Fungující spolupráce

Nová vizuální identita Galerie výtvarného umění v Ostravě byla představena v roce 2018. Kdybyste mohli, udělali byste dnes něco jinak?

ROBERT: Snažili jsme se ji vytvořit tak, aby se s ní dalo dále pracovat. Stane se samozřejmě, že člověk něco navrhne a za pět let to už není úplně ono. Tato vizuální identita je podle mě však použitelná i do budoucna.  

ZUZANA: Hlavně se nám podařila nastavit dobrá spolupráce s galerií, kde náš vizuální styl padl do rukou schopnému „in-house“ grafikovi.  

Rozhovor se Zuzanou Burgrovou a Robertem V. Novákem | Foto: Lucie Urban

ROBERT: Já ji rovnou zmíním jmenovitě. Jedná se o Katarínu Jamriškovou. GVUO má podle mě štěstí. Jejich spolupráce funguje hezky. Znám to z vlastní zkušenosti z jiných institucí, kde grafici pracují na plný úvazek, ale není tam ta správná synergie. Katarína ale s vizuálem zachází skvěle.  

Zajímá vás tedy, ještě než kývnete na nějakou zakázku, kdo je interním grafikem?  

ROBERT: To ani nejde. Třeba právě Katarína tam naskočila, až když už jsme měli novou vizuální identitu definovanou. Věděli jsme ale, že někdo takový bude potřeba. Do Ostravy sice jednou za čas přijedeme, a tím, že prostory galerie známe, můžeme hodně věcí vyřešit na dálku. Katarína je ale velmi šikovná a můžeme se na ni spolehnout, což není standardem ve všech institucích.  

Když už tedy do Ostravy přijedete, máte nějaká místa, která vždy navštívíte nebo kam se obecně rádi vracíte?  

ZUZANA: Ostrava má podle mě obrovský potenciál, jenž se jí daří využívat. Na druhou stranu je zde cítit určitá dekadentnost a zkáza. Ráda ji srovnávám s Kladnem, mým rodným městem. Je tam obrovský brownfield, který je ale bohužel na rozdíl od Ostravy nevyužitý. Tady z něj dokáží těžit a stává se jakýmsi kulturním centrem.  

ROBERT: Ostrava ztratila z větší části svou původní funkci. Dříve to bylo ocelářské a hornické město. Teď si ale musí nacházet nějaká nová využití. Kulturní instituce, jako je právě GVUO, PLATO nebo areál Dolní Vítkovice, k tomu ale krásně přispívají. Všechno svým způsobem začíná ožívat.    

Představení nové vizuální identity z roku 2018 | Zdroj: GVUO

Merch, který chci nosit  

Pojďme ale k novému merchi GVUO. Jaký by dobrý merch podle vás neměl být, a co mu naopak nesmí chybět?  

ROBERT: Na to musí reagovat spíš Zuzka. Merch je hlavně její parketa, je daleko lepší grafička než já.    

ZUZANA: Určitě záleží na tom, zda se jedná o merch pro kulturní instituci, nebo merch komerční. Čili pokud máme nějaké firemní tričko, logo se snažíme uplatnit v maximální možné míře a nějakým způsobem ho co nejvíce propagovat, kdežto u galerie to naopak není vůbec žádoucí.  

Představení nové vizuální identity z roku 2018 | Zdroj: GVUO

ROBERT: Pro mě je hlavně důležité, aby byl merch nositelný. Nechci být jako reklamní panáček na sekačky. Ale když je to v míře, která je snesitelná, rád si ten daný předmět koupím a využívám ho. Před nedávnem jsem si například v barcelonském muzeu Joana Miróa koupil takový malý, jemný svícen, který hned na první dobrou nekřičel „muzeum“. Rád ho využívám.  

Vozíte si obecně rádi merch z galerií?  

ZUZANA: Určitě vozíme, protože jsme grafici (smích).  

ROBERT: Ale nejen merch, nýbrž i jakékoli letáky, průvodce výstavou, mapky…

Jednoduše klasická profesní deformace?  

ROBERT: Přesně tak (smích). Pak je třeba zase vyhodíme. V mém šuplíku bych ale ještě určitě našel nějaké pěkně staré kousky třeba z 90. let, které pro mě mají nostalgickou hodnotu.  

Robert V. Novák nám ukazuje rozdíly mezi novou a stávající kolekci merche. | Foto: Lucie Urban

Když vytváříte merch, je to pro vás spíše práce navíc, která se k vizuální identitě musí udělat, nebo se na něj naopak těšíte, je za odměnu?  

ZUZANA: Já se na něj těším moc, jelikož rozvíjí naši dosavadní práci. Když třeba přemýšlím o logotypu nebo nějaké vizuální identitě, snažím se to vzít naopak z druhého konce. Už dopředu přemýšlím nad tím, jak se bude dané logo nebo celý systém dále uplatňovat na předmětech. Někdy takto dospěji k tomu, že návrh třeba prakticky nebude moc fungovat.  

ROBERT: Určitě bych chtěl v této souvislosti zmínit Magdu Staňkovou a celý PR tým GVUO. Vždy totiž přijdou s nějakou ideou, ale jsou ochotni ji upravit, kooperovat s námi. Nenutí nám přesné představy, ale jedná se o vzájemnou spolupráci.  

ZUZANA: Obecně musím říct, že spolupráce s GVUO je nastavena skvěle. To je ten důvod, proč vše zatím ve finále dopadlo dobře. Není to tím, že bychom byli extrémně šikovní, nebo tým galerie osvícený. Navzájem nám to dobře funguje, oni naslouchají nám a my se jim naopak snažíme vyjít vstříc.  

Nová kolekce merche GVUO GEN* | Zdroj: GVUO

Každý si najde to své  

Mohli byste mi přiblížit cestu k nové kolekci?  

ROBERT: Nevím, zda znáte přesně princip našeho loga. Je hodně prosté. K tomu bylo ale zapotřebí nastavit práci s barvami. My jsme ale žádnou standardní barevnost předem definovat nechtěli. Zároveň jsme narazili na problematiku chybějícího prostoru, kde by mohla galerie vystavovat tu obrovskou sbírku děl, která má ve svém depozitáři. Mají Dům umění, který postavili za první republiky, a navrhnutou přístavbu od Josefa Pleskota, který jí vtiskl jméno Bílý stín. Až se v této zemi ale postaví nějaká nová státní galerie s tím vším, co má pořádná galerie mít, naučím se stojku. Náš stát je v tomto směru tak tragický, že tady se už postaví raději nová hokejová hala než pořádná galerie. To je ale jen taková vložka. Musím si trochu postěžovat.  

Pleskotův název Bílý stín jsme, samozřejmě s jeho svolením, právě použili v rámci našeho vizuálu. Měli jsme nápad, že oslovíme lidi, kteří mají k umění vztah, ale nejsou to primárně historici umění –⁠ umělce, básníky, hudebníky, klidně i vědce a další. Měli jsme tam třeba už i architekty, fotografy, děkana Fakulty umění nebo i rektora Ostravské univerzity, rektora AVU, archeoložku, herečku a mnoho dalších. Tito lidé si vyberou jedno dílo z rozsáhlé sbírky, kterou galerie disponuje, a to se na měsíc až čtvrt roku vystaví. Z reprodukce díla připravíme zjednodušením na pár pixelů barevnou škálu. Tím se definuje barevnost vizuálu na dalších několik měsíců.  

Produkty z nové kolekce merche GVUO GEN* | Zdroj: GVUO

Merch, i ten nový, ale zůstal jen v černobílé variantě?

ZUZANA: Přesně tak. Letos vznikl další požadavek od galerie –⁠ navrhnout novou kolekci. V galerii vzniká nové vzdělávací centrum pro mladší generaci, kde by měly probíhat workshopy. Merch měl být proto svěží, odvážnější. Vznikla trička, nové tašky, ponožky a ještě bychom rádi realizovali šály. Stále pracujeme ale i s jeho druhou linií pro, řekněme, konzervativnější návštěvníky.  

Jak se od sebe tyto dvě linie tedy odlišují?  

ZUZANA: V té konzervativní linii jdeme klasičtější cestou. Na trička vybíráme díla, která se na ně budou reprodukovat. Kdežto u té kolekce pro mladší návštěvníky jsme navrhli jiný přístup. Merch pro GVUO GEN* vychází z faktu, že se jedná o klub, společenství mladých lidí, kteří se účastní workshopů a dalších činností, jež galerie pořádá. Má tedy do určité míry tyto aktivity podpořit a nabídnout lidem možnost určité identifikace. Vizuálně se kolekce vyznačuje tím, že v ní pracujeme primárně s rozpadem loga.  

V nové kolekci merche pracují autoři primárně s rozpadem loga. | Zdroj: GVUO

ROBERT: Je výhoda, že je naše, protože si ho můžeme různě modifikovat (smích).  

Jaký kousek z této kolekce je váš nejoblíbenější?  

ZUZANA: Favorita asi nemám, spíš doufám, že to funguje celé jako jedna kolekce. Náš cíl byl pomoci galerii ve snaze být trochu více progresivní.  

Měli jste možnost ovlivnit výběr předmětů pro tento merch, případně střih triček, nebo jste mohli mluvit jen do jeho grafické podoby?  

ZUZANA: První impuls většinou přichází z galerie, následně vše řešíme společně. Galerie měla například stejnou představu o kvalitě materiálů a technologii výroby jako já. Velmi oceňuji, že tyto věci nemusím složitě prosazovat.

Zuzana Burgrová nám představuje produkty z nového merche. | Foto: Lucie Urban

„Šel jsem do toho s podmínkou, že to uděláme jinak.“  

Zmiňovali jste, že hlavní cestou k úspěchu je hlavně dobrá komunikace a vzájemný respekt, což se v tomto případě povedlo. Jde už ze začátku odhadnout, zda to bude fungovat?  

ROBERT: Naše spolupráce vznikla tak, že když mě před lety oslovil ředitel galerie Jiří Jůza s tím, zda bych jim vytvořil nové logo a vizuál, odmítl jsem. Řekl jsem mu, že to nebudu dělat, jelikož to vždy dopadne stejně. My vytvoříme nějaký obrázek a písmenka a instituce si to hodí do wordu, nalepí to na barák a je hotovo. Stejně jsem na to ale v tu dobu ani neměl čas. On se mě zeptal, kdy čas mít budu. Řekl jsem mu, že až za rok. No a on opravdu po roce znovu přišel. Nakonec jsem do toho šel s podmínkou, že to uděláme jinak, než je standardní řešení.  

ZUZANA: Od začátku jsme se snažili spolupráci nastavit tak, že to nebude o nějakém rigidním systému. Prošli jsme si celou galerii a poukázali na místa, která nám přišla z hlediska vizuální kultury problematická, a navrhli nová řešení.

V nové kolekci merche pracují autoři primárně s rozpadem loga. | Zdroj: GVUO

Když jste představovali nový vizuální styl, říkali jste, že s ním budete chtít pracovat jako s živým organismem. Zajímá mě, jak často do něj tedy zasahujete?  

ROBERT: Přesně tak to je –⁠ živý organismus. Nedá se ale říct, jak často. Pracujeme s ním kontinuálně, když je potřeba. Každá výstava je specifická.  

Jak moc běžná praxe to je?  

ROBERT: Není.  

ZUZANA: Myslím si, že se právě ukazuje a potvrzuje, že pro galerie je něco jako jednotný vizuální styl v podstatě nefunkční věc. Je to takový podivný démon, který se přebírá z komerčního světa. Každá výstava má ale své potřeby, svá specifika. Když se podíváte na grafické výstupy nějaké velké instituce, která má jednotný vizuální styl, za pár let vidíte, že se to většinou neudrží. Postupně se vizuální styl rozpadne, zůstane jen logo, ale to je tak všechno.  

ROBERT: Dopředu jednoduše nejde vymyslet všechny možnosti, které mohou nastat.  

Která česká kulturní instituce by si podle vás zasloužila radikální proměnu své vizuální identity?  

ROBERT: Kdysi vyšel takový hezký článek o vizuálních identitách galerií ve světě. Byla tam zmíněná jedna galerie, která se rozhodla, že žádnou novou vizuální identitu nepotřebuje. Oslovila umělce, který jí vymyslel zcela jiný, konceptuální přístup. Není to jen o logu, ale o způsobu uvažování.  

Šála z nové kolekce merche GVUO GEN* | Zdroj: GVUO

Vnímáte tedy rozdíl mezi námi a zahraničím v tomto ohledu?  

ROBERT: Rozdíl tam samozřejmě je, hlavně finanční. Zahraniční instituce si mohou dovolit mít často celé jedno grafické oddělení, které u nás tvoří v zásadě často jen jeden člověk nebo vůbec nikdo. Jinak jsou ale ty problémy dost podobné.  

Nakonec se chci zeptat, jak se podle vás pozná úspěšný merch?  

ROBERT: Tak, že si ho někdo koupí, že na ulici potkám někoho, kdo v tričku nebo s taškou GVUO chodí i třeba tady po Vinohradech.    

Rozhovor se Zuzanou Burgrovou a Robertem V. Novákem | Foto: Lucie Urban