Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Budova OP Prostějov | Zdroj: iprostejov.cz / Navrhování oděvu v OP Prostějov. | Zdroj: Česká televize Budova OP Prostějov | Zdroj: iprostejov.cz / Navrhování oděvu v OP Prostějov. | Zdroj: Česká televize

Z chodníku slávy na propadliště dějin. Proč se Prostějov stal synonymem textilního úpadku v Česku?

Když se řekne Prostějov, většině z nás se automaticky vybaví slovo „móda“. Moravské město na Hané se v průběhu 19. století stalo doslova oděvním gigantem, jehož éra ovšem definitivně skončila demolicí výrobních hal v roce 2014. Co stojí za úpadkem známé značky a jak její odkaz přežívá dále?

Rozlehlý výrobní areál z poloviny šedesátých let minulého století sice byl srovnán se zemí, na jeho tradici ale údajně úspěšně navazují desítky menších firem působících přímo ve městě i mimo něj. V dobách své největší slávy z počátku 20. století i za komunistické totality platily, také údajně, oděvy z Prostějova za vysoce kvalitní nejen zpracováním, ale též designem. Bylo tomu skutečně tak? A jak vypadá z hlediska designu kvalita současných firem, které se pyšní tím, že uchovávají slavnou oděvní tradici?

Historické okénko

Abychom skutečně viděli aktuální stav „prostějovské tradice“, musíme začít u prvního signifikantnějšího rozvoje, jaký město zažilo. Ačkoli se krejčovský cech objevil v Prostějově již roku 1500, akcelerace poháněná koly průmyslové revoluce zajistila, že od poloviny devatenáctého století začaly ve městě vyrůstat textilky jako houby po dešti. Prosperitu jim z počátku zajišťovala hlavně vídeňská klientela, časem se továrny dokázaly probojovat také do zbytku Evropy i světa.

Prodejna oděvů Arnošta Rolného. | Zdroj: Wikimedia CommonsProdejna oděvů Arnošta Rolného. | Zdroj: Wikimedia Commons

Jména prostějovských průmyslníků jako Arnošt Rolný a Jan Nehera si jistě zaslouží být na českém módním „chodníku slávy“ spolu s Tomášem Baťou. Překotný rozvoj všech oděvních firem zastavila druhá světová válka a německý dozor, jenž využíval prostějovského zázemí k výrobě uniforem. Po osvobození byla většina majetku znárodněna a ty rodiny majitelů, které neemigrovaly, čelily perzekucím ze strany státu.

Vše pod jednou střechou

Roztříštěná výroba oděvů se po roce 1948 definitivně sjednotila pod výrobní podnik Oděvní závody Jiřího Wolkera, později přejmenovaný na Oděvní průmysl Prostějov (OP Prostějov). V roce 1964 se závody přemístily do nově zbudovaného mamutího továrního komplexu, zaměstnávaly zhruba deset tisíc lidí a pokrývaly 80 % produkce veškeré oděvní výroby v tehdejší republice, byly i významným vývozcem.

Výrobní areál OP Prostějov.| Zdroj: mujrozhlas.czVýrobní areál OP Prostějov.| Zdroj: mujrozhlas.cz

A jak vypadala produkce OP Prostějov z hlediska designu? Helena Jarošová, estetička a docentka VŠUP v oboru dějin a teorie módy, na tuto otázku odpověděla jednoznačně: „Všímala jsem si zastaralosti střihů i zpracování – pánské obleky (klopy, střih kalhot) dělaly i středně staré muže usedlými, staršími. Ve vzduchu však byla mladistvost. V oblasti dámského odívání byly výrobky zoufale nemódní nebo jaksi jen ‚ustrašeně‘ sem tam nějaký prvek. Zkrátka věcem z OP chyběl ‚šmrnc‘, aktuální elegance, za kterou nebylo možné vydávat věci bezvýrazné, byť dokonale ušité.“

Kde chybí šmrnc

Co se týká tvorby a navrhování přímo uvnitř podniku, vzpomíná Helena Jarošová na rozhovor vedený pár měsíců před revolucí roku 1989 s akad. mal. Radomilem Dočkalem, někdejším zaměstnancem OP Prostějov: „Všechny nedostatky skutečného designu, natož možnosti v úplnosti uplatňovat proměňující se aktuální módní trendy; nedostatky materiálové, organizační a ekonomické, které brzdily nebo aspoň komplikovaly fungování podniku, líčil tento muž s upřímným smutkem a bezradností.“

Navrhování oděvu v OP Prostějov. | Zdroj: Česká televizeNavrhování oděvu v OP Prostějov. | Zdroj: Česká televize

Liběna Rochová, oděvní designérka a profesorka na UMPRUM, vzpomíná na podnik podobně: „OP Prostějov byl za komunismu výrobce konfekční módy, která měla poměrně daleko k té, jež byla mladou a moderní komunitou žádána. Kolekce postrádaly nápady a ‚šmrnc‘, kvalitní design, oděvy byly usedlé, střihy nemoderní.Na druhou stranu podle designérky v podniku rozhodně nechybělo výborné řemeslo, a to je také něco, o co jsme bohužel ztrátou této tradice přišli.

Dámská kolekce v OP Prostějov, 60. léta. | Zdroj: Česká televizeDámská kolekce v OP Prostějov, 60. léta. | Zdroj: Česká televize

Hořká nultá léta

V roce 1991 se podnik zprivatizoval a pokračoval jako akciová společnost. Během devadesátých let se zdálo, že firma prosperuje a sílí. Přelom tisíciletí ale přinesl nové problémy, na které již management nebyl schopný adekvátně reagovat. Díky sílící konkurenci levné konfekce z Číny i vplynutí tzv. rychlé módy na naše území začala postupná, téměř desetiletá agónie OP Prostějov, na jejímž konci byla v roce 2010 insolvence a opuštění obrovského areálu. Jeho náročný provoz a technologická zastaralost měly na úpadku firmy rozhodně nemalý podíl. Průmyslový areál ležel následující čtyři léta ladem, aby jej pak koupila společnost, která ho s pomocí tuny výbušniny poslala definitivně do minulosti.

Demolice areálu OP Prostějov. | Zdroj: ČT24Demolice areálu OP Prostějov. | Zdroj: ČT24

Co se se vzniklým brownfieldem bude dít dál, není zatím jasné. Módní tradice OP Prostějova, jak se zdá, ovšem nezanikla. Na jeho odkaz navazující firmy ale spíše parazitují na slavném jménu, než aby se s ním kreativně a kvalitativně dokázaly vypořádat.

Bída „prostějovské módy“

Podle Heleny Jarošové je OP Prostějov historický socialistický příklad masového odívání nevalné kvality, tedy dnes nepoužitelný. Některé firmy ale přesto onu „tradici“ udržují a podporují, ovšem ne co do velikosti produkce, ale co do její kvality. Jsou jimi například RV Fashion Style, Bernhardt, Koutný spol. a nejvíce explicitní Móda Prostějov.

Halenka z kolekce Módy Prostějov. | Zdroj: e-shop Móda ProstějovHalenka z kolekce Módy Prostějov. | Zdroj: e-shop Móda Prostějov

Prezentační foto firmy Bernhardt. | Zdroj: web Bernhardt - Made to MeasurePrezentační foto firmy Bernhardt. | Zdroj: web Bernhardt - Made to Measure

Na základě výše popsané zkušenosti Heleny Jarošové a Liběny Rochové s „designovou kvalitou“ konfekční produkce bývalé OP Prostějov (tak, jak se vyprofilovala po druhé světové válce) se zdá, že firmy na ni mohou s klidným svědomím navazovat, aniž by jejich slova nebyla pravdivá. Designová kvalita jejich produkce se blíží bodu mrazu, ne-li klesá ještě níž. Fádní střihy, děsivé barevné potisky s květy nebo psychedelickými geometrickými vzory evokují spíše noční můru než módu. Onen chybějící „šmrnc“ nevyváží ani nabídka oděvů zhotovených na míru, kterými se většina firem zabývá. Kde chybí kvalitní střih a návrh, nemůže být oděv na míru skutečně uspokojivý. A neutěší ani občasný záchvěv kusu oblečení, které by vlastně mohlo vypadat dobře.

Kravata firmy Koutný. | Zdroj: e-shop Koutný spol.Kravata firmy Koutný. | Zdroj: e-shop Koutný spol.

Detail halenky z kolekce Módy Prostějov. | Zdroj: e-shop Móda ProstějovDetail halenky z kolekce Módy Prostějov. | Zdroj: e-shop Móda Prostějov

Redakce magazínu Czechdesign všechny výše zmíněné oslovila s dotazy ohledně přípravy jejich kolekcí, designu atp. Bohužel ani jedna firma neodpověděla.

A co na to čeští „sandálníci“?

Pokud hodnotíme nabídku, musíme se ptát také na to, jaká u nás existuje poptávka. Známé anekdoty o ponožkách v sandálech málem obletěly svět, v posledních letech se ovšem jeví známky posunu „českého vkusu“ směrem k lepším zítřkům. Helena Jarošová k tomu dodává: Ano, módě se daří v tom smyslu, že zde jsou dnes velmi uvědomělí spotřebitelé aktuální módy jak v oblasti pánského, dámského i dětského oblečení a ti pravděpodobně čekají i na ‚českou, cenově dostupnou oděvní módu“. V oblasti módní oděvní tvorby zde existují četná vysokoškolská i střední učiliště a v tom směru je tu možnost výběru nejlepšího z nejlepších…“

Na druhou stranu po shlédnutí produkce firem „navazujících na prostějovskou tradici“ se člověku spíše udělá smutno z toho, že aktuálně v České republice neexistuje kvalitní firma s produkcí, která by obstála v evropském či světovém kontextu. Zároveň zde ale existuje mnoho drobných značek založených přímo designéry, které si svou klientelu nachází bez větších problémů. Blýská se tedy na lepší módní časy?

Další články