Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Tadeáš  Podracký Tadeáš Podracký

Vztahy artefaktů Tadeáše Podrackého

S Tadeášem Podrackým, studentem Vysoké školy uměleckoprůmyslové, jste se mohli setkat v nedávno odvysílaném Artmixu. Konceptuální tendence jeho tvorby jsou jakýmsi kyslíkem v současné předesignované společnosti.

V nejbližší době odlétá do Spojených států na stáž volného umění, proto se ptám na pár otázek před samotným odletem.

Vystudoval jsi Hollarovu grafickou školu. Jak ses dostal ke sklu, potažmo od grafického k trojrozměrnému vnímání?

V době, kdy jsem se připravoval na vysokou školu, jsem chtěl především malovat. Ateliér skla byl pro mě zajímavý svým širokým záběrem a možnostmi experimentovat s různými materiály a médii. Na konzultacích jsem si navíc s panem Kopeckým dokázal spontánně a otevřeně popovídat. Vlastně jsem se na Sklo přihlásil kvůli němu. Z počátku mě sklo a jeho tvar vůbec nezajímal. Ale pod vedením Ronyho Plesla jsem k tomuto materiálu získal blízký vztah. Ukázal mi sílu tvaru i krásu a využitelnost různých sklářských technik a za to jsem mu vděčný.

Jaké tedy byly začátky ve skle?

V prváku jsem dostal za úkol udělat skleničku, s čímž jsem si nevěděl rady. Později, při kresbě figury, mě začala zajímat anatomie člověka, co se děje uvnitř člověka a zkusil jsem to převést do skla. Nechtěl jsem ale jenom nakreslit tvar, chtěl jsem se něčím zabývat. Chtěl jsem, aby ta sklenice mohla poskytnout podobnou výpověď jako volný objekt. Tak vznikly dvojstěnky Trachea.

Navrhuješ tedy jak čisté nápojové kolekce tak konceptuální instalace. Co je Ti bližší a dá se to takto dělit?

Dělit se to nedá. Nemám rád škatulkování. Nechci přemýšlet nad tím jestli jsem tu kterou věc udělal dobře a v rámci pravidel. Dělám konceptuální instalace, ale ve chvíli, kdy vytrhnu skleničku, která je její součástí, stává se samostatným designovým prvkem. Zkouším dělat skleněné artefakty, ze kterých sestavuji volné instalace, čímž se právě vyhraňuji takovému škatulkování.

Základním kamenem tvé tvorby ale koncept je. Můžeš nám představit tvou poslední práci?

V mé poslední práci se zabývám artefaktem. K této práci mě přivedlo zamyšlení nad pozicí designu a umění a jejich prostupování. O tomto fenoménu se dnes hodně mluví a proto jsem si dal za úkol odpovědět si v mé práci na otázky, které jsem si kladl a to jestli toto prostupování není lokálně překrouceno spíš do módního trendu. Hodně se zajímám o zahraniční dění v umění, aktuální výstavy a nové myšlenkové proudy. Uvědomil jsem si, že celková práce má smysl jen tehdy pokud se člověk orientuje v souvislostech. V posledních pracech je pro mě důležitá mnohovýznamovost a dlouhodobost, chtěl jsem aby každý vystavený artefakt i symbol měl nejen svou výpovědní hodnotu, ale aby komunikoval s celou instalací. Tím jsem chtěl dosáhnout co největší provázanosti a mnohovýkladnosti. Bavilo mě do kombinací médií, které jsem použil v instalacích, jako kresba, tisk, fotografie, konstrukce či objekty zakomponovávat ještě designové prvky kterým se naprosto změnili souvislosti a stali se uměleckým dílem. Mým cílem bylo popřít tím jejich prvotní funkci a naznačit nové způsoby vnímání, ale zároveň jsem chtěl, aby jejich původní kontexty zůstaly patrné.

Jak jsi se zmínil, odjíždíš na stáž do USA. Jaké máš plány v tomto semestru?

Odjíždím na stáž do New Yorku. Toto město jsem si vybral záměrně. Z mého pohledu není významnějšího uměleckého centra se zajímavějšími výstavami. Samozřejmě je spoustu skvělých výstav v Evropě, ale myslím si, že zkušenost z USA bude nenahraditelná. Doufám, že si tam rozšířím obzor a s nadhledem si utříbím pohled na současné umění a design. Samozřejmě budu kontinuálně pokračovat v práci, kterou jsem započal, ale zatím jasný plán čemu se budu věnovat nemám. Uvidím co za zkušenosti, setkání a dojmy posbírám a to vše přetavím do své práce.

Přeji hodně štěstí.

Děkuji za rozhovor.

Galerie