Právě předměty zhotovené v uměleckých dílnách v Talaškinu kolem roku 1905 jsou asi nejpřekvapivějším objevem výstavy. Dílny založila kněžna Marie Klavdievna Teniševová na jejich panství nedaleko Smolenska. Z počátku zde vznikla zemědělská škola pro děti rolníků, v rámci níž probíhala výuka rukodělných prací podle vzorů ruského lidového umění.
Produkce nábytku, keramiky a vyšívaného textilu z dílen byla prezentována na světové výstavě v Paříži v roce 1900. O devět let později se uskutečnila výstava také v Praze v Topičově salonu. Dózy, mísy, krabičky, portrétní rámečky, balalajky a další výrobky talaškinských dílen si ve své době získaly velkou oblibu v celé Evropě.
Ukázka výrobků Talaškinských dílen, zdroj: Arthouse Hejtmánek
Vídeňské umělecké dílny
Umělecké dílny v Talaškinu nejsou jediné reprezentované na výstavě. Najdeme zde i skleněnou vázu s odleptávaným geometrickým dekorem z produkce Wiener Werstätte, jejímž autorem je Josef Hofmann, jeden z nevýznamnějších představitelů vídeňských dílen.
Skleněná váza, Josef Hofmann, zdroj: Arthouse Hejtmánek
Pražské umělecké dílny
Mimo vídeňských a německých dílen Werkbund existoval také Artěl – skupina sdružující umělce a průmyslové výtvarníky v českých zemích. Autorem trojice dóz ve tvaru Mikuláše, Čerta a Anděla (viz. úvodní foto) je Vratislav Hugo Brunner, současně jeden ze zakladatelů Artělu a významný český typograf, ilustrátor, grafik, karikaturista, autor divadelních scén i hraček. Ty ostatně připomínají také mikulášské dózy svým hravě stylizovaným a až roztomile barevným pojetím.
Pohled do výstavy, zdroj: Arthouse Hejtmánek
Geometrie kubismu
Artěl dále reprezentují Janákovy kubistické dózy z roku 1911. Bohatě geometricky dekorovaný povrch měkké glazované kameniny se propisuje i do krystalické formy samotných nádobek. Dózy mají šestibokou základnu a vertikálně zalomené stěny a jsou buď v černobílém nebo zlatočerném provedení. Mimo ně jsou na výstavě k vidění také kubistické vázy od Vlastislava Hofmana nebo Josefa Havlíčka.
Pavel Janák, kubistická dóza, zdroj: Arthouse Hejtmánek
Gočárova ložnice
Tím ovšem prezentace designu českého kubismu nekončí. V roce 1912 vyrobil architekt Josef Gočár sérii ložnicového nábytku pro profesora Julia Glücklicha, který si jím později vybavil svou vilu v kolonii Baba. Sestava představuje jeho ranou tvorbu, jedná se o komodu a dvojice postelí, šatních skříní a nočních stolků materiálově kombinující mahagon, javor, mosaz a opaxitové sklo.
Noční stolky, Josef Gočár, zdroj: Arthouse Hejtmánek
Nadčasový design
V kontrastu s přísně zalomenými tvary Gočárovy sestavy nábytku je oblejší a drobnější sestava čtyř židlí a stolu stylu Art Deco pocházející z počátku třicátých let. Stůl, židle i křesla jsou zhotoveny z exotického dřeva padouk a jejich autorem je pravděpodobně architekt a designér Jiří Kroha, významný představitel meziválečné české architektury a designu.
Sestava nábytku Art Deco, Jiří Kroha, zdroj: Arthouse Hejtmánek
Kromě zmiňovaných nábytkových sestav najdeme v Arthouse Hejtmánek také biedermayerovský šicí stolek, další vázy z produkce Wiener Werkstätte, židle zhotovené významných secesním malířem Františkem Bílkem a přes stovku dalších položek designu i obrazů a plastik ze soukromých sbírek. Výstava tak nabízí mnohem více než pět designových kousků, na které je možnost se do 5. prosince přijít podívat.
