Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Návrh mostu pro pěší do špatně přístupných míst, který je vyroben z uhlíkových a skelných vláken pomocí dronů. Autor: Saman Saffarian, rendering: Jakub Trčka. Based on a design and fabrication logic developed during the ICD / ITKE Research pavilion 2016-2017 / University of Stuttgart. Zdroj: archiv Samana Saffariana Návrh mostu pro pěší do špatně přístupných míst, který je vyroben z uhlíkových a skelných vláken pomocí dronů. Autor: Saman Saffarian, rendering: Jakub Trčka. Based on a design and fabrication logic developed during the ICD / ITKE Research pavilion 2016-2017 / University of Stuttgart. Zdroj: archiv Samana Saffariana

Z ateliéru Zahy Hadid přes Německo do Liberce. Architekt a designér Saman Saffarian sází na informovanou architekturu

Architekt a designér Saman Saffarian se ve své praxi věnuje především výzkumu v oblasti informované architektury. Své bohaté zkušenosti získal působením na Stuttgartské Univerzitě a v ateliéru významné architekty Zahy Hadid v Londýně. Podílí se na výzkumu a vývoji experimentálních a inovativních řešení, například klimaticky adaptivních systémů opláštění budov. Rozhovor přinášíme v rámci série mini rozhovorů s vedoucími ateliérů liberecké fakulty umění a architektury.

Čím se zabýváte ve vlastní tvorbě v poslední době? Uveďte prosím nějaký zajímavý příklad toho, na čem právě pracujete nebo toho, co jste nedávno dokončil.

SAMAN: V posledních letech jsem se intenzivně věnoval výzkumu v oblasti digitálně a materiálově informované architektury. Koncem roku 2018 jsem dokončil vědecko-výzkumný projekt v rámci výzkumného a inovativního kolektivu Innochain na téma kinetické a adaptivní opláštění budov. Na tomto výzkumu jsem pracoval na Ústavu stavebních konstrukcí a konstrukčního navrhování (ITKE) na Stuttgartské univerzitě. Fyzickým výsledkem jsou dva technologické demonstrátory, které od roku 2017 putují po mezinárodních výstavách a veletrzích. Naposledy byly v květnu tohoto roku představeny na speciální výstavě FUTURE HOUSE v rámci veletrhu stavebních technologií CONSTRUMAT v Barceloně. Akademickým výsledkem je pak jedna kapitola v knize Biomimetics for Architecture: Learning from Nature, která vyšla nedávno v nakladatelství Birkhauser. 

Ukázka tvorby pedagoga FUA TUL Samana Saffariana, Flectofold / Demonstrator I | Zdroj: Saman Saffarian

Jaké ateliérové zadání považujete za nejlepší? Uveďte také nějaké zajímavé příklady studentské tvorby týkající se daného zadání.

SAMAN: Často je nejlepší zadání takové, které si student najde a osvojí sám. Musí nalézat témata, která jsou aktuální a nejen architektonická, ale která také reflektují technologické a společenské proměny a výzvy 21. století. Tento princip hledání zadání jsem v minulých letech aplikoval nejen v Liberci, ale také v ateliéru Designing Responsive and Kinetic Building Envelopes, který jsem pod záštitou ITKE vedl na Fakultě architektury a městského plánování na Stuttgartské univerzitě. 

Teď k těm zajímavým příkladům studentské tvorby. Záviš Unzeitig v rámci své bakalářské práce vytvořil funkční prototyp pneumatického stínícího systému v měřítku 1:1. Projekt obsahoval silnou technologickou a vývojovou složku. Na jedné straně leželo technické úskalí spojené se sestavením a řízením penumaticko-elektronických rozvodů, na straně druhé pak byly konstrukční a designové předpoklady nutné pro úspěšné zhotovení prototypu v realném měřítku, a koncepční uchopení tématu v kontextu současného diskurzu designu a architektury. Projekt byl oceněn v roce 2017 Inspireli awards ČR/SK v kategorii Vision.

Ukázka studentské tvorby – Záviš Unzeitig, Responsive Canopy, DSS FUA TUL | Zdroj: Saman Saffarian

Zajímavá práce byla práce věnující se ornamentům, kterou vypracovala Andrea Řečinská. Postupnými kroky se práce z původní dvojdimenzionální grafiky vyvinula do prostorově kinetické podoby. Práce je zajímavá hlavně z geometrického hlediska. Představuje určité oživení nebo znovuobjevování techniky ornamentu, která byla vytlačena z architektonického diskurzu ve dvacátém století.

Ukázka studentské tvorby – Andrea Řečinská, Kinetic Pattern, DSS FUA TUL | Zdroj: Saman Saffarian

Velmi úspěšný projekt mrakodrapu vypracovala dvojice polských studentů architektury pod mým vedením v zimním semestru 2018 v ateliéru Designing Responsive and Kinetic Building Envelopes na Stuttgartské univerzitě. V dubnu 2019 studenti vyhráli druhé místo v prestižní architektonické soutěži EVOLO.

Ukázka studentské tvorby - Marek Grodzicki, Klaudia Golaszewska, Airscraper. | Zdroj: archiv Samana SaffarianaUkázka studentské tvorby - Marek Grodzicki, Klaudia Golaszewska, Airscraper. | Zdroj: archiv Samana Saffariana

Jak vypadají vaše plány do budoucna? Na co byste se chtěl ve svém ateliéru nejvíce zaměřit? Jaké přednosti má podle vás studium na FUA TUL?

SAMAN: Věnuji se výzkumu v oblasti technologicky pokrokové architektury. Těžištěm mého zájmu je vědecko-architektonická tvorba s důrazem na mezioborovou spolupráci. Nedávno jsem byl pověřen funkcí proděkana pro vědu a výzkum a od letošního akademického roku budu vést nový ateliér na katedře Architektury. Aktivně se zabývám přípravou doktorského programu a rozvojem a zkvalitněním vědecko-výzkumných aktivit naší fakulty. Agendu nového ateliéru s názvem Studio Informované Architektury (SIA) jsem koncipoval tak, aby korespondovala s vědecko-architektonickou metodou práce. Cílem ateliéru je kriticky přistupovat k zažitému vnímání hranic architektury a designu. Budeme hledat nové potenciály architektury prostřednictvím zkoumání možností, které přináší neustále se rozvíjející nástroje digitálního navrhování a vznik nových výrobních technologií.

Ing. arch. Mag. arch. Saman Saffarian. | Foto: archiv Samana SaffarianaIng. arch. Mag. arch. Saman Saffarian. | Foto: archiv Samana Saffariana

Společně s Janem Kováříčkem, který bude nově asistovat ve vedení ateliéru, jsme připravili podrobný program a přesně definované cíle ateliérové výuky. Aktuálním tématem ateliérového zadání je dřevo v éře digitálního navrhování, parametrické optimalizace a masové přizpůsobení. Ve zkratce „digitální dřevo“.

Fakulta umění a architektury v Liberci je poměrně mladá a malá škola v porovnání s dalšími školami v ČR. Narozdíl od jiných škol, studenti v Liberci sdílí jeden velký a otevřený ateliérový prostor, který umožnuje a fyzicky podporuje propojení umění a architektury. Jako další významný bonus fakulty vnímám unikátní možnost iniciace mezioborové spolupráce s dalšími fakultami TUL, které dosahují výborných výsledků v základním a aplikovaném výzkumu, a sídlí na relativně malém kampusu pár desítek metrů od sebe.  

Více se dozvíte na www.fua.tul.cz.

Ukázka tvorby pedagoga FUA TUL Samana Saffariana, Danjiang Bridge by Zaha Hadid Architects. Render by MIR. | Zdroj: metalocus.esUkázka tvorby pedagoga FUA TUL Samana Saffariana, Danjiang Bridge by Zaha Hadid Architects. Render by MIR. | Zdroj: metalocus.es

Architekt severu. Petr Stolín sbírá jedno ocenění za druhým, jak vede svoje studenty v Liberci?
Žijeme ve vypjaté době. Dobrých architektů je třeba více než kdy jindy, říká Osamu Okamura
Zapojovat řemeslo do výuky. Dvojice Vladimír Balda a Jiří Žid sází ve výuce architektury i na tesařství a zednictví
Malá, otevřená, dynamická. Jiří Suchomel před dvaceti čtyřmi lety FUA TUL zakládal a stále na ni učí
Hledá, co nás přesahuje. Umělec Richard Loskot připravuje se svými studenty instalaci do Londýna
Pracoval pro Jeana Nouvela nebo SIAL. Nyní Radek Kolařík míří učit architekturu do Liberce
Konverze lázní v Liberci mu přinesla ceny. Nyní Jiří Buček pracuje na novém projektu v areálu městské nemocnice
Měním prostor. Jan Stolín vede liberecký ateliér PROSTOR S a věří, že nejlepší zadání je žádné
Jak přistoupit k rehabilitaci poškozené krajiny Karvinska nebo Sudet? I to řeší studenti ateliéru Jana Hendrycha v Liberci
Můj ateliér je příkladem otevřeného, svobodného a výtvarného přístupu k navrhování architektury, říká Aleš Novák z TUL v Liberci

Další články