeho rehabilitaci.

Jak a proč jste vybral zvolený materiál místo původní žuly?

ANTONÍN: Když jsem spočítal váhu potřebného žulového bloku, vyšlo mi neuvěřitelných 25 tun! Přesto, že základy Pylonu jsou hluboké 7 metrů, po poradě se statikem bylo konstatováno, že by konstrukce byla příliš zatížena jedním směrem. Proto jsem navrhl změnu materiálu na bronz, což památkáři i investor odsouhlasili. Výsledný odlitek váží 800 kg.

Další články