Jak se Ravak za více než tři dekády existence proměnil, proč se rozhodl pro vlastní keramičku a co největšímu českému výrobci koupelnového vybavení přinesla spolupráce s designéry Romanem Vrtiškou a Vladimírem Žákem? V karlínském showroomu z pera designéra Kryštofa Nosála jsme se potkali s obchodním ředitelem Dušanem Mejzrem a vedoucím product managementu Alešem Brožíkem. Ti stáli u zásadních milníků firmy, která na český trh přivedla sprchové kouty a naučila Čechy přemýšlet o vybavení koupelny racionálně.
Karlínský showroom Ravak otevřel před sedmi lety s cílem vytvořit prestižní místo k setkávání nejen se zákazníky, ale i s interiérovými designéry či architekty. Přestože se aktuálně portfolio umyvadel či van rozrůstá i o netradiční barvy, jako je například černá, s koupelnami je přeci jen neodmyslitelně spjatá bílá barva, a tak se karlínská výkladní skříň příbramské firmy nese téměř výhradně v této minimalistické paletě. Jediné, co se vymyká, je nepřehlédnutelné červené logo Ravak. „Dřív jsme byli důsledně červená firma a naše reklamy uváděl zelený žabák. Kdybyste si vzala náš 15 let starý katalog, byl grafikou i brandingem podstatně odlišný od dnešního,“ vzpomíná obchodní ředitel Dušan Mejzr, který v Ravaku pracuje od roku 1998. „Teď se snažíme zejména o vizuální úspornost, aby vynikly produkty,“ dodává.
Revoluce jménem sprchový kout
Když Dušan Mejzr před pětadvaceti lety do Ravaku nastupoval, šlo o malou začínající firmu, kde, kromě výroby, všichni dělali všechno. „Bylo to ve stylu Ferda Mravenec – práce všeho druhu. Částečně jsme zasahovali do vývoje produktů, do designu, částečně jsme mluvili i do marketingu, do prodeje, do reklamací,… Dávalo nám to obrovské know how, skvělé vztahy napříč firmou, a toho si cením nejvíc, spoustu lidí tu pracuje dodnes. Teď už jsme středně velká až velká firma, většina procesů se profesionalizovala, máme oddělení, která se specializují na svoji činnost, a logicky člověk nemůže mít přehled úplně o všem. Na druhou stranu je to celé mnohem efektivnější,“ vzpomíná Dušan Mejzr na začátky Ravaku.
V devadesátých letech nejen, že se formovala firma jako taková, ale celkově se teprve utvářel koupelnový trh. „Konkurence nebylo tolik a práce byla klidnější, nicméně dnes nás konkurence posouvá a nutí víc přemýšlet, rychleji inovovat a víc rozumět tomu, co zákazníci potřebují,“ vyjmenovává obchodní ředitel. Ravak zakládaly v roce 1991 rodiny Vařekových a Kreysových a tehdy koupelnová studia ještě neexistovala. Vany se prodávaly v železářství, když se lidé sprchovali, tak ve vaně se závěsem, a sprchové kouty na trhu ještě nebyly. Právě zakladatelé Ravaku sprchový kout do prodeje uváděli jako první a vymýšleli pro něj i název.
Dušan Mejzr pracuje v Ravaku od roku 1998 a pamatuje si úplné začátky firmy. | Foto: Petra Hurai
„První série sprchových koutů Supernova se vyráběla v roce 1993. S několika podstatnými inovacemi tuto sérii prodáváme úspěšně dodnes. Představte si, že byste si koupila auto, jehož design vznikl v minulém tisíciletí. Na druhou stranu to ukazuje, jak je ten produkt skvělý,“ popisuje Dušan Mejzr a kolega Aleš Brožík, vedoucí product managementu, který do Ravaku přišel v roce 2005, ho doplňuje: „Něco podobného se nám povedlo i ve vanách – v roce 1999 Ravak přišel s vanou Rosa, což byla celou řadu let nejprodávanější vana v Evropě, protože spojovala úžasné vlastnosti. Umožňovala koupání i sprchování a pomohla vyřešit koupelnu v malých prostorách pro spoustu rodin. Byla i nejkopírovanější, na základě toho vzniklo asi pětadvacet kopií po celém světě. Vanu s několika redesigny máme v sortimentu dodnes, protože takové vlastnosti žádná jiná nemá.“
Od opulentnosti ke střízlivosti
Pro spoustu zákazníků bylo tedy zařizování koupelny v 90. letech něco úplně nového, protože dříve byly k dostání pouze dva druhy kachlíků, plechová vana a vanička, sprchový závěs a jeden typ baterie, který se vyráběl na Slovensku. „Najednou se to hrozně moc změnilo a začaly se sem vozit hezké věci – obklady, nábytky, keramika – a byl to obrovský boom, lidi si chtěli plnit svoje sny. Ale ty sny byly až zcestné. Když to přeženu, tak se padesát let někdo sprchoval za závěsem nebo i bez závěsu a zničehonic chtěl konečně sprchový kout s párou, s rádiem a se světlem a k tomu hydromasážní vanu, která bude mít třicet trysek a bude svítit všemi barvami,“ vzpomíná Dušan Mejzr na trendy na přelomu milénia.
„Lidi tehdy brali všechno, co bylo. Z rampy mizely sprchové kouty v barvě Bahama, protože nebyly bílé, tak si lidé vzali tyhle, protože bylo aspoň něco. Prodej hydromasážních systémů se odehrával v tisících kusech, jenže lidé pak postupně zjistili, že na to nemají čas. Měli bublací vanu, světýlka, měli ji týden, tak se hydromasážovali každý den, pak už jenom jednou za týden, jednou za měsíc a ve výsledku tenhle trend s rozvojem dostupného wellness úplně upadl. Lidé raději vezmou ten balík peněz a pojedou na wellness víkend někam, kde dostanou kompletní servis,“ doplňuje Aleš Brožík. Kolem roku 2008 podle něj zákazníci začali s ohledem na energie přemýšlet mnohem racionálněji, což se víceméně děje i v dnešní době. Při rozhodování mezi vanou a sprchovým koutem hraje velkou roli spotřeba vody a celková energetická náročnost koupelny. Zákazníci, kteří i přesto stále preferují koupel ve vaně, volí místo rohových van častěji ty solitérní, který poskytují komplexní zážitek.
Volně stojící vana Ypsilon Wall svým tvarem připomíná písmeno Y. | Foto: archiv Ravaku
K vybavování koupelny podle Dušana i Aleše zákazníci dnes už přistupují o poznání střízlivěji a poučeněji. Berou v úvahu, že by koupelna měla obstát v čase a vydržet ideálně dvě dekády, že jde především o prostor pro očistu, kam by se mělo všechno pohodlně vejít a v neposlední řadě by měla být hezká a praktická.
Vlastní keramička a škrty v portfoliu
Postupně Ravak do sortimentu kromě sprchových koutů a van zařadil i koupelnový nábytek či vodovodní baterie, a s výjimkou obkladů už si dnes zákazníci mohou v Ravaku pohodlně vybavit celou koupelnu. K velmi významnému milníku ve výrobě došlo na podzim roku 2021, kdy se firma rozhodla pro investici do vlastního keramického závodu. Krátce po jeho zprovoznění nicméně začaly narůstat ceny energií. „Cena za plyn během několika málo měsíců vzrostla v patnáctinásobek. Začali jsme více využívat komorové pece, odstavili jsme tunelovou pec, která musí pálit neustále. Energii šetříme i zpětným využíváním tepla třeba k sušení výrobků,“ popisuje Aleš.
Produktová řada umyvadel Yard vznikla ve spolupráci se studiem Vrtiška & Žák. | Foto: Petra Hurai
„Nás ta situace donutila udělat spoustu rozhodnutí o produktovém portfoliu,“ pokračuje Dušan. „Nedává smysl produkovat výrobek, který vyrábí padesát jiných firem v podobném designu. Takový výrobek se pro zákazníka stává zaměnitelným, nedokáže ale rozpoznat kvalitu levnějších výrobků. Jít do zbytečného konkurenčního boje, když na tom krvácíte kvůli energiím, pro nás nedává žádný smysl. Takže jsme se začali soustředit na výrobky, které mají vyšší přidanou hodnotu – dobrý design v pojetí Dietera Ramse. To znamená, že řeší nějakou speciální situaci pro zákazníka, jsou pro něj pochopitelné a užitečné a jsou svým způsobem unikátní a originální. Zákazník tak dostává funkční a nadčasový výrobek, my na něm máme rozumnou marži a celé to dává smysl,“ vysvětluje a dostává se tak ke spolupráci se studiem Vrtiška & Žák, která z pár společných projektů přerostla v pozici kreativních ředitelů firmy.
Propojení Ravaku s designéry Romanem Vrtiškou a Vladimírem Žákem začalo na konci roku 2020, kdy už firma jednala o nákupu vlastní keramičky. Prvním společným projektem byla proto řada Yard – minimalistická keramická umyvadla se sníženou odkládací plochou. Vrtiška & Žák získali za rok 2021 ocenění Czech Grand Design mimo jiné i za tento společný projekt s Ravakem, a tak si dnes umyvadla Yard v černém provedení můžete prohlédnout i na jejich výstavě Za dobrý design v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně.
„Spolupráce s Vláďou a Romanem nám pomohla otevřít oči,“ přiznává Dušan. „Řekli jsme si, že některé výrobky už v portfoliu opravdu mít nechceme a nemůžeme, a někdy to byly kruté, ale velmi užitečné pravdy. Když vám daný výrobek pořád obchodně funguje skvěle, tak nemáte odvahu udělat zásadní rozhodnutí a buď ho z portfolia vyřadit, nebo ho inovovat. Ale je to potřeba, protože jinak bychom se dostatečně rychle nevyvíjeli.“
Hlavní slovo v designu
Ravak v minulosti spolupracoval i s dalšími designéry, vany Avocado, LoveStory či Magnolia a sprchový box Whitewater vytvářel s rakouským studiem Storz, které je mimo jiné spojené s návrhy automobilových interiérů značek Porsche, BMW či Audi, v roce 2005 firma navázala spolupráci s Kryštofem Nosálem, tehdy ještě studentem na UMPRUM. Kryštof Nosál navrhnul několik naprosto stěžejních výrobků Ravaku a podílel se i na podobě karlínského showroomu.
„Dříve jsme s designéry pracovali tak, že jsme přišli s konkrétním zadáním, jaký výrobek potřebujeme vyvinout pro daný typ zákazníků a pro danou potřebu. Designér zadání splnil a pak jsme se rozhodovali, zda to má smysl vyrobit, nebo ne. Ale už jsme se k tomu nikdy moc nevraceli. Když se výrobek dobře prodával a uplatnil se na trhu, tak jsme do něj designéra už dále neangažovali. To už bylo na nás, museli jsme si na to přijít sami a možná nám pár věcí dokonce uteklo,“ vysvětluje Dušan Mejzr. „Proto jsme vytvořili novou pozici kreativních ředitelů a oslovili jsme úžasně invenční dvojici designérů Romana a Vláďu,“ dodává.
Vrtiška & Žák tedy fungují jako produktoví designéři a ve spojení s Alešem Brožíkem vyvíjí konkrétní produkty. Zároveň plní pro firmu i konzultantskou funkci, kdy komplexně řeší produktovou strategii a celkové vnímání značky, jak vypadají webové stránky, grafika či logo, které se nyní v pozměněné podobě nově implementuje do celkové vizuální identity.
„Neznamená to, že všechny výrobky, které představíme jako novinky, musí bezpodmínečně dělat Vrtiška & Žák, ale mělo by to být s jejich schválením. Dokonce u některých projektů budeme společně s nimi rozhodovat, kterému designérovi je zadáme. Ale oni jsou zodpovědní za to, že výrobek, který bude vznikat a měl by jít do portfolia Ravak, bude dávat logiku a bude v souladu se značkou,“ upřesňuje Dušan.
Baterie Espirit v matné bílé úpravě v kombinaci s umyvadlem Yard | Foto: archiv Ravaku
Aktuálně Ravak pracuje na rozšíření zmíněné produktové řady umyvadel Yard, která se obohatí o nové součásti. Chystají se i nové produkty v oblasti baterií včetně autorských baterií od studia Vrtiška & Žák. Přibudou limitované edice barevných van, v tomto případě ale půjde o zakázkovou výrobu atraktivní pro odborníky. Objeví se i nové solitérní vany. Velký zájem vyvolala také nedávno představená kolekce vodovodních baterií Espirit dostupná v pěti barevných odstínech. V neposlední řadě Ravak už s kreativními řediteli nachystal podobu prezentace na podzimní Designblok a v plánu je účast na veletrhu v Miláně. „Já už se jenom děsím, co přijde za požadavky,“ směje se Aleš, ale vzápětí dodává, že i v tomto ohledu je vlastní výroba velkou devízou. „Stačí vzít telefon, zavolat tam a zeptat se, jestli to dokážeme vyrobit třeba i v růžové barvě. Není potřeba dlouho vybírat vzorky, pak je složitě testovat. To je přidaná hodnota vlastní výroby. Víme, co umíme a co si můžeme dovolit,“ uzavírá.
