Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Klinika byla projektována jako budova s  téměř nulovou spotřebou energie. Energetická náročnost je desetkrát nižší ve srovnání s jinými nemocničními prostory, zdroj: FNOL Klinika byla projektována jako budova s téměř nulovou spotřebou energie. Energetická náročnost je desetkrát nižší ve srovnání s jinými nemocničními prostory, zdroj: FNOL

Zelená architektura bez hranic. V Česku vznikla energeticky šetrná nemocnice i první průmyslová hala

K tomu, abychom stavbu nazývali zelenou, nemusí její exteriér nutně zahrnovat střešní nebo vertikální zahradu. Udržitelné stavby jsou vystavěny za užití lokálních, často recyklovaných materiálů, pracují s obnovitelnými zdroji, šetří vodou a mnohdy dokonce ochlazují své okolí.

První certifikovaná šetrná budova, centrála ČSOB v pražských Radlicích, byla slavnostně otevřena před deseti lety (2009). Ve stejné době vznikla z projektu studentů Petra Vogela a Petra Kotka jedna z nejvlivnějších organizací v českém stavebnictví, Česká rada pro šetrné budovy – ta v současnosti převyšuje 100 členů.

Jeden z vítězných návrhů soutěže Český soběstačný dům, zdroj: Český soběstačný důmJeden z vítězných návrhů soutěže Český soběstačný dům, zdroj: Český soběstačný dům

Také Český soběstačný dům (2016), architektonický projekt s přidruženou studentskou soutěží, zaměřený na výzkum a stavbu budov v různé míře soběstačnosti, dokazuje, že téma udržitelnosti je nezbytnou součástí debaty o budoucnosti stavebnictví, bydlení a životního stylu.

Jeden z vítězných návrhů soutěže, zdroj: Český soběstačný důmJeden z vítězných návrhů soutěže, zdroj: Český soběstačný dům

Avšak zatímco podíl šetrných budov roste a u rodinných domů se v pasivním standardu staví šest procent novostaveb, na zelenou průmyslovou halu nebo nemocnici čekalo nejen Česko poměrně dlouho.

Pasivní průmyslová hala

Každý metr zelené fasády vyšel na zhruba 12 tisíc korun, zdroj: LIKO-SKaždý metr zelené fasády vyšel na zhruba 12 tisíc korun, zdroj: LIKO-S

Energeticky šetrná vizionářská hala, první svého druhu na světě, stojí ve Slavkově. „V přírodě jde do tuhého. Nové průmyslové stavby jsou většinou orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat,“ popisuje situaci na trhu autor zeleného návrhu, architekt Zdeněk Fránek, jehož hala, porostlá desítkami druhů rostlin, vyniká novátorským přístupem. 

Budova se snaží kompenzovat přírodě zabranou zeleň, zdroj: LIKO-SBudova se snaží kompenzovat přírodě zabranou zeleň, zdroj: LIKO-S

 „Běžné haly, které jsou opláštěné standardními materiály, generují ohromné množství tepla a působí jako radiátory. A co více, výstavba v Česku denně znehodnotí 10 hektarů půdy, která přestává zadržovat vodu. Zelené budovy jsou schopny tyto jevy eliminovat,“ upozorňuje Libor Musil, zakladatel společnosti LIKO-S.

Průmyslová hala LIKO-Vo je schopná ochladit své okolí až o deset stupňů, zdroj: LIKO-SPrůmyslová hala LIKO-Vo je schopná ochladit své okolí až o deset stupňů, zdroj: LIKO-S

Oproti ostatním halovým objektům, nad nimiž se horký vzduch ohřívá až na teplotu 80 °C, dokáže budova LIKO-Vo snižovat radiaci tepla a ochlazovat své okolí až o 10 °C, především díky izolačním schopnostem živých zelených ploch. 

Zelené plochy slouží k tepelné izolaci, ale i k zadržování vláhy, zdroj: LIKO-SZelené plochy slouží k tepelné izolaci, ale i k zadržování vláhy, zdroj: LIKO-S

Množství rostlin na střeše a fasádě budovy tak nejen reguluje teplotu, ale také skvěle kompenzuje zastavěný prostor a přírodě navrací zabranou zeleň. Vláha pro zalévání květin pochází z odpadní vody, která je čištěna kořenovými čistírnami na fasádě a střeše.

Rostliny čistí vzduch i uvnitř haly, zdroj: LIKO-SRostliny čistí vzduch i uvnitř haly, zdroj: LIKO-S

Stavba unikátní haly stála 60 milionů korun, tedy asi dvonásobně více, než kdyby vznikla standardním způsobem. „Důležité pro nás však je, že šetříme zdraví lidí a přírodu,“ objasňuje priority firmy její zakladatel Libor Musil.

Interiéry jsou vkusně zařízeny, zdroj: LIKO-SInteriéry jsou vkusně zařízeny, zdroj: LIKO-S

LIKO-S vychází z filosofie, že design, architektura a udržitelnost mohou – a měly by – jít ruku v ruce. Ekologické pojetí stavby dokazuje, že i průmyslové budovy mohou působit vzdušně, čistě a nijak nenarušit ráz krajiny. 

Energeticky šetrná nemocnice

Nová budova Fakultní nemocnice v Olomouci je první certifikovanou, energeticky šetrnou nemocnicí na světě, zdroj: FNOL Nová budova Fakultní nemocnice v Olomouci je první certifikovanou, energeticky šetrnou nemocnicí na světě, zdroj: FNOL

Prvenstvím se může Česko chlubit také v oblasti šetrných zdravotnických zařízení – v září 2018 se otevřela v Olomouci první certifikovaná, energeticky šetrná nemocnice.

Nechybí ani zázemí a výukové prostory pro studenty lékařských oborů, zdroj: FNOLNechybí ani zázemí a výukové prostory pro studenty lékařských oborů, zdroj: FNOL

Architekt Adam Rujbr, zakladatel a šéf studia Adam Rujbr Architects, navrhl a postavil nový pavilon vnitřního lékařství, gastroenterologie, jednotky intenzivní péče a geriatrie jako první nemocniční budovu na světě v pasivním energetickém standardu.

LED osvětlení má v sobě integrovaná čidla na přítomnost osob a na intenzitu denního světla, zdroj: FNOLLED osvětlení má v sobě integrovaná čidla na přítomnost osob a na intenzitu denního světla, zdroj: FNOL

„Klinika byla projektována jako budova s inovativními prvky a téměř nulovou spotřebou energie. Energetická náročnost je desetkrát nižší ve srovnání s prostorami, ve kterých sídlí tyto zdravotnické provozy dnes,“ popsal již v průběhu stavby Jaroslav Junek, vedoucí útvaru investic FN Olomouc.

Budova by měla být díky použitým materiálům v případě potřeby snadno přestavitelná, zdroj: FNOLBudova by měla být díky použitým materiálům v případě potřeby snadno přestavitelná, zdroj: FNOL

„Zvolili jsme LED osvětlení, které má v sobě integrovaná čidla na přítomnost osob a na intenzitu denního světla. To znamená, že pokud je v některé části dostatek denního světla, umělá svítidla se automaticky ztlumí nebo vypnou,“ vysvětluje autor projektu.

 Do chirurgického komplexu s centrálním rentgenem a operačními sály je možné pacienty přepravit suchou nohou proskleným ocelovým tubusem v délce 50 metrů, zdroj: FNOL Do chirurgického komplexu s centrálním rentgenem a operačními sály je možné pacienty přepravit suchou nohou proskleným ocelovým tubusem v délce 50 metrů, zdroj: FNOL

Nová budova je navržena tak, aby maximálně využívala nejen denního světa, ale také efektivně hospodařila s teplem. Nechybí ani zelená střecha, která slouží jako retenční nádrž pro vodu. K regulaci teploty využívá klinika mimojiné v Česku dříve neaplikovanou technologii chlazených stropů. Ta je oproti klimatizaci mnohem příznivější pro pacienty trpící alergiemi nebo astmatem

Důraz je kladen na přirozené denní světlo, zdroj: FNOLDůraz je kladen na přirozené denní světlo, zdroj: FNOL

Se stavbou nemocnice v pasivním standardu sice jako první začali Němci ve Frankfurtu nad Mohanem, ale jako první byla letos dokončena právě klinika v Olomouci," říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Adam Rujbr navrhl nový pavilon vnitřního lékařství, gastroenterologie, jednotky intenzivní péče a geriatrie jako první nemocniční budovu na světě v pasivním energetickém standardu, zdroj: FNOLAdam Rujbr navrhl nový pavilon vnitřního lékařství, gastroenterologie, jednotky intenzivní péče a geriatrie jako první nemocniční budovu na světě v pasivním energetickém standardu, zdroj: FNOL

Další energeticky šetrné budovy z veřejných prostředků by měly brzy vyrůst v Pardubicích (depozitář Východočeského muzea), v Dobříši (knihovna) a v Postřekově (základní škola).

Galerie

Další články