Je to hračka, nebo socha? Design, nebo umění? A je podobné škatulkování důležité? Tvorba autorské dvojice Monika Matějková a Veronika Watzková balancuje na hraně, znejišťuje a baví zároveň. Především však představuje výjimečný umělecký přístup k tvorbě, který zaslouží pozornost.
Úchylka ve fantasmagoření
Monika s Veronikou jsou jako oheň a voda. První divoká, přesvědčivá a zdravě sebevědomá, druhá pak tichá, skromná a s nekonečnou fantazií. I přes tuto povahovou rozdílnost si mladé designérky padly do oka už na škole, a tak vzniklo uskupení MY DVĚ. Na pražské UMPRUM sice každá původně studovala v jiném ateliéru, nakonec je ale dohromady svedla stáž. A záliba v magické, nespoutané fantazii, které se nekladou žádné překážky. Ostatně i proto už jejich první společný projekt patřil dětem. „Obě máme úchylku ve fantasmagoření,“ přibližuje s nadsázkou Monika, proč je baví tvorba pro nejmenší. Spouštěčem tvorby se podle nich ale stal především ateliérový úkol, kdy měla Veronika v ateliéru K.O.V. vytvořit nové návrhy hraček pro tradičního výrobce Detoa z Albrechtic. „Trochu jsme je ve firmě překvapily a naše návrhy nebyli schopni zařadit,“ přiznává Veronika, ale obě se shodují, že to byla příjemná spolupráce. A odrazový můstek pro první společnou kolekci.
Hračka od studia MY DVĚ | Foto: Štěpánka Piskáčková
Vesmírná Odyssea
Jmenovala se MIMOZEM a vznikla v roce 2016. Dřevěné hračky připomínající vesmírné rakety byly jednoduché, přímočaré a přitom poetické. Stavebnice měly připomínat útěk do jiných světů a dvojice je začala cíleně nabízet v galeriích. A měly úspěch, na který navázal ještě větší s kolekcí ZAHUMNY. „Dostávaly jsme nabídky od firem, které by je vyráběly a ve velkém prodávaly do Číny, ale my se nedokázaly vzdát kontroly nad kvalitou.“ A dobrovolně tak řekly ne velkovýrobě a velkému zisku. Osobní přístup a dohled nad výsledkem byl mnohem důležitější. A tak to pro MY DVĚ zůstalo dodnes.
„Moc nám pomohlo, když nás oslovila Tereza Bruthansová, kurátorka výstavy Mini Wonders, která představovala českou hračku v Českých centrech po celém světě.“ Tereza si vybrala i vesmírné hračky a ty díky výstavě cestovaly na nejprestižnější veletrh designu na světě do italského Milána. Zde se ovšem setkaly poprvé s kritikou, která je nastartovala novým směrem. „MIMOZEM zde viděl odborník z tamní knihovny designu, který nás chválil za formu, ale přivedl nás na myšlenku věnovat se víc volné tvorbě a vsadit na malé, unikátní série, které nám budou bližší.“ A nemýlil se. Zanedlouho spatřila světlo světa zmiňovaná sběratelská série figurek ZAHUMNY, která designérky dostala do první ligy.
Grandiózní úspěch
Mladým autorkám se zde povedlo dotknout tématu, který u veřejnosti i odborníků silně rezonoval. Tvorba pro děti, která odkazuje k tradicím českého loutkářství, pracím Jiřího Trnky, ale i scénografickým koncepcím přelomu 19. a 20. století zaujala a dvojici se začalo dařit. ZAHUMNY už svým názvem evokovala klasické pohádkové příběhy našeho dětství. Ale i dětství našich maminek a babiček. Postavy princezny, draka nebo smrtky se staly doslova senzací. Objevily se v řadě časopisů, v roce 2017 získaly nominaci na Ceny Czech Grand Design, pro autorky už druhou v pořadí. Pracně vyráběná pohádková figurka vznikala i celý měsíc. Zájem o ně značně převyšoval možnosti, které Veronika s Monikou měly, a musely si tak poprvé nechat ve výrobě pomoct. „Za půl roku jsme zvládly vyrobit třeba 20 ks a všechny se prodaly.“ A o co byl největší zájem? O smrtky a princezny. Jako dárky pro klienty je například nakupovaly i ambasády a designérky přiznávají, že se celé dva roky výrobě pohádkových sběratelských figur velmi dařilo. A pak přišel covid.
Výroba jedné figurky si žádá spoustu času. | Foto: Štěpánka Piskáčková
Bloudi s přesahem
Dvojice ale cítila už nějaký čas, že se potřebuje posunout dál a vyvíjet se. Pomalu tak začal vznikat další společný projekt nazvaný BLUDÁRIUM. „Bloudi“, jak jim Veronika s Monikou familiárně říkají, se již definitivně přesunuli od klasické hračky ke sběratelskému objektu. Malé sochy, jejichž srdcem je dřevo a hlína, jsou suverénní a vizuálně nespoutané odrazy imaginace. Volba surových materiálů, které jsou často přiznaně neopracované, kontrastuje s barvami, jako je růžová nebo blankytně modrá. Od přívětivých a předvídatelných postav z kolekce ZAHUMNY přešly v BLUDÁRIU k vizuálně nesourodým, znejišťujícím objektům. Jsou nezařaditelní, a proto tak lákaví. A ačkoliv dvojice ví, že někdo se jich může i bát, ohlasy sbírají veskrze jen pozitivní.
I proto se nebrání tomu, že by svoje malé „obludy“ přenesly do většího měřítka a umístily je do veřejného prostoru. Vytvořit dětské hřiště nebo objekt, kde by mohl i „ztrápený dospělák“ vzpomínat na časy, kdy byl malý, to je aktuálně sen, který by lákalo talentovanou dvojici naplnit. Stejně tak se nebrání intenzivnější spolupráci s architekty, urbanisty nebo krajináři. Pokud se jim zadaří, bude to i splněná touha řady těch, kteří by ve veřejném prostoru opět rádi viděli invenci a fantazii. MY DVĚ mají obého na rozdávání.
Originální figurky se možná v budoucnu dočkají i velkého měřítka. | Foto: Štěpánka Piskáčková
