Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Vlevo: Laďka Zbiejczuk Suchá | Foto: Jiří Salik Sláma, zdroj: archiv KISK / vpravo: ilustrační foto | Zdroj: archiv KISK Vlevo: Laďka Zbiejczuk Suchá | Foto: Jiří Salik Sláma, zdroj: archiv KISK / vpravo: ilustrační foto | Zdroj: archiv KISK

Vyhlašují boj chaosu na úřadech. Nový studijní program vychová designéry, kteří dokážou z úřadů vytvořit srozumitelné místo

Masarykova univerzita otevírá od září nový studijní program Design informačních služeb, který klade důraz hlavně na praxi a individuální přístup. Uživatelskému výzkumu a service designu se Katedra informačních studií a knihovnictví věnuje již od roku 2012. Vždy se však jednalo o jednotlivé semináře, nikoli komplexní program. Garantka studia Laďka Zbiejczuk Suchá přibližuje, kde najdou budoucí absolventi uplatnění nebo v jakých sférách service designéři nejvíce chybí.

První v Česku

Mohla byste pro ty, kteří o designu informačních služeb slyší poprvé, stručně vysvětlit, čemu se tento obor věnuje? 

LAĎKA: To je dobrá otázka. Přesně takový obor jsme totiž nenašli ani na zahraničních univerzitách. Vychází to také přirozeně z několika směrů. V rámci studia na KISKu (Katedra informačních studií a knihovnictví, pozn. red.) jsme před deseti lety vytvořili několik profilací. Jednou z nich byl právě design informačních služeb. Obory knihovnictví a informačních služeb jsou v evropském kontextu zaškatulkovány do odvětví humanitních oborů. V americkém kontextu se jedná zase o sociálně-vědný obor zkoumající informace v sociálním a psychologickém kontextu. Zároveň je tam ještě linka využívání a navrhování technologií a informačních systémů, která je i ve Státech jednou z kolíbek informační architektury a UX designu, jelikož propojuje technologie a sociálně-vědnou část, to, jak člověk zpracovává informace. 

Přirozeně se to i u nás na KISku spojilo, což odráží celosvětové tendence. Existuje globální trend tzv. i-schools, jež se vyčleňují ze sociálně-vědných, humanitních či technických fakult. Na informace se dívají z různých úhlů pohledu – jak ze sociálně-vědného, tak právě i z technologického. Pro nás je navíc ještě důležitý design služeb, který nám umožňuje se podívat na informační služby jako na celek – jak se k informacím člověk dostává a jak je přijímá, jaká je celá cesta službou, zda člověk vnímá, že přijímá například důvěryhodné informace. Design informačních služeb je propojení informačních věd a zároveň designérských metodologií a metod. 

Roman Novotný, který má v programu na starosti kurzy související s tranzitivním designem a designem a udržitelností. | Foto: Vitalii Cheban-Bejev, zdroj: KISKRoman Novotný, který má v programu na starosti kurzy související s tranzitivním designem a designem a udržitelností. | Foto: Vitalii Cheban-Bejev, zdroj: KISK

Váš program s tímto zaměřením je v Česku úplně prvním. Na KISKu jste již v minulosti vedli semináře týkající se designu služeb. Co vás vedlo k tomu, že jste si řekli, že si design služeb zaslouží svůj vlastní studijní program?   

LAĎKA: Tam šlo o více linek. Jedna z nich byla poptávka samotné Masarykovy univerzity, která souvisela i s pandemií, jež začala podporovat různé nové programy. Jak už obsahem, tak i formou. Druhá, hodně silná linka, byly potřeby našich studujících. Vnímali jsme, že se na náš obor hlásí hodně lidí, kteří jsou hladoví hlavně po designu, a pak v prvním ročníku odchází zklamaní, jelikož zjistí, že je design upozaděn, že se v jádru jedná hlavně o knihovnictví a informační studia. Pak zde byla ještě jedna skupina lidí, kteří zároveň pracovali a studium na KISKu jim mělo pomoci zorientovat se v nových oblastech, jako je UX výzkum a design. Program ale nebyl dostatečně přizpůsobený pro netradiční studenty, tedy lidi s rozjetou kariérou, kteří studiem doplňují svou pokročilejší profesní cestu. Náš program se tedy zaměřuje přímo na design informačních služeb a zároveň, jelikož počítáme s tím, že se k nám přihlásí hodně lidí, kteří to chtějí studovat již v rámci své kariéry, nabízíme flexibilitu. 

Fotografie z inovačního inkubátoru KISK pro knihovny | Zdroj: archiv KISKFotografie z inovačního inkubátoru KISK pro knihovny | Zdroj: archiv KISK

Důraz na praxi

Na jaké potenciální studenty tento obor cílí? 

LAĎKA: Určitě bych tento obor doporučila designérům, kteří se nespecializovali na design služeb, ale působili například na poli grafického či průmyslového designu. Co se týče designérů, kteří se v této oblasti již pohybují, tak pokud mají nějakou svou motivaci získat titul a potvrdit si svou profilaci a kompetenci, může to být pro ně také zajímavé hlavně kvůli tomu, že na oboru vznikne skupina lidí s různými zkušenostmi. Se studenty chceme pracovat jako s lidmi, kteří již mají nějakou svou expertizu. Kromě toho, že určitý obsah dodáme my, v programu bude určitě prostor pro sdílení, vzájemnou zpětnou vazbu a učení se. Každá oblast má svého garanta. I my, když jsme tento obor připravovali, jsme si říkali, že bychom se rádi podívali na přednášky svých kolegů. Nikdo z nás totiž samozřejmě není expert na všechny oblasti. 

Kde vidíte největší potenciál pro uplatnění studentů? 

LAĎKA: Bude se jednat o lidi, kteří budou působit jako interakční designéři, uživatelští výzkumníci, třeba někdy i komunitní kurátoři. Naši současní absolventi působí ve velkých korporátech, jako je SAP nebo MSD, v agenturách typu Stride XL či House of Řezáč, nebo jde o freelancery, kteří jsou specializací service designéři a mají své klienty. Může se pak ale jednat i o lidi, jejichž titul není service designér, ale ve své práci se něčemu podobnému věnují – jako například vedoucí knihoven nebo další pracovníci jiných veřejných služeb. 

Fotografie z konference Sociální inovace v knihovnách | Zdroj: archiv KISKFotografie z konference Sociální inovace v knihovnách | Zdroj: archiv KISK

V jaké sféře design služeb nejvíce chybí? 

LAĎKA: V KISKu se soustředíme na veřejné služby a byly bychom rádi, kdyby se nám dařilo připravovat absolventy právě i pro tuto oblast. Chceme spolupracovat s platformou Česko.Digital a dalšími platformami veřejné správy. Tam je to hodně potřeba. Nějaké absolventy ve veřejných službách máme, ale veřejná správa je samozřejmě neabsorbuje tak rychle jako sféra soukromá. 

Dokázala byste uvést i nějaké konkrétní příklady? 

LAĎKA: V mnoha městech jsou magistráty umístěny v historických budovách s velmi obtížným přístupem a lidé musí jít vyřídit danou věc vždy přesně tam, kde sídlí daný odbor. Občanky v druhém patře, doklady z matriky v prvním, ale v jiné budově. Cesta občana službou potom kopíruje umístěný jednotlivých kanceláří, místo toho, aby se kontaktní body přizpůsobily co nejpřístupnější cestě uživatele službou. Nejasné je často i značení k těm správným dveřím. Podobný problém jsme nedávno řešili například v Jihlavě – pomocí eye-trackingu jsme mapovali cesty lidí skrz poměrně nepřehledné budovy a navrhli zlepšení nejen v umístění kontaktních bodů, ale také dočasné úpravy informačních cedulí a značení.

Podobně může člověk bloudit i online – pokud například nerozumí tomu, jaké informace mu poskytuje stát, může to mít i závažné důsledky. V poslední době jsme například testovali informace, které poskytuje Ministerstvo spravedlnosti pro lidi procházející oddlužením, a zjistili jsme, že tyto informace mohou být podány velmi nesrozumitelně.

Fotografie z inovačního inkubátoru KISK pro knihovny | Zdroj: archiv KISKFotografie z inovačního inkubátoru KISK pro knihovny | Zdroj: archiv KISK

Individuální přístup

Na svých stránkách uvádíte, že studium probíhá podle principů sebeřízeného vzdělávání. Jak jste došli k tomu, že se chcete vydat touto cestou? Je to například kvůli měnícím se návykům studentů a větší poptávce po flexibilnějších programech?

LAĎKA: Když jsme připravovali tento program, vycházeli jsme z výzkumů a dívali jsme se na to, jak se v současné době designéři vzdělávají. Viděli jsme, jak velkou roli hraje komunita. Počítáme s tím, že lidé budou řešit vlastní problémy v práci, budou přicházet s reálnými problémy z praxe, řešit vlastní projekty. Část obsahu jim nachystáme tak, aby si ho mohli projít ve svém vlastním čase. Každý fungujeme jinak. Někdo má děti, někdo pracuje večer, někdo zase ráno. Velká část studia půjde absolvovat velmi individuálně s pomocí tutora online nebo v domluveném čase s mentorem. 

Nebudou tedy fungovat standardní setkávání, jako jsou semináře a přednášky? 

LAĎKA: Počítáme s tím, že se budeme pravidelně vídat přibližně šestkrát za semestr. Zhruba na čtyři hodiny dopoledne tak, aby člověk pak stihl ještě nějaké své vlastní činnosti. Nebude se ale jednat o klasické přednášky, ale o rozličné smysluplné studijní interakce. Pokaždé se bude jednat o něco jiného. Někdy se budeme věnovat zpětné vazbě, jindy vývoji projektů, někdy si přizveme nějakého skvělého hosta, který si vezme celé setkání pro sebe. 

Líbí se mi důraz na individualizaci celého studia (studenti budou mít své mentory) – jakým způsobem to bude fungovat v praxi? 

LAĎKA: Každý student bude mít svého mentora, s nímž se budou scházet tak jednou za 14 dní. Na začátku semestru se chci společně s některými garanty jednotlivých semestrů se studenty osobně potkat. Řekneme si s nimi, co bude studijním plánem daného člověka, na jaké kompetence se chtějí specializovat a na co se zaměřit. Pokud již mají třeba projekt v práci, nebo naopak potřebují nějaký projekt přiřadit. Na základě toho jim zkusíme najít mentora z praxe, který by jim mohl pomoct jejich problém řešit. Už teď se domlouváme s řadou lidí s různými zkušenostmi – např. s Petrem Kosnarem (Škoda Auto), Michaelou Štetiarovou, Matějem Kaninským, Petrem Pouchlým (Court of Moravia), Terezou Navarovou (Avast), Janem Junkem (Proof & Reason) a dalšími.

Fotografie z Letní školy KISK | Foto: Magdalena BohuslavováFotografie z Letní školy KISK | Foto: Magdalena Bohuslavová

Být součástí komunity

Je tento program vhodný i pro někoho, kdo jde přímo z gymnázia nebo střední školy bez zkušeností?

LAĎKA: Myslím si, že ano. Neznám asi nikoho na konci střední školy, kdo by nějakým způsobem neměl svůj vlastní projekt – festival, spolek atd. Kandidáty, kteří něco takového dělají a mají pocit, že k tomu potřebují získat kompetence service designu, určitě budeme chtít přijímat. Možná, kdybych měla uvést, pro koho tento program není, byli by to ti, kteří už ví, že chtějí směřovat primárně za akademickou kariérou. 

Na co chcete klást během studia největší důraz? 

LAĎKA: Přemýšlím, zda jsem schopná vypíchnout jen jednu věc. Kdybych to měla ale shrnout, vycházíme z modelu vyspělosti v oblasti service designu. Náš absolvent by se měl dostat co nejvýš. Snažíme se, aby už i bakalářský stupeň naznačil cestu k leader roli v service designu. Druhým cílem je, abychom člověka podpořili v sebevzdělávání. Třetím pak to, aby se absolvent dostal do určitého společenství, znal service designéry z různých organizací a stal se součástí komunity. 

Fotografie z konference Transition – Design – Education, kterou KISK pořádal letos. | Foto: Vitalii Cheban-Bejev, zdroj: archiv KISKFotografie z konference Transition – Design – Education, kterou KISK pořádal letos. | Foto: Vitalii Cheban-Bejev, zdroj: archiv KISK

Uvažujete už dopředu o tom, že by byl potřeba i magisterský program? 

LAĎKA: Ale tak určitě uvažujeme (smích). Prvně se ale musí zaběhnout bakalář. Magisterský program do budoucna nabídnout určitě chceme. Část věcí, které jsme měli v rámci magisterské profilace, zatím přetahujeme do bakaláře. Máme ale cíl, abychom dokázali za tři roky absolventům nabídnout smysluplné pokračování. 

PhDr. Ladislava Zbiejczuk Suchá, Ph.D.

Zástupkyně vedoucího katedry – Katedra informačních studií a knihovnictví

Ilustrační fotografie z konference Transition – Design – Education | Foto: Vitalii Cheban-Bejev, zdroj: archiv KISKIlustrační fotografie z konference Transition – Design – Education | Foto: Vitalii Cheban-Bejev, zdroj: archiv KISK

Laďka je garantkou profilace pro rozvoj, výzkum a projekty. Učí na KISKu předměty týkající se designu služeb a uživatelského výzkumu. Vede projekty zaměřené na zlepšování veřejných informačních služeb a metodiky designu služeb a uživatelského výzkumu.

Příprava programu je financována z projektu MUNI 3.2.1, reg. číslo NPO_MUNI_MSMT-16606/2022, realizovaného v rámci Národního plánu obnovy pro oblast vysokých škol pro roky 2022 – 2024.

Další články