Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Michal Kupilík - motion designer a vizuální mág | Zdroj: Michal Kupilík Michal Kupilík - motion designer a vizuální mág | Zdroj: Michal Kupilík

Vizuální mág ze Zlína. Některé spolupráce jsou rychlé a bezbolestné, říká Michal Kupilík, grafik, který pracoval pro Museum Kampa nebo týdeník Respekt

Michal Kupilík je český vizuální mág, motion designér a taky úspěšný absolvent Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který stojí za vizuálními identitami několika předních českých organizací. Je tvůrcem krátkometrážního snímku Anima Artis, který v sedmi minutách prostřednictvím motion designu seznamuje diváka s vývojem dějin vizuálního umění. Jaká cesta vedla Michala ke studiu motion designu a co stojí za stále nepublikovaným animovaným filmem, na kterém pracoval sedm let? Přinášíme průlet studentským životem i současným portfoliem výstupů pro česká média a kulturní stánky.

Michale, jak jste se dostal ke studiu vizuální komunikace, co vás k tomu vedlo?

MICHAL: Jsem původem z Chomutova, kde jsem studoval i místní gymnázium. Už tam jsem přemýšlel, jak se dál vyprofilovat. Jelikož jsem byl už od mala spíše dítě s pastelkami než dítě s míčem, chtěl jsem pokračovat na vysokou uměleckou školu. Umění pro mě bylo jako ventil, forma uklidnění. Během středoškolských let jsem začal koketovat s grafikou. Neměl jsem žádné hlubší znalosti z grafického řemesla, byl jsem takový samouk.

Michal Kupilík je úspěšným absolventem FMK UTB ve Zlíně. | Zdroj: Michal KupilíkMichal Kupilík je úspěšným absolventem FMK UTB ve Zlíně. | Zdroj: Michal Kupilík

Když jsem si vybíral vysokou školu, chtěl jsem kromě uměleckého zaměření taky zmizet ze severu Čech, co nejdál to šlo. Vizuální komunikace se tenkrát v rámci FMK UTB ve Zlíně studovala ještě v Uherském Hradišti. Moravská nátura, kterou jsem pocítil už během přijímacích zkoušek, mě zaujala natolik, že jsem si moc přál, abych se tam dostal. Povedlo se.

Vizuály výstav, které Michal zpracoval pro Museum Portheimka | Zdroj: Michal KupilíkVizuály výstav, které Michal zpracoval pro Museum Portheimka | Zdroj: Michal Kupilík

Umění jako ventil a forma uklidnění

V čem bylo pro vás studium ve Zlíně specifické? 

MICHAL: Bavilo mě, jakým způsobem výuka fungovala. Celé to bylo hodně o praktických zkušenostech, o práci na reálných zakázkách. První roky byly intenzivní, ale sešla se tam skvělá parta s podobnými životy a zájmy. S většinou spolužáků jsme doteď v kontaktu. Specifické bylo právě Uherské Hradiště, kde se tenkrát naše ateliéry nacházely. Město má obrovského ducha a malebnou atmosféru. Doktorát jsem pak studoval už ve Zlíně a v podstatě se moc nezměnilo, přátelský duch a každý byl takový skoro soused.

Ve vaší tvorbě se pojí design i marketing – měl jste na fakultě možnost zkusit i jiné obory?

MICHAL: Určitě. Studoval jsem ateliér 3D designu (dnes přejmenovaný na ateliér Produktový design), který byl ale velmi rozmanitý. Měli jsme možnost nasávat základy i z příbuzných oborů. Od kresby přes typografii až po animaci. To bylo k nezaplacení. Tento všeobecně orientovaný přístup ve mně zůstal doteď. Věřím, že je důležité se v kreativním průmyslu umět orientovat i mezioborově.

Náhled do logofolia | Zdroj: Michal KupilíkNáhled do logofolia | Zdroj: Michal Kupilík

Velmi blízko jsem měl například k motion designu. Dodnes si vzpomínám na své první kostrbaté animace, jejichž exporty jsem si pouštěl stále dokola. Fascinoval mě ten proces tvorby. V tu dobu to pro mě bylo něco neokoukaného. Všichni jsme byli zaujatí svou prací, zůstávali jsme na ateliéru i po hodinách. To byl silný prvek kolektivního fungování.

Rád bych se vrátil, až budu cítit, že mám co předat

Ve Zlíně jste studoval i Ph.D., říká se o vás, že konzultace s vámi byly pro studenty velmi inspirativní a obohacující. Zvažoval jste někdy, že byste zůstal působit v akademickém prostředí?

MICHAL: (Smích) No zvažoval jsem, jsem za tu zkušenost moc rád. To mě velmi potěšilo, že máte od studentů takovou zpětnou vazbu, já totiž nikdy skoro žádnou nedostal. V rámci vlastního předmětu jsem se snažil vést studenty, aby zdokonalili své prezentační dovednosti a dokázali lépe obhájit svoji práci. Zkrátka aby se uměli prodat. Celá výuka byla hodně interaktivní, klíčový byl dialog i mezi studenty samotnými.

Zpracování vizuálu pro divadelní představení Meda a Werich | Zdroj: Michal KupilíkZpracování vizuálu pro divadelní představení Meda a Werich | Zdroj: Michal Kupilík

Během doktorského studia jsem už bydlel a fungoval v Praze, což bylo náročné na dojíždění. Žil jsem takové dva světy. Po dokončení doktorského studia jsem se natrvalo přesunul do Prahy. Nicméně návratu do akademické sféry se do budoucna nebráním. Ale věřím, že u našich praktických oborů stojí předávání znalostí především na získaných zkušenostech a odžité praxi. Proto bych se rád vrátil až v moment, kdy budu cítit, že opravdu mám co předat. S nadsázkou říkám, že je Ph.D. takové moje důchodové pojištění (smích) – když mě praxe vyčerpá a vyvrhne, půjdu předávat zkušenosti na akademickou půdu. K FMK mám doteď silnou vazbu.

Kdybyste se mohl vrátit do nějakého momentu studia ve Zlíně, co by to bylo?

MICHAL: Jeden z takových silných momentů pro mě byl přelom mezi druhým a třetím ročníkem. Dostal jsem díky univerzitě skvělou příležitost vycestovat do Dánska na letní pracovní stáž u Bang & Olufsen. Sešlo se zde několik desítek studentů z různých zemí, škol a odvětví, aby v mezinárodních týmech spolupracovali na vývoji nových produktů. To byla skvělá zkušenost a pár nezapomenutelných týdnů.

Vizuální styl pro expozici Františka Kupky | Zdroj: Michal KupilíkVizuální styl pro expozici Františka Kupky | Zdroj: Michal Kupilík

Rád zůstávám součástí kulturních průmyslů

V rámci doktorského studia jste pak pracoval na velmi zajímavém projektu, krátkometrážním snímku Anima Artis, jak to s filmem vlastně dopadlo?

MICHAL: Film mě provázel celým mým doktorským studiem, pracoval jsem na něm 7 let. Zajímavé na něm je, že je složený výhradně z rozpohybovaných obrazů z dějin umění. 100 nejslavnějších děl, od pravěku po postmodernu. Je to takový knižní průvodce dějinami umění nacpaný do sedmi minut. Rád říkám 7 minut za 7 let. Přestože film putuje v kuloárech a občas se objeví na nějakém festivalu (např. loni na festivalu současného výtvarného umění Nultá generace v Jihlavě), k jeho plnohodnotnému zveřejnění např. na YouTube zatím nedošlo. Důvod je spíše pragmatický – film nemá ještě dokončenou autorskou hudbu. A nerad bych, aby se naplno začal šířit bez toho. (Pozn. redakce: ukázku z filmu si můžete prohlédnout ZDE.)

Intro k animovanému filmu Anima Artis | Zdroj: Michal Kupilík.Intro k animovanému filmu Anima Artis | Zdroj: Michal Kupilík.

Máte za sebou rozmanité portfolio prací, od univerzity přes Respekt, Museum Kampa až po Českou televizi, dá se říct, co pro vás bylo nejvíc obohacující? Jaká zkušenost vás posunula?

MICHAL:  Fuu, každá byla něčím specifická a obohacující. Některé byly rychlé a bezbolestné, jako například zmiňovaný Respekt. Výsledná realizace, v tomto případě animovaná znělka složená z rozpohybovaných ilustrací obálek od Pavla Reisenauera, byla přijata takříkajíc na první dobrou.

Webový design pro Museum Kampa | Zdroj: Michal KupilíkWebový design pro Museum Kampa | Zdroj: Michal Kupilík

Oproti tomu spolupráce s Museem Kampa probíhala mnoho let v různých etapách, kdy jsem začínal jako příležitostný grafik. O několik let později mi bylo ctí se podílet na přípravě nové vizuální identity Musea Kampa a také Werichovy vily, kterou dostalo museum v tu dobu do správy. K tomu se po čase přidalo i nové museum skla v letohrádku Portheimka. V návaznosti na to jsem měl možnost se věnovat i výstavní grafice či přípravě katalogů a monografií, například pro novou stálou expozici Františka Kupky.

Příprava katalogu pro novou stálou expozici Františka Kupky | Zdroj: Michal KupilíkPříprava katalogu pro novou stálou expozici Františka Kupky | Zdroj: Michal Kupilík

S Museem Kampa se koneckonců pojí i řada spřízněných projektů, kterých jsem mohl být součástí. Například divadelní představení Meda či letošní novinka, představení Werich. A ač se v současné době zaměřuju více na komerční sektor, je kulturní sféra oblast, která mě stále baví, motivuje a ke které se rád vracím.

Michalovi držíme s jeho animovaným filmem o dějinách umění palce, protože už z jeho traileru se dá vyčíst, že je to nadčasová bomba, která by zase o krůček pomohla přiblížit vývoj historie umění mnohým z nás. Ukázku z filmu i další práce můžete shlédnout na Michalově webu.

Další články