Tady vás zpožděný autobus mrzet nebude. Hlasujte s námi, které zastávky hromadné dopravy jsou nejpovedenější

Hlasujte s námi. | Zdroj: archiweb.cz Hlasujte s námi. | Zdroj: archiweb.cz

Ať už je každodenně pouze míjíme, nebo pod nimi stojíme a čekáme na dopravu, není pochyb, že nás nějakým způsobem ovlivňují. Řeč je o autobusových, železničních či tramvajových zastávkách, které nám mnohdy bývají oporou nejen při deštivém dni. Při plánování koncepcí městské architektury, konkrétně například zmíněných zastávek, je proto důležité neopomenout lidský sociální faktor a tvořit je tak, aby byly architektonicky povedené, funkční a příjemné. Která zastávka podle vás tyto funkce plní? Hlasujte v naší anketě.

Autobusové nádraží Železný Brod 

Autorem zastávky na autobusovém nádraží v Železném Brodě, která byla realizována v roce 2016, je architektonické studio Jiran a partner architekti. Kryté nástupiště tvoří železobetonová deska vynesená na dvou podporách, ty slouží zároveň jako informační tabule. Ve středu desky je otvor, skrze něj je osazen původní vzrostlý strom lípa. Deska je vyspádována k otvoru, povrch je opatřen vhodným nátěrem. Kiosek pod deskou je jednoduchá hranolová dřevostavba na povrchu opatřena posuvnými sklopnými dřevěnými roštovými žaluziemi. Geometrii nástupního ostrůvku tvoří ovál ohraničený tvarovými obrubníky. Zádlažba ostrůvku je totožná s ostatní plochou náměstí – velkoformátová žulová dlažba.

Autobusové nádraží Železný Brod od studia Jiran a partner architekti | Foto: Václav NovákAutobusové nádraží Železný Brod od studia Jiran a partner architekti | Foto: Václav Novák

Autobusové nádraží Železný Brod od studia Jiran a partner architekti | Foto: Václav NovákAutobusové nádraží Železný Brod od studia Jiran a partner architekti | Foto: Václav Novák

Proluka jižně od Masarykovy třídy před sokolovnou je veřejným městským pobytovým prostorem, v části přimykající se k ulici slouží zároveň jako obousměrné nástupiště autobusové zastávky. Veřejný prostor proluky náměstí je sjednocen zádlažbou z velkoformátových žulových tvarovek v kombinaci s velkoformátovou betonovou dlažbou tak, aby byl chápán jako celistvý. Na ploše náměstí jsou osazeny stromy ve směru navazujícím na výsadbu před sokolovnou paralelně s Masarykovou třídou. Pod stromy jsou osazeny obousměrné lavičky – povrch sedáků je z dubového dřeva. Travnatá plocha je osazena listnatými stromy, lípou, platanem a javorem tak, aby tvořily vymezení prostoru z jihu a východu. 

Konečná zastávka Brno-Jundrov

Další zastávkou, kterou jsme vybrali pro hlasování, je konečná zastávka Brno-Jundrov, realizovaná na sklonku roku 2019. Autorem je architektonické studio proam architekti, které na návrhu spolupracovalo s Hanou Kynčlovou. Cílem úpravy zastávky byla reorganizace veřejného prostoru a komunikací za účelem vytvoření kompletně bezbariérového řešení. Účelem návrhu bylo zlepšení pěší propustnosti území, komfortu cestujících a nekolizní křížení pěší, automobilové a autobusové dopravy. Samotný objekt měl být zároveň poznávacím znamením nejen konečné zastávky, ale i uvažované budoucí dobíjecí stanice elektrobusů v místě navazující výstupní zastávky. 

Konečná zastávka Brno-Jundrov - proam architekti | Foto: Lenka GrabicováKonečná zastávka Brno-Jundrov - proam architekti | Foto: Lenka Grabicová

Konečná zastávka Brno-Jundrov - proam architekti | Foto: Lenka GrabicováKonečná zastávka Brno-Jundrov - proam architekti | Foto: Lenka Grabicová

Samotný objekt je řešen jako dvojice v půdoryse se překrývajících hmot. První z nich je provozně rozdělena na tři samostatné jednotky se vstupy ze zadní části – zázemí řidičů, technickou místnost dopravce a samostatnou obchodní jednotku s velkým oknem orientovaným do veřejného prostoru mezi výstupní a nástupní zastávkou. Pronajímatelná jednotka je uvažována pro provoz občerstvení, prodejny pečiva či trafiky. Objekt technického zázemí akcentuje tvarově výraznější přístřešek, reagující svým půdorysem na trasy a pohyby chodců. Je zde také prostor pro jízdenkový automat a informační displej. Objekt je navržen jako ocelová konstrukce s výplní z minerální vaty, zastřešená extenzivní zelenou střechou. Fasáda je z hliníkového falcovaného plechu se vstupními hliníkovými dveřmi s nadsvětlíky. Podhled přístřešku a obklad parapetu je tvořen modřínovými prkny.

Funkcionalistická zastávka v Brně 

Rekonstrukci funkcionalistické zastávky od architekta Oskara Pořísky v Brně na Obilním trhu z roku 2017 má na starosti brněnské architektonické studio raw. Zastávka byla navržena architektem Oskarem Pořískou v roce 1926 a nese typické znaky počínající funkcionalistické architektury. Oskar Poříska, od jehož narození uplynulo letos 120 let, byl významným brněnským architektem, mezi jehož realizace patří například palác Convalaria, Biskupské gymnázium na Barvičově a vila na Hroznově ulici či kolonáda v Luhačovicích. V současnosti není znám obdobný příklad existence tohoto typu funkcionalistické památky. Obnovená zastávka se stane dalším příspěvkem do atraktivního dědictví brněnské funkcionalistické architektury.

Rekonstrukce funkcionalistické zastávky od architekta Oskara Pořísky v Brně na Obilním trhu. | Foto: Bořivoj ČapákRekonstrukce funkcionalistické zastávky od architekta Oskara Pořísky v Brně na Obilním trhu. | Foto: Bořivoj Čapák

Rekonstrukce funkcionalistické zastávky od architekta Oskara Pořísky v Brně na Obilním trhu. | Foto: Bořivoj ČapákRekonstrukce funkcionalistické zastávky od architekta Oskara Pořísky v Brně na Obilním trhu. | Foto: Bořivoj Čapák

Navržený projekt obnovy počítal s maximálním zachováním původních substancí konstrukce zastávky při dodržení všech současných normativních požadavků. Obnovený přístřešek přesně tvarově i materiálově kopíruje původní řešení. V rámci statického řešení byly zachovány tři střední části přístřešku – vertikální stěny i část skořepiny. Byla dobetonována dvě podpůrná žebra, nenarušující siluetu a tvar skořepiny. Vnější sokly a lem skořepiny byly opatřeny vrstvou broušeného a v zadní části pemrlovaného umělého kamene, ostatní části byly opatřeny hladkou vápenocementovou omítkou a lazurovým nátěrem bílé barvy. Ocelové konstrukce byly repasovány a na základě stratigrafického průzkumu opatřeny nátěrem v původní barevnosti. Boční skleněné výplně zaskleny čirým bezpečnostním sklem.

Terminál Gagarin

Autobusová zastávka z Telče, nazývaná též jako terminál Gagarin, byla navržena architektonickou kanceláří ARCHOO z Vysočiny a vznikla v nevyužité ploše mezi místní základní školou a Gymnáziem Otokara Březiny. Původní zanedbaná čekárna byla nahrazena novým otevřeným přístřeškem plnícím nejenom svoji základní funkci pro dojíždějící studenty a žáky, ale stal se i místem setkávání a odpočinku místních obyvatel a návštěvníků města. Ozvláštňujícím prvkem je umístění bronzové plastiky, kulové skořápky zhotovené na počest prvního člověka mimo zemskou atmosféru Jurije Gagarina, vytvořené roku 1977.

Terminál Gagarin, Telč – ARCHOO | Foto: Jaroslav SvobodaTerminál Gagarin, Telč – ARCHOO | Foto: Jaroslav Svoboda

Terminál Gagarin, Telč – ARCHOO | Foto: Jaroslav SvobodaTerminál Gagarin, Telč – ARCHOO | Foto: Jaroslav Svoboda

Hlavními nosnými prvky stavby jsou dřevěné BSH profily, spolu s fasádními prkny tvoří jednotlivé svislé panely. Střecha ve sklonu 15° je ze dvou kusů lepených CLT panelů, které jsou spojeny se svislými prvky ocelovými styčníky. Barevnost prvků terasové podlahy a sedaček je kontrastní – bílé plochy obvodových nosných prvků a plochy barvy černé. Ochranu proti povětrnostním vlivům zajišťuje trojice tvrzených skel a boční stěna z KVH profilů opláštěná pohledovým řezivem, ve které je integrován zářící ukazatel času, jeden z praktických prvků pro cestující. Tím dalším je 12 stojanů na bicykly, pro využití aktivními cestujícími.

Zastávka Hostina obrů

Této liberecké zastávce, kterou navrhl sochař David Černý v roce 2005, se také říká Snídaně obrů a nachází se na frekventované silnici v centru Liberce mezi Divadlem F. X. Šaldy a Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci. U této zastávky se zastaví každý, ať už na autobus čeká, nebo ne. Pojmenování Hostinu obrů je výstižné, každý člověk si totiž připadá pod obrovitým stolem jako trpaslík a odspoda si může prohlížet bohatě prostřený stůl plný zjevné i skryté symboliky.

Zastávka Hostina obrů - David Černý | Foto: WikipedieZastávka Hostina obrů - David Černý | Foto: Wikipedie

„Cílem stolu v nadživotní velikosti je křižovatku zpomalit, proměnit ho v místo zasutých vzpomínek. Zátiší na desce stolu připomíná přerušenou hostinu, od které musela jakási rodina bronzových obrů náhle odejít. Pro nás, rasu malých a uspěchaných lidí, zbylo jen místo pod stolem, v prostoru tajných her, o kterých ti ostatní neměli ani ponětí. Je to místo nejen k zastavení autobusu, ale i zastavení lidí a přemýšlení,“ uvedl ke svému dílu sochař David Černý. Po slavnostním odhalení plastiky o ní novináři psali jako o Hostině obrů, což kritizoval David Černý jako zavádějící název. „Není to žádná hostina, je to prostě zastávka – autobusová i časová. Jsou na ní předměty, které vnímám jako atributy Liberce,“ řekl.


Související

Krásné nebo k uzoufání? Hlasujte, které kontroverzní kašny v Česku se vám líbí
Produktový design

Krásné nebo k uzoufání? Hlasujte, které kontroverzní kašny v Česku se vám líbí

Tereza Urban - 9. 2. 2022

Hlasujte s námi! Která cena od českých designérů je povedená a co je propadák?
Ostatní

Hlasujte s námi! Která cena od českých designérů je povedená a co je propadák?

Tereza Bíbová - 12. 1. 2022

 Zastávka nemusí být nehostinným přístřeškem. 8 míst od českých architektů, kde si počkáte rádi
Interiér a architektura

Zastávka nemusí být nehostinným přístřeškem. 8 míst od českých architektů, kde si počkáte rádi

Kamila Nováková - 21. 1. 2019

Podchody jinak? Hlasujte pro svého favorita!
 

Podchody jinak? Hlasujte pro svého favorita!

Andrea Čapková - 22. 5. 2013

SHOP Snoubení
kruh 2024
zuz banner
ujep 2024