Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Mladí designéři proměňují prastarý materiál do podob volného i užitého umění a využívají jeho potenciálu v kontextu současného uměleckého dění. Zdroj: Luisa Bělohlávková Mladí designéři proměňují prastarý materiál do podob volného i užitého umění a využívají jeho potenciálu v kontextu současného uměleckého dění. Zdroj: Luisa Bělohlávková

Slibná pětice. Horká keramika z nadějných designérských prstů

I když už hliněné objekty nesuší na slunci, stále čerpají inspirace z historie jedné z nejstarších řemeslných dovedností, která existuje od pravěku – výroby keramiky. Mladí tvůrci, studenti a absolventi vysokých uměleckých škol propojují řemeslo s konceptem v kontextu aktuálního uměleckého dění. Proměňují prastarý materiál do podob volného i užitého umění a využívají jeho potenciálu. Vybrali jsme tvůrce z UMPRUM v Praze a Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, kteří stojí za to, abyste o nich věděli.

Luisa Bělohlávková

Luisa Bělohlávková Zdroj: FCBLuisa Bělohlávková Zdroj: FCB

Luisa Bělohlávková studuje v Ateliéru keramiky a porcelánu na UMPRUM v Praze u Maxima Velčovského a Milana Pekaře. Na střední škole studovala design nábytku, ale věděla, že to pro ni není ten správný směr. Po škole chodila do keramické dílny na Letnou a tam tvořila hlavně užitou keramiku. Od doby, co studuje na UMPRUM, se začala věnovat i volné tvorbě.

Kocovina. Zdroj: Luisa BělohlávkováKocovina. Zdroj: Luisa Bělohlávková

Na keramice ji především baví práce rukama, přímý kontakt s hmotou. To poté propojuje s ilustrací. „Baví mě i ilustrace a keramika mi umožňuje tyhle dvě věci skloubit dohromady. Samozřejmě existuje spoustu dalších médií, skrze které se dá vyjadřovat, když ale tvořím sošky nebo maluju na porcelán, zůstávají po mně na těch předmětech obtisky rukou a milion dalších nedokonalostí, které se objeví třeba až po vyndání z pece. Mám ráda, když na svých pracích můžu nechat kousek sebe,“ vysvětluje Luisa.

Rituál. Zdroj: Luisa BělohlávkováRituál. Zdroj: Luisa Bělohlávková

Inspiruje se všude kolem sebe, svoji tvorbu používá jako osobní terapii. „Moje práce vždycky vychází z problémů nebo situací, které jsou pro mně zrovna aktuální,“ říká designérka a dodává, že velký vliv na její tvorbu mají nejrůznější starožitnosti, které se u ní doma odjakživa sbíraly. Od odvážných výzdob starého bytu na Letné, které má na svědomí její maminka, po džungli rostlin, v kombinaci černého masivního starožitného nábytku, sošek, obrazů, nádobí a ozdob visících ze stropu.

„Když začnu tvořit, pracuju vždycky od rána až do noci. Průběžně si dávám pauzy a pak se zase vracím k práci. Když u něčeho sedím v kuse moc dlouho, dělám chyby. Nejčastěji tvořím ve škole nebo doma. U práce ale nikdy nesmí chybět film nebo audiokniha, kafe a cigára,“ uzavírá Luisa.

Sošky a umělecké objekty Luisy Bělohlávkové představují jistou fantasknost. Její práce jsou rozpoznatelné díky osobitým ilustracím, citlivé barevnosti a cíleným nedokonalostem.

David Síla

David Síla Zdroj: FCBDavid Síla Zdroj: FCB

David Síla studuje Design keramiky na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem v ateliéru Antonína Tomáška a Jany Linhartové. V jeho počátcích objevování světa umění a designu ho navedla Střední umělecká škola v Železném Brodě, kde studoval v té době nově otevřený obor Produktový design pod vedením Marcela Mochala. V rámci současného studia vyzkoušel několik technik a způsobů, jak s keramickým materiálem pracovat, a to jak v rámci designu pro průmyslovou výrobu, tak v oblasti uměleckých objektů.

V rámci studia na ateliéru Design keramiky záměrně zkoušel několik technik a způsobů jak s keramickým materiálem pracovat, a to jak v rámci designu pro průmyslovou výrobu, tak v oblasti uměleckých objektů. „Při tvorbě volnějších věcí mě baví být v procesu, stále experimentovat a hledat nové cesty. Zajímá mě neobvyklý tvůrčí proces, originalita a neopakovatelnost vzniklých tvarů a struktur. V designu se nejprve snažím promyslet celkový koncept produktu, smysl a poslání, které by měl výsledný produkt nést a jakou klientelu by měl oslovit. Teprve potom přemýšlím nad tím, jaký zvolím materiál, měřítko, tvar či dekor, což je neoddělitelnou a důležitou součástí,“ uvádí David.

Memoricle. Zdroj: David SílaMemoricle. Zdroj: David Síla

Většinu prací realizuje v Dubí, kde má fakulta keramické centrum. „Toto místo je výjimečné svou velikostí a vybaveností co se týče veškerých nástrojů pro tvorbu keramiky a hlavně porcelánu od sádrařských kruhů po vypalovací pece. Je zde možnost po domluvě kooperovat s fabrikou Český porcelán a.s. ohledně výroby či materiálu, která sídlí naproti. Díky své odlehlé lokalitě této budovy člověk není rušen a může se plně koncentrovat na práci, třeba i na několik týdnů, když je potřeba,“ vysvětluje David.

Soul (porcelán deformovaný balónem). Zdroj: David SílaSoul (porcelán deformovaný balónem). Zdroj: David Síla

„Kvůli současné masové nadprodukci často nekvalitních produktů všeho druhu a jejích následků bych se v dalším studiu chtěl blíže zaměřit na bezobalovou a bezodpadovou tématiku, minimalismus, lokální výrobu, kvalitu a dopředu cílit na nastupující mladou generaci,“ uvádí David. S tím souvisí i jeden z jeho posledních projektů – vratný keramický filtr na vodu, na němž spolupracoval s odborníky a studenty z Fakulty Životního prostředí v Ústí nad Labem. Projekt byl vystaven na letošním Designbloku v rámci fakultní prezentace. Následující semestr stráví na stáži na Weißensee Kunsthochschule v Berlíně.

David se zaměřuje na design, který není pouze generování nových tvarových řešení. Ve svých návrzích se často snaží reagovat na aktuální proměny a potřeby ve společnosti.

Martina Hudečková

Martina Hudečková Zdroj: FacebookMartina Hudečková Zdroj: Facebook

Martina Hudečková je absolventkou Ateliéru keramiky a porcelánu UMPRUM v Praze u Maxima Velčovského a Milana Pekaře. Před tím vystudovala FUD v Ústí nad Labem. Martina experimentuje s keramickým materiálem, jak s tvary, tak s povrchy. Její tvorba je spontánní od volného umění až po design. Za své projekty získala řadu ocenění, mimo jiné Designblok – Talent card, Messe Frankfurt – Tendence nebo Národní cenou za studentský design – Dobrý design.

Při práci s keramikou uplatňuje její širokou škálu využití. „Keramika má mnoho podob a nabízí mnoho možností, jak s ní pracovat. Od kontaktní práce s využitím vlastní zručnosti a dovednosti, po keramiku vytvořenou podle technického rysu, modelu a formy nebo kombinace obojího,“ popisuje designérka. K tomu, aby se začala věnovat designu, ji vedla touha vytvořit něco promyšleného. Jak Martina dodává: „Ne nahodile, ale krok po kroku od myšlenky, navrhování po hledání optimálních křivek a výroby. Avšak to je první fáze mého přístupu k designu, nyní se pojmy uvolňují a i design se vyvíjí, a je v něm místo na experiment a hledání nových postupů.“

Cup of Tea (Black). Foto: Ľubomir OntkócCup of Tea (Black). Foto: Ľubomir Ontkóc

Inspiraci nachází ve svém okolí: „Velice mě inspiruje prostředí, kde se dozvídám nové informace, stačí si zajít na přednášku nebo besedu na jakékoliv téma a já v půlce někam odpluji a začnu si skicovat vlastní myšlenky a střádat plány,“ uvádí Martina.

Nejlépe se jí tvoří ráno, protože odpoledne se k tomu už obvykle nedostane, podle jejích slov pro samotnou tvorbu s keramikou potřebuje čistý stůl, včetně splněných restů. Práce Martiny Hudečkové často nejsou dopředu promyšlené, její přístup k tvorbě je experimentem, při kterém vznikají nepředvídatelné, ale signifikantní keramické objekty, odrážející sny, nálady i intimnost.

New exotic land. Foto: Ľubomir OntkócNew exotic land. Foto: Ľubomir Ontkóc

Matěj Polách

Matěj Polách, profil. Zdroj: Matěj PoláchMatěj Polách, profil. Zdroj: Matěj Polách

Matěj Polách vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 2013 absolvoval stáž na Gerrit Rietveld Academy v Amsterdamu. Jeho práce byly k vidění například na Design Festivalu v Londýně nebo Designbloku v Praze. „První impulz pro věnování se designu se odehrál ve dvou etapách. První nastala tím, že jsem zjistil, že nemám hudební sluch a jsem ještě k tomu arytmický. Druhá se stala, když jsem se na střední škole začal zajímat o to, co vlastně design je a co to slovo znamená,“ vysvětluje Matěj.

Zaměřuje se na vztahy mezi objekty, které přenáší do harmonických uskupení. „Na keramice mě baví celkový proces vytváření, který je stanoven pevnými principy, jež nabízí velkou škálu zajímavých momentů, při kterých se dá experimentovat. Hlavně jde o fakt, že keramika vás vždycky dokáže překvapit, ale i zarmoutit,“ říká designér.

Alphabet, SUPERIOR OBJECTS collection for Designeblok 2017. Zdroj: Matěj PoláchAlphabet, SUPERIOR OBJECTS collection for Designeblok 2017. Zdroj: Matěj Polách

„Inspiraci čerpám ze samotného procesu tvorby, nebo i propojování zdánlivě nesourodých věcí,“ popisuje Matěj. Dále se inspiruje tím, čím se zabývá ve volném čase. Například pro kolekci Superior Objects vychází z autorské abecedy Vegan Sans, kterou společně navrhl s Vojtěchem Říhou. Každé písmeno (litera) abecedy Vegan Sans bylo otočeno kolem své levé osy, čímž vznikl soubor symetrických objektů.

Master for Ice-cream. Zdroj: Matěj PoláchMaster for Ice-cream. Zdroj: Matěj Polách

Tvorba Matěje Polácha přechází z volných objektů po sériově vyráběné porcelánové soupravy. Například pro svůj pohár na zmrzlinu se inspiroval samotným servírováním. „V dnešní době můžeme považovat gastronomii za rovnocennou s náboženstvím. Proto jsem základní tvary převzal z klasických mešních kalichů. Na ty jsem poté aplikoval tři podoby tání zmrzliny a ledu,“ vysvětluje. Matěj experimentuje, dává do tvorby dynamiku a snaží se o symbiózu objektu a prostoru.

Quynh Trang Tran

Quynh Trang Tran, profil. Zdroj: Quynh Trang TranQuynh Trang Tran, profil. Zdroj: Quynh Trang Tran

Quynh Trang Tran studovala v Ateliéru keramiky a porcelánu UMPRUM v Praze u vedoucího Maxima Velčovského a Milana Pekaře. „Při studiích gymnázia, mě mrzel postoj mých spolužáků k výtvarné výchově a umění celkově. Tento předmět byl brán jako bezvýznamný a nepotřebný. Podle mého názoru by umění mělo více proniknout mezi mladé lidi z široké veřejnosti. Prvním impulzem pro mě byla návštěva Designbloku, kdy mě okouzlily světelné instalace ve veřejném prostoru. V té době jsem se i poprvé seznámila s tvorbou Maxima Velčovského. Když jsem se tedy v maturitním ročníku měla rozhodnout, bylo jasné, že přijímací zkoušky musím dělat do jeho ateliéru,“ vysvětluje designérka.

Svými pracemi se snaží překračovat hranice oboru a zkoumat možnosti materiálu. Už její první klauzurní práce reagovala na stereotypy, které jsou o oboru keramiky zažité. Paintballovými kuličkami prostřelovala keramické válce. Průstřely vytvářely podobu objektů a zároveň byly touto metodou i expresivně glazovány. Ve vyšších ročnících studia se její tvorba už přikláněla více ke konceptuálním řešením zadání.

Dům - detail objektu, experiment s pravěkou technikou (míchání hlíny se senem). Zdroj Quynh Trang TranDům - detail objektu, experiment s pravěkou technikou (míchání hlíny se senem). Zdroj Quynh Trang Tran

„Vždy pracuji s keramikou jako s hlavním médiem či námětem. Veřejný ohlas měl projekt, kterým jsem se snažila upozornit na neutěšený stav porcelánového průmyslu a na osud firmy Haas a Czjzek Horní Slavkov, nejstarší porcelánové manufaktury v Čechách. Továrna před několika lety zkrachovala a dlouholetá tradice skončila. Podařilo se mi dohledat jejího posledního majitele. Na talíře z produkce jmenované firmy jsem zaznamenala jeho slova z rozhovoru,“ uvádí designérka.

Prostřílené vázy (foto z instalace). Zdroj: Quynh Trang TranProstřílené vázy (foto z instalace). Zdroj: Quynh Trang Tran

„Nebojím se ani kombinace keramiky a nových médií. Na zadání klauzurních prací „Váza“ jsem vytvořila mobilní aplikaci, která pracuje na bázi rozšířené reality. Její pomocí je možné měnit dekor na jednoduché porcelánové váze a tím ji vtisknout jiný charakter. O tuto aplikaci projevilo zájem i Uměleckoprůmyslové museum. Alternativní cestou jsem se vydala i ve své bakalářské práci. V rámci oslav stoletého výročí ateliéru Keramiky a porcelánu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové jsem se rozhodla zobrazit možnou vizi budoucnosti školy v roce 2119. Dílo vyobrazuje ateliér vzhledem ke dnešku jako nezměněný a celá prohlídka funguje na principu muzeální expozice. Cílem práce bylo otevřít diskuzi nad možnými změnami do budoucna," přibližuje svoji tvorbu Quynh Trang Tran.

Jiný pohled - mobilní aplikace s rozšířenou realitou, porcelánová váza. Zdroj Quynh Trang TranJiný pohled - mobilní aplikace s rozšířenou realitou, porcelánová váza. Zdroj Quynh Trang Tran

Keramika podle jejího názoru nabízí nespočet možností a využití. Umělec s ní může pracovat podle tradičních řemeslných postupů nebo ji může využít jako médium pro něco dalšího. Quynh Trang Tran baví keramika, protože ji stále dokáže překvapit. „V tomto oboru neexistují žádné jistoty, které by platily v každé situaci. V minulosti jsem zpracovávala projekt, ve kterém zkoumám historické postupy stavby pravěkých obydlí. Do rozplavené hlíny jsem přimíchávala určitý poměr sena a trávy. I když se proces zopakoval v úplně stejných podmínkách, výsledné objekty nikdy nevypadaly stejně,“ dodává Quynh Trang Tran.

Quynh Trang Tran hledá v tvorbě netradiční cesty a snaží se spojovat technologie s tím, co ostatní považují za staré. Často do svých projektů zapojuje nová média. V současné době pracuje na pozici správkyně depozitáře Skla, keramiky a porcelánu 20. a 21. století v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.

Galerie

Další články