Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Budoucí Kunsthalle Praha bude sídlit v Zengerově trafostanici na Klárově. | Foto: Vojtěch Veškrna Budoucí Kunsthalle Praha bude sídlit v Zengerově trafostanici na Klárově. | Foto: Vojtěch Veškrna

Trafostanice naladěná na umění. V Praze finišují přípravy na otevření Kunsthalle v revitalizované budově z roku 1929

V Zengerově trafostanici na Klárově již několik let roste ambiciózní projekt, na jehož konci má vzniknout metropolitní umělecké centrum Kunsthalle Praha. Magické datum otevření 22. 2. 2022 se blíží a my jsme se vydali do útrob stále probíhající stavby, abychom vám ukázali budovu v progresu rekonstrukce a zároveň přinesli příběh celé konverze. Psal se rok 2015, respektive 1929…

Právě v roce 1929 navrhl architekt Vilém Kvasnička budovu transformační a usměrňovací stanice na Klárově. Její exteriér záměrně oděl do klasicistního hávu, aby tak lépe zapadl do historického kontextu architektury Malé Strany. Uvnitř stavby se naopak rozehrál industriální a konstrukční koncert, jehož zachované a repasované části budeme moci vidět i v nové Kunsthalle. Není ale třeba předbíhat, čeká nás vskutku pozoruhodný příběh, jenž vrcholí právě v těchto dnech při dokončovacích pracích na stavbě.

Elektřina pro Všesokolský slet

Příběh trafostanice začíná již na počátku 20. let a hlavní důvod pro její výstavbu byste napoprvé nejspíš neuhodli. Mimo nutné dodávky elektřiny pro spádová území Malé Strany nebo Dejvic musela nová stanice také „odbavit“ IX. Všesokolský slet, který se měl odehrát na Strahově v roce 1932 a do Prahy přitáhnout desetitisíce lidí. Potřeba dopravit enormní množství lidí na petřínský kopec zavdala k posílení tramvajové dopravy a přestavění lanové dráhy na Petřín na elektrický pohon.

Historická fotografie Zengerovy trafostanice v Praze na Malé Straně | Zdroj: archiv Kunsthalle PrahaHistorická fotografie Zengerovy trafostanice v Praze na Malé Straně | Zdroj: archiv Kunsthalle Praha

Aby elektrická síť v tehdejší době pod takovou zátěží nezkolabovala a měla dostatek elektrické energie, musela se realizovat rozsáhlá stavba transformační stanice na Klárově. Dům byl nakonec umístěn na místě bývalých kasáren a nahradil dvě starší transformační stanice a jednu rozvodnu. Příprava rozsáhlého projektu IX. Všesokolského sletu probíhala v průběhu dvacátých let, nová trafostanice pak byla uvedena do chodu v roce 1932.

Detail zrekonstruovaného bočního vstupu do Zengerovy trafostanice | Foto: Vojtěch VeškrnaDetail zrekonstruovaného bočního vstupu do Zengerovy trafostanice | Foto: Vojtěch Veškrna

Co má společného Zenger a Pešánek?

Stavba trafostanice na Klárově byla oficiálně započata roku 1930 a zdárně dokončena tak, aby mohla obsluhovat masivní sokolskou akci na Strahově. Architekti jí dali název na počest českého fyzika a meteorologa Karla V. B. Zengera. Tento vědec se systematicky zabýval konstruováním přístrojů, jako byl například speciální (a fantasticky znějící) helioskopický okulár, navrhoval ale i pragmatičtěji. Jeho systém uzemněných hromosvodů chrání před bleskem Národní divadlo v Praze nebo Eiffelovu věž v Paříži. Není tedy divu, že architekti pro stavbu zvolili právě jeho jméno.

Detail technického vybavení Zengerovy trafostanice v Praze na Malé Straně | Zdroj: archiv Kunsthalle PrahaDetail technického vybavení Zengerovy trafostanice v Praze na Malé Straně | Zdroj: archiv Kunsthalle Praha

Historická fotografie Zengerovy trafostanice v Praze na Malé Straně | Zdroj: archiv Kunsthalle PrahaHistorická fotografie Zengerovy trafostanice v Praze na Malé Straně | Zdroj: archiv Kunsthalle Praha

Další významnou osobou spojenou s historií budovy je Zdeněk Pešánek. Investorem stavby stanice byly Elektrické podniky hlavního města Prahy, jejichž zástupci oslovili právě tohoto umělce, autora progresivních kinetických světelných soch, aby pro fasádu trafostanice připravil soubor světelných plastik.

Pešánek pak mezi lety 1932–1936 navrhl pro klasicistní průčelí stavby čtyři světelně-kinetické sochy ze sádry, kovu a umělé hmoty se zabudovanými neonovými trubicemi, které měly budovu efektně osvětlovat. V roce 1937 byly sochy vystaveny na Mezinárodní výstavě v Paříži, ze které si odnesly ocenění. Na průčelí Zengerovy trafostanice se ale bohužel nikdy nedostaly – po druhé světové válce se nenávratně ztratily a dodnes se dochovaly pouze modely, které uchovává Národní galerie v Praze.

Budoucí Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch VeškrnaBudoucí Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch Veškrna

68 let provozu a 15 let snahy o nové využití

Život trafostanice po zátěžovém roce 1932 by se dal shrnout titulkem výše, jenž ovšem nepopisuje důležité detaily. Po nepřetržitém provozu se v roce 2000 technická zařízení přesouvají do suterénu budovy, interiér zůstává prázdný, s výjimkou několika kulturních iniciativ, které zde krátkodobě působí. Postupně se začíná uvažovat o tom, jak bude stanice dlouhodobě a plnohodnotně využita. Po letech nejistoty budovu koupil soukromý investor zamýšlející zde vybudovat hotel. Záměr se nakonec nezdařil a stavba chátrala dál. Když ji v roce 2015 kupovali zakladatelé The Pudil Family Foundation, manželé Pavlína a Petr Pudilovi, po technické stránce jí již hrozil kolaps.

Rekonstrukce Zengerovy trafostanice pro Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch VeškrnaRekonstrukce Zengerovy trafostanice pro Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch Veškrna

Budoucí Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch VeškrnaBudoucí Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch Veškrna

Špatný stavebně-technický stav prohlubovaly dva zásadní problémy. Silnou chemickou kontaminaci ropným olejem a rtutí, kterou způsobil nešetrný provoz a původní technologie, nepříznivě doplnily také narušené nosné konstrukce z hlinitanového betonu. Tehdy technologická novinka se postupem času ukázala nedostačující až havarijní a dnes je dokonce hlinitanový beton na seznamu zakázaných stavebních materiálů.

Nová budova ve staré schránce

Na základě tristního stavu budovy, společně s vysokými nároky na teplotu, vlhkost, únosnost i požární bezpečnost, které nová stavba musí splňovat, se oslovení architekti ze studia Schindler Seko Architects rozhodli, že do původních obvodových zdí vestaví monolitickou stěnovou konstrukci. Aby se však stará schránka nijak nepoškodila, dočasně ji ochránila zbudovaná opěrná ocelová konstrukce.

Budoucí Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch VeškrnaBudoucí Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch Veškrna

Všechny stavební prvky, které byly kontaminované nebo vyrobené z vadného hlinitanového betonu, se musely odstranit, což se neblaze podepsalo na statické stabilitě stanice. Nová monolitická konstrukce je s původní křehkou fasádou neoddělitelně spjatá a dohromady vytváří jedinečný prostor budoucí galerie umění.

Budoucí Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch VeškrnaBudoucí Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch Veškrna

Rekonstrukce Zengerovy trafostanice pro Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch VeškrnaRekonstrukce Zengerovy trafostanice pro Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch Veškrna

Stavba bude navíc i nadále sloužit svému účelu. Veškeré potřebné technologie k převádění elektrického proudu jsou umístěny v suterénu, stanice tak bude i nadále napájet tramvaje elektřinou a od příštího roku i své návštěvníky uměním.

Architektonické protipóly

Původní stavba ukrývala technicistní betonový vnitřek za historizující fasádou. Nová budova bude fungovat na totožném principu. Exteriér ukrývající betonové jádro (tentokrát z pemrlovaného betonu) bude stále respektovat své okolí, klasicistní fasádu navíc ozdobí železobetonová lávka s výrazným zábradlím, které vznikne metalizací, tzv. šopováním bronzu na betonový povrch. Elegantní vstupní lávka bude prvkem zcela novým. Z logiky svého provozu trafostanice nepotřebovala reprezentativní vchod, proto architekt Kvasnička navrhl jen technické vchody ze stran budovy.

Detail vstupní lávky do Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch VeškrnaDetail vstupní lávky do Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch Veškrna

Kunsthalle si ale zaslouží adekvátní a důstojný vstup v podobě nové lávky, která uvítá návštěvníky a efektně doplní fasádu vizuálně zajímavým prvkem (podobně jako to kdysi zamýšlel provést Zdeněk Pešánek se svými kinetickými světelnými plastikami).

Energie pohybu

Po vstupu do interiéru budovy se návštěvníkům otevře prostor navazující na klasický raumplan. Měnící a prolínající se úrovně vytváří neustále nové průhledy a zároveň organicky dimenzují prostor do různých typů místností, od velkých hal až po intimní zákoutí.

Budoucí Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch VeškrnaBudoucí Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch Veškrna

Rekonstrukce Zengerovy trafostanice pro Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch VeškrnaRekonstrukce Zengerovy trafostanice pro Kunsthalle Praha | Foto: Vojtěch Veškrna

Ambicí Kunsthalle je stát se útočištěm nabitým kulturou a uměním. Interiér z pera designéra Axela Kufuse a jeho kolegů z berlínského Werkstudia podtrhne specifický genius loci a nabídne příchozím možnost otisknutí vlastních dojmů, emocí a myšlenek do prostoru galerie. Praha, její rezidenti i návštěvníci si takové místo rozhodně zaslouží a my se moc těšíme, až se otevře.

www.kunsthallepraha.org/

Článek vznikl v rámci placené spolupráce.

Další články