Kateřina Průchová a Petra Ciencialová

PLUS ONE ARCHITECTS

Kateřina Průchová a Petra Ciencialová, Plus One Architects | Zdroj: P1A

Souhlasíte s porotou soutěže ceny Architekt roku, která vybrala Ivana Kroupu?

Souhlasíme. Gratulujeme. Konečně!

Mají podle vás podobné soutěže dnes smysl?

Uznat veřejně snahu či kvalitu architektů a přispět k propagaci právě té snahy a kvality je za nás smysluplné. Jen si nejsme jisté, zda je potřeba vyhlašovat architekta nutně každý rok, co třeba pětiletka?

Považujete za problematické, že v porotě seděli jen muži?

Za problematické bychom považovaly, pokud by šlo o normu. V minulých ročnících vždy žena či více žen v porotě bylo. Bezesporu škoda, že ne letos. 

Oskar Madro

TAMTI ARCHITEKTI, FA VUT BRNO

Oskar Madro, TAMTI architekti, FA VUT Brno | Zdroj: Oskar Madro

Souhlasíte s porotou soutěže ceny Architekt roku, která vybrala Ivana Kroupu?

Nemyslím si, že jsem v pozici, kdy mohu hodnotit výběr konkrétního jména, důležitější je smysluplnost samotné soutěže. Nicméně na základě toho, že by každoroční udělování této ceny snad mělo reflektovat aktuální společenské prostředí a mělo by být zřejmé, proč se určitá osoba stane architektem/architektkou roku v daném roce, bych řekl, že s porotou nesouhlasím.

Mají podle vás podobné soutěže dnes smysl?

Myslím si, že nemají. Myslím, že fetišizují roli architekta jako jediného „geniálního tvůrce“, místo aby vyzdvihovaly architekturu jako kolektivní, společenský proces. Vytvářejí o architektuře dojem, že jde o nějakou uměleckou, sochařskou činnost, kterou tento geniální tvůrce vytváří, místo aby vyvolaly debatu o aktuálních problémech – klimatické krizi, sociální nerovnosti nebo profesních podmínkách napříč architekturou... Cena Architekt roku je tak z mého pohledu jen nostalgickým ohlédnutím starší generace architektů za mizejícím světem, v němž bylo ještě možné ignorovat realitu.

Kdo by si podle vás, v případě, že byste nevybral Ivana Kroupu, podobné ocenění zasloužil?

Nerad bych hledal konkrétní jméno, raději princip – přišlo by mi sympatické, kdyby cenu získali lidé, jejichž realizace nezáří na titulních stránkách časopisů, ti, kteří svou tichou prací umožňují celou architektonickou tvorbu – městští architekti, úředníci, architekti, kteří učí, ve svých publikacích se věnují aktuálním tématům, nebo architekti, kteří připravují architektonické soutěže, organizují akce, iniciují projekty, pracují v neziskových sdruženích, posouvají povědomí o architektuře v souvislosti s klimatickými změnami...

Považujete za problematické, že v porotě seděli jen muži?

Ano, rozhodně. Myslím, že porota pro ročník 2023 nepochybně nedokáže reprezentovat široké spektrum architektonické obce. Spolu s tím považuji za velmi problematické, když porotu tvoří parta výhradně českých architektů podobné generace, kteří vedle sebe v českém architektonickém prostředí působí už léta. V takové situaci se udělení ceny dalšímu mužskému architektovi z jejich generace může zdát stejně relevantní jako poplácání po zádech u večerního piva s přáteli...

Marie Magdalena Horáková

FUA TUL

Marie Magdalena Horáková, FUA TUL | Zdroj: Marie Magdalena Horáková

Souhlasíte s porotou soutěže ceny Architekt roku, která vybrala Ivana Kroupu?

Vzhledem k současnému složení poroty plně důvěřuji jejich úsudku při výběru vítěze z nominovaných. Členové poroty jsou zkušení architekti, kteří svou tvorbou posouvají hranice české architektury, stále se rozvíjejí a jejich realizace to potvrzují. Myslím si, že jejich rozhodnutí je plně kvalifikované.

Mají podle vás podobné soutěže dnes smysl?

Za jednu z kvalit této soutěže považuji ocenění osobnosti architekta*ky, které bere v úvahu i kontext jeho práce, nikoliv pouze konkrétní realizaci. Dochází tedy i k pojmenování současných trendů a zařazení tvorby do současného kontextu. Tento způsob ocenění práce architekta*ky je velmi důležitý mimo jiné i k popularizaci architektury. Vyhlášení ceny Architekta roku sleduje i veřejnost, jež se o současnou architekturu aktivně nezajímá, je to tedy jejich propojení s výběrem architektů, kteří rozhodně stojí za pozornost.

Kdo by si podle vás, v případě, že byste nevybrala Ivana Kroupu, podobné ocenění zasloužil?

Plně souhlasím s výběrem Ivana Kroupy. V případě jiného rozhodnutí bych se přiklonila k výběru Marka Chalupy, jelikož vhodně zasazuje své projekty do kontextu města. Marek Chalupa navrhuje řešení současných problémů českých měst jako například řešení parkovacích domů, historického kontextu města a polyfunkčnosti budov.

Považujete za problematické, že v porotě seděli jen muži?

Zastávám názor, že nezáleží na tom, aby byla porota genderově vyvážená. Považuji za důležitější, aby byli členové poroty vybíráni na základě zkušeností bez ohledu na pohlaví. Možná bych se jen přiklonila ke genderově vyváženějšímu názvu Architekt*ka roku, který nevylučuje architektky ze soutěže.

Kristýna Mocová

RUSINA FREI

Kristýna Mocová, Rusina Frei | Zdroj: Kristýna Mocová

Souhlasíte s porotou soutěže ceny Architekt roku, která vybrala Ivana Kroupu? 

Musím říct, že je pro mě těžké být objektivní, protože poslední realizaci Ivana Kroupy TC Mikulandská jsem jako absolventka UMPRUM poznala velmi zblízka a vnímám ji jako výtvarně nejsilnější realizaci veřejné stavby posledních let. Zároveň jeho realizacím chybí dnes již pro mě nutná stránka navrhování, a to rozvaha o udržitelnosti.

Mají podle vás podobné soutěže dnes smysl?

V Česku jsou dvě hlavní soutěže tohoto typu, Česká cena za architekturu a Architekt roku. Jednu vyhrává realizace a druhou osobnost; dále tu je několik dalších soutěží, kde se ovšem za nominaci musí platit, čímž se pro mě stávají jednoznačně neobjektivními. I tak se mi zdá, že dvě jsou na Česko příliš. Smysl by mi dávala jedna ucelená soutěž s několika kategoriemi, mezi nimiž by mohla být kategorie architekt*ka roku – jakožto osobnost, která ten obor posouvá někam dál.

Kdo by si podle vás, v případě, že byste nevybrala Ivana Kroupu, podobné ocenění zasloužil?

Popravdě mi v Česku chybí architekt*ka/studio, které se programově zaměřuje na udržitelnost ve stavebnictví (podobně jako třeba Lacaton & Vassal ve Francii), již dnes vnímám jako nutnou. Nevím, zda tu opravdu nejsou, nebo jenom nemají takový spotlight. 

Považujete za problematické, že v porotě seděli jen muži?

Porota AR funguje tak, že každý rok dochází k obměně pouze jednoho člena, takže k celkové obměně poroty dochází každých pět let. A ke všemu o novém členovi poroty hlasují členové stávající (viz web AR). Přijde mi, že už tento fakt znemožňuje nějakou větší diverzitu nominací a laureátů a v podstatě způsobuje zacyklenost této soutěže. Důsledkem je dojem jistého elitářství a s tím jde ruku v ruce i úplná absence žen v porotě.

Jinak problematika časté absence žen spíše říká něco o české společnosti jako celku. Stačí se podívat na statistiky, podle kterých jsme v otázce narovnávání ženských práv jednou z nejhorších zemí EU.