Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Studio Geometr tvoří Linda Kaplanová (vlevo) a Klára Spišková, Foto: Peter Fabo Studio Geometr tvoří Linda Kaplanová (vlevo) a Klára Spišková, Foto: Peter Fabo

Vraťme látky do interiéru. Studio Geometr nadále rozvíjí českou tradici

Textilní výtvarnice a designérka Linda Kaplanová textilem doslova žije. Při povídání s ní rychle nabudete dojmu, že o něm ví naprosto vše. Ctí tradiční ruční tkalcovské techniky, ráda využívá přírodní barviva a věří, že jednoho dne se jí podaří textil vrátit do interiéru důstojným způsobem. Tak, jak tomu bylo za první republiky, kdy tradice ručního tkaní zažívala svůj rozkvět, krásné textilie se dědily a ženy si z generace na generaci předávaly své řemeslné dovednosti.

Během dvouhodinového povídání v ateliéru mi Linda trpělivě přibližuje umění i krásy starého řemesla. Vzpomíná na své cestovatelské výpravy do Indonésie, na nichž objevila kouzlo voskové batiky a studovala přírodní použití barviv (listy banánovníku, indigo, papája nebo mango). Vypráví mi o tom, jakou náhodou se k ní dostal tkalcovský stav i vlny po ak. malířce Marii Applové nebo jak probíhá spolupráce s módními návrháři.

Hedvábné kimono, Fashion design: Tereza UjevićováHedvábné kimono, Fashion design: Tereza Ujevićová

Spolu-tvorba jako způsob obohacení

Studio Geometr ale netvoří jen Linda Kaplanová. Svůj rukopis do něj otiskla i Klára Spišková. Studio Geometr společně založily před dvěmi lety. Obě se osobně i pracovně ale poznaly už během studií v Ateliéru textilní tvorby na UMPRUM. Začátky byly o zkouškách a jejich rozvíjení v nosný výsledek. Výroba textilu pro interiér ve větším rozsahu vzešla po určité době spolupráce s návrhářkou Terezou Ujevićovou. Ta začala na základě autorských látek, které Linda vytvořila ještě na Jávě a návrhářce je nabídla ke zpracování. Následně se připojila také Klára. Barvením konkrétního střihu pro Terezu připravily materiály k dalšímu zpracování. Nyní se jim rýsuje druhý způsob spolupráce, kdy pro jejich konkrétní látku návrhář vytvoří střih a ony se postarají o realizaci. Pustit se do tkaní i mimo módu přišlo společně s možností účastnit se jednoho z ročníků Designsupermarketu, na kterém chtěly představit tkaniny do architektury. Ve stejnou dobu k nim přišla nabídka od neteře ak. mal. Marie Applové, k možnosti využití ručního tkalcovského stavu, které se obě ihned chopily.

Z kolekce Kontrasty a kontexty ve sdíleném prostoru Opero, Foto: Peter FaboZ kolekce Kontrasty a kontexty ve sdíleném prostoru Opero, Foto: Peter Fabo

Jejich role se vzájemně doplňují i prolínají, vždy záleží na konkrétním zadání. Pokud tkají, koncept a barvy navrhují společně. Linda se ujímá tkaní a Klára většinou malování osnov a grafickým návrhům. U barvení přízí, látek nebo konkrétních střihů barví každá „po svém“. Z materiálů rády barví hedvábí. Využívají lokální vlnu a na českých polích by si opět přály vidět len, který by si podle jejich slov jistě našel odbyt, zvlášť v době, která poukazuje na ekologickou problematiku pěstování bavlny.

Možnost k autorské textilní tvorbě obě hledají na různých místech. Linda byla textilem ovlivněna již od narození. Pochází z Ústí nad Orlicí - města , které bylo od počátku 20. století přezdívané „východočeským Manchesterem“. Studovala zde střední textilní průmyslovku a odtud se vydala na UMPRUM. Na chvíli přemýšlela i o módě, ale nakonec se rozhodla pokračovat v textilní tvorbě, v níž vidí hlubší propojení mezi uměním a designem.

Barvení látek je intuitivní proces podobný malbě, Foto: z archivu studiaBarvení látek je intuitivní proces podobný malbě, Foto: z archivu studia

Klára pochází z Opavy a zájem o textilní tvorbu u ní vzešel postupně z volné a užité grafiky, kterou studovala v Praze. Několik let pracovala v oboru grafického designu, ale touha rozvíjet propojení užité tvorby s volnou grafikou a malbou byla silnější. K textilní tvorbě ji přivedla bývala pedagožka Jana Budíková a Kláře se představa, jak rozšířit své výtvarné tendence na textil a posunout je tak do jiného charakteru, začala rozvíjet. Po přijetí do ateliéru Textilní tvorby se tato cesta odvíjela a prohlubovala dál.

Přesahy a spojitosti

Inspiraci obě umělkyně čerpají v prostoru kolem sebe, v sobě i napříč uměleckými obory. Z grafiky například od Ladislava Čepeláka, z malby a skla od Vladimíra Kopeckého. Ke své první větší spolupráci přizvaly absolventku Ateliéru skla Kristýnu Markvartovou (Krikri). Kristýna se volně inspirovala ručně tkanou materií a vytvořila skleněný servis čítající poháry na víno, vázy a mísy, které vznikly ve sklárně Martina Štefánka

Foto: z archivu studiaFoto: z archivu studia

Smyslem bylo opět oživit textilem stoly. Ne způsobem prostírání do kuchyně pod jakýkoliv talíř. Měl to být stůl jiného rázu. Chtěly jsme textil, který by jako společník ostatních komponentů či atmosféry jako takové výtvarně zazněl nebo zpříjemnil místo pro společné jednání, setkání...se-tkání,“ objasňují autorky záměr.

Ze spolupráce s Kristýnou se zrodila nejen zmíněná kolekce ubrusů-obrazů rozehraná ve vztahu s jiným materiálem - sklem, ale vzešel z ní i název Geometr. Po něm byl pojmenován i projekt pro společnou prodejní výstavu. Jeho odkaz si tak studio v sobě dodnes uchovává.

Ubrusy od studia Geometr jsou k dostání v galerii Deelive. Foto: Gabriel UrbánekUbrusy od studia Geometr jsou k dostání v galerii Deelive. Foto: Gabriel Urbánek

Úspěch na Designbloku

Na podzim loňského roku autorská dvojice zaujala veřejnost i odborníky kolekcí „Kontrasty a kontexty“, kterou představila v rámci Designbloku. Všiml si jí i francouzský designér Martial Marquet, který ocenil přístup k výrobě látek a produkty označil za jedny z nejlepších, co byly tehdy na přehlídce k vidění. Nominace v kategorii Objev roku od Akademie designu tak rozhodně není náhodná.

Kolekce se skládá ze tří druhů textílií tkaných na různých tkacích stavech od ručního po průmyslový. Všechny tři tkaniny byly vytvořeny v kontextu určitého výtvarného záměru, kdy malbou byla pojatá osnova nebo byly ručně barveny příze do útku. Vznikla řada originálních tapisérií, malbou pojatá bavlněná metráž pro architekturu a na žakáru tkaná lněná metráž s barevnými přízemi vhodná pro módu.

Geometr se zaměřuje na autorské tkaní a barvení látek, Foto: z archivu studiaGeometr se zaměřuje na autorské tkaní a barvení látek, Foto: z archivu studia

Studio Geometr vloni rovněž uvítalo možnost představit své výrobky v Českém centru v Bruselu a letos v únoru se jejich tvorba objevila ve Frankfurtu nad Mohanem, kde každoročně probíhá mezinárodní veletrh spotřebního zboží a designu Ambiente. Na jejich tapisérie, ubrusy a oděvy ve spolupráci s Terezou Ujevićovou můžete natrefit v prodejní galerii Deelive, v muzejním obchodě UPM, Cihelně concept store, v 100CLASS concept store nebo FOX Gallery.

Otevřené výzvám

Cestám a spolupracím u nás nebo v zahraničí se Linda ani Klára nevyhýbají. Zajímá je propojování odlišných tradic, své dovednosti nadále chtějí prohlubovat a nabízet na nových místech. „Jsou země, kde textil má stále svou patřičnou sílu a pozici, kde tamější tradice a kontinuální výroba nebyla zdevastována. Japonsko, Skandinávie, Island. U nás můžeme být vděční za poslední rodinné modrotiskové dílny a tkalcovny.“

Geometr v prostoru Národní Galerie v Praze, Foto: Gabriel UrbánekGeometr v prostoru Národní Galerie v Praze, Foto: Gabriel Urbánek

Pro Lindu a Kláru je tkaní především návaznost na určitou uměleckou techniku a cesta, kterou je baví tvořit. Bohužel z českého odkazu textilní výroby toho moc po revoluci nezbylo. Několik továren se naštěstí dokázalo přizpůsobit, obnovily své vybavení a ve výrobě pokračují. Veba s damašky, Linmaster se lnem, Dietfurt v Letohradu tká košiloviny, Hedva...Je však otázkou, nakolik jsou to stále české textilky. Na jaké bázi je s nimi možná spolupráce..“, povzdechnou si nad nepříznivou situací textilní výroby u nás.

Foto: z archivu studiaFoto: z archivu studia

Tkalcovny si nevybírají, protože vybírat není z čeho. Designérky vděčí ochotě tkalcovských rodin Applů a Šveců z podhůří Orlických hor i rodinné tkalcovně Kubák v jižních Čechách, které jim vycházejí maximálně vstříc a ony díky nim mohou obnovit tkaní na přes sto let starých stavech. Bez jejich podpory by se tento výjimečný projekt v takovém rozsahu nemohl uskutečnit, což by byla obrovská škoda. Protože, jak kdysi pravila zakladatelka dílensky tkané tapiserie v Československu Marie Teinitzerová: „Obklopováním krásnými věcmi si zušlechťujeme duši.“ A této myšlenky se Linda i Klára drží.

Další články