Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Hlavním znakem vily se stal elipsovitý otvor ve střeše, který vytvořil míst pro zahradu. | Foto: Boys Play Nice Hlavním znakem vily se stal elipsovitý otvor ve střeše, který vytvořil míst pro zahradu. | Foto: Boys Play Nice

Závidět povoleno. Vybíráme 5 domů od českých architektů, které vynikají zpracováním a originalitou

Mnoho z nás má sen o vlastním bydlení. Někteří sní o bytu, jiní o domu a další třeba i o vile. Některým se tento sen splnil, jiní na něj stále čekají. Pokud ve svém snu zatím nežijete, přinášíme vám dávku inspirace i pár důvodů, proč k budování vašeho domova přizvat architekty. Níže představujeme pět povedených realizací od českých architektů, které dokazují, že na kvalitní architekturu můžeme narazit čím dál častěji.

Rodinný dům v údolí Dyje

Za moderním domem, který nenarušuje okolní zástavbu, stojí Kuba & Pilař architekti. | Foto: Boys Play NiceZa moderním domem, který nenarušuje okolní zástavbu, stojí Kuba & Pilař architekti. | Foto: Boys Play Nice

V jihomoravském Znojmě můžete natrefit na pozoruhodnou stavbu, která doslova „roste z terénu“. Řeč je o rodinném domě, za kterým stojí Ladislav Kuba, Tomáš Pilař a Norbert Walter z brněnského architektonického studia Kuba & Pilař architekti, kteří za tuto realizaci získali ocenění v kategorii rodinný dům v Národní ceně za architekturu Grand prix 2020. Dům je zasazen do proluky mezi rodinnými domy u nábřeží řeky Dyje a nabízí dechberoucí výhledy na znojemské pamětihodnosti, nacházející se na protějším břehu. Stavba i přes své novodobé pojetí nenarušuje okolní klasickou zástavbu.

Svažitý a strmý pozemek s terasovou úpravou, nedostatek místa a orientace na sever daly hlavní tvarové parametry domu, který z půdorysu úzkého obdélníku roste do výšky. Z jedné strany jednopodlažní budova přechází na straně druhé k třípodlažní a svou střechou tak navazuje na výšku sousedních domů. Celozelená střecha si pohrává s iluzí, kdy opticky přechází do stoupající zahrady. 

Dům se pyšní dechberoucími výhledy na znojemské pamětihodnosti. | Foto: Boys Play NiceDům se pyšní dechberoucími výhledy na znojemské pamětihodnosti. | Foto: Boys Play Nice

Nejvyšší patro domu je propojeno s terasou. | Foto: Boys Play NiceNejvyšší patro domu je propojeno s terasou. | Foto: Boys Play Nice

Nejvyšší patro domu, sloužící jako hlavní obytný prostor, je propojeno s venkovní terasou a zahradou. Do takzvaného „plovoucího prostoru“, bez dělících prvků, je zasazen uzavřený box s toaletou, vestavěnou částí kuchyně, spíží a krbem. Do celého interiéru pronikají paprsky slunečního svitu přes velká střešní okna a obyvatelům se nabízí i výhledy na sever směrem k údolí řeky Dyje. Ve druhém patře se nachází ložnice s vlastní koupelnou, dva dětské pokoje, koupelna, místnost pro domácí práce a pokoj pro hosty. První patro slouží z jedné části jako garáž pro jedno vozidlo, z druhé jako technická místnost a v neposlední řadě se zde vedle vstupu nachází prosvětlená pracovna. 

V domě najdeme čistý, až minimalistický interiér. | Foto: Boys Play NiceV domě najdeme čistý, až minimalistický interiér. | Foto: Boys Play Nice

Nezvyklý dům si pohrává i s materiály. Terasy jsou zhotoveny z betonu a fasáda je tvořena obklady z černých hliníkových plechů, čímž nechává vyniknout zelenou střechu. V domě narazíme i na mléčné profilové sklo, které tvoří boční stěnu schodiště. Hra s materiály a optickými klamy tak nechala vzniknout jedinečnou stavbu, která by minimálně za nás neměla zůstat bez povšimnutí.

Vila vnitřní krajina

Za neobvyklou vilou stojí architekti z ateliéru Štěpán. | Foto: Boys Play NiceZa neobvyklou vilou stojí architekti z ateliéru Štěpán. | Foto: Boys Play Nice

Vila vnitřní krajina podle architekta Marka Štěpána z ateliéru Štěpán se stala Stavbou roku 2021, kterou nemůžeme v tomto článku opomenout. Titul získala za svou kultivovanost, nápadité sladění materiálů a působivou architekturu individuálního bydlení. Přání klienta a investora, Miroslava Mixy, žít venku a malý pozemek inspirovaly k vytvoření neobvyklé stavby, která vychází z principů antických atriových domů. Díky elipsovitému otvoru ve střeše vznikl prostor pro zahradu a vila tak, stejně jako naše Země obíhá kolem Slunce, obíhá kolem své vnitřní krajiny.

Hlavním znakem vily se stal elipsovitý otvor ve střeše, který vytvořil místo pro zahradu. | Foto: Boys Play NiceHlavním znakem vily se stal elipsovitý otvor ve střeše, který vytvořil místo pro zahradu. | Foto: Boys Play Nice

Dřevo a převážně beton se staly hlavními materiály této realizace. | Foto: Boys Play NiceDřevo a převážně beton se staly hlavními materiály této realizace. | Foto: Boys Play Nice

Dvoupodlažní vila, orientována takřka zcela do sebe, je vystavěna v blízkosti historického centra Nového Jičína. Díky mírně svažitému pozemku má dům tři výškové úrovně. Na úrovni ulice se nachází betonový vstup s technickým zázemím budovy. Hlavní prostor, o necelé patro výše, slouží jako společenská část a nejvýše najdeme klidovou zónu s ložnicemi. Společenská a klidová část jsou k sobě kolmé a svírají travnaté atrium, které je obehnáno dřevěnou terasou se saunou a ochlazovacím bazénkem.

Hlavními materiály stavby se staly dřevo a beton. Tato souhra se line celým domem a vytváří vyváženou kombinaci, která si pohrává se surovostí a ušlechtilostí. Fasádu stavby tvoří jak průhledy z dřevěných akátových desek, tak beton prorostlý rostlinami. Sám Marek Štěpán považuje beton za jeden z „nejpravdivějších“ materiálů současnosti, který se sice hůře opracovává, ale zato žije v harmonii s okolním světem.

Motiv Lysé Hory pokrývá celou stěnu v ložnici. | Foto: Boys Play NiceMotiv Lysé Hory pokrývá celou stěnu v ložnici. | Foto: Boys Play Nice

Vila je plná propracovaných detailů, které umocňují její výjimečnost. Kromě neobvyklého exteriéru najdeme v jejím interiéru například kruhový otvor nad jídelním stolem nebo rozměrný motiv beskydské dominanty – Lysé Hory –, který pokrývá celou jednu stěnu v ložnici. „Chtěl jsem zkusit vnitřní uspořádání domu, ve kterém se člověk přirozeně pohybuje nebo v něm může jen tak plynout jako ryba ve vodě,“ říká o dispozici Marek Štěpán.

Dům v ocelovém korzetu

Jan Šépka s Janem Kolářem stojí za rekonstrukcí domu, který je obehnán „ocelovým korzetem". | Foto: Aleš JungmannJan Šépka s Janem Kolářem stojí za rekonstrukcí domu, který je obehnán „ocelovým korzetem". | Foto: Aleš Jungmann

Na naše poměry radikální přístup zvolili při rekonstrukci rodinného domu v Praze architekti Jan Šépka s Janem Kolářem z ateliéru Šépka architekti. Původně rekreační domek z 30. let 20. století prošel za svou existenci mnoha přestavbami, které se podepsaly na jeho stabilitě. Rekonstrukce takovýchto staveb nebývají pro architekty jednoduché, protože musí brát ohled jak na samotnou statiku a bezpečnost, tak na historii a genia loci domu, který by měl být i po zásahu architektů stále cítit. To, že se architektům podařilo tyto požadavky splnit, dokazuje i nominace za Českou republiku na cenu Miese van der Rohe v roce 2020.

Jak exteriér, tak interiér tvoří surové materiály. | Foto: Aleš JungmannJak exteriér, tak interiér tvoří surové materiály. | Foto: Aleš Jungmann

V interiérech hrají velkou roli detaily, jako je nábytek ze dřeva nebo barevné závěsy. | Foto: Aleš JungmannV interiérech hrají velkou roli detaily, jako je nábytek ze dřeva nebo barevné závěsy. | Foto: Aleš Jungmann

Architekti se vydali netradiční cestou ocelového korzetu, který celý dům obklopuje a zpevňuje. „Ocelový korzet není pouze technickým prvkem, je zamýšlen i jako treláž pro popínání rostlin a po architektonické stránce sceluje celý objekt,“ říká Jan Šépka. Dům přišel o svou mansardovou střechu, která ale napomohla, stejně jako korzet, ke změně dispozice druhého patra. Díky tomuto zásahu se vyřešil problém tepelné izolace a druhé patro získalo na místě bývalé terasy nový pokoj. Terasy se architekti ale taky nevzdali. Vytvořili ji na nově vybudované střeše, kam se dá dostat schody přímo ze zahrady.

Na střeše domu vznikla terasa, na kterou vedou schody ze zahrady. | Foto: Aleš JungmannNa střeše domu vznikla terasa, na kterou vedou schody ze zahrady. | Foto: Aleš Jungmann

Celý projekt nechává vyniknout surové materiály, a to jak v exteriéru, tak i v interiéru. Kromě ocele v podobě korzetu jsou hlavními materiály beton, sklo a dřevo. Hojně užívaný beton se v interiéru nachází převážně ve formě tvárnic, které jsou ve druhém patře ponechány ve své přirozené podobě bez jakýchkoliv dalších úprav. 

Betonové pokoje jsou doplněny schody a nábytkem na míru. Tento hrubý interiér je doplněn o mobilní nábytek z březové překližky v podobě spacích buněk, skříní, které rozdělují místnosti, i solitérního nábytku,“ dodává Jan Šépka. Kromě na míru zhotoveného nábytku kladli architekti velký důraz na závěsy, které se staly nedílnou součástí prostorných oken. Na pohled provokující dům nabízí pohodlné bydlení, které se bude díky zvoleným materiálům a nevyzpytatelné zeleni neustále proměňovat.

Rodinný dům v Lanškrouně

Za jednopodlažní stavbou v Lanškrouně stojí architekt Martin Neruda. | Foto: Alex Shoots BuildingsZa jednopodlažní stavbou v Lanškrouně stojí architekt Martin Neruda. | Foto: Alex Shoots Buildings

Architekt Martin Neruda navrhl do vilové čtvrti v Lanškrouně rodinný dům, který i přes své nenápadné vzezření poutá pozornost kolemjdoucích. Přízemní stavba zaujme na první pohled poloprůsvitnou stěnou z polykarbonátu, která vytváří hru světla a stínu, a kolemjdoucí tak nechává hádat, co se za ní asi ukrývá. 

Interiér je laděn do jemné barevnosti s tmavými akcenty.  | Foto: Alex Shoots BuildingsInteriér je laděn do jemné barevnosti s tmavými akcenty. | Foto: Alex Shoots Buildings

Hlavní obytnou místnost je možné během letních měsíců zcela otevřít a propojit ji tak se zahradou. | Foto: Alex Shoots BuildingsHlavní obytnou místnost je možné během letních měsíců zcela otevřít a propojit ji tak se zahradou. | Foto: Alex Shoots Buildings

Jednopodlažní dům se obdobně jako Vila vnitřní krajina rozprostírá okolo atria, ze kterého se tak stává pomyslné srdce celého projektu. Dům je rozdělen do jednotlivých segmentů, místností, které se kaskádovitě linou po mírně svažitém povrchu, obklopují atrium a navazují na jižní zahradu. Hlavní obytná místnost se nachází přesně mezi atriem a zahradou. V letních měsících je možné tuto část domu zcela otevřít a propojit tak obě zahrady.

Zalamované železobetonové stropní desky lemují celou stavbu. Díky svým přesahům chrání obyvatele před nepříznivým počasím a vytváří příjemná zákoutí k odpočinku. Přání bydlet v intenzivním kontaktu se zahradou umocňují velká francouzská okna, zvolená barevnost, materiály a všudypřítomné rostliny. Beton v podobě stropů, překladů a parapetů vyvažují jasanové příčky spolu s dubovou podlahou. Místnosti jsou laděné do jemné barevnosti světlého dřeva, bílé, béžové, sametově růžové a světle zelené s pár tmavými prvky.

Dům se kaskádovitě line kolem atria. | Foto: Alex Shoots BuildingsDům se kaskádovitě line kolem atria. | Foto: Alex Shoots Buildings

Zemité tóny s přírodními a průmyslově vyráběnými materiály vytváří vyváženou kombinaci, která počítá se stárnutím domu. „V budoucnu snad stěny zarostou zelení, ocelové sloupy zreznou, na betonech se objeví patina a za polykarbonátem siluety uskladněných věcí. Atriový dům sroste se zahradou a promění se v malou obytnou krajinu,říká Martin Neruda.

Rodinný dům u Nového Jičína

Dům u Nového Jičína se rozrostl o novou železobetonovou přístavbu od Kamila Mrvy. | Foto: Toast, Libor StavjaníkDům u Nového Jičína se rozrostl o novou železobetonovou přístavbu od Kamila Mrvy. | Foto: Toast, Libor Stavjaník

Další velmi oceňovanou a povedenou realizací je rodinný dům u Nového Jičína. Stojí za ním architektonické studio Kamil Mrva Architects, v čele s Kamilem Mrvou, který s designérem, investorem a spoluautorem domu Radkem Leskovjanem již několik let vytváří inspirující prostor k životu v těsném kontaktu s okolní krajinou.

Několik let trvalo Radku Leskovjanovi nalézt vhodné místo pro unikátní stavbu. Okouzlil ho až pozemek nedaleko Nového Jičína, který v zarostlé zahradě skrýval pískovcová torza. V roce 2007 vznikla první část rekonstrukce, během níž byly kamenné sloupy staré stodoly z roku 1862 doplněny o dřevostavbu, která slouží jako ateliér a společenské prostory všech obyvatel domu. V jednom prostoru se nachází kuchyně, jídelna, pracovna a ložnice s koupelnou. Kamil Mrva tak navrhl dřevostavbu vloženou mezi zachované sloupy a otevřel ji do okolní krajiny pomocí oken, které nahrazují zdi kolem téměř celé stavby. 

První částí projektu se stala dřevostavba, kterou vložil Kamil Mrva mezi původní kamenné sloupy. | Foto: Toast, Libor StavjaníkPrvní částí projektu se stala dřevostavba, kterou vložil Kamil Mrva mezi původní kamenné sloupy. | Foto: Toast, Libor Stavjaník

V interiéru se vyskytuje černobílá kombinace, která navazuje na barevnost firmy UAX!. | Foto: Lukáš PelechV interiéru se vyskytuje černobílá kombinace, která navazuje na barevnost firmy UAX!. | Foto: Lukáš Pelech

Po více než deseti letech přibyla k budově železobetonová přístavba. Stavba se zelenou střechou navazuje na svah pozemku a svou nenápadností respektuje dříve postavený dům. Přístavba se z jedné strany otevírá do atria zahrady a z druhé odděluje vstupní prostor pozemku. Úkolem pro architekty bylo přidat k již postavené dřevostavbě objekt se dvěma ložnicemi, koupelnou, šatnou a místem pro parkování. Dvě solitérní budovy jsou propojeny skleněnou chodbou, čímž na jednu stranu žijí každá svým životem, ale na stranu druhou se harmonicky doplňují.

Nejen samotný dům, ale také zahrada získala ocenění za svou přirozenost. | Foto: Toast, Libor StavjaníkNejen samotný dům, ale také zahrada získala ocenění za svou přirozenost. | Foto: Toast, Libor Stavjaník

Nejen jednoduchý, přesto promyšlený tvar přístavby, ale také zvolené materiály vytváří ze dvou budov jeden celek. Právě materiály se rozhodl Kamil Mrva s Radkem Leskovjanem ponechat ve své přirozené podobě. Celá stavba je odlitá z pohledového betonu a doplněna o velká okna. Přiznané zůstaly i původní kamenné zdi a také celá zahrada je vysázená pouze z rostlin nacházejících se v okolí pozemku. Zahradu, nesoucí i čestné uznání soutěže Zahrada roku 2020, vytvořilo studio zahradních architektů Petr & Lázničková. Přirozenost se tak stala hlavním prvkem celé realizace, která v kombinaci s černobílou barevností interiéru vytváří autentickou atmosféru domu, jenž se stal právem Stavbou roku 2020, a dokazuje, že i u nás vznikají domy na evropské úrovni.

Galerie

Další články