Tři finalisté
„Finále letošního CGD v kategorii Grafický designér roku obsadili snad nejtradičnější zástupci oboru – dva vizuální styly a knižní publikace. Klasika, nic objevného, řekne si čtenář při zběžném pohledu na finalisty. Vybrané projekty jsou ovšem zajímavé svým rozdílným dopadem,“ komentuje letošní finalisty grafický designér Lumír Kajnar. Mezi nimi byly následující tři projekty, jejichž kvality a společenský přínos okomentovali nejen odborníci z řad poroty CGD.
3. místo Superlative.works (Mikuláš Macháček, Petr Štěpán, Bohumil Vašák) / vizuální styl Pražské integrované dopravy (PID)
Vizuální identita PIDu autorů Petra Štěpána, Mikuláše Macháčka a Bohouše Vašáka obsadila v kategorii místo třetí. Zásadní součástí této komunikace bude sjednocení grafické podoby dopravních prostředků pražské městské a příměstské veřejné dopravy – autobusů, metra, vlaků a tramvají, ale také mnoho dalších jednotících prvků. Projekt už svým vítězstvím v soutěži organizované CZECHDESIGNem vyvolal řadu rozporuplných reakcí, a stal se tak nejdiskutovanějším grafickým počinem roku 2020. „Ačkoli celé řešení působí velmi nenápadně, až banálně – šedé a červené pruhy, jedná se o nesmírně důmyslný, provázaný systém, který i přes veškeré podmínky, ekonomické aspekty, množství různých typů dopravních prostředků a dopravců nabízí velmi moderní, čisté grafické řešení,“ okomentoval projekt jeden z porotců letošních Cen CGD. „Svým společenským významem a dosahem jde o zásadní grafický projekt.“ K jeho vizuálnímu řešení se také vyjádřil odborným posudkem pedagog doc. ak. mal. Karel Haloun, jehož část textu si můžete přečíst na konci článku.
2. místo Anežka Minaříková / grafický design knihy Clara / Clara Istlerová, práce a život (UMPRUM)
Monografie Clara autorky Anežky Minaříkové vyšla v nakladatelství Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a vypráví o významné české typografce, ilustrátorce a grafické designérce Claře Istlerové. Forma, jakou Anežka knihu pojala, je spíš vizuálně narativní a grafickou úpravou je v podstatě minimalisticky úsporná. Lumír Kajnar ji označil jako jedinou práci reflektující grafický design korona roku 20/21, pro Alana Zárubu to byl kandidát na první místo. V CGD obsadila druhé místo.
1. místo 20YY Designers / vizuální identita pro Muzeum literatury Vítězem se stalo studio 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Filip Kopecký, Adam Macháček) s vizuální identitou pro Muzeum literatury, vzešlé též ze soutěže pořádané CZECHDESIGNem. Jako jediná česká instituce prezentuje historii a současnost literatury. Podstatou konceptu vizuální identity je využití autentických materiálů z archivů instituce a jejich propojení s jazykem dnešní komunikace.
Kurátorka sbírky užité grafiky Uměleckoprůmyslového musea v Praze, porotkyně v kategorii Grafický designér roku CGD 2020. IVA O PID: Ve zdejších poměrech výjimečně komplexní řešení identity hromadných dopravních prostředků. Zajímavé svou asketickou jednoduchostí, která vnáší do chaosu velkoměsta přehlednost, bezpečnost, viditelnost. IVA O MUZEU LITERATURY: Vizuál jde ke kořeni literatury – k písmeni. V rukopise, autorské stylizaci, strojopisné kompozici – všude tam, kde se písmeno stává literaturou. IVA O CLARA: Clara je výjimečná kniha, autentický otisk osobnosti Kláry Istlerové – v aristokratické skromnosti, rozvernosti, upřímné intimitě, kuráži a ženské síle. Idea Designer, ve své práci se zaměřuje především na tvorbu vizuálních identit značek. LUMÍR O PID: Možná největší zásah do vizuální podoby veřejného prostoru za dekády, soudě podle reakcí nadšenců i odmítačů na zveřejněné ukázky. V hodnocení jsem zatím neutrální. Autoři nové vizuální identity PID stojí před dlouhodobým, strukturálně a koordinačně velmi náročným úkolem, který se projeví až časem, na místech a způsobem, který ještě nevidíme a nezažíváme. V momentě dokončení si už málokdo uvědomí, že to mohlo vypadat jinak. LUMÍR O MUZEU LITERATURY: První vlna plakátů nové vizuální identity Muzea Literatury zdobila pražské ulice během pandemie, což není pro muzea zrovna nejlepší období. Na projektu oceňuji rozhodnutí dát Památníku národního písemnictví civilnější název. Je to dobré vykročení k rebrandingu. Nicméně stejně jako u PID se jedná o koncept, který je zatím jen předehřátý. Záleží na následné komunikaci instituce, jak se identita „otiskne“ do běžného provozu i do hlav lidí, nerozdrobí se, nezapadne. Vizualizace ani startovací kampaň ještě nedělají značku.
LUMÍR O CLARA: Jediná práce, která reflektuje grafický design korona roku 20/21. Hotové, uzavřené, úctyhodné dílo koncentrované do jediného média, které má obsahový přesah a krásný příběh. Jeho společenský dopad je ale omezený, nevyvolá otázky, nepřinese odpovědi na působení současného grafického designu ve veřejném prostoru. Art director, grafický designér, porotce v kategorii Grafický designér roku CGD 2020. ALAN O PID: Z hlediska uplatnění ve veřejném prostoru má redesign a sjednocení vizuální komunikace Pražské integrované dopravy bezesporu největší společenský přesah ze všech tří nominovaných projektů. Na druhé straně je pro mě šokující, jak jsme v porovnání se zahraničím stále pozadu. Podobné projekty byly realizovány v Holandsku, Německu nebo Rakousku už v 80. a 90. letech minulého století, takže pokud se i u nás blýská na lepší časy, je to skvělé. Také si myslím, že je vždy výhodou, když autoři takového projektu přemýšlí nad tím, jak v novém grafickém návrhu uplatnit kontext s dobou minulou, a přitom vytvořit něco úplně nového. Asi nikdo by nepředpokládal, že základní barvou celého vizuálu bude jiná barva, než červená, základní barva identity hlavního města Prahy. Ta barva je ale trochu jiná, má stejné složení jako ta, kterou užívala ikonická tramvaj T3, která se proháněla pražskými ulicemi více jak šedesát let. To mě zaujalo stejně jako nové písmo – PID Grotesk od Tomáše Brousila. Není na první pohled nijak extravagantní, ale má zajímavé tvarování a lehce disproporční velikost tečky malého „i“ a „j“, které jako by byly zmenšeninou piktogramu člověka, tedy cestujícího, což je pěkný detail. ALAN O MUZEU LITERATURY: Ve vizuálu využívají autoři 20YY Designers novou variantu písma Helvetica – bestselleru 60. let minulého století, která se nyní po digitálním faceliftu nazývá Helvetica Now. Syrová forma grotesku označující instituci se tak potkává s výtvarnými fragmenty rukopisů, dobových písem a citací z archivu instituce. To dává korporátnímu sdělení nový rozměr a nekonečné možnosti kombinatoriky duální, proměnné identity v kontextu poslání instituce. U práce 20YY Designers vidím silný příklon k výtvarné rozmanitosti a expresi, což je jistě skvělé, obávám se ale, že pokud to nebudou oni, kdo budou celý program vizuální prezentace muzea formovat i nadále do dalších let, nemusí být celkové vyznění tohoto projektu na takové úrovni, jako je nyní. To se u nás bohužel často stává, a i skvělý projekt pak zapadne v moři vizuálního balastu a reklamy. Tahle práce vyžaduje zvláštní citlivost, znalosti a nadhled. Jsem moc zvědavý, jak se tento projekt bude vyvíjet dál. ALAN O CLARA: Tahle práce byla pro mě letos hlavní kandidát na cenu za nejlepší grafický design. Zaujalo mě hlavně to, v jaké šíři a dokonalosti Anežka Minaříková svůj projekt pojala. Ani ne tak z důvodu zvolené formy, která je spíš vizuálně narativní, nebo grafické úpravy, která je v podstatě minimalisticky úsporná. Anežka v něm totiž uplatnila nejen svůj výtvarný talent a ženskou empatii, ale i další ryze technické schopnosti – rešerše, výzkum, práci redaktora a editora. Z vlastní zkušenosti vím, jak je kompozice tolika profesí v jedné osobě náročná, a na druhou stranu, jak je pro každý takový projekt obohacující. V zahraničí se práce grafického designéra velmi často prolíná s potřebou komunikace, prezentace a kritického diskurzu. Teoretická práce v našem oboru s přesahem do jeho praktické roviny není naopak u našich designérů vždy běžná. Jsem moc rád, že se to s novou generací designérů mění. Výtvarník, grafický designér a pedagog na UMPRUM. KAREL O PID: Pomocí vertikální organizace pruhů nabízí nová vizuální identita PID jasnou identifikaci i při izolovaných pohledech horní části vozů, což je např. na mostech výtvarně zábavné, neboť je do hry náhle zavedena nečekaná ambice stát se opticko-kinetickou součástí urbánního terénu. Například vybrané písmo (PID Grotesk) se vyznačuje dobrou čitelností a díky svému racionálnímu charakteru je zárukou potřebné nadčasovosti. Častým kruciálním argumentem bývá řeč peněz. Stojí za pozornost, že nové řešení je výrazně levnější, neboť je nyní potřeba lakovat méně segmentů kapotáže, a navíc pouze dvěma barvami: šedou, která nahrazuje bílou, několik odstínů šedé a drahou metalickou stříbrnou, z hlediska údržby značně nepraktickou. Čili sjednocuje množství barev, které v současnosti doplňují tradiční červenou. Za ambici sjednotit veškerou dopravu do jednoho vizuálního systému zaslouží Praha obdiv. Autoři pak pochvalu za nabídnuté řešení, které tento nelehký úkol splňuje. Pokud se chce Praha považovat za kulturně vyspělé město, je existence kvalitního vizuálního zpracování dopravního systému nutností. Praha má systém, který není redukován pouze na funkci, nýbrž reflektuje také esteticko-kulturní cíle moderní evropské metropole.Iva Knobloch
Iva Knobloch | Foto: Iva KnoblochLumír Kajnar
Lumír Kajnar | Foto: Zuzka BönischAlan Záruba
Alan Záruba | Foto: Karel Choc Karel Haloun
