Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Virtual Ritual. Režie: Jan Mocek. Divadlo Archa, Praha, 2019. Foto: Adéla Vosičková Virtual Ritual. Režie: Jan Mocek. Divadlo Archa, Praha, 2019. Foto: Adéla Vosičková

Žijeme ve vypjaté době. Dobrých architektů je třeba více než kdy jindy, říká Osamu Okamura

Architekt Osamu Okamura se před nedávnem stal novým děkanem FUA TUL v Liberci. Zároveň je také předsedou Komise Rady hlavního města Prahy pro umění ve veřejném prostoru, členem Správní rady Nadace české architektury, členem Komise rozvoje urbanismu, architektury a veřejného prostoru Rady MČ Prahy 7 a nominátorem Ceny Evropské unie za současnou architekturu (Ceny Miese van der Rohe) za Českou republiku. V minulosti byl programovým ředitelem festivalu reSITE a šéfredaktorem časopisu ERA21. Rozhovor s ním přinášíme v rámci série mini rozhovorů se členy liberecké fakulty umění a architektury.

Čím se nyní zabýváte?

OSAMU: Teď jsem se vrátil ze Záhřebu ze setkání vedoucích představitelů evropských architektonických škol, kde jsme s kolegy diskutovali důležitost neformálních rozměrů vzdělávání mimo oficiální kurikulum. Jinak ale ve své soukromé praxi právě dokončuji práci na velkém mezinárodním projektu v rámci programu Kreativní Evropa. V projektu Share Cities: Creative Momentum mám mimo jiné roli kurátora finálního výstupu spolupráce konsorcia jedenácti partnerů ze šesti zemí.

Teď, kdy tento čtyřletý projekt kulminuje a již směřuje k prezentaci finálních výsledků, jsme se rozhodli, že nechceme usilovat o původně uvažovanou tradiční architektonickou výstavu, ale že chceme experimentovat s alternativními formáty komunikace architektonického obsahu směrem k novým cílovým skupinám. Se zajímavými českými performery Janem Mockem a Táňou Švehlovou jsme připravili gamingovou performanci Virtual Ritual, která bude mít premiéru v říjnu v pražském divadle Archa. Za pomoci originálního použití live videa, 3D animací a YouTube formátů, poukazuje performance na skryté souvislosti mezi realitou a virtuálním prostorem, na souvislosti mezi herními pravidly a pravidly, kterými se řídí chod měst.

Virtual Ritual. Režie: Jan Mocek. Divadlo Archa, Praha, 2019. Foto: Michal HančovskýVirtual Ritual. Režie: Jan Mocek. Divadlo Archa, Praha, 2019. Foto: Michal Hančovský

Dalším výstupem je série osmi animovaných krátkých filmů, na kterých jsem spolupracoval s architektem Martinem Hejlem a výtvarným umělcem Alexeyem Klyuykovem. Jednotlivé epizody ve zkratce ukazují typické problémy současných měst a navrhují kreativní cesty k jejich řešení, inspirované prací našich partnerů z Budapešti, Berlína, Katovic nebo Bělehradu atp.

Poslední projekt, který bych chtěl zmínit, souvisí s mým působením ve správní radě Nadace české architektury a se snahou šířit znalosti o současné architektuře a městě směrem k nejširší veřejnosti. Inspirován Fulbrightovým stipendiem, které jsem získal minulý rok v létě pro pobyt a výzkum v Chicagském architektonickém centru, jsem teď začal s nakladatelstvím Labyrint připravovat komiksovou učebnici urbanismu. Právě dopisuji scénář, kniha by měla ideálně vyjít na podzim příštího roku. Chtěli bychom přiblížit problematiku tvorby města mladé generaci dostatečně komplexní a současně atraktivní a přístupnou formou.

reSITE 2017: Invisible City. Foto: Dorota Velek / reSITEreSITE 2017: Invisible City. Foto: Dorota Velek / reSITE

Co vás přivedlo do vedení liberecké Fakulty umění a architektury?

OSAMU: Na podzim minulého roku jsem byl osloven vedením školy, jestli bych se nechtěl zúčastnit výběrového řízení na nového děkana fakulty. Ta zpráva přišla přesně v okamžiku, kdy jsem se rozhlížel po nových profesních výzvách. Učil jsem předtím osm let na Mezinárodním architektonickém institutu v Praze – na ARCHIPu. Ale v Liberci jsem byl na Fakultě umění a architektury třeba už za Bořka Šípka v umělecké a vědecké radě. Současně se zapojuji na různých dalších školách do přednášení nebo v diplomových, disertačních nebo habilitačních komisích.

Každopádně do této role jsem šel pořád dost do neznáma. Největší obavy jsem měl z toho, že ta práce bude spíše úmorná. Ale teď po několika měsících zjišťuji, že to bylo dobré rozhodnutí. Jsem nadšený ze školy a z týmu lidí, kteří tu působí, ze studentů a jejich tvořivosti, a z projektů, které vznikají. A nakonec i z města Liberec, které je uprostřed přírody a dává mi možnost větší koncentrace na to, čím se chci zabývat. Úžasná je také příležitost osobně se setkávat a inspirovat se mnohaletými zkušenostmi profesora Jiřího Suchomela (rozhovor s ním je také součástí této série – pozn.red.), zakladatele naší školy. Takže šťastný konec, tedy vlastně začátek.

Dům s možností růstu. Rodinný dům v Bělkovicích, 2008. Foto: Filip ŠlapalDům s možností růstu. Rodinný dům v Bělkovicích, 2008. Foto: Filip Šlapal

Jaké máte se školou plány do budoucna?

OSAMU: Mám samozřejmě se školou hodně vysoké ambice, rád bych posiloval přístupy, které posouvají naši architektonickou profesi a její roli ve společnosti dále. Zajímají mě inovativní postupy, nová témata, nová řešení reagující na akutní výzvy environmentální, klimatické, společenské, ekonomické, politické nebo technologické. Žijeme ve vypjaté době, kdy je dobrých architektů i umělců s vyváženým technickým i humanitním vzděláním třeba více než kdy jindy.

Trénování schopnosti vnímat své okolí je jedním z mých úkolů vůči naším pedagogům i studentům, abychom byli schopni pozorovat a správně vyhodnocovat výzvy, které se kolem nás dějí a abychom na ně byli adekvátním způsobem schopni odpovídat.

Ojedinělé je zasazení naší školy na spojnici architektury, designu a výtvarného umění. Zároveň máme k dispozici vynikající technologické vybavení naší univerzity, které nabízí možnosti testování robotického sestavování konstrukcí, 3D tisk budov nebo vyhodnocování a řízení kvality prostředí budov a měst pomocí inteligentních systémů. Disponujeme také zázemím mezinárodně uznávané fakulty textilní, která vyvíjí nano-textilie, které by mohly v budoucnu sehrát i v architektuře důležitou roli. Kromě toho bych chtěl naši školu, i díky svým kontaktům, dále propojovat se světem, a tak ještě více akcelerovat výměnu znalostí a zkušeností v rámci naší i příbuzných profesí. Případně rovnou budovat týmy napříč školami a zeměmi tak, abychom byli schopni z naší komunikace co nejvíce vytěžit.

Osamu Okamura provádí J.E. velvyslance Japonska v ČR pana Kaoru Šimazakiho po školním ateliéru během jeho přátelské návštěvy Fakulty umění a architektury TUL, 2019. Foto: Jana Vašáková Havlíková / TULOsamu Okamura provádí J.E. velvyslance Japonska v ČR pana Kaoru Šimazakiho po školním ateliéru během jeho přátelské návštěvy Fakulty umění a architektury TUL, 2019. Foto: Jana Vašáková Havlíková / TUL

Taky se těším, že budu od příštího roku na škole i učit. Zatím se věnuji spíše manažerské práci. Ale nechci být jenom organizátorem a školu reprezentovat navenek. Těším se opět na interakci se studenty, na jejich zvědavé otázky. A také mě nemine nutnost začít pracovat na své akademické kariéře, což je dost specifická záležitost, ale v podstatě i nezbytná, aby škola nejen prospívala, ale i dále se rozvíjela a aby se především posílily naše výzkumné kapacity. Chystáme se více spolupracovat s průmyslem v našem regionu. V současnosti proto akreditujeme zcela nové doktorské studium v oboru architektura a urbanismus. Budeme tak mít možnost nejen získávat doktorandy, ale vtahovat je i přímo do výuky, aby se jejich nejnovější poznatky rovnou dostávaly do oběhu a dostaly tak šanci na rychlé využití v praxi. Pokud uvažujete o doktorském studiu v oboru architektura a urbanismus, rádi vás zapojíme. Přijímací řízení bude probíhat v září roku 2020.

http://www.fua.tul.cz/

Další články