Vyráběl lampy, které prozářily totalitu. Antonín Hepnar svůj život zasvětil práci se dřevem, jeho návrhy patří mezi špičku českého designu 20. století

vlevo: Antonín Hepnar | Zdroj: materialtimes.com / vpravo: Ikonická lampička Mochomůrka vysoustružená z jednoho kusu dřeva. | Zdroj: Antonín Hepnar vlevo: Antonín Hepnar | Zdroj: materialtimes.com / vpravo: Ikonická lampička Mochomůrka vysoustružená z jednoho kusu dřeva. | Zdroj: Antonín Hepnar

Říká, že nevěděl, že je to umění. Prostě jen dělal práci, která ho bavila a naplňovala. Láska ke dřevu a řemeslu, pokora a zároveň zdravé sebevědomí, to je to, co charakterizuje osobnost českého designéra, výtvarného umělce, sochaře, interiérového architekta a dřevosoustružníka Antonína Hepnara.

Jak Muchomůrka rozsvítila les osvětlení

Opracování dřeva soustružením je staré, dnes už pozapomenuté řemeslo. Antonín Hepnar ho dokázal přetvořit na designovou tvorbu. Každý kus, který vytvořil a stále vytváří, je původní a originální.

Jednou z oblastí, která ho vždycky fascinovala, byla svítidla. Cestu k nim našel už při studiu na škole. Komunismus s sebou přinášel různé nedostatky ve zboží. V bytových doplňcích se jednalo hlavně o osvětlovadla. Proto i součástí výuky na uměleckoprůmyslové škole, kam Antonín Hepnar v 50. letech chodil, byly stolní, stojací, nástěnné a stropní lampy.

Jedním z prvních autorských děl z dílny Antonína Hepnara se tak stala dnes už ikonická lampička Muchomůrka. Jde totiž o závěrečnou práci na SUPŠ v Praze na Žižkově, na které v roce 1953 v ateliéru profesora Václava Markupa autor absolvoval.

Ikonická lampička Mochomůrka vysoustružená z jednoho kusu dřeva. | Zdroj: Antonín HepnarIkonická lampička Mochomůrka vysoustružená z jednoho kusu dřeva. | Zdroj: Antonín Hepnar

Jeho interiérová osvětlení ilustrují podobu autorského designu v období totality. V sedmdesátých letech vytvářel svítidla především geometrických tvarů. Jeho lampy a osvětlení jsou tak velmi nadčasové.

Malé kolekce svých výtvorů dodával za doby komunismu téměř výhradně do galerií Dílo, kde si je kupovala široká veřejnost. Jeho výrobky proto dodnes najdete v mnoha českých domácnostech.

Kolekce stropních, stolních, stojacích, nástěnných i podlahových svítidel získala cenu. | Foto: Ondřej Lazar Krynek, zdroj: Antonín Hepnar a OkoloKolekce stropních, stolních, stojacích, nástěnných i podlahových svítidel získala cenu. | Foto: Ondřej Lazar Krynek, zdroj: Antonín Hepnar a Okolo

V roce 2010 prezentoval svoji kolekci svítidel z let 1953 až 1988 na výstavě Retrospektiva světla na Designbloku. Soubor získal Cenu za mimořádný přínos v oblasti designu.

Jeho práci ocenil i oscarový režisér

Režisér Miloš Forman věděl, že pro barokní interiéry filmu Amadeus nenajde lepší podmínky než v tehdejším Československu. Barokní památky však byly poměrně dost zdevastované a ani zdaleka neměly takové vnitřní vybavení, které by pro film potřeboval. Oslovil proto české výtvarníky a designéry, aby pro něj vnitřní prostory dotvořili. Jedním z nich byl Antonín Hepnar. Pro známý oscarový film tak mimo jiné vyrobil dvanácti- nebo patnáctiramenné stojací barokní svícny.

Jeho uměleckou stopu nese i světoznámý film Amadeus. | Zdroj: PeinterestJeho uměleckou stopu nese i světoznámý film Amadeus. | Zdroj: Peinterest

Hotel, stavěný pro komunisty, měl velkou uměleckou hodnotu

Dnes již neexistující Hotel Praha v Praze-Dejvicích byl jednou z nejvýraznějších staveb sedmdesátých a osmdesátých let. O vybudování luxusního reprezentativního hotelu pro oficiální vládní a stranické návštěvy rozhodl ÚV KSČ v prosinci 1969. Dostavěn a otevřen byl v roce 1981.

Nenáviděný a zároveň obdivovaný Hotel Praha. | Zdroj: idnes.czNenáviděný a zároveň obdivovaný Hotel Praha. | Zdroj: idnes.cz

Jedním z mnoha významných architektů a designérů té doby, kteří se na výstavbě a interiérech tohoto milovaného i nenáviděného hotelu podíleli, byl právě Antonín Hepnar.

Hotel, stavěný původně pro komunistickou elitu, se stal výstavní skříní toho nejlepšího, co bylo tehdy architektonicky i designově v Československu dostupné. Byl unikátní ukázkou architektury vybočující z dobového průměru. Umělecká díla, výzdoba a mobiliář v interiérech hotelu byly uceleným souborem dobového výtvarnictví a designu.

Interiér Hotelu Praha byl souborem těch nejlepších designových děl té doby. | Zdroj: biggmagg.czInteriér Hotelu Praha byl souborem těch nejlepších designových děl té doby. | Zdroj: biggmagg.cz

Antonín Hepnar se na interiéru hotelu podílel svými návrhy a výrobky. Vytvořil například ozdobné soustružené kruhové reliéfy na dveře. Vypadaly jako kruhy na vodě, které vzniknou, když do ní hodíte kámen. Společně s architektem Grusem také vyráběl stojací a stolní lampy. Vytvořil také část dřevěné přepážky mezi kuželníkem a kulečníkem.

 Hotel byl zbourán v roce 2014. Dnes je na jeho místě park.

Aby bylo dřevo lehké a tenké

Antonín Hepnar stále hledá, jak své milované dřevo zpracovat tak, aby ukázal jeho krásu, jedinečnost a také křehkost. Proto hledá další a další metody jeho opracování. Při tvorbě dřevěných mís zjistil, že metodou dřevosoustružení je stále příliš těžkopádné. Z toho důvodu se rozhodl hledat metodu jinou.

Začal tedy používat metodu ohýbání dřeva změkčováním, tak zvanou plastifikaci. Jde o starou metodu, která byla využívána v kolářském řemesle při výrobě lyží, sání a hospodářských vozů. Truhláři dřevo pořádně rozpařili a to bylo pak ohýbatelné do různých tvarů. Dřevo však jde ohýbat i jinými způsoby.

Antonín Hepnar zvolil chemickou cestu, která je ekologicky zcela nezávadná a jeho potřebám vyhovuje daleko lépe. Svoji metodu si stále propracovává a zdokonaluje. Mísy, které touto technikou vznikají pod jeho rukama, jsou naprosto jedinečné a nezaměnitelné s jiným autorským dílem. 

I dřevo může být tenké, lehké a křehké. | Zdroj: Antonín HepnarI dřevo může být tenké, lehké a křehké. | Zdroj: Antonín Hepnar

Rakev jako symbol radostného odcházení

Jedním ze zajímavých směrů, který Antonína Hepnara zajímá, je design rakve. Vidí ji totiž jako výtvarný artefakt. Zároveň říká, že rozloučení přece nemusí být v potocích slz. Vychází z toho, že podoba rakví se víceméně nemění – v průřezu šestihran. Už po několik staletí si nese stejný tvar, tak proč ho nezměnit?

Rozloučení přece nemusí být v potocích slz. | Zdroj: materialtimes.comRozloučení přece nemusí být v potocích slz. | Zdroj: materialtimes.com

Vymyslel a vyrobil si rakev pro sebe, ve které, jak sám říká, chce být opravdu pohřben. Představil ji spolu s ostatními designéry v roce 2017 na výstavě s titulem „Mezera v designu aneb konec pohřebního pesimismu“.

Rakev zdobí i jeho ikonická haptická vejce i dřevěné květy. | Zdroj: materialtimes.comRakev zdobí i jeho ikonická haptická vejce i dřevěné květy. | Zdroj: materialtimes.com

Hepnarova tvorba byla odjakživa založena na tvarech vzniklých rotací. Soustruh a dřevo mu dovolují vytvářet válcovité, kulovité, talířovité či vejcovité tvary. Proto i jeho truhla má tvar rakety do vesmíru. Tak zvaná haptická vejce a dřevěné květy, které jsou pro Hepnarovu tvorbu typické, nechybí ani na jeho pohřební truhle.

Životní příběh designéra Antonína Hepnara

Antonín Hepnar je výraznou postavou českého užitého umění druhé poloviny 20. století. Jeho cesta za interiérovým designem začala na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde v roce 1953 absolvoval pod vedením profesora Václava Markupa.

Celý svůj umělecký život se naplno věnuje designu, zejména soustruženým bytovým doplňkům a dřevěnému osvětlení. Jeho umělecká ruka oživila například interiéry kostela v Ledči nad Sázavou, Autosalonu Mladá Boleslav, dnes už neexistujícího Hotelu Praha či zvonice v Praze-Horních Měcholupech. Podílel se také na výtvarném zpracování interiérů pro film Amadeus.

Mezi významná ocenění jeho práce patří například cena v soutěži o nejlepší uměleckořemeslná díla z let 1968–70. V roce 1992 získal Cenu Dobrý design za stolní lampu s minizářivkou. Jeho mísa Bosáž byla vybrána do reprezentativní publikace Český design 1995–2000. V roce 2010 získal společně s OKOLO Cenu za mimořádný přínos DESIGNBLOKU za výstavu Retrospektiva světla.

Dřevosoustružení je jedním z nástrojů umělecké tvorby Antonína Hepnara | Zdroj: designmag.czDřevosoustružení je jedním z nástrojů umělecké tvorby Antonína Hepnara | Zdroj: designmag.cz

Designér, výtvarný umělec, interiérový architekt a dřevosoustružník Antonín Hepnar spojil řemeslnou preciznost s uměleckým pohledem. Jeho díla, vyrobená s láskou k detailu, nacházejí své místo v galeriích a v srdcích těch, kteří ocení jedinečný dotek dřeva ve spojení s moderním designem. Hepnar, člen Asociace interiérových architektů a držitel diplomu Mistr uměleckého řemesla, zanechal nezaměnitelný otisk ve světě designu a umění.

Související

Zbourali ho, přesto žije dál. Luxusní Hotel Praha byl chloubou socialismu, vzpomínky probouzí výstava i kniha
Interiér a architektura

Zbourali ho, přesto žije dál. Luxusní Hotel Praha byl chloubou socialismu, vzpomínky probouzí výstava i kniha

Tereza Urban - 18. 6. 2019 - 3 min.

Poslední mistr svého řemesla: Dřevosoustružník Antonín Hepnar
Produktový design

Poslední mistr svého řemesla: Dřevosoustružník Antonín Hepnar

Tereza Lišková (Material Times) - 18. 10. 2016 - 9 min.

jelínek
MYP 2024