MasterChef bez trofeje? 

Martine, okem typografa, jak byste zhodnotil logo MasterChef? Ostatně jeho „zhmotnění“ jste dostal v podobě trofeje MasterChef, našla místo na vaší poličce? 

MARTIN: Logo má minimálně dvě různé dobové varianty s odlišnou typografií, ale obě mají nízkou výtvarnou úroveň, na tom není co hodnotit. A celá idea s logem v plamenech dnes působí trochu obstarožně a legračně. U podobných značek ale bývá důležitější spíše tradice a zvyk nežli kvalita. Trofej v poličce nemám — po vyhlášení mi ji sebrali a od té doby jsem ji neviděl. 

Vítěz MasterChef Česko 2022 Martin Pecina | Zdroj: Archiv TV Nova

Na práci typografa mimo jiné oceňujete samotu. Jak snášíte poslední týdny po oficiálním oznámení vašeho vítězství, které jsou nejspíše pravým opakem samoty?

MARTIN: Omezil jsem své už tak řídké sociální kontakty na minimum. Jsem na to ale zvyklý přinejmenším patnáct let, že zbytečně nevycházím z domu. Zkouším se teď vyhýbat veřejným místům, abych nemusel absolvovat neplánované autogramiády na I. P. Pavlova. Kdykoliv mě ale někdo osloví, jsem ze zásady vstřícný a zdvořilý. 

Kulinářský web www.martinpecina.cz, který si Martin Pecina navrhl sám. | Zdroj: martinpecina.cz

Byl jste spolutvůrcem pro vzhled vizuálu plakátu Bageterie Boulevard, kde jste byl hlavní tváří, jelikož jste vyhrál bagetovou výzvu. Proč bylo pro vás důležité se na výstupu podílet? 

MARTIN: Dbám na to, abych nebyl spojován s jakoukoliv značkou. Toto byla naprostá výjimka, neboť šlo o kuchařskou výzvu, jež byla součástí pořadu. Stanovil jsem si ovšem různé vstupní podmínky a na všechny z nich Bageterie přistoupila, čehož si vážím. První podmínkou bylo, že si grafiku navrhnu sám, pochopitelně s dodržením všech povinných prvků, jako je firemní značka. 

Vizuál plakátu pro Bageterie Boulevard | Zdroj: Bageterie Boulevard

Jak hodnotíte jejich logo a doprovodné grafické výstupy?

MARTIN: Logotyp vychází z firemního písma, které je bohužel zpracováno amatérsky. Nechci se vyjadřovat ke kresbě samotné, to by mé hodnocení možná bylo subjektivní. Žalostné je ale prostrkání znaků, což je u každého loga zásadní problém. Srovnejte kombinace BOU, LEV a VA… a asi pochopíte, co mám na mysli. Ve své vlastní grafice jsem nápisy pokud možno prostrkával ručně a lépe. Nicméně: bavíme se zde pořád o stánku s rychlým občerstvením, který se presentuje bulvárními, dryáčnickými hesly na zdech, takže určitá pokleslost výrazových prostředků je tady patrně tvůrčím záměrem.

Čí vizuální identitu na gastro scéně oceňujete a je podle vás kvalitně zpracovaná?

MARTIN: Vkusně zpracovaný je celý kolos Ambiente včetně UM Národní. Jde o rozmanité výstupy s dobrou kvalitou a mnohdy i současným výrazem. Grafiku gastro podniků ovšem nijak cíleně nevnímám, neřeším a nehodnotím. Chodím se tam občas najíst a dávno jsem už vyrostl z toho, abych hledal typografické přešlapy na jídelních lístcích, zajímají mě úplně jiné věci. 

Martin Pecina v MasterChef a jeho signifikatní tetování v podobě typografických tvarů. | Zdroj: Archiv TV Nova

Typomil a zarytý minimalista

Vy máte přece jen blíže ke knižní grafice. Jste autorem řady titulů, a to všech žánrů od poesie přes beletrii až po odborné knihy včetně svých vlastních. Nabízí se otázka, jak bude vypadat vaše kuchařka o klasických českých a moravských zabijačkách, kterou byste rád vydal. Kterého českého grafika byste pro ni oslovil?

MARTIN: Klidně bych úpravu svěřil někomu jinému, třeba i dobrému studentovi, který by našel silný koncept. Ale byl by to nejspíš mnohem složitější a pracnější postup, než když si vše napíšu, vyfotím a graficky upravím sám. Má to navíc tu výhodu, že potom můžu nadávat jedině sám sobě.

Typografií na míru pro výstavu ve Villa Pellé. Písmena nabývají různých tvarů a přizpůsobují se formátu i svému okolí. | Zdroj: book-design.eu

Proč vlastně pokrmy ze zabijačky? 

MARTIN: Mám pocit, že každý se postupem času vracíme ke svým kořenům a přemýšlíme o tom, co nás formovalo úplně na začátku. Pro mě to byly zabijačky, kultura společenského setkávání, společné práce a konzumace. Nejprve živý tvor, pak jedna rána z jateční pistole, rychlé vykrvení, spaření a škrábání štětin, věšení, vykolení, vyjmutí mozku, narážení střev… Všude oblaka páry, chlapi ve svetrech a vaťácích se štamprlemi slivovice a ženské s rukama zabořenýma do kýble krve — to jsou obrazy mého dětství, které jsem si uchoval. Dnes je v módě zpracovávat celé zvíře, jako by šlo o něco převratného. Moje babka to tak dělá celý život, aniž by věděla, jak strašně je moderní.

Květák, houby, mrkev / Šodó, meruňky, trnky, meruňkovice | Zdroj: martinpecina.cz

Jakou kuchařku byste – ať českou, nebo zahraniční – vyzdvihl svým knižním zpracováním?

MARTIN: Máme doma určitě kolem stovky kuchařek, ovšem jen málokterá stojí za zmínku. Ne že by byly upraveny špatně, chybí jim ale větší odvaha nebo nápad. Bavila mě před lety kuchařka Škoda nevařit v úpravě Petra Bosáka a Roberta Jansy, před časem taky Život je raut v úpravě Ondřeje Gerika. V těch je vidět vize a snaha o neotřelé pojetí.

Kuchařka Martina Škody – Škoda nevařit | Zdroj: typomil.com

Vyhrál jste podle vás díky minimalistickému přístupu ve vaření, ale i v servírování, který je vám typický i ve vaší knižní grafice? V čem takový přístup spočívá? 

MARTIN: Svět je přeplněný až k zalknutí. Lidmi, věcmi, hlukem a smogem — i tím vizuálním. Otevřete prohlížeč a vyvalí se na vás tisíc bannerů, co nejdou zavřít. Vyjdete z domu a třískne vás po hlavě reklamní poutač. O vteřinu později zakopnete o elektrickou koloběžku. Na zastávce tramvají vidíte metrový plakát blbce s bagetou a na každém druhém sloupu šipku nebo logo nějaké firmy. Mě to bolí a unavuje, a tak se ve vlastní práci snažím o úplně prosté, srozumitelné a někdy i meditativní výstupy. Jednou, až budu konečně velký, chci dělat jen rovné čáry a triviální nápisy, používat jednu barvu a navrhovat jenom nepatrné knižní formáty, které nezaberou místo a nebudou nikoho štvát. S jídlem se to má podobně. Nepotřebuji mít na talíři padesát komponent včetně sedmi gelů a tří druhů pěny s amarouny navrch. Dobře udělat je možné i úplně jednoduché jídlo ze tří surovin. Já to sice zatím neumím, ale musí to jít.

Vývar, žloutek, morek, česnek / Pšenice, mák, med | Zdroj: martinpecina.cz

Knihy, nebo jídlo? 

Zůstanete věrný typografii, nebo se necháte zlákat gastronomií? Co byste v těchto oborech ještě rád dokázal? 

MARTIN: Jsem profesionální grafik a amatérský kuchař. Nezahodím teď dvacet let praxe proto, abych vyměnil počítač za pánvičku. Až najdu způsob, jak oba obory logicky propojit, budu pochopitelně rád. Třeba právě v knihách.

Obálka a typografie pro Petra Soukupová: Věci, na které nastal čas | Zdroj: book-design.eu

Býváte členem poroty NKČR. Jaké jsou poslední trendy v knižní grafice, a řídíte se jimi při hodnocení přihlášených děl? 

MARTIN: Positivním trendem je dlouhodobě se zvyšující úroveň knižní grafiky. Ty ostatní trendy, pokud máte na mysli třeba módní písma a vazby nebo technologie, na mé hodnocení nemají téměř žádný vliv. V potaz beru jen to, nakolik profesionálně a smysluplně je kniha navržená. Je dobře, když odpovídá době svého vzniku, ale nemyslím, že by to měly být právě prchavé trendy, co dobrou knihu definuje. Spíše naopak.

Kniha s názvem Knihy a typografie od Martina Peciny získala několik tuzemských i zahraničních ocenění (European Awards, Nejkrásnější české knihy, Dobrý design). | Zdroj: book-design.eu

Sledujete stejně tak i trendy v typografii? Případně jaké?

MARTIN: Ne.