Stalo se již zažitým evergreenem, že se pozornost médií i milovníků designu pravidelně zaměřuje především na klauzurní práce pražské UMPRUM. Necelou hodinu od Prahy je však škola, která se možná ne tak viditelně, ale o to víc odhodlaně hlásí také o pozornost. Ústí nad Labem a její Univerzita Jana Evangelisty Purkyně si návštěvu bezpochyby zaslouží.
Ve městě, kde narazíte všehovšudy na jedinou „hipsterskou“ kavárnu a cit pro krásnou architekturu byl zapomenut spolu se jmény odsunutých Němců, je fakulta designu malé zjevení. Přesto je i díky osobnostem, které vedou jednotlivé ateliéry jasné, že tohle není žádná druhá liga. Právě naopak, v souboji letošních „artsemestrů“ by severočeská škola svého populárnějšího pražského soka porazila.
Co do počtu ateliérů je Ústí samozřejmě daleko za Prahou. Design je možné studovat v jediném ateliéru, který vede zkušený Jan Čapek. Profesionalita a obsáhlá praxe v oboru, kterou Čapek disponuje, je v ateliéru Produktového designu cítit. Studenti pracovali jednak na pojetí čajového servisu, ale nás zaujaly hlavně tři nápady na sáňky. A ačkoliv se s podobným úkolem museli před lety popasovat i studenti stejnojmenného ateliéru na UMPRUM, tady se sázelo na praktičnost. Především pak sáně Františka Velenského, které si můžete díky promyšlené konstrukci jednoduše složit do ploché, dobře přenositelné varianty. Kdo v Ústí stojí rozhodně za pozornost je Ateliér skla. Vede ho Marcel Mochal ze studia LLEV, spolu s asistentkou Barborou Štefánkovou, absolventkou Ronyho Plesla. Co na první pohled zaujme, je výrazová šíře jednotlivých studentů. V kontrastu k tomu pražskému, vedenému mimochodem také Severočechem Pleslem, je vidět, že zde není přítomná tak silná estetická vazba na vedoucího ateliéru. Studenti zkoušeli mimo jiné ztvárnit zmrzlinový pohár nebo variaci na zátiší. Jako všude, najdete zde práce vydařené, i ty slabší. Zjevné ale je, že české sklo je sebevědomým hráčem se silným názorem nejen v Praze, ale právě a především i ve „svém“ regionu. Keramika, zdá se, svoje jasné místo na této škole ještě hledá. Velčovského pražský Ateliér je ve srovnání s Ústeckým suverénní jednotkou plnou užitých i svéhlavých nápadů. Zato letošní prezentace zimních prací se na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně příliš nevyvedla. Chyběla přesvědčivá emoce i překvapivý nápad. Je ale jistě možné, že vedoucí Antonín Tomášek připraví něco esenciálního až na letní sklizeň. Určitě jim dáme ještě šanci! Těžkou roli má ateliér oděvu. Vede ho zčerstva Jan C. Lobl a přesto, že konkurovat dlouhodobě ateliérům excelentní Rochové a ambicióznímu Ivančicovi z Prahy je těžký úkol, popasoval se s ním nadmíru dobře. Především hravá i rafinovaná práce Nikol Dvořákové s nápisy a stužkami osobitě reflektuje aktuální fashion trendy. Zaujme ale i čistá monumentální trojbarevná variace na večerní šaty od Karolíny Fialkové. A ačkoliv zde není zjevný žádný zastřešující princip, který umně rozvíjí například právě pražský Ateliér designu oděvu a obuvi, je vidět, že každý ze studentů vztahům mezi obsahem a formou rozumí.
Vtip a zároveň smysl pro realitu prokázal tamní ateliér grafiky 1. Jednak to byly práce na motivy poštovních známek a pak překvapivě výrazné a vyspělé redesigny stávajících life - style časopisů, jako je ELLE nebo švédský ACNE paper. Každý ze studentů projevil specifický dar vystihnout podstatu daného média a zároveň do něj vnesl svěží osobitost. Pochvala je na místě i v případě zadání, které znělo Czech American TV a pracovali na něm studenti 1. ročníku magisterského studia spolu s třeťáky z bakaláře. Promyšlené, funkční a originální!
Ateliér skla. Vedoucí Marcel Mochal. Zdroj. TZProfesionální jízda na saních
František Velenský a jeho sáně. Zdroj. FCB UJEPAmbiciózní sklo
Nikola Čermáková. Odrazit a rozhoupat. Ateliér sklo. Zdroj TZKdyž chybí emoce
Ateliér keramiky. Zdroj FCB UJEPOdstíny módy
Sebevědomá grafika
