Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Vojtěch Říha, Zdroj: Archiv autora Vojtěch Říha, Zdroj: Archiv autora

Vojtěch Říha je Superior

Vojta Říha miluje písmo. A ačkoli jeho tvůrčí záběr přesahuje hranice čisté typografie, stejně všechny jeho cesty většinou začínají či končí písmem. Na loňském Designbloku spolu s Matějem Poláchem poprvé prezentoval kolekci porcelánových objektů Superior Objects, za které byli nominováni na Czech Grand Design v kategorii „Objev roku“. Ve spolupráci s Filipem Dědicem a Matyášem Machatem stojí za písmolijnou Superior Type a pod hlavičkou Davis & Miller se spolu s Janem Buchtelou věnuje grafickému designu. Co obnáší život typografa a má vůbec čas chodit ven?

Jak vznikaly porcelánové objekty, které děláš ve spolupráci s Matějem Poláchem?

Ještě na UMPRUM jsem byl na stáži u Maxima Velčovského, kde jsem si mohl sám vyzkoušet práci s porcelánem. Velké zkušenosti s tím ale nemám, a tak jsme se domluvili na spolupráci s Matějem, který je porcelánový designér. Bavilo nás, že písmo a porcelán nemají na první pohled nic společného a přitom se ukázalo, že mohou společně fungovat a vytvářet fyzické objekty, které nejsou jen náhodnými tvary, ale vznikají na základě rotace písmen. A že i takový experiment pak může vést ke skutečné výrobě. Původně jsem si myslel, že by tyto objekty mohly fungovat jen jako takový doplněk k mé písmolijně – kdyby si někdo koupil celou rodinu fontů, dostal by k tomu fyzickou literu. Ale pak se ukázalo, že by byla škoda, kdyby to zůstalo jen vedlejším produktem, když mohou objekty žít i svým vlastním životem. Teď je vyrábíme ze žárohlíny, která je glazurovaná nebo pokovená. Ale rádi bychom vyzkoušeli třeba i sklo nebo beton a dělali velké objekty do exteriérů. Naše objekty se dobře stavějí na sebe nebo do sebe, takže se dají dobře kombinovat a používat třeba na velké nápisy ve městech.

Jak vznikají Superior Objects. Zdroj: Vojtěch Říha.Jak vznikají Superior Objects. Zdroj: Vojtěch Říha.

Vojtěch Říha a Matěj Polách. Superior Objects. Zdroj: Vojtěch Říha.Vojtěch Říha a Matěj Polách. Superior Objects. Zdroj: Vojtěch Říha.

Jaké jste zaznamenali reakce?

Úplně skvělé. Na Designbloku jsme nechtěli, aby bylo na první pohled úplně zřejmé, o co jde, aby si v tom každý mohl najít to svoje. Spousta lidí tak nejdřív nedokázala rozklíčovat, z čeho objekty vycházejí, přesto jim připadaly zajímavé. Našli se ale i tací, kdo nám začali nabízet možnost prodeje ve svých designových obchodech. Momentálně máme ale teprve prototypy, které ještě musíme dotáhnout.

Vojtěch Říha a Matěj Polách. Superior Objects. Zdroj: Vojtěch Říha.Vojtěch Říha a Matěj Polách. Superior Objects. Zdroj: Vojtěch Říha.

V dnešní době už spousta lidí a firem vnímá důležitost grafického designu a vizuální identity. Jak je to s typografií? Máš pocit, že lidé vnímají písma, která je obklopují?

Často to nevnímají, na druhou stranu se toho dokážou chytit, když jim to dobře podáš a vysvětlíš. Třeba co se týče písem na zakázku – když klientovi vysvětlíš, co to je, co to obnáší, co to firmě může přinést, tak se do toho nápadu často zamiluje a je hrdý, že má dalšího „maskota“, na kterém může stát jeho vizuální identita. Když lidem řeknu, že dělám typografii nebo písmo na zakázku, většinou vůbec nevědí, o co se jedná. Naprostá většina lidí zná jen fonty, které má v počítači. Je to hodně specifická věc a já to chápu, sám se v jiných oborech taky nevyznám. Zároveň si myslím, že v Česku je spousta dobrých typografů a grafických designérů, takže mám pocit, že se ta osvěta šíří strašně rychle.

Je v Česku velká konkurence?

Přijde mi, že začíná být. V devadesátých letech bylo pár studií, které se tomu cíleně věnovaly, dnes ale vzniká spousta skvělých věcí a konkurence může hnát lidi k lepším výsledkům.

Kde člověk najde tvá písma?

Část mých fontů je na Briefcase Type a část u mě na Superior Type. Moje písma si může koupit každý, ale zároveň vytvářím fonty na zakázku. Od začátku jsem to dělal sám, ale teď už se to nedá stíhat, a tak jsem začal spolupracovat s Matyášem Machatem, který ještě studuje na UMPRUM. Děláme spolu nový font, je to strašně zvláštní grotesk písmo. Ve školních dílnách na knihtisku jsme našli starý font z 19. století, který teď redesignujeme do současné podoby. Bude se jmenovat Slavia.

Fonty, kterými se podepisuje Vojtěch Říha. Zdroj: Vojtěch Říha.Fonty, kterými se podepisuje Vojtěch Říha. Zdroj: Vojtěch Říha.

Existuje teď v typografii nějaký trend, který všichni sledují?

Baví mě debata ohledně komerčních a nekomerčních zakázek. Všechno, za co dostaneš zaplaceno, je komerční, ať už se jedná o galerii, divadlo nebo ČEZ. Nechci zjednodušovat, ale můj prvotní dojem je, že grafici, kteří dělají vizuál pro kulturní instituce, se snaží používat šílenější fonty. Zdá se mi, že je trendy používat „úchylná“ písma, jejichž vizualita je nějakým způsobem narušená a jejichž stavba znaků není úplně klasická. Což asi není nic divného, protože každý autor se chce nějakým způsobem odlišit, ale někdy to může být spíš na úkor věci, třeba čitelnosti. Člověk, který začíná dělat písmo, najednou zjistí, že je to hrozně zábavná práce a chce do toho dostat všechny nejrůznější vjemy, ale třeba ještě nemá úplně vychytanou konstrukci znaků, což by tam vždycky mělo být. Písmo je pořád užitná věc jako je třeba židle nebo dům.

Superior Type: Hrot. Zdroj: Vojtěch Říha.Superior Type: Hrot. Zdroj: Vojtěch Říha.

Baví tě zkoušet všechny bláznivé fonty nebo se naopak snažíš vytvořit něco nadčasového, co by mělo co nejuniverzálnější použití? Jaká je tvoje meta?

Mě ty šílené fonty vlastně dost nudí, radši dělám použitelnější věci. Myslím, že je skvělé, když typograf zestárne a najednou vidí svoje písma všude kolem sebe. Už teď, když někam jdu a vidím svůj font, mám radost, že je někde reálně použitý, i když třeba ne úplně dobře. Zároveň jsou věci, které se nemění už tisíce let. Třeba velká písmena se vyvinula z řecké kapitály a vypadají od té doby pořád stejně. A i třeba taková Helvetica, která je úplně všude, bude všude stejně i za padesát let. Dosáhnout něčeho takového už je strašně složité.

Úspěšný font Kunda Book. Zdroj: Zdroj: Vojtěch Říha.Úspěšný font Kunda Book. Zdroj: Zdroj: Vojtěch Říha.

Když vytváříš nějaké písmo, dokážeš už předem odhadnout, které bude úspěšné a které má jenom velmi úzké použití?

Částečně jo. Nejvíc se teď prodávají strašně líbivá písma typu skriptů nebo takové nedotisklé hipsterské věci, to jsou totální bestsellery na MyFonts. Tak 80 procent nových fontů, které se na MyFonts prodávají, jsou tyhle typy písem, které si kupují hipsteři v Americe, co si zrovna otevírají kavárnu nebo obchod s koly. Podle mě je to otázka třeba čtyř let, a pak už to nikdo kupovat nebude. Asi nejméně se prodávají patkové fonty do knížek. Ale ironií je, že z mých posledních tří fontů se nejlépe prodává právě patkový font, což jsem vůbec nečekal.

Existuje nějaká vlastnost, kterou by měl mít dobrý typograf, kromě toho, že musí vydržet sedět u počítače?

Myslím, že by měl zůstat otevřený a inspirovat se, čím to jde. Zároveň si spousta lidí představuje typografy jako totálně nudné lidi, co sedí u počítače. Někdy to tak samozřejmě je, ale většinou takoví nejsme, snažíme se chodit ven (smích). Proto pro mě bylo zároveň osvěžující, když jsem od srpna do října pracoval s Matějem v porcelánové dílně, kde jsme všechno kolem Superior Objects vytvářeli sami.

Když musím někomu vysvětlit, co dělám, mluvím hodně zapáleně o písmu a jeho možném použití a většinou se mi podaří pro to lidi nadchnout. Asi je to tím, že mám tu práci rád a neotravuje mě se o tom bavit. Ale samozřejmě se také stává, že spolupráce někdy nevyjde. Je třeba těžké lidem vysvětlit, za co u téhle práce platí. Písmo je nehmotná věc, jejíž hodnota není tak zjevná, jako když někomu postavíš dům. Je těžké vysvětlit, kolik práce za tím stojí, co všechno obsahuje a proč by si měli kupovat licenci na font, který třeba nebudou mít napořád. Oproti tomu když někdo dělá grafiku, klient pak dostane vizitky, letáky, hlavičkový papír, což jsou vlastně pořád reálné, hmatatelné věci.

S Vojtou jsme slavili spuštění CZECHDESIGN webu. Zdroj: Vojtěch Říha.S Vojtou jsme slavili spuštění CZECHDESIGN webu. Zdroj: Vojtěch Říha.

Jak vypadá zakázka na výrobu písma?

Většinou za mnou přijde grafik nebo designér, který dělá vizuální identitu, a uvědomí si, že by chtěl nabídnout klientovi i vlastní písmo. Že by si třeba velká firma najednou vzpomněla, že chce svůj font, to většinou nikoho nenapadne. Tohle už asi víc funguje třeba v Holandsku nebo ve Švýcarsku.

A nezkoušel jsi hledat práci v zahraničí, kde je vnímají typografie už rozvinutější?

Teď komunikuji s firmou, která v Americe vytváří nové mobilní aplikace a chtěla by svůj vlastní font. To je skvělá příležitost a navíc všechno vyřešíme po skypu nebo emailu. Ale nechce se mi teď nikam stěhovat. Byl jsem na stáži v Holandsku, kde to bylo skvělé, ale pořád mě to u nás baví, i když je tady pořád takové pionýrské prostředí. Což je vlastně taky zábavné, protože v zahraničí může tvoje práce snáz zapadnout, je tam větší konkurence a u nás jsou lidi pořád hodně propojení.

Studio Davis&Miller vytváří jednotný vizuální styl nového prostoru na Smetanově nábřeží, SMETANAQ. Zdroj: Vojtěch Říha.Studio Davis&Miller vytváří jednotný vizuální styl nového prostoru na Smetanově nábřeží, SMETANAQ. Zdroj: Vojtěch Říha.

Všiml sis, že by v Holandsku měli nějaký specifický styl nebo estetické vnímání?

Tam je největší rozdíl v tom, když se člověk projde po ulici a nevidí tam žádný vizuální smog. Lidi jsou tam odmalička vychovávaní v krásném prostředí, které je kultivované, zatímco k nám to přichází až teď a hrozně pomalu. Design i typografii mají Holanďané hodně zažité. Na druhou stranu co se týče školy, nepřijde mi, že by tam studenti byli na vyšší úrovni než u nás. Když tam přijede někdo z Prahy, jsou najednou překvapení, co má za sebou a co všechno dělá. U nás jsou lidi často hnaní k extrémním výsledkům, které někdy nejsou tolik oceňované. 

Galerie

Další články