Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Zleva nahoře: UMPRUM / FDU ZČU v Plzni, dole: FA ČVUT / FUD UJEP v Ústí nad Labem | Zdroj: webové stránky institucí Zleva nahoře: UMPRUM / FDU ZČU v Plzni, dole: FA ČVUT / FUD UJEP v Ústí nad Labem | Zdroj: webové stránky institucí

Vzdělávat se, nebo si urputně budovat renomé? Studenti místních univerzit hodnotí, kde je nejlepší studovat designérské obory

V České republice nalezneme hned několik fakult, které nabízí možnost studovat design. Na našem území se nachází osm veřejných univerzit sídlících v šesti různých městech. Jakým způsobem výuka v rámci jednotlivých institucí funguje?

Výuka uměleckých oborů, mezi které se řadí právě design, nespočívá pouze v teoretické výuce. Ta v tomto případě tvoří spíše pomyslnou podpěrnou konstrukci pro rozvoj potřebných vědomostí k navrhování a stanovuje často mantinely kreativitě. Právě v tomto ohledu je uchopení designérské činnosti dost specifické. Jak správně vyvážit kreativní myšlení s realitou, která je ohraničena normami, ergonomickými předpoklady a v neposlední řadě často konkrétním zadáním, ať už v rámci školní práce, nebo následně přáním klienta?

Tato schopnost je jednou ze stěžejních vlastností, které by si měl mladý designér během studia osvojit. K rozvoji tohoto předpokladu dochází zejména v rámci konzultací v ateliéru. Už v tomto bodě se přístup v rámci jednotlivých univerzit liší. Například na pražské UMPRUM dávají přednost komornější formě, co se týče počtu studentů a celé studium probíhá v jednom ateliéru pod stejným vedením, vyjma stáží. Naopak v případě třeba ČVUT, kde se obor Design skrývá pod Fakultou architektury, je počet studentů o něco vyšší a každý semestr si můžete vybrat z nabídky pěti různých ateliérů pod odlišným vedením.

Ondřej Pechal a jeho radiátor Edudant, za který získal cenu Best in design 2021. | Zdroj: opechal.czOndřej Pechal a jeho radiátor Edudant, za který získal cenu Best in design 2021. | Zdroj: opechal.cz

Která varianta je lepší? To nelze nijak určit. Na situaci právě na ČVUT nám poskytl svůj pohled Ondřej Pechal: Možnost volit si volně ateliéry považuji za hodně velkou výhodu studia na FA. Pokud přichází zájemce o studium například jako já z gymnázia, tak většinou asi neví úplně, kam přesně by chtěl směřovat a upsat se do jednoho konkrétního ateliéru tak nedává smysl, a takto si může vyzkoušet různá odvětví designu. Druhou stranou mince možnosti volit si ateliér je určitě vysoká fluktuace studentů v nich. Nějaké ‚jádro‘ tam samozřejmě setrvává, ale širší kolektiv se tvoří na začátku semestru vždycky znova, pokud vůbec.“

Radka Krajíčková a její návrh Toyota Tsukurama | Zdroj: instagram.com/gracein_designRadka Krajíčková a její návrh Toyota Tsukurama | Zdroj: instagram.com/gracein_design

Proč si vybrat právě studium designu? Cesta dvou z našich dalších respondentů, Radky Krajíčkové a Petra Vondrušky, byla plynulým navázáním na středoškolské vzdělání v tomto oboru. Naopak studentka Kristýna Hodanová se dostala k designu čistě „vyřazovací metodou“ při výběru, kam dál. Rozhodujícími parametry pro ni byly především kreativita a drobnější měřítko řešení oproti architektuře. Ondřej Pechal, který je nyní čerstvým absolventem, popisuje svou cestu k designu takto: „Já jsem v podstatě od základky směřoval k architektuře a až ve čtvrťáku na střední, těsně před podáním přihlášek, jsem si uvědomil, že je mi design bližší a že by mě zajímal spíš. Tehdy jsem se hlásil i na umprumku, kam jsem se ale nedostal. Zpětně však vidím, že to ani moc jinak dopadnout nemohlo, protože jsem se hlásil z gymnázia a o designu a práci designéra jsem toho moc nevěděl a neměl jsem za sebou v podstatě nic. Na FA si myslím, že jsou k takovým lidem vstřícnější.“ To potvrzuje i Kristýna: „Na UMPRUM si myslím, že to nemusí být jednoduché pro nové studenty, kteří například neovládají softwary, ale už v prvním semestru se očekává, že tomu tak bude. Učí se tam víc za pochodu.“

Petr Vondruška a realizace jeho hodin | Zdroj: fud.ujep.czPetr Vondruška a realizace jeho hodin | Zdroj: fud.ujep.cz

Petr Vondruška je studentem druhého ročníku navazujícího magisterského studia na UJEP v Ústí nad Labem. Co ho na této univerzitě nejvíce těší? „Všechna úskalí, se kterými se student designu musí potýkat. To sice ne vždy mohu nazvat, že mě těší, ale rozhodně mě to motivuje a žene stále dopředu. Získávám tím cenné zkušenosti a krásné zážitky se spolužáky, které tím i beru jako své přátele, a to je pro mě velmi důležité.“

Kristýna Hodanová a její dřevěný objekt Theatrum | Zdroj: kristynahodanova.squarespace.com/theatrumKristýna Hodanová a její dřevěný objekt Theatrum | Zdroj: kristynahodanova.squarespace.com/theatrum

Komunitu designérů vyzdvihuje i studentka posledního ročníku magisterského studia na UMPRUM v Praze Kristýna Hodanová. Za neméně cenné benefity tu považuje pestrost, která umožňuje „oscilovat mezi měřítky“ a řešit zadání nejen v prostoru, ale i s důrazem na detail. Stejně tak uvádí jako plus pražské UMPRUM prostor vzdělat se pokaždé v něčem novém při příležitosti různorodé škály zadání. V rámci Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara na ZČU v Plzni oceňuje studentka závěrečného ročníku Radka Krajíčková fakt, že student může během semestru pracovat i na svých projektech a dále je pak i realizovat v dílnách, které škola studentům dává k dispozici.

Skici návrhů Radky Krajíčkové | Zdroj: instagram.com/gracein_designSkici návrhů Radky Krajíčkové | Zdroj: instagram.com/gracein_design

Co v Plzni naopak mladý designér může dle Radky postrádat? „Vstup do dílen bez omezení. Dále mi chybí společné konzultace třeba i s jinými ročníky.“ Právě fenomén sdílení ateliéru jakož i zkušeností napříč ročníky naopak dobře funguje na ostatních již zmíněných univerzitách.
Jako negativum na ČVUT vnímá Ondřej mezery například v absenci dostatečné zpětné vazby po odevzdání klauzurních prací na konci semestru a v rigidním způsobu utváření studijního plánu v kontrastu s rychlým vývojem výuky designu za poslední dekády.

Koncept autonomního autobusu AEB_30 Ondřeje Pechala | Zdroj: opechal.cz/aeb_30Koncept autonomního autobusu AEB_30 Ondřeje Pechala | Zdroj: opechal.cz/aeb_30

„Ideální“ respondentkou pro tuto formu rešerše napříč univerzitami je pro nás Kristýna. Na UMPRUM totiž přešla přímo z ČVUT, kde absolvovala bakalářské studium, a má tedy možnost bezprostředního porovnání. Na otázku, co postrádá ve výuce na obou těchto institucích, odpovídá:Na obou školách bych uvítala větší koncentraci na kontext, více diskutovat nad tím, jaká je role designéra v současném světě, a více motivovat k navrhování ve větší souvislosti s tím, co se navrhuje v zahraničí. Konkrétně by tomu mohly napomoct častější návštěvy zahraničních pedagogů nebo větší motivování studentů vyjet na zahraniční stáže, ať už studijní, či pracovní.“

Tichý sluha Saturnin Kristýny Hodanové | Zdroj: kristynahodanova.squarespace.com/saturninTichý sluha Saturnin Kristýny Hodanové | Zdroj: kristynahodanova.squarespace.com/saturnin

Odpověď, ve které se pozitivně shodují všichni respondenti napříč jednotlivými univerzitami, se týká příležitosti k praktické přípravě na práci v oboru během studia. Jak je tomu však i u jakéhokoliv jiného oboru, hlavní je vlastní motivace a osobní zájem. Radka dodává: „Příležitost tu určitě je, ale záleží na každém, jak se k tomu postaví.“ Dle Ondřeje navíc musí být designér ochoten se učit celý profesní život a být otevřený a vnímavý ke svému okolí.

Způsob, jakým budovat vlastní značku na trhu a jak se efektivně prosadit jako designér, dle reakcí umí předat výrazně lépe pouze UMPRUM. Na ostatních univerzitách tuto schopnost u svých pedagogů studenti příliš nevnímají. Dle Kristýny to však nemusí být vždy na škodu: „Myslím, že UMPRUM se jako jedna z mála institucí opravdu snaží studentům poskytnout know-how, které jim usnadní si založit vlastní značku a profilovat se v oboru už při studiích. Otázkou však je, jestli není přínosnější se na vysoké škole vzdělávat, číst a vyjíždět do zahraničí, než si urputně budovat renomé.“

Lustr Petra Vondrušky | Zdroj: fud.ujep.cz/portfolio/petr-vondruska-3bcaLustr Petra Vondrušky | Zdroj: fud.ujep.cz/portfolio/petr-vondruska-3bca

Kolik let trvá, než se z vás stane designér? V Česku patří mezi nejtypičtější klasický model tříletého bakalářského studia a navazující dvouleté magisterské. Za tuto dobu se student může seznámit s různými materiály, jejich způsoby zpracování i nahlédnout do samotného procesu výroby, nejčastěji v rámci přímé spolupráce konkrétních firem s fakultami. „Díky zadáním, která se z většiny musí realizovat, jsem spolupracoval jak s malými firmami, tak i s velkými výrobci, a mohl jsem se tak zaměřit na technologii a postup výroby,“ říká Petr. Kristýna vyzdvihuje například spolupráci s firmou Brokis, která proběhla v rámci Ateliéru interiéru a nábytku na UMPRUM pod vedením Romana Vrtišky a Vladimíra Žáka. „Měli jsme za úkol navrhnout interiérový doplněk do sortimentu firmy za použití materiálu z tavených skleněných střepů, které sklárna vyprodukuje výrobou stávajících produktů.“ V rámci FA ČVUT studenti nejčastěji přijdou do kontaktu s porcelánkou v Dubí či se skláři z Akademie ve Světlé nad Sázavou.

Soft brutalism – set stolů navržený Kristýnou Hodanovou | Zdroj: kristynahodanova.squarespace.com/soft-capitalismSoft brutalism – set stolů navržený Kristýnou Hodanovou | Zdroj: kristynahodanova.squarespace.com/soft-capitalism

Všichni z tázaných se věnují převážně produktovému designu. Občas se jim však naskytne příležitost zabrousit i do jiných odvětví díky pestrosti, kterou práce designéra skýtá. Například Radka se věnuje sci-fi designu. Kristýna absolvovala stáž v Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace. Petr v rámci navrhování produktu přijde často do kontaktu s průmyslovým odvětvím či s grafikou. S tou se potýká nárazově i Ondřej, který se navíc nedávno podílel na realizaci projektu tiny house, kdy se ocitnul na pomezí designu a architektury.

Kde se tedy učí design nejefektivněji? Vidíte sami, že na takovou otázku nelze najít jednoznačnou odpověď. Každá ze zmíněných institucí může bez pochyby poskytnout studentům kvalitní formu výuky tohoto komplexního oboru a je rozhodně benefitem, že je v rámci tuzemské scény na výběr, kam jít studovat.

Další články