Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Logo Zoo Praha od Chermayeff & Geismar & Haviv | Zdroj: Zoo Praha / Logo-linoryt od umělce Michala Cihláře / Náhradní logo / Logo ze 60. let / Památné logo Jany Rožánkové reprezentovalo Zoo Praha téměř 30 let (1971–1998). | Zdroj: Archiv Zoo Praha Logo Zoo Praha od Chermayeff & Geismar & Haviv | Zdroj: Zoo Praha / Logo-linoryt od umělce Michala Cihláře / Náhradní logo / Logo ze 60. let / Památné logo Jany Rožánkové reprezentovalo Zoo Praha téměř 30 let (1971–1998). | Zdroj: Archiv Zoo Praha

Žádná koncepce a jednotná identita neexistuje. Strastiplná cesta pražské zoo k novému logu, které brzy oslaví výročí

Příští rok to bude už deset let, co Zoo Praha reprezentuje pět zvířecích stop. Kontroverzní logo rozdělující odborníky i veřejnost vytvořil jeden z partnerů prestižního newyorského studia Chermayeff & Geismar & Haviv. Přinášíme vám jeho genezi.

To předtím mělo osobnost, tvář, bylo rozpoznatelné. To nové je sice barevné, hravé, ale sterilní. Když před roky po turbulentních událostech Zoo Praha měnila svoje logo a opouštěla starou vizuální identitu, vzbudilo to vášně a horlivou diskusi.

Příští rok to už bude dekáda, co je logem pět barevných zvířecích stop. Co tomu předcházelo a proč jeho výměna vzbudila takové vášně, jako by šlo o výkony hokejového nároďáku?

Logo Zoo Praha vytvořila newyorská společnost Chermayeff & Geismar | Zdroj: zoopraha.czLogo Zoo Praha vytvořila newyorská společnost Chermayeff & Geismar | Zdroj: zoopraha.cz

Z nejvýznamnějšího loga zůstala jen pachuť

Ikona místní zoo lvice Šárka, česko-anglický nápis, zubr, stádo koní Převalského, dva cválající koně, kůň Převalského s hříbětem od Jany Rožánkové, koně Převalského od výtvarníka Michala Cihláře a dnes zvířecí stopy od newyorského grafického studia.

Logo a vizuální styl oblíbené instituce prošly od roku 1931 různými fázemi, symbolickými i kreativními. Nejvíc zůstalo v paměti předposlední jmenované – skončilo však nejméně šťastně.

Geniální linorytová stylizace od výtvarníka Michala Cihláře zdobila zoo od roku 1998 a celá vizuální identita dokonale sedla této instituci a dělala jí dobré jméno i v zahraničí.

Logo-linoryt od umělce Michala Cihláře bylo všeobecně uznávané. | Zdroj: Archiv Zoo PrahaLogo-linoryt od umělce Michala Cihláře bylo všeobecně uznávané. | Zdroj: Archiv Zoo Praha

Po osmi letech však došlo ke sporu, který zanechal za plodnou spoluprací hořkou pachuť. Výtvarník obvinil Zoo Praha, že využívá jeho dílo nesprávně. V roce 2009 Cihlář dosáhl toho, že zoo jeho logo přestala používat. O dva roky později to oficiálně zakázal i Nejvyšší soud. Později však Ústavní soud dal za pravdu zoo.

„Celou dobu jsem byl přesvědčen o tom, že se panu Cihláři nestala žádná újma. V případě loga pražské zoo byla uzavřena řádná smlouva, honorář byl vyplacen. Skutková podstata věci byla jasná a já byl moc rád, že Ústavní soud a následně obecné soudy vyslyšely naší stížnost a označily požadavek pana Cihláře za nemorální a nepřípustný,“ vysvětluje Vít Kahle z marketingu zoo pro Czechdesign.

Z nejvíce zapamatovatelného loga zůstala jen trpká minulost. Vyčerpávající spor zanechal instituci ve vizuálním chaosu, ze kterého ji vytrhlo až prominentní newyorské studio.

Pětice stop s významem

Když v roce 2009 přestala pražská zoo používat Cihlářovo logo, pověřila vedením vizuálního stylu organizace dočasně umělce Vladimíra Veselého. Jeho práci však odborná veřejnost nepřijala. Kritizovala ho za kopírování stylu svého předchůdce.

Instituce proto vypsala několik tendrů. Zadání bylo jasné: Součástí návrhu musí být kůň Převalského.

Několik grafiků musela zoo pořádně rozzuřit, protože ani z množství návrhů si nedokázala vybrat a tender s novým vizuálním stylem neskončil. Žádný z návrhů neměl osobnost, kvalitu ani ambice vedení. Zadání proto instituce rozhodila po celém světě.

Náhradní značka od umělce Vladimíra Veselého Zoo Praha používala po konfliktu s Michalem Cihlářem. Nahradilo ho až logo od newyorského studia. | Zdroj: Archiv Zoo PrahaNáhradní značka od umělce Vladimíra Veselého Zoo Praha používala po konfliktu s Michalem Cihlářem. Nahradilo ho až logo od newyorského studia. | Zdroj: Archiv Zoo Praha

Z osloveného prestižního newyorského grafického studia Chermayeff & Geismar & Haviv přijelo několik designérů i přímo do Prahy. Prohlédli si zoo, nasávali atmosféru. A to pomohlo. Ocenil to především šéf zoo Miroslav Bobek, který hovořil o ohromné profesionalitě. Vybrané logo nakonec vytvořil jeden z partnerů prestižního studia Sagi Haviv.

Skládá se z pětice barevných zvířecích stop. Lví připomíná jednoho z prvních zvířat zahrady – lvici Šárku. Stopa kondora má zosobňovat chovatelské úspěchy zahrady na příkladu prvního odchovu kondora andského z roku 1937. Varan komodský má zase hovořit o rozvoji zoo po povodních z roku 2002. Velemlok odkazuje na knihu Karla Čapka Válka s mloky a ta klíčová oranžová patří koni Převalského, signifikantnímu plemenu divokých koní, jehož záchraně se zoo věnuje od 60. let 20. století.

„Chtěli jsme logo, které by skutečně mělo váhu,“ vysvětloval v roce 2012 Miroslav Bobek.

Zdůvodňoval tak, proč si nevybrali ze žádného z tendrových konceptů a místo toho oslovili renomovanou agenturu stojící i za grafickými manuály prestižního National Geographic či americkou Kongresovou knihovnou. Doplnil též, že cenový strop vytvoření loga byl stanovený na 1,8 milionu Kč. Pražská zoo zkrátka chtěla být světová.

Co na to veřejnost?

Pražská zoo odhalila nové logo v roce 2012 při příležitosti zahájení 81. sezóny fungování instituce.

Reakce přišly okamžitě. V úvodu byly převážně negativní. Sentiment za originálním a celosvětově známým Cihlářovým linorytem byl příliš silný. Jeho logo mělo doslova tvář a dávalo ji i celé zoo. To nové je hravé, barevné, ale podle mnohých nudné a sterilní.

„Nové logo je mnohem variabilnější, čitelnější a srozumitelnější,“ odmítá kritiku Kahle a pokračuje: „Navíc v sobě nese mnohoznačnou symboliku v podobě stop zvířat odkazujících na slavnou historii i současnost Zoo Praha. Jakkoli je ve svém vyznění výrazně jednodušší, zároveň je sdílnější.“

Nové logo zdobí i samotnou Zoo Praha už téměř dekádu. | Zdroj: Petr Hamerník, Zoo PrahaNové logo zdobí i samotnou Zoo Praha už téměř dekádu. | Zdroj: Petr Hamerník, Zoo Praha

„Nové logo pražské zoo samo o sobě není špatné,“ vysvětluje pro portál Czechdesign Ondřej Kafka z grafického časopisu Font.Jde spíše o celkový vizuální styl, který prostě nevidíme. Nebyl z finančních důvodů ani součástí zadání, což je největší chyba, která se dodnes projevuje,“ pokračuje Kafka.

Podle něj neexistuje vizuální identita, se kterou by se pracovalo třeba na propagačních materiálech, nejsou patrné pokusy o hravou marketingovou komunikaci a zajímavé umístění v prostorách zoo.

„Zatímco za fungování skvělé a celosvětově originální a oceňované identity od Michala Cihláře jsme na první pohled poznali na billboardu, že jde o komunikaci pražské zoo, a to i bez loga, dnes žádná koncepce a jednotná identita neexistuje,“ myslí si Kafka a dodává: „Prostě u pražské zoo se potvrzuje, že užívat jen samostatné logo nestačí. Je třeba mít celý promyšlený a jednotný systém vizuální identity. Za mě tedy obrovská škoda a změna k horšímu – směrem k průměrnosti až nudě.“

S tím však Kahle z marketingu zoo nesouhlasí: „Že nemáme či nerozvíjíme svou korporátní identitu? Opak je pravdou. S novým logem přišel i základ této identity, postavený na komunikaci nikoli výtvarné a silně stylizované, nýbrž na komunikaci pokud možno co nejvíce realistické, ať už jde o vysoce kvalitní fotografie či ilustrace zvířat, což platí jak pro outdoorovou a online komunikaci, tak i pro tvorbu nejrůznějších dárkových předmětů. A stopy z loga v merchandisingu? Ty používáme neustále. Dbáme však na to, abychom tento postup neužívali přespříliš.“

Spokojenost s logem tedy vládne v zoo dnes stejně jako téměř před dekádou. Žádná změna se proto nechystá.

„V žádném případě nemáme v úmyslu logo měnit a utrácet tak nemalé sumy za něco, co funguje výborně. Firemní identitu a značku však budeme rozvíjet i nadále, např. uvažujeme o nějakých změnách ve stylu korporátního písma,“ dodává Vít Kahle. 

Galerie

Další články