Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Inspirativní a variabilní prostor je pro klienty Opera příjemným bonusem. Velká prosklená okna jsou orientovaná na všechny světové strany. | Foto: archiv Opero Inspirativní a variabilní prostor je pro klienty Opera příjemným bonusem. Velká prosklená okna jsou orientovaná na všechny světové strany. | Foto: archiv Opero

Štencův dům, skvost geometrické moderny. Tiskly se tu knihy a vedly umělecké debaty. Dnes v něm sídlí Opero, místo pro inspiraci a příležitosti

Na pražském Starém Městě působí jako architektonické zjevení. Podobný dvojdům byste spíš našli v Nizozemsku, Francii nebo Velké Británii. Cesta k němu vede přes Pařížskou a Kostečnou kolem kostela sv. Salvátora. Z okolní zástavby nijak nevybočuje. Tiše respektuje okolí, přesto na první pohled ohromí jinakostí, promyšleností a detaily.

Jeho architekt Otakar Novotný, žák Jana Kotěry, se při svých studijních cestách po Belgii, Německu a Nizozemsku nechal inspirovat tamní architekturou. Tradiční štukovou fasádní omítku proto v případě Štencova domu nahradilo režné zdivo, které Novotný s oblibou používal i při jiných zakázkách. Ve spodní části domu zaujmou cihly glazované bílou glazurou, které dotvářejí krásný kontrast k těm červenohnědým.

Čelní phled na Štencův dům v Salvátorské ulici. Dům je na první pohled od všech ostatních jiný, přesto z okolní zástavby nevybočuje. | Foto: archiv OperoČelní phled na Štencův dům v Salvátorské ulici. Dům je na první pohled od všech ostatních jiný, přesto z okolní zástavby nevybočuje. | Foto: archiv Opero

Pozoruhodná je také drobná mozaika na soklu domu, díky čemuž vynikne jeho struktura. Za povšimnutí stojí i solitérní balkon, modrá mříž ve tvaru geometrické spirály či čtvrtválcové okno v nejvyšším patře lemující celou délku domu. Vstoupíte-li dál, ocitnete se ve vestibulu, kde tmavě červenou barvu cihel vystřídala šedá. Původní mosazná svítidla na stropě jsou pak pomyslnou designovou tečkou dotvářející úchvatný celek.

Za vestibulem se nachází vnitroblok ve své horní části ohraničený subtilním ornamentálně klenutým zábradlím modré barvy. Přísun denního světla byl pro provoz tiskárny, kterou zde původní majitel vybudoval, zásadní. Jednotlivým částem objektu tak dominují velká okna umístěná na všechny strany. Z vnitrobloku lze vstoupit do prostorného atria, které ozvláštňuje malá kašna a jenž pravděpodobně sloužilo ke kuřáckým pauzám. Dnes je možné v něm nerušeně posedět, rozjímat či si v klidu vypít kávu.

Víceúčelová spojení

Atrium vybízí k poklidnému posezení. V letních měsících se zde konají i společenské akce. | Foto: archiv OperoAtrium vybízí k poklidnému posezení. V letních měsících se zde konají i společenské akce. | Foto: archiv Opero

Jan Štenc byl významný nakladatel a také jednatel Spolku výtvarných umělců Mánes a svůj obytný skvost si nechal postavit v letech 1909 až 1911. Štenc v domě nejen bydlel, ale provozoval v něm zmíněnou tiskařskou dílnu, která v době Rakouska-Uherska patřila k těm nejmodernějším. Díky uspořádání a členění na několik zón plní Novotného stavba několik funkcí najednou. Byla místem pro odpočinek a soukromí, práci i společenská setkání.

I když byl objekt v roce 1948 rodině Jana Štence odebrán, k jeho devastaci naštěstí nedošlo. Provoz přešel pod správu podniku Knihtisk a Tiskárny a dále sloužil svému účelu tiskařského a grafického závodu, i když pod vlivem režimu. V místech, kde měl Jan Štenc grafickou dílnu, se dochovala i část původních interiérových prvků jako zábradlí, vitríny nebo systém umožňující vyklápění oken. Dlouhé roky po revoluci objekt nenacházel plnohodnotné využití a prostor si pronajímaly zejména filmové produkce.

Na snímku je zasedací místnost věnována odkazu původního majitele domu a nakladatele Jana Štence. | Foto: archiv OperoNa snímku je zasedací místnost věnována odkazu původního majitele domu a nakladatele Jana Štence. | Foto: archiv Opero

Naplnit jeho ideové poslání se podařilo v roce 2016 trojici ostřílených byznysových matadorů a investorů Pavlu Bouškovi, Pavlu Přikrylovi a Luboši Černému, kterým místo s přesahem určené pro schůzky, společenské akce i práci v Praze chybělo. A zachovaný genius loci Štencova domu, kde by lidé nejrůznějších profesí nadále mohli sdílet své zkušenosti, životní hodnoty a vzájemně se obohacovali, jim učaroval.

Citlivou rekonstukci bývalé fabriky vedla architektka Mária Maninová ze studia MAAT, která spolupracovala s grafikem Petrem Hanouskem. Společně dávali dohromady návrhy tak, aby respektovaly účel původních místností. Pracovat s flexibilitou prostoru, variovat například možnosti sezení a zároveň brát zřetel na dobové detaily bylo pro oba klíčové.

Oživená historie

„Tím, že pan Štenc chtěl propojit bytovou část s tiskařskou fabrikou, podařilo se mu spojit dva světy. Byla tu nejen tiskárna, ale i pracovna, fotoateliér nebo reprezentativní prostory. Jeho dům se stal místem setkávání renesančních lidí kolem Spolku Mánes. Proto bylo geniální na to znovu nějakým způsobem navázat a lidem prostor nabídnout pro společenské i pracovní účely. To je historie, ze které čerpáme,“ shrnuje hlavní ideu Opera Diana Kněžínková, marketingová manažerka.

V Operu cílí na zkušené profesionály. Kanceláře si tu pronajímají právníci. Ve sdílených prostorech narazíte ale i na kreativce. | Foto: archiv OperoV Operu cílí na zkušené profesionály. Kanceláře si tu pronajímají právníci. Ve sdílených prostorech narazíte ale i na kreativce. | Foto: archiv Opero

Inspiraci hledal zakládající tým Opera během svých zahraničních cest zejména v Londýně. Tam má budování komunit a networkingu, kde se utvářejí a posilují vztahy na společenské i pracovní úrovni obecně, dlouhou tradici. „Ve středoevropském kontextu není princip sdílení tak obvyklý jako v západních zemích, protože byl na čtyřicet let přerušen. I když se situace poslední roky mění, přístup u nás je pořád jiný než v Londýně, kde jsou stovky let zvyklí být součástí nejrůznějších klubů. Náš cíl je budovat komunitu, vztahy a reagovat na potřeby zákazníků, které se přirozeně v čase mění a také liší,“ objasňuje Kněžínková.

„Naší snahou je také rozbít všeobecně zakořeněné tabu, že být součástí byznys klubu nebo nějaké podnikatelské skupiny nutně znamená, že jsem na vyšším korporátním levelu a platím desítky tisíc za členství,“ doplňuje.

Úl plný nápadů

Většina coworkingových center míří na freelancery a začínající startupy. V Operu zvolili cestu jinou. Primárně cílí na zkušené manažery, právníky a podnikatele, kteří často své vlastní kanceláře mají, ale hledají inspirativní zázemí v centru města nebo příjemné místo pro schůzky či si potřebují pronajmout zasedací místnost. Útočiště tu nacházejí také kreativci, architekti, korporátní týmy nebo lidé z oblasti HR, pro něž Opero rovněž představuje studnici nápadů a nově nabyté energie. Důležitější než samotná práce je pak pro Opero budování rozmanité sítě profesionálů, kteří hledají nové příležitosti.

Z malého vnitrobloku lze vstoupit do prostorného atria po levé straně nebo přímo do srdce samotné budovy. | Foto: archiv OperoZ malého vnitrobloku lze vstoupit do prostorného atria po levé straně nebo přímo do srdce samotné budovy. | Foto: archiv Opero

„Snažíme se o multidisciplinaritu a to pomyslně souvisí i s navázáním na historickou rovinu Spolku Mánes. Smyslem Opera je proto propojovat různorodá odvětví a stmelovat zajímavé osobnosti. Naši členové si tu dávají schůzky, protože se jim, dle jejich slov, lépe formulují myšlenky a představují vize než například v ateliéru či vlastní kanceláři. A to je přidaná hodnota, o kterou jde. Navazovat na tradici, respektovat prostor, obohacovat se a být otevřený novým možnostem,“ popisuje praxi Kněžínková.

Do budoucna se v Operu snaží prostor nastavit tak, aby sem zájemci chodili pro nápady nebo ve chvíli, kdy potřebují nový drive či radu odborníka z jiného oboru. S tím vším jim může následně pomoci komunitní manažerka.

Ve dne schůzka, večer debata nebo tematický pop-up

V Operu si můžete vybrat, jak váš pracovní den bude vypadat a kde ho strávíte. Zda dáte přednost tichému místu, využijete sdíleného prostoru, domluvíte si jen schůzku nebo dorazíte na jeden z komponovaných večerů. Kromě standardních služeb, jako jsou pronájmy zasedacích místností nebo pracovního stolu, nabízí Opero i akce pro širokou veřejnost, některé bezplatně, jiné za vstupné. Příkladem může být Operitiv, kdy jde o pravidelný tematický mix debat, jejichž hosté bývají lidé z oblasti kultury, vědy, vzdělání a byznysu. Smyslem je pak probírat a diskutovat témata, která rezonují společností.

Architekt Otakar Novotný si oblíbil režné zdivo. Inspiroval se v Nizozemsku a Francii. | Foto: archiv OperoArchitekt Otakar Novotný si oblíbil režné zdivo. Inspiroval se v Nizozemsku a Francii. | Foto: archiv Opero

Poslední dva roky se Opero věnuje i různým vzdělávacím a mentoringovým programům. Potřebu reagovat na aktuální dění, pomoci menším a středním firmám znovu nastartovat podnikání si klade za cíl mentoringová platforma DoToho!. S expanzí B2B startupům Opero pomáhá prostřednictvím programu Ment2Grow. Do budoucna plánuje tým Opera i doprovodné programy k výstavám, které se v jeho prostorách sezónně obměňují a jejichž součástí budou setkání s vystavujícím umělcem.

Za šest let své existence máme kolem dvě stě padesáti aktivních členů a širší komunita je zhruba tři tisíce. To jsou lidé, kteří chodí na akce, nebo je u nás pořádají, ale nepotřebují pracovní zázemí. Tohle členství bychom do budoucna rádi rozšiřovali. Mnoho lidí potřebuje svou kancelář, někdo rád pracuje z domova, ale chce být naším členem. Jiní preferují mít kancelář přímo u nás, další fixní stoly, jiní žádají větší flexibilitu,“ objasňuje manažerka systém fungování.

„Je fajn mít místo, kam můžete přijít nebo zavoláte, když potřebujete s někým propojit. Všechny nás stále fascinuje prostor, který Otakar Novotný navrhl. Je pro nás nekonečnou inspirací a snažíme se tím pomyslně navázat na odkaz Jana Štence. Prostřednictvím našich aktivit bychom rádi zanechali stopu s přidanou hodnotou. Víme, že když něco budujeme, tak tím i získáváme, a společnosti je třeba to zase vracet. To je mantra, které se držíme,“ uzavírá Kněžínková.

Článek vznikl v rámci placené spolupráce. 

 

Další články