Vítězný návrh vznikl pod vedením architekta Bronislava Stratila v kooperaci ateliéru RSAA a zahradní architektky Lucie Miovské s výtvarnou spoluprací sochaře a designéra Jakuba Berdycha Karpelise a s podporou širokého multioborového týmu. Svým názvem „Voláme všechny…“ se koncept symbolicky vrací do prvních chvil významné historické události a připomíná ji přístupným způsobem. Organicky i provozně pomník vrůstá do přilehlého parku prostřednictvím landartových a landscapových prvků tak, aby náměstí nepřišlo o svou zeleň a obyvatelé o svůj veřejný prostor.

„Naším záměrem bylo vytvořit vizi pro památník 21. století, který je sejmutý z vertikály nedostupného piedestalu na horizontálu nás občanů využívajících veřejný prostor. Do tvaru památníku promítáme hrot temné hmoty válečných hrůz a rozdělené společnosti, který je poražen společnou lidskou silou. Vzniklý průraz i průhled je analogií k otisku tlakové vlny, kterou vyvolala síla činů všech zúčastněných. Pomník je pietou významné dějinné události, stejně jako je součástí každodenního života. Je aktuálním poselstvím pro současné i budoucí generace,“ představuje koncept autor pomníku, architekt Bronislav Stratil (RSAA).

Celkový axonometrický pohled na řešené území. Landscapové a landartové koncepce jsou ústředními formativními kameny projektu. | Zdroj: RSAA/ ZAN studio

Urbanistický koncept vychází z logiky tzv. Engelova zeleného pásu, kdy funkční majoritu území drží plochy zeleně a parku. Jasně vymezená plocha tzv. BULVÁRU rozšiřuje přilehlou městkou tř. Jugoslávských partyzánů o polyfunkční prostor outdoorových kulturních a společenských aktivit. Kompozice je lemována širokým „dejvickým“ chodníkem. Památník organicky prorůstá z plochy bulváru do plochy zahrady. | Zdroj: RSAA

Interaktivní pomník přístupný veřejnosti

Porota na návrhu ocenila netradiční uchopení pomníkové monumentality a výjimečné spojení elegantní formy a její interaktivity. Návrh staví na pozitivních emocích a komunikuje tak silnou myšlenku významné historické události do současnosti.

„Vítězný návrh nejlépe propojil výtvarný návrh s krajinným a architektonickým řešením celého parku s nezbytnou mírou monumentality, avšak ve zcela soudobém pojetí,“ komentuje výsledek Ondřej Tuček, architekt a nezávislý porotce soutěže.

Rozvlněný monumentální průraz umístěný v siluetě zvedající se masy parku odkazuje na potenciál síly lidské společnosti. Může se zařadit na seznam vizuálních symbolů města Prahy. | Zdroj: RSAA/ ZAN studio

Samotný pomník koncipují autoři jako zvednutý cíp parku evokující temnou energii zla války, nad kterou vítězí potřeba svobody. Je komponován tak, aby místo prostorově orientoval a zároveň pokorně reagoval na okolní zástavbu. Zelená střecha památníku je pochozí a může sloužit jako místo odpočinku nebo jako amfiteátr.

Interaktivním bodem památníku je tlampač s mluvítkem, který zve kolemjdoucí ke spoluúčasti a zapojení a ztělesňuje svobodu projevu a demokracii.

Zlaté mluvítko tvoří materiálový kontrast k mase vzedmutého památníku. Jeho velikost a měřítko připomíná lidský rozměr a je výzvou k nikdy nekončícímu boji za svobodu a hájení správných hodnot svobodné společnosti. | Zdroj: RSAA/ ZAN studio

Uvnitř mluvítka se skrývá přímá výzva ke společnosti. VOLÁME VŠECHNY... | Zdroj: RSAA/ ZAN studio

Památník lemuje hlavní komunikační diagonála protínající celý park. „Tato cesta v sobě integruje celou sérii doprovodných prvků: je místem ceremonií např. pro kladení věnců, ve stejné ose je umístěn název památníku a participativní „mluvítko“. Na křížení cest se nachází model Prahy s místy barikád Pražského povstání a v protilehlé straně parku užitná plastika s panoramatem Hradčan, sloužící jako herní výtvarný prvek na nově vzniklém dětském hřišti,“ doplňuje Bronislav Stratil.

Diagonální cesta parkem dostala jméno Pietní. Protíná se na ní celá řada aktivit, které doplňují komplex funkcí nového památníku – uctění obětí, místo pro věnce, označení památníku i interaktivní mluvítko. Ve středu dětské zóny je instalována autorská herní plastika odkazující na symbol Prahy – Hradčany. | Zdroj: RSAA/ ZAN studio

Do středu parku autoři umístili malý monolit, sloužící jako interpretační model povstání. Na své nakloněné ploše nese plastický abstrahovaný reliéf pražského údolí s řekou Vltavou a 2 200 barikádami ve formě zlatých bodů zasazených v reálných místech původních historických událostí.

Zahrada plynule přechází na střechu památníku. Nabízí odpočinek i elevaci pro pořádání kulturních akcí. V křížení cest v centru parku je navržena plastika města Prahy zachycující historický stav událostí během Pražského povstání.

Celý prostor architekti dělí na tzv. bulvár, hlavní pobytovou plochu náměstí, kde se nabízí prostor pro outdoorové kulturní a společenské aktivity, a na zahradu ve formě parku. Zahrada je ve své ploše rozdělena na funkční zóny zeleně, které zajistí diverzitu pro široké návštěvnické spektrum.

Řešené území je rozděleno na polyfunkční plochu městského BULVÁRU a velkorysého městského parku – ZAHRADY. Obojí je lemováno širokým chodníkem. | Zdroj: RSAA

Oživení přírodního prostředí Dejvic

Novým konceptem celého prostranství dojde k navázání na tzv. Engelův zelený pás, parkový prostor, jenž byl součástí urbanistického návrhu Dejvic od jeho vzniku, a optickému propojení navazujících parků Nikoly Tesly a Generála Lázaro Cárdenase.

Idea vítězného návrhu předpokládá minimální zásahy do stávajících stromů a výsadbu nových tak, aby byla zajištěna vysoká klimatická pohoda místa. Další vegetační druhy byly do parku vybrány s ohledem na udržitelnost jejich péče i zajištění dešťové vody a vlhkosti.

„Autorům vítězného návrhu se podařilo zdařile propojit celkovou úpravu prostoru s uměleckými intervencemi a vytvořit kvalitní přírodní prostředí. Park nabídne místa pro aktivity i odpočinek různých věkových skupin, výtvarné prvky jsou vhodnou připomínkou Pražského povstání a zároveň je lidé mohou využívat a komunikovat s nimi,“ popisuje Kristina Ullmannová, přizvaná odbornice do soutěže a zástupkyně Institutu plánování a rozvoje města Prahy (IPR).

Hradčany jako symbol Prahy daly vzniknout autorské interaktivní užitné plastice sochaře Jakuba Berdycha Karpelise. Bude instalovaná ve středu dětské herní zóny parku a součtem jednotlivých objektů se skládá v tradiční panorama Hradčan. | Zdroj: RSAA & Qubus Design Studio

Atraktivní téma soutěže

Téma Pražského povstání z 5. – 8. května 1945, v rámci kterého přišlo o život 3 000 účastníků, v hlavním městě není významně zpracováno, ačkoliv patří mezi milníky novodobých dějin republiky. Pouze na Barrandovských terasách existuje torzo tematického pomníku z roku 1988.

„Pomník má být především připomínkou odvahy, s níž se občanská společnost byla ochotna postavit zlu. Symbolicky by měl vzdát hold tisícům často bezejmenných bojovníků a bojovnic, kteří byli mnohdy nevojáci,“ popisoval na začátku soutěže plukovník Michal Burian, ředitel odboru muzeí Vojenského historického ústavu (VHÚ) a jeden z přizvaných odborníků soutěže.

S ohledem na složitost tématu a s cílem najít co nejlepší návrh oslovili na pořádání architektonicko-výtvarné soutěže o návrh zástupci Prahy 6 organizaci Czechdesign, která se věnuje mezioborovým soutěžím kombinujícím kreativní profese. První kolo soutěže bylo otevřené a bylo do ní anonymně přihlášeno 34 návrhů. Z nich porota složená z odborníků a zástupců Prahy 6 vybrala 5 postupujících.

Ředitelka organizace Czechdesign Jana Vinšová ocenila odvahu soutěžících: „Jednalo se o velice složitý proces a velmi těžké zadání, proto mě množství přihlášených návrhů velmi potěšilo. V soutěži se sešlo mnoho rozmanitých přístupů a je vidět, že takové téma architekty zajímá.“

„Na Praze 6 máme tradici v otevřených architektonických soutěžích. Myslím, že právě proto se nám daří udržovat veřejný prostor v tak vysoké kvalitě, což prokázala i soutěž na pomník Pražského povstání,“ dodává Jakub Stárek, starosta městské části Praha 6.

Realizace pomníku se předpokládá v roce 2026. Od 18. dubna do 31. května 2024 v úředních hodinách proběhne veřejná výstava všech soutěžních návrhů, a to v prostorách 2., 3. a 4. patra Úřadu městské části Praha 6.

RSAA (Roháč Stratil architektonický ateliér)

Tým autorů, zleva: Květa Čulejová, Lucie Miovská, Jakub Berdych Karpelis, Marcela Straková, Bronislav Stratil (vedoucí projektu). Mimo fotografii: Matúš Buranovský, Václav Jandáček, Slávek Syrový | Foto: Renata Hurychová.

Ateliér založili Bronislav Stratil a Jan Roháč v roce 2009. Dnes je RSAA jedním z nejrespektovanějších ateliérů, který má na kontě mimo jiné několik oceňovaných expozic. Pozornost si autoři zasloužili např. budovou nového Divadla loutek v Ostravě (DLO), řešením Muzea nové generace ve Žďáru nad Sázavou, rekonstrukcí Novomlýnské vodárenské věže, architektonickým řešením expozic Praha hoří (Novomlýnská vodárenská věž) nebo Praha Karla IV. (Muzeum hl. města Prahy) či inscenovanou výstavou Urbania (CAMP). V současné době připravují projekt nového muzea se stálou expozicí na Vyšehradě v Praze.

Hlavním architektem projektu a autorem architektonicko-výtvarného konceptu je MgA. Bronislav Stratil (RSAA). Na výtvarném řešení spolupracoval sochař a designér Jakub Berdych Karpelis. Koncepci zeleně spoluvytvářela zahradní architektka Ing. arch. Lucie Miovská.

Další spolupracovníci: Ing. arch. Květa Čulejová – architektka, Mgr. Marcela Straková – kurátorka, MgA. Matuš Buranovský – grafický designér, Ing. Václav Jandáček – konstruktér a statik, Ing. Slávek Syrový – dopravní inženýr, ZAN studio – vizualizace, AVETON – experti na akustické řešení, Qubus Design Studio – modeláři herního prvku. 

O soutěži

Soutěž byla vyhlášena jako architektonicko-výtvarná otevřená dvoufázová anonymní projektová soutěž o návrh. Do první fáze bylo odevzdáno 34 návrhů, do druhé fáze postoupilo 5 návrhů. Na druhém místě soutěže se umístilo se svým návrhem Studio Perspektiv, na třetím místě ateliér zerozero. Bez umístění byly ve druhém kole soutěže skicovným honorovány návrhy od CMC architects a U / U Studio.

S nejlepšími soutěžními návrhy, které postoupily do 2. fáze soutěže, se můžete seznámit v tomto článku.
Více o soutěži se můžete také dočíst na stránkách soutěže zde.

Porota soutěže

Nezávislá část poroty:

• Richard Drury MA – kurátor, GASK,
• Doc. Ing. arch. Luboš Pata – architekt, PATA & FRÝDECKÝ ARCHITEKTI,
• Mgr. Jan Skřivánek – kurátor, Museum Kampa,
• Ing. arch. Ondřej Tuček – architekt, ARCHITEKT Ondřej Tuček,
• Ing. arch. Lucie Vogelová – krajinářská architektka, TERRA FLORIDA.

Náhradníci za nezávislou část poroty:

• Ing. arch. MgA. Osamu Okamura - architekt, pedagog Fakulty umění a architektury TUL, propagátor architektury,
• Jiří Ptáček - kritik umění a kurátor,
• prof. MgA. Tomáš Vaněk - výtvarník a pedagog na AVU v Praze.

Závislá část poroty:

• Ing. arch. Bohumil Beránek – vedoucí oddělení koncepce strategického a územního rozvoje, Odbor územního rozvoje, Úřad městské části Praha 6,
• Doc. Ing. arch. Petr Hlaváček – náměstek primátora MHMP,
• Mgr. Jan Lacina – radní městské části Praha 6 (kultura, sport a volný čas, bezpečnost),
• Mgr. Jakub Stárek – starosta městské části Praha 6.

Náhradníci za závislou část poroty:

• Ing. Jana Jelínková - vedoucí odboru územního rozvoje, Úřad městské části Praha 6,
• Ing. Václav Kožený, Ph.D., MBA - místostarosta Městské části Praha 6,
• Mgr. Petr Prokop - statutární místostarosta Městské části Praha 6,
• Ing. Miloš Vlach - člen zastupitelstva městské části Praha 6.

Přizvaní odborníci:

• Plukovník Mgr. Michal Burian – Vojenský historický ústav (VHÚ),
• Mgr. Marie Foltýnová, Ph.D. – Galerie hl. města Prahy (GHMP),
• Ing. Martin Hvězda – specialista na ekonomiku a rozpočty staveb,
• PaedDr. Jindřich Marek – Vojenský historický ústav (VHÚ),
• Ing. arch. Ondřej Šefců – Národní památkový ústav (NPÚ),
• Ing. arch. Kristina Ullmannová, Ph.D. – Institut plánování a rozvoje města Prahy (IPR).