Více o letošním ročníku Olověného Dušana se můžete dočíst v našem článku. Projekt vznikl jako odpověď na zadání ateliéru Michala Kuzemenského a Petry Kunarové na pražské Fakultě architektury ČVUT. Jedním z podnětů, proč se zadalo právě téma Hledání zahradního města, byla mimo jiné i skutečnost, jak pandemie ovlivnila náš vztah k bydlení.
Znovu aktuální, i když trochu jinak
Idea zahradních měst vznikla po průmyslové revoluci v Anglii, která šla ruku v ruce s fenoménem idealizace venkova. Lidé se stěhovali za prací do přelidněných chudinských čtvrtí plných smogu a dalších nedostačujících životních podmínek. Zdánlivě utopická zahradní města představovala rychle realizovatelné idylické skloubení života v civilizovaném urbánním řádu a krás rustikálních vjemů přírody. „Je zajímavé to téma znovu otevřít,“ přiznává Anna a dodává, „Ačkoliv fenomén zahradních měst není aktuální v původním slova smyslu, je odpovědí zas na jiné otázky. Lidé žijící v dnešních městech čelí stresu a přehlcení zdejšími vjemy. Mají také důvody, proč z města utíkají.“ Tendence utíkat z každodenního městského shonu může zmírnit mazání hranic mezi venku a uvnitř. To slibuje koncept zahradního města.
Komunitní čtvrť pro 700 lidí je skvěle kontextuálně zasazenou novou strukturou. Parcela zarostlá maliním a akáty si o takový formát jako by řekla. Z jedné strany je parcela o rozloze necelých čtyř hektarů napojená na zástupy řadových domů a z druhé lemovaná úpatím s potenciálem pro vyhlídky.
S otevřenými byty k lepší komunitě
Její řešení paradoxně stojí na opakující se základní stavební jednotce. „Věděla jsem, že parcelu nedokážu kvůli její rozloze obsáhnout celou. Vytvořila jsem proto základní modul, který se jednoduše modifikuje a opakuje napříč celou čtvrtí.“ Bytové trojdomí je lemováno pavlačí, která po jeho obvodu přechází ze společné části do soukromé terasy a dá se na ni vkročit ze všech pokojů. Navíc slouží i jako vstup do bytu. Modul tvoří dvou až čtyřpatrové domy s byty 4kk, 3kk a 2kk. „Strávila jsem většinu času zdokonalováním detailů v bytech. Mnohonásobné opakování stavební jednotky po parcele vyžadovalo její naprostou bezchybnost.“
Mezi trojdomky se tvoří otevřené vnitrobloky a zákoutí. | Zdroj: olovenydusan.cz
Architektura je v tomto projektu naschvál upozaděná. „V podstatě se jedná o na první pohled ničím nezajímavé, jednoduché domy. Čtvrť je nevýrazná, ale nenápadně dává prostor pro barevný komunitní život.“ Její hodnota nespočívá v její formě, ale ve vtipu její struktury. „Inspirovala jsem se projekty, u kterých mne zaujala otevřenost. Víc než architekturu jsem se snažila budovat atmosféru.“
A jak si zahradní město může získat ty, co si bedlivě střeží soukromí? „Dnes určitě fungujeme všichni spíše individuálně, sdílíme neradi a libujeme si v městské anonymitě. Dnešní mladší generace tomu ale začíná být více otevřena. Možná jsem se tomu chtěla věnovat právě kvůli tomu, že tomu věřím a přeji si, aby se lidé nezajímali jen o své 2+1.“
Mezi domky vedou úzké mlatové pěšiny. | Zdroj: olovenydusan.cz
Bydlení, co víc?
Anna se primárně v rámci projektu zabývala bydlením, čtvrť neobsahuje žádnou občanskou vybavenost. „Po vzoru vedlejších řadovek jsem nic podobného nenavrhovala. Podle potřeby tam podobné iniciativy začaly vznikat samovolně. Lidé otvírají samoobsluhy, pekárny, pneuservisy a zas to přispívá k té provázané lokální komunitě trochu více.“ Původní koncepce zahradních měst dokonce stála na podobných principech. Musela by být ekonomicky soběstačná a řízena občany, kteří by zde měli své ekonomické zájmy.
Samozřejmě se ale žádný dnešní dům neobejde minimálně bez parkovacích míst. To Anna elegantně vyřešila podzemními garážemi, do kterých se vjíždí na kraji čtvrti u řadovek. To ušetřilo prostor na dvě větší náměstí, která jsou jediným narušením struktury a představují prostor pro setkávání a alternativu dominanty.
Domy jsou navrženy pro stavbu z CLT panelů. Díky prefabrikaci je práce s nimi rychlá a žít po jejich boku je příjemné. Existuje snad materiál, který se pro zahradní město hodí víc než dřevo? Nejen v interiéru, ale i venku nás stále doprovází stromy a jiné dřeviny. „Aktuálně je na parcele džungle trnitých dřevin. Byla bych ráda, kdyby se posléze v ulicích zahradního města také objevily. Přece jenom, takové maliní není úplně typická flora pro městskou zástavbu.“
Blahořečení poroty
Člen poroty Radek Toman výstižně citoval část článku architekta Pieta Bloma: „Nenávidím slovo byt, protože to přímo odkazuje na ideu střechy nad hlavou. Bydlení je ale mnohem víc. Je to sousedství, ulice, sdílené prostory a atmosféra celé čtvrti.“ A vysvětlil: „Tato slova přesně vystihují práci Anny Mahdalové. Zatímco se většina školy spokojila s navrhováním oněch pomyslných standardních střech nad hlavou, Anna Mahdalová navrhla opravdu osobitou, jedinečnou čtvrť s lidským měřítkem a přívětivým charakterem.“ Na Annině projektu porota ocenila práci s odstupňováním prostorů, od veřejného po soukromý. Dále funkční, přesto originální řešení bytů, jejich otevřenost a propojenost s venčím. „Zde prostě chcete bydlet.“ Uzavírá hodnocení Radek Toman.
