Patří vůbec současný český design na Pražský hrad? Zeptali jsme se odborníků.
„Ano, bezesporu patří. Každá historická etapa se na Hradě nějak podepsala, jistě by měla dostat příležitost i ta současná generace designérů (a nejen českých!),“ myslí si architekt a teoretik architektury působící na Pražském hradě Zdeněk Lukeš.
Severní vstup Pražského hradu | Foto: Kateřina Hubertová
„Současný špičkový český design na Pražský hrad určitě patří. Pražský hrad je živý fungující komplex, který se vyvíjí a mění. Soudobý design symbolizuje aktuální atmosféru místa, stejně jako soudobá architektura,“ domnívá se architekt Tomáš Pospíšil z atelieru-r, který stojí například za rekonstrukcí hradu Helfštýn.
Prezidenti servírují na porcelán Thun a sklo Moser
Státní obědy a večeře, pořádané prezidenty na Pražském hradě, se servírují na porcelánovém nádobí zdobeném motivem českého lva. Tyto sady mají tradici už od první republiky, kdy byl pro Tomáše Garrigua Masaryka v porcelánce v Březové vytvořen jídelní servis, doplněný sklem od karlovarské firmy Moser. Své porcelánové servisy pak měli postupně i další prezidenti, dodnes se na Hradě používá souprava od firmy Thun, vyrobená v roce 1993 pro prezidenta Václava Havla. Tento modro-zlatý servis zdobený čtvrceným státním znakem navrhl designér Jiří Laštovička. Servis byl vyroben v porcelánce v Březové u Karlových Varů, tedy na stejném místě jako první servis prezidenta Masaryka.
Na Pražském hradě se používá kolekce skla Copenhagen. | Zdroj: Moser
Porcelánové nádobí doplňuje stolní sklo značky Moser. Od roku 1996 si na Pražském hradě státní návštěvy připíjejí z křišťálových číší kolekce Copenhagen. Ty jsou ozdobeny rytým velkým státním znakem, společně s takzvanou oroplastikou, tedy velkým zlaceným kruhem.
České sklo připomnělo výročí vzniku republiky i narození Karla IV.
U příležitosti stého výročí vzniku Československé republiky pak pro Pražský hrad vyrobila firma Moser kolekci patnácti ručně foukaných křišťálových váz. Ty jsou určeny jak pro výzdobu interiérů, tak na dekoraci slavnostních tabulí při významných událostech a státních návštěvách. Jejich autorem je sklářský umělec Lukáš Jabůrek, který se inspiroval tvary ikonických prvorepublikových kousků, jež ale převedl do současného tvarosloví. Ručně foukaný bezolovnatý křišťál, zdobený broušenými šestiúhelníky, doplňuje rytý státní znak z roku 1918 a ten současný používaný v roce 2018. Majestátnost vázám dodává zlacená oroplastika lipových listů.
Sklárna Moser vyrobila vázy ke stému výročí republiky. | Zdroj: Lukáš Jabůrek
K sedmistému výročí narození českého krále Karla IV. zase pro Pražský hrad vytvořili novoborští skláři skleněnou plastiku připomínající královskou korunu na šachovnici. Dílo nazvané Královský artefakt navrhl výtvarník Pavel Danys a pracovaly na ní dvě desítky sklářů. Plastiku tvoří pět červených skleněných půlválců s rytinami a zlatá koule na takzvané měsíční noze a její motivy odkazují na Karla IV., Karlův most, Univerzitu Karlovu či Karlštejn.
Pokud jde o mobiliář, na Hradě se využívají spíše historické kousky z období klasicismu a biedermeieru, či ty pozdější od věhlasných architektů a designérů, mezi nimiž nechybí autor prvorepublikových přestaveb Pražského hradu Josip Plečnik nebo významná jména jako Pavel Janák a Jaroslav Fragner. Hrad také postupně odkoupil některé významné části historického mobiliáře jako Stockarovu kubistickou ložnici Jana Masaryka nebo ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea získal kolekci nábytku od Kamila Hilberta.
Pro Václava Havla působil na Hradě architekt Bořek Šípek
K významným úpravám hradního areálu došlo po sametové revoluci. V době prezidentování Václava Havla tu působil architekt Bořek Šípek, který pracoval na obnově hradních interiérů od počátku 90. let až do roku 2002. Navrhl například pracovnu Václava Havla a je autorem nového vstupu do obrazárny a kanceláří, který zdobí socha Okřídleného levharta od Michala Gabriela. Navrhl také lávku přes Chotkovu ulici.
Vstup do kanceláří zdobí socha Okřídleného levharta od Michala Gabriela. | Foto: Kateřina Hubertová
Pro reprezentativní prostory Hradu pod jeho vedením vznikly lustry a další svítidla, vázy, soubory nápojového skla, skleněné součásti nábytku a další interiérové vybavení. Je také autorem židlí pro hradní obrazárnu a pro Španělský sál vytvořil červeno-bílou stohovatelnou židli nazvanou Olga. Šípek, pracující v duchu postmoderny, šokoval kombinací starých a nových prvků, nevšední barevností a hravostí detailů.
Lustry Bořka Šípka zdobí interiéry Pražského hradu. | Zdroj: Kancelář prezidenta republiky
Na úpravě interiérů Hradu pro Václava Havla se podílel také významný designér Jiří Pelcl, který navrhl například prezidentovu konferenční místnost. Z dalších výrazných architektonických osobností se zde podepsala Eva Jiřičná jako autorka nové Oranžerie v Královské zahradě a Josef Pleskot se svým projektem tunelu, který spojil horní a dolní část Jeleního příkopu. Nedaleko tohoto tunelu se nacházejí dvě moderní plastiky z hořického pískovce od Kurta Gebauera, Maska a Pyramidální trpaslík.
Jiřské náměstí získalo nový povrch i mobiliář
Výrazných úprav a doplnění mobiliáře se dočkalo Jiřské náměstí, které získalo nové vydláždění podle návrhu architektů Petra Hájka, Jana Šépky a Tomáše Hradečného. Ti respektovali pozůstatky historických povrchů, doplněné novou žulovou dlažbou, která v kombinaci s historickými fragmenty tvoří abstraktní grafický vzor. Součástí celkové úpravy náměstí je mobiliář, který tvoří lavičky z povrchově upravených ocelových plechů, ocelové odpadkové koše a lavice sestavená ze tří pískovcových bloků.
Lavičky tvoří nový mobiliář Jiřského náměstí. | Foto: Kateřina Hubertová
V této době vznikly také nové uniformy Hradní stráže, jejichž autorem je výtvarník a kostýmní návrhář Theodor Pištěk. Modro-šedé stejnokroje navrhl ve dvou základních provedeních, a to v tmavší verzi pro chladnější měsíce a světlejší letní variantě. Uniformu zdobí šňůry v barvě trikolóry se střapci, Pištěk ale vytvořil i jednodušší pracovní variantu.
V době Václava Klause byl upraven severní vstup do Hradu či Jelení příkop
V éře Havlových nástupců pak bylo úprav a designérských a architektonických zásahů na Hradě mnohem méně. Například nejvýznamnějším zásahem v době prezidentování Václava Klause byla úprava severního vstupu do Pražského hradu, který byl rozšířen, a na žulový pylon tu byla instalována socha heraldického lva od Vincence Makovského.
Voják hradní stráže v uniformě od Theodora Pištěka | Foto: Kateřina Hubertová
Jinak tu probíhaly spíše rekonstrukce, například komplexní restaurování Starého královského paláce, Královského letohrádku, Míčovny a Jízdárny, za jejíž novou podobou stojí Ladislav Lábus. Konírna byla doplněna moderními skleněnými prvky podle návrhu architekta Petra Franty, z nichž zaujmou vstupní dveře, které umožňují průhled do sálu. V exteriérech proběhla oprava Plečnikových arkád pod terasou zahrady Na Baště či znovuotevření Svatováclavské vinice. Úprav se dočkal také horní Jelení příkop, kde vznikla nová stezka k Masarykově vyhlídce, kterou na základě vítězného návrhu ze studentské soutěže vyprojektoval Jan Pavel Vlček. Z ulice U Brusnice pak lze do příkopu vystoupat po pohodlných dřevěných lávkách podle návrhu Ivana Lejčiara.
Severní vstup Pražského hradu byl upraven v době působení Václava Klause. | Foto: Kateřina Hubertová
V době, kdy na Hradě působil prezident Miloš Zeman, zase došlo k rekonstrukci Nejvyššího purkrabství nebo jízdárny na Pohořelci. Obnovy se dočkal i prezidentský domek v Královské zahradě. Nejvýraznější změnou, které si lidé všimli, ale zůstalo uzavření hradního areálu za bezpečnostní kontroly. Nechme se tedy překvapit, zda nastupující prezident přinese na Pražský hrad svěží designérský vítr.
