Muzeum literatury, které nově vzniká jako součást Památníku národního písemnictví (PNP), otevře v roce 2021 v Petschkově vile v pražské Bubenči expozici věnovanou literatuře. Vizuální identita instituce vychází z designérské soutěže, kterou uspořádala odborná organizace CZECHDESIGN. Vítězné studio 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Filip Kopecký, Adam Macháček) představuje silný koncept a originálním způsobem propojuje fragmenty z archivu instituce se současným komunikačním jazykem.
V roce 2021 se Památník přemístí ze současného sídla ve Strahovském klášteře do nových prostor Petschkovy vily v Praze-Bubenči. Zároveň otevře Muzeum literatury s netradiční expozicí, čerpající ze sbírek archiválií, knih a výtvarných děl, které se řadí k nejvýznamnějším v Evropě.
S novým sídlem i kompletní rebranding
Se změnou názvu a otevřením muzea se instituce rozhodla přistoupit i ke kompletnímu rebrandingu a soutěži na novou vizuální identitu. První soutěž, kterou pořádala samotná instituce, skončila bez úspěchu. S organizací druhé soutěže se už zástupci Památníku obrátili na CZECHDESIGN. Vítězné studio 20YY Designers představilo silný a hravý koncept vizuální identity, jehož podstatou je nápadité využití autentických materiálů z archivů instituce a jejich propojení s jazykem dnešní komunikace.
Muzeum literatury...
Muzeum literatury a skutečnosti
Muzeum literatury mrtvým velikánům
Muzeum literatury řekli by ti, že je to hledání smyslu života
Muzeum literatury prostě půvab nepochopitelnosti
Muzeum literatury a k čemu je dobré
Muzeum literatury mezi mým a jeho světem
Muzeum literatury jako objekt lásky
( ... )
„Muzeum literatury vnímáme jako místo, kde najdeme unikátní a pečlivě seřazenou sbírku písemnictví sahající hluboko do historie, i jako zdroj nepřeberné inspirace a interpretace současnosti. Tato dualita se odráží v navrhovaném vizuálním stylu: prověřené, funkční a jasně čitelné písmo Helvetica Now označující instituci se potkává s fragmenty a citacemi z jejího vlastního archivu a dává sdělení další rozměr: posunutý, mnohoznačný, poetický nebo humorný, vždy však v kontextu poslání Muzea literatury.
Vizuální identita muzea se snaží reflektovat jeho náplň: proměnná forma vizuálního systému dává možnost hravé práci s hledáním nových kontextů a významů. Přenáší různorodé emoce či vzpomínky; od kurátorsky precizního výběru po náhodné shluky přídavných jmen, sloves a citoslovcí s odkazem na dada. Tento ‚živý‘ archiv je jak textový, tak obrazový (v budoucnu také zvukový a digitální). Umožňuje vytváření nových obsahů, zapamatovatelných hesel a zkratek, což se promítá do celé vizuální identity. V neposlední řadě ukazuje fragmenty literatury v její výtvarné podobě – dobové typografii a ilustraci.
Považujeme za důležité, aby Muzeum literatury komunikovalo svébytnou výtvarnou formou, neboť dnešní stav veřejného prostoru přímo vybízí k práci s textem a jeho významem,“ doplňuje Adam Macháček, 20YY Designers.
Vytváření kreativního prostoru
„Vizuální identita od 20YY Designers nejlépe vystihuje podstatu instituce, svým pevným sepjetím s obsahem muzea je nezaměnitelná s jakoukoli jinou podobnou institucí. Síla návrhu tkví také v praktické využitelnosti, protože nabízí velký potenciál pro další rozvoj a šíři použití do budoucna, a tím i dlouhodobou udržitelnost. Porota ocenila také nápaditou komunikační kampaň, která představí obsah muzea současnému návštěvníkovi,“ komentuje Jana Vinšová, ředitelka CZECHDESIGN.
„Památník národního písemnictví byl od svého vzniku vázán na historické prostory Strahovského kláštera. Jeho logo – lev s knihou – lze chápat jako součást klasické představy o muzeu. A právě změny, kterými instituce nyní prochází, mají své opodstatnění i ve změně vizuální identity. Nejde jen o působení muzea v jiném místě, ale i o definici literárního muzea v současnosti. Na tuto situaci je vázaná i forma vizuální komunikace muzea a jeho otevřenosti k veřejnosti. Samotná symbolika tak nabízí možnost ukázat literární muzeum ve smyslu otevřené stránky vybízející k dalšímu vnímání textu nebo vizuálního sdělení. Zároveň je variabilní k dalším možnostem proměn. Jedná se také o nezaměnitelnost s jinými muzejními institucemi a vytváření kreativního prostoru, který je s touto institucí spojený,“ uvádí ředitel instituce Zdeněk Freisleben.
Vzniká jedinečné muzeum
Muzeum literatury je jedinou českou institucí, která prezentuje historii a současnost literatury. Ani ve světě není podobný koncept muzea úplně obvyklý: literární muzea se zpravidla věnují pouze vybrané osobnosti nebo jinak omezenému literárnímu okruhu. Tuto unikátnost podtrhne i nová expozice a sídlo v Petschkově vile v Bubenči z roku 1930, která od roku 2017 procházela rekonstrukcí. Nově připravovaná expozice představí téměř tisícovku vzácných exponátů v deseti sálech. Součástí muzea budou i kavárna, programový sál, studovna, odborná pracoviště a rozsáhlá zahrada.
O soutěži
Soutěžící měli za cíl navrhnout funkční systém vizuální identity a brand identitu značky Muzeum literatury, která by měla reflektovat nové potřeby prezentace instituce a komunikaci směrem k širší cílové skupině, než měla instituce doposud.
Prvního kola soutěže se zúčastnilo celkem 7 studií: 20YY Designers, Adam Uchytil + Markéta Steinert a Jakub Korouš, Dipozitiv, Heyduk, Musil & Strnad, Kontra, Little Greta a Studio Marvil. Do kola druhého postoupilo studio Marvil a 20YY Designers.
Všichni účastníci obdrželi za odevzdaný návrh skicovné. Vítěz získal zakázku na realizaci grafického řešení vizuální identity Muzea literatury včetně licence.
V porotě zasedli jak zástupci zadavatele, tak externí odborníci.
Externí odborníci: MgA. Tomáš Brousil – typograf, pedagog UMPRUM, MgA. Zuzana Lednická – grafická designérka, studio Najbrt, Mgr. Kateřina Přidalová – teoretička grafického designu, pedagožka na Scholastice. Zástupci muzea: Mgr. Zdeněk Freisleben – ředitel, Mgr. Vladimír Uhlík – vedoucí Oddělení prezentace sbírky.









