Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Vánoční ozdoba, foukané stříbřené sklo, malované, firma Václav Berger, Bílá Třemešná, 1933-1948 / Malovaná vánoční ozdoba z foukaného skla od firmy Jablonex Group, Jablonec nad Nisou, 2000-2008 | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Vánoční ozdoba, foukané stříbřené sklo, malované, firma Václav Berger, Bílá Třemešná, 1933-1948 / Malovaná vánoční ozdoba z foukaného skla od firmy Jablonex Group, Jablonec nad Nisou, 2000-2008 | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Starají se o největší sbírku vánočních ozdob na světě. Jak se měnil design vánočních ozdob v čase, nám řekli kurátoři muzea v Jablonci nad Nisou

Český sklářský um proslavil řemeslnou tradici výroby vánočních ozdob, jak se patří, všude po světě a naše podniky mají pro koho vyrábět. Přesto by si tento specifický sklářský obor zasloužil více pozornosti a vkusnou interpretací současného designu tradici více oživit. Ačkoliv nadmíru užitá zdobnost, barevnost a třpyt k českým Vánocům bude neodmyslitelně patřit napořád. Kde začal jejich tajuplný příběh a proč se designérská studia o trh s nimi příliš nezajímají? Ptali jsme se kurátorů Dagmar Havlíčkové a Petra Nového z Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

V Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou spravujete v současné době největší veřejnou sbírku vánočních ozdob na světě, která čítá více než patnáct tisíc předmětů. Kdy se vlastně výroba tradičních foukaných koulí začala v Čechách rozvíjet? 

PETR: První zmínka o foukaných vánočních koulích se dochovala ze 40. letech 19. století, kdy jsou zmíněny mezi výrobky antonínovské sklárny v Jizerských horách. Díky rozmachu bižuterie v kraji šlo ale o okrajovou záležitost. Domovem foukaných vánočních ozdob se stala Lauscha v Duryňsku. O skutečné výrobě v Čechách můžeme hovořit až od roku 1931, kdy s podporou státu vzniklo sklářské družstvo ve Zdobíně. To dalo práci stovkám foukačů perlí, kteří se předtím během světové ekonomické krize ocitli bez práce.

Mezi ozdobami v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou najdete i současnou produkci téměř všech našich současných výrobců vánočních ozdob. Třeba Rautis se na loňské výstavě vánočních ozdob prezentoval novými 3D hvězdami. | Zdroj: Liberecký deníkMezi ozdobami v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou najdete i současnou produkci téměř všech našich současných výrobců vánočních ozdob. Třeba Rautis se na loňské výstavě vánočních ozdob prezentoval novými 3D hvězdami. | Zdroj: Liberecký deník

A jak se vyvíjel jejich dekor?

DAGMAR: Nejstarší skleněné ozdoby imitují přírodniny, například skořápky vlašských ořechů nebo ovoce, brzy se objevují též figurky, domečky, dárečky. Vánoční koule byly původně nezdobené, později malované rozličnými dekory. To se vše událo již do konce 19. století a dnes se sice využívá větší škála zdobících technik, vznikají nové typy tvarů, ornamentů a motivů, ale základ nabídky je v podstatě neměnný.  

Malovaná vánoční ozdoba z foukaného skla do formy od firmy Jablonex Group, Jablonec nad Nisou, 2000-2008 / Malovaná vánoční ozdoba z foukaného skla do formy od firmy Jablonex Group, Jablonec nad Nisou, po 2001 | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Malovaná vánoční ozdoba z foukaného skla do formy od firmy Jablonex Group, Jablonec nad Nisou, 2000-2008 / Malovaná vánoční ozdoba z foukaného skla do formy od firmy Jablonex Group, Jablonec nad Nisou, po 2001 | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Poměrně nedávná historie českých vánočních ozdob je poutavá i svými designérskými soutěžemi, kterými Češi chtěli trumfnout své německé konkurenty. Přibližte, prosím, čtenářům, proč se tyto soutěže konaly.

PETR: To bylo dáno tím, že technologie výroby foukaných ozdob, včetně dekoračních postupů, jsme si z Německa jednoduše bez skrupulí vzali. Sklářský ústav v Hradci Králové, s podporou sklářské školy v Železném Brodě, který zavádění výroby vánočních ozdob u nás inicioval a organizoval, vyhlásil počátkem 30. let 20. století několik výtvarných soutěží, jejichž cílem bylo přijít na trh s ozdobami v barvě a dekorech ladícími holubičí povaze československého lidu. I proto se na českých ozdobách dosud objevuje třeba barevná kombinace naší vlajky, obecně slovanská barevnost, imitace krajových výšivek apod. 

Tradice z Jablonecka 

Oblast Jablonecka je také známá tvorbou hned několika specifických druhů vánočních ozdob, které to jsou?  

PETR: Historicky to jsou ozdoby z foukaných perlí, ozdoby ze sekaných perliček (rokajlu) a balotinové ozdoby. Všechny se na Jablonecku objevují před první světovou válkou. Zásadní byly především ty z foukaných perlí, dnes se jim dokonce mezi sběrateli říká jablonecké vánoční ozdoby. Proč se vůbec začaly vyrábět? Foukané perle se z Jizerských hor od 80. let 19. století v závratném množství odbývaly v Indii. Protože před první válkou české zboží z tohoto trhu vytlačili Japonci, snažili se českoněmečtí jablonečtí exportéři využít módní vlny skleněných vánočních ozdob v USA. Z neprodejných foukaných perlí se proto začaly vytvářet specifické vánoční ozdoby, které si rychle získaly své zákazníky.

Vánoční ozdoba, karton, malovaná balotina, firma Josef Knobloch, Jablonec nad Nisou, 1910-1930 | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad NisouVánoční ozdoba, karton, malovaná balotina, firma Josef Knobloch, Jablonec nad Nisou, 1910-1930 | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Typickým rysem ozdob z foukaných perlí je jejich široká rozmanitost. Zaznamenal ale jejich vývoj přeci jen určitou kontinuitu, která by například čerpala inspiraci z jiného řemeslného či uměleckého odvětví?

DAGMAR: Samozřejmě najdeme některé inovace. Mezi válkami například kombinace foukaných perlí, sekaných trubiček, dokonce skleněných náramkových kroužků se sekanými perličkami (rokajlem) i tištěnými obrázky, v období socialismu figurky, využívání textilních materiálů a fólií, dnes designové experimenty firmy Rautis. Že by však výrobci vědomě čerpali inspiraci z jiného řemeslného či uměleckého odvětví, to spíše nikoliv.   

Jakou ozdobu byste ze sbírek muzea označili za kuriózní?

DAGMAR + PETR: Nemáme jich tu málo. Ale pro nás oba je to kolekce unikátních ozdob vyvzorovaná výtvarníkem Milanem Vobrubou na přelomu 50. a 60. let 20. století. Realizovány ale byly z podnětu a na náklady muzea až roku 2009. Vyfoukla je Kamila Parsi Žďárská a maloval sám autor. Jedna z nich, mimozemšťan, bude patřit k hlavním atrakcím připravované muzejní expozice vánočních ozdob. 

Vánoční ozdoba, foukané perle a bižuterní polotovary, firma Václav Berger, Bílá Třemešná, 1933-1948 | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad NisouVánoční ozdoba, foukané perle a bižuterní polotovary, firma Václav Berger, Bílá Třemešná, 1933-1948 | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Čeští designéři versus sklářské firmy, kdy spojí síly? 

Produkce vánočních ozdob v Čechách je záležitost několika sklářských firem a družstev, například již zmíněný výrobce RAUTIS, kterému se podařilo zachovat jako poslední firmě na světě staré technologie foukaných skleněných perlí a výrobu vánočních ozdob z nich. Proč se u nás designérská studia věnují návrhům vánočních ozdob jen velmi zřídka?

DAGMAR: Interní návrháři samozřejmě ve firmách a družstvech působí, ale je jasné, že hlavní tón určují velcí zákazníci, kteří si běžně dodávají své vzory. Téměř každý výrobce u nás přesto pravidelně představuje nové vlastní kolekce, často s tvarovými či dekoračními a motivickými experimenty. Základ je ale samozřejmě tradiční sortiment. Možná i proto se designérská studia o tento konzervativní trh zatím příliš nezajímají.

 

Malovaná vánoční ozdoba z foukaného skla, design a malba Milan Vobruba, 2009 | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou / Malovaná vánoční ozdoba z foukaného skla a bižuterních kamenů od firmy Jablonex Group, Jablonec nad Nisou, 2000-2008 | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad NisouMalovaná vánoční ozdoba z foukaného skla, design a malba Milan Vobruba, 2009 | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou / Malovaná vánoční ozdoba z foukaného skla a bižuterních kamenů od firmy Jablonex Group, Jablonec nad Nisou, 2000-2008 | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Tento přístup se ale snažíte změnit. Kromě přístavby Krystalu k budově muzea, kde bude brzy otevřena nová stálá expozice vánočních ozdob, a jehož interiér navrhl designér Jakub Berdych Karpelis, přicházíte s dalším novým projektem sympozia. V rámci něho budou vznikat každé tři roky designové ozdoby od českých návrhářů. Jak spolupráce bude probíhat a na jaká jména se v budoucnu můžeme těšit?

DAGMAR: Když jsme se ptali předních českých designérů různých generací, zda-li by měli zájem navrhnout exkluzivní vánoční ozdoby, odezva byla veliká. To nás utvrdilo v tom, že je to smysluplný nápad. Spojíme designéry s firmami, zaplatíme návrhy i výrobu, výsledky vystavíme v naší nové expozici a v ideálním případě i nabídneme k prodeji. Půjde ale o vyloženě kusovou autorskou záležitost. Jména prozrazovat zatím nebudu i proto, že teprve uvidíme, kolik designérů si budeme moci dovolit oslovit. Uvažujeme o počtu tří až pěti. První sympozium bychom rádi zrealizovali v roce 2022.

Tvar krystalu nebo bižuterního kamene pro stavbu navrhl pražský architekt Michal Hlaváček a jeho ateliér, koncepci budoucího interiéru zase vymyslel renomovaný tuzemský designér Jakub Berdych Karpelis. | Zdroj: stavbaroku.czTvar krystalu nebo bižuterního kamene pro stavbu navrhl pražský architekt Michal Hlaváček a jeho ateliér, koncepci budoucího interiéru zase vymyslel renomovaný tuzemský designér Jakub Berdych Karpelis. | Zdroj: stavbaroku.cz

Živý, voňavý, jehličnatý – vánoční stromek je neodmyslitelnou součástí celého našeho povídání. Jaká historie se k němu váže a kdy se objevila jeho umělá variace?

PETR: Pomineme-li antické kořeny, první vánoční stromečky se v 16. století zdobily v německých a pobaltských hanzovních městech, a to ovocem a různými dobrotami. Tamní cechy je strojily pro děti svých členů. Ti tak slavili Vánoce dvakrát. Na Štědrý den dostali dárky a na Tři krále mohli ozdoby ze stromku sníst. Říkalo se mu proto německy „Fressbaum“, tedy česky třeba „ožírací stromeček“.  Do Čech se zvyk zdobení stromku dostal mnohem později, až v 19. století. Neměl to tu ze začátku lehké, protože čeští intelektuálové jej považovali za symbol nenáviděného němectví.

Ve spolupráci s pražským QUBUS DESIGN STUDIEM započal první výstavní projekt, jenž  se konal v nové atypické muzejní přístavbě. Prostor Krystalu rozzářila designová svítidla od devíti renomovaných českých značek. | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad NisouVe spolupráci s pražským QUBUS DESIGN STUDIEM započal první výstavní projekt, jenž se konal v nové atypické muzejní přístavbě. Prostor Krystalu rozzářila designová svítidla od devíti renomovaných českých značek. | Zdroj: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Prozraďte, jaká bude letošní barva Vánoc a jaké trendy tento rok následovat? Kdo nebo co vlastně trendy vánočních ozdob určuje?  

DAGMAR: Hlavní trend letošních Vánoc bude pod hesly tradice a elegance, tedy v barevné kombinaci zlaté, červené či zelené, nechybí ani tmavě modrá – inspirace noční oblohou. Trendy určují obchodníci a velcí zákazníci, nikoliv firmy nebo designéři. Je též běžné, že se mohou na jednotlivých trzích lišit. Těmi hlavními jsou Severní Amerika a Evropa. 

Kurátorka sbírek Dagmar Havlíčková a hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Petr Nový | Zdroj: Archiv autorůKurátorka sbírek Dagmar Havlíčková a hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Petr Nový | Zdroj: Archiv autorů

A závěrem – jaké ozdoby si věší na vánoční strom samotní kurátoři největší sbírky vánočních ozdob na světě? 

DAGMAR: Většinou každý rok před Vánoci připravuji v muzeu výstavu skleněných vánočních ozdob. To si pak od nich doma ráda odpočinu a na stromek si dám třeba slaměné. Letos se ale ke skleněným ozdobám zase ráda vrátím. 

PETR: Vánoční stromeček doma nemám od té doby, co mi potomek vyrostl. Tudíž nevěším nic, možná hlavu. Staré ozdoby po babičce, které mě provázaly celým dětstvím, jsem daroval do muzea.

Další články