Studenti skla vás vtáhnou do jiné dimenze. V přízemí UMPRUM se rozsvítila výstava Naskle, balíme!

Výstava Naskle, balíme! představuje závěrečné diplomové práce studentů Ateliéru skla Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Vystavená díla jsou rozmanitá a ukazují jak moc rozdílné přístupy k tvorbě skla v ateliéru panují. Návštěva stojí za to i proto, že současně přibližuje prostředí ateliéru, který pod vedením Ronyho Plesla a za asistence Kláry Horáčkové propojuje řemeslný um, osobité výtvarné vyjádření a design. Šanci máte už jen do soboty.

V přízemní místnosti UMPRUM je příšeří a z něj jako fantaskní tropické rostliny, které kvetou jen v noci, vystupují skleněné objekty.

Barevné chiméry

Chiméra Jany Němcové interpretuje subjektivní vnímání barev. Barva zde představuje vjem, který je stejně všeobecně známý a často popisovaný, jako i subjektivní, smyslový a těžko uchopitelný. Inspirací pro formu je jí příroda.

„Modrá je jen toliko modrá, jak moc modře ji vidím. Co je to tedy barva, jak voní, jaký má tvar?“ přemítá Němcová.

Objekty připomínají barevné lišejníky nebo houby a působí jako právě přinesené z pohádkového lesa. Je to působivé a tajuplné zároveň.

Chiméra Jany Němcové. Foto: Ester Kyselková.

Hutně tvarovaná tradice

Vázy Crust Sebastiana Kitzbergera navazují na umělecko-řemeslnou tradici hutně tvarovaných skleněných nádob. Mladý designér klade důraz na rehabilitaci tvarosloví a inovaci klasických dřevěných forem, jejíž struktura se podepisuje na konečném výsledku. Právě tato jemně hrubá struktura dělá vázy zajímavější. Kitzberger na sebe strhnul pozornost už během studia. Svou diplomovou prací potvrzuje, že vládne talentem, o kterém ještě uslyšíme.

Vázy Sebastiana Kitzbergera. Foto: Ester Kyselková.

Tajemné lampy

Intimní prostředí lamp s názvem Senseware vytvořila Michaela Doležalová. Poetická instalace připomíná ledové království. Tajemné atmosféry Michaela docílila pomocí variabilních světelných režimů.

Autorka zkoumá dopad světla na lidskou psychiku. Díky umělému osvětlení si režim dne určujeme sami tím, že pak náš mozek vnímá i noc jako den.

„Proto jsou ve svítidlech umístěné čipy, které reagují na intenzitu světla v místnosti. V momentu setmění se samo přepne do nočního režimu. Světlo nočního režimu neobsahuje modrou barvu, díky tomu se v těle začne vytvářet hormon spánku - melatonin,“ říká autorka.

Lampy Michaely Doležalové. Foto: Ester Kyselková.

Neonové kříže

Diplomová práce Neonový démon Davida Černého tematizuje historii, technologii a užití neonových výbojek. Autor se zabývá různými aspekty neonů, které byly v minulosti používány v reklamním průmyslu, ale také sloužily jako formální nosiče uměleckého vyjádření. Stěžejním momentem objektů je jejich střed ve tvaru skleněné koule, jíž neony procházejí.

Neonky Davida Černého. Foto: Ester Kyselková.