Antonín Tomášek – Moc věcí | Foto: Jiří Thýn | Zdroj: UJEP, Edice FUD

1. Okouzlující věci a role designu – Moc věcí

Tuto útlou monografickou knihu stačí vzít do ruky jednou a hned si vás získá svojí křehkostí a skrytou silou zároveň. Jak její název napovídá, je to kniha o věcech, tedy o designu věcí, ke kterému se ale vztahuje spíš poeticky a filosoficky. Na sto dvanácti stránkách knihy Antonína Tomáška s názvem Moc věcí: vedlejší role designu se setkáte s texty teoretika Radka Wohlmuta nebo filosofky Anny Hogenové. Místy to tedy není snadné čtení, ale dokáže čtenáře vtáhnout k úvahám nad rolí věcí v našem životě, nad jejich povahou, významy a vazbami, které si s nimi vytváříme.

Věci mají velkou moc, jsou i nástrojem, někdy i způsobem komunikace a tato kniha se čtenáři komunikuje velmi dobře, také díky fotografiím Void Pictures a grafickému zpracování úspěšné grafické designérky Adély Svobodové. Za svoji práci získala např. ocenění Ceny Czech Grand Design v kategorii Grafický designér roku 2021 a s publikací Moc věcí obsadila třetí místo v soutěži Nejkrásnější české knihy roku za loňský rok, konkrétně v kategorii Knihy o výtvarném umění.

Antonín Tomášek - Váza Cibulka | Zdroj: Tablo.today.cz

Autor knihy Antonín Tomášek přibližuje své vidění a tvůrčí procesy v designu, přístup k materiálu, hraní s dvojsmysly a chápání reality. Tematizuje tak to, čím se sám ve svém životě a práci dlouhodobě zabývá.

Antonín Tomášek vede od roku 2014 na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ateliér Design keramiky. Spoluzaložil značku Whitefruits, spolupracuje se studiem QUBUS a s „nakladatelstvím designu“ Tablo – to mimo jiné produkuje vázu Cibulka, která se dnes prodává i v newyorské MOMA Galerii.

Jak se rodí váš vztah k věcem? Jak se jich dotýkáte? Zamyslete se nad touto subtilní publikací zabalenou v plátýnku, texty psané drobným písmem vás dokážou citlivě naladit.

LLEV - Showcase | Foto: LLEV | Zdroj: UJEP, Edice FUD

2. Hic sunt leones – Showcase LLEV

Také druhá kniha z Edice FUD vydavatelství UJEP v Ústí nad Labem se týká designu. Studio LLEV, tedy Eva a Marcel Mochalovi, jsou jedni z nejúspěšnějších současných českých designérů a několikanásobní držitelé Ceny Designbloku. Marcel Mochal je navíc dlouholetý pedagog, na FUD UJEP vede ateliér Sklo a je proděkanem pro rozvoj. V publikaci LLEV Showcase rekapitulují 15 let společného tvůrčího procesu studia.

LLEV - Showcase | Foto: LLEV | Zdroj: UJEP, Edice FUD

Knížka s formátem téměř „do kabelky“ nabrala téměř tři sta stran, takže na čtení do MHD si ji určitě nevezmete. Jakmile do ní ale nahlédnete, nebude snadné ji odložit. LLEV vykreslují svůj kreativní příběh skrze velké množství fotografií, texty a rozhovory, které s nimi v průběhu let proběhly v mnoha rozličných tuzemských médiích. Můžete si tak při čtení udělat obrázek, jak se proměňovala jejich tvorba, rukopis, uvažování i osobnosti, jak pracují s materiály, tvary, funkcí, významem i estetikou a jak o nich přemýšlí.

LLEV - Showcase | Foto: LLEV | Zdroj: UJEP, Edice FUD

LLEV pochází z Turnova a jsou silně navázaní na přírodu a lidi, kteří jim jsou blízcí, což knihou silně prorůstá. Texty do tohoto vizuálního deníku přispěli také Tereza Kozlová, Jana Zielinsky & Jiří Macek, Petr Nový, Alena Řezníčková, Veronika Pařízková a dnes hodně populární publicista, pedagog a teoretik designu Adam Štěch, který se stal také editorem publikace. Grafickou podobu jí dalo studio Monsters, Michaela Labudová a Pavel Frič, kteří vedou ateliér Vizuální design na FUD.

Zrekapitulovat a zavzpomínat se dá s grácií, vtipem, invenčně a kreativně, Showcase od studia LLEV je toho důkazem. Pokud jejich tvorbu pořádně neznáte, nebojte se, tady vám žádní neznámí lvi nehrozí, jen inspirativní a silný příběh, se kterým stojí za to se seznámit.

Sešity. Koláž postřehů a pozorností Vladimíra Kopeckého | Foto: Dany Vigil | Zdroj: UJEP, Edice FUD

3. Jakou má sklo povahu? – Sešity Vladimíra Kopeckého

Díky třetí publikaci můžete poodkrýt osobnost jedné z největších legend českého i světového uměleckého sklářství Vladimíra Kopeckého. Za léta svého působení v pozici vedoucího Ateliéru skla na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové vychoval, a tím i ovlivnil celou řadu studentů, mezi nimiž jsou i umělci a nyní pedagogové působící na Fakultě umění a designu UJEP.

Sešity. Koláž postřehů a pozorností Vladimíra Kopeckého | Foto: Dany Vigil | Zdroj: UJEP, Edice FUD

Vladimír Kopecký je fenomén, a proto je kniha jeho deníkových zápisků, myšlenek a komentářů zajímavou sondou do jeho úvah, ať už se jedná o vlastní tvorbu, povahu umění, nebo život obecně. Brožovanou antologii s názvem Sešity. Koláž postřehů a pozorností Vladimíra Kopeckého koncepčně seřadili Petr Vaňous a Daniel Hanzlík a kromě citátů, básní, črt a poznámek z deníků/sešitů ji doplnili anketou vzpomínek čtyř jeho absolventů – Daniela Hanzlíka, Lady Semecké, Marcela Mochala a Pavla Mrkuse. Jejich vzpomínky naznačují, že studovat u tak výstřední osobnosti, jakou V. Kopecký bezesporu je, je výraznou stopou a formujícím životním zážitkem. V jejich vzpomínkách se totiž nešetří takovými slovními spojeními jako „otevřel dokořán okna ateliéru a pustil dovnitř všechno, co přinášelo světové volné umění“.

Sešity. Koláž postřehů a pozorností Vladimíra Kopeckého | Foto: Dany Vigil | Zdroj: UJEP, Edice FUD

Velmi zajímavé je pročítat se Kopeckého úvahami nad povahou vlastního díla, kdy si sám pro sebe několikrát definuje oscilování mezi bouří abstrakce a klidnou čistou geometrií, kterými je jeho mnohaleté dílo již proslulé. Kopecký zmiňuje klasiky, postoj J. Chalupeckého, několikrát se odvolává na apollinský a dionýský princip, světovou literaturu nebo hudbu, ale nebojí se ani jadrnějších výrazů. Kopecký prostě uměním bytostně žije a jeho pevné názory na umění a život v něm jsou inspirující.

Sešity. Koláž postřehů a pozorností Vladimíra Kopeckého | Foto: Dany Vigil | Zdroj: UJEP, Edice FUD

Publikace, kterou graficky upravil Tomáš Trnobranský, má šanci zaujmout i čtenáře, kteří se o umění a design přímo nezajímají. Autorské texty navíc zachovávají autenticitu Kopeckého zacházení s jazykem a sestaveny jsou do dvou základních kapitol – rukopisy sešity a strojopisy. Jedná se o texty dosud nepublikované, i ty, které již byly zveřejněny. Není proto nutné číst knihu od začátku do konce, naopak je žádoucí užít si ji netradičně, listovat tam a zpět a nechat se zaujmout konkrétní stránkou, jiné třeba naopak i přeskočit. Kopecký některé texty zařazuje repetitivně, jinde na stránce naleznete jen jednu drobnou poznámku nebo citát, se kterým si můžete vystačit několik dalších dní, než se do knihy znovu začtete. Kopeckému stačí pár vět, abyste byli omámeni, vydrážděni nebo zůstali sami s položenou otázkou a nedořečenou odpovědí. Jak sám provokativně říká: Inspirující je tvůrčí osobnost, nikoliv informace.

ZDENA KOLEČKOVÁ | Foto: Dany Vigil | Zdroj: UJEP, Edice FUD

4. Violka žlutá Sudetská – Zdena Kolečková

Designu možná nejvzdálenější je umělecká monografie Zdeny Kolečkové, profesorky a vedoucí ateliéru Fine Art – Photography ústecké Fakulty umění a designu. Přesto byste ji neměli jen tak přejít. Tato reprezentativní a poměrně obsáhlá kniha, kterou také graficky upravil Tomáš Trnobranský, mapuje tvorbu Zdeny Kolečkové od 90. let 20. století, kdy se postupně začala věnovat tématu českého příhraničí. Její multimediální koncepty se věnují mizející historii Sudet, vykořisťování krajiny, ekologické devastaci, sociálním i xenofobním deviacím.

ZDENA KOLEČKOVÁ | Foto: Dany Vigil | Zdroj: UJEP, Edice FUD

Publikace s lakonickým názvem Zdena Kolečková na více než tři sta stranách mapuje angažovaný aktivismus a environmentální rovinu její tvorby, která přesahuje hranice umění a výzkumu. Intermediální umělkyně problematiku českého příhraničí, tragické události, válečné konflikty nebo holocaust netematizuje skrze moralistický kýč ani nepředkládá jednoznačné soudy, ale pomocí příběhů lidských životů, především na fotografiích, ale i instalacích a performance.

ZDENA KOLEČKOVÁ | Foto: Dany Vigil | Zdroj: UJEP, Edice FUD

Pro hlubší porozumění fotografiím samotným, které řadí do pseudodokumentárních cyklů, ale i fotografiím z instalací, je dobré pochopit souvislosti. Ty můžete získat i z interpretací díla Z. Kolečkové, v publikaci např. od našich předních teoretiček M. Pachmanové, A. Vartecké, slovenského kurátora V. Beskida či filosofa P. Fischera. Připravte se na hutnější texty, kde se to hemží slovními spojeními, jako je postmoderní narace nebo kulturní apropriace. Možná to zní až příliš náročně, ale kvůli povaze děl je dobré texty načíst. Nejvíc ze všech ale vyčnívá pasáž editora celé publikace, celoživotního partnera Z. Kolečkové, Vedoucího katedry dějin a teorie umění na FUD UJEP Michala Kolečka. Z jeho osobně podbarveného textu popisujícího jejich tvůrčí začátky i společné kroky životem čiší respekt, který je až dojemný. Nejen tento text, ale celá kniha má potenciál chytit za srdce, i když místy dost bolavě.

ZDENA KOLEČKOVÁ | Foto: Dany Vigil | Zdroj: UJEP, Edice FUD

Jakmile tyto čtyři krásky vezmete do ruky a aspoň na chviličku se začtete, nebudou vám stačit. Budete chtít vědět víc, o tvorbě konkrétních autorů, o tvorbě dalších pedagogů nebo i samotné FUD UJEP. Vzhůru do toho, je tu určitě co objevovat.

Sešity. Koláž postřehů a pozorností Vladimíra Kopeckého | Foto: Dany Vigil | Zdroj: UJEP, Edice FUD