Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Architektura a globalizace, Foto: Anna Kazanová Architektura a globalizace, Foto: Anna Kazanová

Vliv globalizace na architekturu je předmětem antologie vydané nakladatelstvím Zlatý řez

Kniha Architektura a globalizace je prací editorky Jany Tiché. Publikace obsahuje texty shromážděné z let 1993–2012, mezi osmi vybranými autory jsou architekti, sociologové, filozofové a teoretici architektury napříč několika generacemi, kteří se daným tématem zabývají z různých úhlů pohledu.

Překvapivě se všichni shodují na jisté nejednoznačnosti globalizace ve smyslu jejího pozitivního nebo negativního přínosu. Často je zmiňovaný konflikt s postmodernitou resp. lokálním kontextem. 

Architektura a globalizace, Foto: Anna KazanováArchitektura a globalizace, Foto: Anna Kazanová

Rem Koolhaas představuje pohled (Globalizace, 1993) demonstrovaný na konkrétních příkladech mimo jiné amerického postmoderního architekta Michaela Gravese v Japonsku. V úvaze historika a kritika architektury Hanse Ibelingse (Supermodernism, 1998) se setkáváme s odkazem na teze Marca Augéa, především na jeho pojem ne-místa, tedy prostoru, ke kterému nikdo necítí žádnou zvláštní vazbu, ale příležitostně v něm stráví různé množství času. Jsou to místa často spojená s dopravou a spotřebou, tj. dálniční odpočívadla, letiště, hotely, supermarkety apod.

Ibelings si všímá, že prostory podél komunikačních uzlů se pomalu začínají proměňovat v jakási lineární městská centra. Závěrem se věnuje také znakům neutrality, které s sebou podobný druh zástavby nese, často neproniknutelný exteriér neodhaluje to, co se odehrává uvnitř, což mimochodem staví „supermoderní“ architekturu do konfliktu s postmodernou. Jediným vodítkem na hladkém povrchu budovy může být textura, slovy autora něco jako etiketa na plechovce instantní polévky. 

Architektura a globalizace, Foto: Anna KazanováArchitektura a globalizace, Foto: Anna Kazanová

Autory dalších textů jsou Manuel Castells, americký sociolog španělského původu, teoretik Donald McNeill, filozof Frederic Jameson, Sanford Kwinter, teoretik a spoluzakladatel nakladatelství ZONE, architektka Keller Easterling a teoretik Mark Wigley, který vidí projevy globalizace především ve způsobu práce architektonických ateliérů.

V textu Architekt jako otevřený zdroj (2012) vyslovuje odvážnou úvahu o jednotném globálním ateliéru, který se vznáší v oblaku cloudových dat a sdílení. Architekt je zde chápaný jako zásadně kolaborativní druh profese, mnohem více než například filmový režisér. Z textu je také cítit, že jde o nejmladší příspěvek v antologii.

V podtextu lze číst zamyšlení nad globální architekturou ve vztahu k sociálním sítím.

Kniha Architektura a globalizace je doplněná krátkými životopisy autorů, v úvodu editorka Jana Tichá zmiňuje asi to nejpodstatnější; v souvislosti s globalizací se často mluví o jejím sjednocujícím vlivu, o tom, že svět začíná být všude stejný, nicméně zdaleka tak jednoduché to zase není…  

Architektura a globalizace
Jana Tichá (ed.)
Vydal: Zlatý řez, o.s., Praha 2013

Galerie

Další články