Už žádné nudné chronologické vyprávění dějin. Muzeum literatury v odvážné expozici vystavuje odlitek posmrtné tváře Palackého nebo úlomek lebky Máchy

Instalace výstavy Nejkrásnější kniha ČR v nově otevřeném Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: Czechdesign Instalace výstavy Nejkrásnější kniha ČR v nově otevřeném Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: Czechdesign

Zapomeňte na zakonzervovaný památník písemnictví, nově vzniklé Muzeum literatury i výstava Nejkrásnější česká kniha roku za rok 2021 dokážou vzbudit emoce. Jaké to jsou a je to tak správně?

V pražské Bubenči, v čerstvě zrekonstruovaných prostorech Petschkovy vily, kde nyní Muzeum literatury sídlí, můžete momentálně navštívit deset sálů muzea. Ve zkratce zachycují historii literatury v českých zemích od dob Národního obrození až do roku 1989. Ve snaze uniknout konvenčnímu pojetí tu tuzemskou literaturu představují bez konkrétní vyprávěcí linie. Jedna z našich největších kulturních institucí se tak novým způsobem vydává hledat odpovědi na otázky, co je literatura a jak vlastně něco takového vystavovat.

Ukázka instalace výstavy Rozečtený svět v nově otevřeném Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: CzechdesignUkázka instalace výstavy Rozečtený svět v nově otevřeném Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: Czechdesign

Moderní instituce, které můžeme zatleskat? 

V jednotlivých částech stálé expozice, výstavy s názvem „Rozečtený svět“, nalezneme jen výběrová témata. Střídají se šířeji pojatá s monograficky zaměřenými pohledy na konkrétní autory. V jedné expozici se tu setkává cvikr Jana Nerudy, umělecká díla Josefa Váchala, Františka Bílka, práce Václava Havla nebo Milady Součkové, ale i současný videoart. Takové myšlence s radostí tleskáme, už žádné nudné chronologické vyprávění dějin. Tady se snaží o moderní instituci, která žije současností. Expozice se navíc bude obměňovat, aby ukázala celou šíři sbírek. Což nejsou jen knihy, rukopisy nebo jiné písemnosti, ale i výtvarné umění, tisky, fotografie i filmové adaptace, autorská audiovizuální díla současných umělců nebo zvukové nahrávky. Jako průvodce expozicí tu slouží QR kódy ke každému exponátu. Jimi návštěvník vstupuje do on-line katalogu s rozšiřujícími informacemi a průvodcem pro děti. Autorkou tohoto odvážného konceptu je Alena Petruželková a kurátorsky se na ní podílelo devět autorů. 

Staré vs. nové pojetí literatury v instalaci výstavy Rozečtený svět v nově otevřeném Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: CzechdesignStaré vs. nové pojetí literatury v instalaci výstavy Rozečtený svět v nově otevřeném Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: Czechdesign

Tradiční ikony i netradiční artefakty

Expozice, kterou navrhlo studio Objektor (Václav Šuba a Jakub Červenka), se snaží hned o několik věcí zároveň, reflektovat literaturu z různých hledisek, dát prostor kritice, vyjít vstříc návštěvníkovi a dát mu prostor pro vlastní interpretaci. Jednotlivá zastavení představují ikonická díla české literatury, která zdánlivě už známe – například Babička od Boženy Němcové nebo díla Aloise Jiráska – a snaží se je ukázat z jiného úhlu pohledu. Doplňují je i netradiční artefakty, jako je posmrtný odlitek tváře a pravé ruky Františka Palackého, úlomek lebky Karla Hynka Máchy nebo pero Otokara Březiny. Do toho jsou ještě začleněny velkoplošné projekce současných autorů – např. práce Jakuba Jansy, laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2021, nebo současných režisérů Šimona Koudely, Zdeňka Durdila nebo scenáristy Džiana Babana. A i když dokážou oslovit, je toho na návštěvníka kladeno víc než dost a může se začít v celém spektru různých prvků ztrácet.

Netradiční prvky instalace výstavy Rozečtený svět v nově otevřeném Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: CzechdesignNetradiční prvky instalace výstavy Rozečtený svět v nově otevřeném Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: Czechdesign

Jsou toto dějiny literatury?

Velká šíře sbírek a snaha vizualizovat literaturu pro muzeální účely je velmi těžký úkol, i když zde mají možnost působit skrze exkluzivní exponáty. Ty mohou být velmi poutavé i pro návštěvníky, kteří k literatuře nechovají zrovna nejvřelejší vztah. Vyprávění onoho velkého příběhu historie literatury zde pracuje s velkým zjednodušením a při prohlídce si notně kladete otázku, co vlastně ty dějiny literatury jsou. Největší překvapení je ale velmi výrazné oddělení jednotlivých zastavení, nejen tematicky, ale i vizuálně. Setkáte se tu s nespočtem způsobů instalace i grafického provedení, které vytvořilo studio 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Filip Kopecký, Adam Macháček). Ostatně jako nově rebrandovanou vizuální identitu celé instituce, o které jste se mohli dočíst třeba zde. A ačkoliv původnímu konceptu Muzea literatury tleskáme, kvůli této proměnlivosti je už naše nadšení poněkud slabší.

Multimediální instalace výstavy Rozečtený svět v nově otevřeném Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: CzechdesignMultimediální instalace výstavy Rozečtený svět v nově otevřeném Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: Czechdesign

Instalace je připravena na proměnlivost celé expozice, což jí ale ubírá na komplexnosti, a zdánlivá vzdušnost vede diváka k těkání a přebíhání mezi jednotlivými příběhy. Do jaké míry se to podaří využít ve prospěch muzea, je nyní otázkou, která bude zodpovězena až časem a na kterou by měli odpovědět hlavně návštěvníci. Po otevření muzea jich bylo poměrně hodně, včetně různých školních i dětských skupinek, kterým snad možná může tato netradičně pojatá instalace revidovat zaběhlé danosti, jež si každý z nás ze školních lavic nese. Máte-li konzervativnější přístup k tradičním muzeáliím, můžete zde být spíš nepříjemně překvapeni. Propojení několika věcí najednou, přiznaný prostor pro změny v expozici, nedotažená práce se zvukem a videem fungují spíš jako prostředek napětí a rušivý prvek koncentrace ke čtení celku.

Ukázka různorodosti instalace výstavy Rozečtený svět v nově otevřeném Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: CzechdesignUkázka různorodosti instalace výstavy Rozečtený svět v nově otevřeném Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: Czechdesign

Nejkrásnější česká kniha v modré záplavě

Možná budete v rozpacích ještě víc, pokud se při návštěvě Muzea literatury vydáte do posledního sálu, který je vyhrazen krátkodobým výstavám. Momentálně zde představují výsledky 57. ročníku soutěže Nejkrásnější česká kniha.

Výsledky soutěže, která hodnotí grafické, ilustrační a polygrafické zpracování knih vydaných v českých nakladatelstvích a vytištěných v českých tiskárnách vždy za poslední kalendářní rok, a to hned v sedmi kategoriích, můžete prozkoumat do 15. 3. 2023. Po vizuální stránce se projektu zhostily grafické designérky Adéla Svobodová a Tereza Hejmová. V minulém roce získaly první místo této soutěže v kategorii katalogů za publikaci Móda v modré. Modrá se také stala barvou tohoto ročníku soutěže a její pojetí v instalaci výstavy od Daniela Pošty vás nenechá chladnými.

Instalace výstavy Nejkrásnější kniha ČR 2021 v Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: CzechdesignInstalace výstavy Nejkrásnější kniha ČR 2021 v Muzeu literatury | Foto: Eliška Lucáková | Zdroj: Czechdesign

Výstava chce vyzývat k zastavení a soustředění pozornosti k seznámení s knihami, jejich technickému provedení, výtvarné i grafické podobě. Tato myšlenka ale jako by zůstala v půli cesty. Knihy prezentované jako umělecká díla v krajině leží na záplavě modré látky instalované na historickém nábytku z pracoven významných českých spisovatelů či nakladatelství ze sbírek Muzea literatury. Publikace by zde mohly vypadat jako drahé šperky v krabičce vystlané luxusní textilií a návštěvníci je postupně prozkoumávat jako vzácné artefakty. Koncepce ale místo toho působí nepřehledně a knihy položené na hromádkách na různorodých historických solitérech vytváří dojem jako v laciném obchodě se zbožím z druhé ruky.

To v celkovém pohledu kredit výstavě nezvyšuje, i když použití výrazné modré barvy Nejkrásnější knize sluší. Především na vizuálech od předního fotografa, konceptuálního umělce Jiřího Thýna... Možná by ale příště stálo za to zůstat u tradičnější instalace, jakou měla Nejkrásnější kniha v roce 2018 v pražském CAMPu, nebo zvolit jinou, odvážnější, ale dotaženější cestu, jako se NKČR povedla v Letohrádku Hvězda v roce 2015.

Související

Z Ústí až do vaší knihovny. Vybíráme nejlepší knihy, které se urodily na severu
Grafický design

Z Ústí až do vaší knihovny. Vybíráme nejlepší knihy, které se urodily na severu

Jana Mattas Horáčková - 17. 6. 2022 - 10 min.

Knižní radosti pro malé i velké. Vybíráme nové publikace, které musíte mít doma
Grafický design

Knižní radosti pro malé i velké. Vybíráme nové publikace, které musíte mít doma

Jana Mattas Horáčková - 22. 12. 2021 - 11 min.

Studio 20YY Designers navrhlo novou vizuální identitu Muzea literatury
Grafický design

Studio 20YY Designers navrhlo novou vizuální identitu Muzea literatury

Jarmila Řehořková - 19. 11. 2020 - 6 min.

Nejkrásnější knihy míří z Hvězdy rovnou do sítě
Grafický design

Nejkrásnější knihy míří z Hvězdy rovnou do sítě

Radka Machalická - 3. 7. 2015 - 7 min.

výstava czd
web expo
SHOP Snoubení
job lab 2024