Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Poděbradská samička | Foto: Simon Kunc Poděbradská samička | Foto: Simon Kunc

Sláva alkoholu. Vybíráme etikety lihovin, na které můžeme být pyšní

Rozebírání vizuálního zpracování etiket alkoholu stojícího na barové polici patří mezi jedno z nejoblíbenějších půlnočních diskuzních témat. Mezi jejich kvalitou jsou totiž tak propastné rozdíly, že se člověk často nestačí divit. Naštěstí máme ale i u nás spoustu uvědomělých producentů, kteří věří, že flašku nereprezentuje pouze její obsah. Mrkněte na náš výběr pěti atraktivních vizuálů řemeslných lihovarů, kteří dělají dobré jméno českému alkoholu.

Žufánek

Začněme asi tou největší klasikou, kterou si v dnešním výběru představíme. Když říkám klasika, nemyslím tím design, ale nápoj, který se pod etiketou ukrývá. Dobře známý a všemi oblíbený Žufánek.

Palírna Žufánek své produkty profiluje už od začátku nového tisíciletí a do našich srdcí se zapsala především výborným českým absintem, na jehož výrobu užívají vlastnoručně vypěstovaných bylinek. Mimo absintu a ginu se věnují i pálenkám z českého ovoce všeho druhu a na receptuře si dávají opravdu záležet.

Žufánek | Foto: Alexandra TimpauŽufánek | Foto: Alexandra Timpau

Žufánek | Foto: Alexandra TimpauŽufánek | Foto: Alexandra Timpau

Žufánkovi se nedávno rozhodli, že etikety s běžnými symboly ovoce už nehrají prim, a tak ve spolupráci s grafickou designérkou Andreeou Bora vytvořili zcela novou kolekci. „V novém designu jsme se chtěli oprostit od zaběhlého pojetí etiket pálenek, tedy vyobrazení ovoce, ze kterého byl alkohol připraven. Klient se snažil najít současnější přístup, který by ovšem stále asocioval se značkou Žufánek. A tak jsem přišla s myšlenkou abecedy alkoholu,“ vysvětluje Andreea. Ikony ovoce tak nahradila lineárně vykreslená písmena. Krom samotného zpracování se designérka soustředila i na odstup, který má od etikety zákazník stojící na baru. „Na barových policích písmena vypadají jako plná, ale při pohledu zblízka zjistíte, že se jedná o hru s jemnými liniemi,“ popisuje tvůrkyně.

„Andreeu jsem oslovil proto, že jsem chtěl v našich etiketách vidět ženskou eleganci,“ dodává spolumajitel lihovaru Martin Žufánek. „Připravila mi 7 skvělých návrhů a já skočil po posledním, který se mi až obávala ukázat. Nechtěli jsme nic hipsterského – největší roli pro nás hrála čistota, elegance a jednoduchost,“ dodává.

Žufánek | Foto: Alexandra TimpauŽufánek | Foto: Alexandra Timpau

Lihovar Žufánek zkrátka ctí kvalitu jak v samotném produktu, tak v jeho prezentaci. „Design u nás hraje velkou roli. Rád pracuji s lidmi jako Andreea Bora, Martin Pecina či AD13. Plánuji také nové věci spojené s umělci jako Pasta Oner a dalšími,“ doplňuje Martin Žufánek. Tak se nechme překvapit.

TOSH

V Těšeticích blízko Olomouce byl v roce 2018 založený lihovar TOSH. Nenechte se ale mýlit, nejedná se o žádnou novinku – lihovarská budova tu stojí už od konce 16. století a krásné ovoce i obilí roste po celé Hané už od nepaměti. TOSH se rozhodl v místní tradici pokračovat… A byla to opravdu dobrá volba!

TOSH | Foto: Martin HudákTOSH | Foto: Martin Hudák

Na rozdíl od umírněnosti Žufánku TOSH vsází na rozmanitost, hravost a barvy. Co alkohol, to specifický design. Bruno bitter odkazuje k pohodové letní atmosféře, série ovocných pálenek využívá efektu zrcadlení drobných geometrických tvarů a King Barley vsází na decentní portrétní kresbu. Přesto však všechny etikety pochází z dílny jednoho designéra a vizuální forma tak udržuje integritu a jednotný rukopis. „Veškerou grafickou identitu firmy pro nás připravuje Martin Hudák ze studia ATELIER3M,“ vysvětluje Barbara Omelková, jedna ze dvou majitelů lihovaru.

TOSH | Foto: Martin HudákTOSH | Foto: Martin Hudák

TOSH | Foto: Martin HudákTOSH | Foto: Martin Hudák

Mimo klasické ovocné druhy se TOSH soustředí především na obilniny jako ječmen, žito a pšenici a zároveň využívá rozmanitosti místních bylin. „Baví nás experimentovat a odlišit se. Děláme vše ručně a ctíme řemeslnou práci. To platí v designu i ve výrobě destilátů. Chceme být moderní a jít s dobou, ale zároveň odkázat na historii místa a tradici lihovarnického řemesla,“ dodává Barbara. „Zanedlouho se chystáme uvést na trh náš nový gin a v září slavnostně zahájíme prodej první československé whisky King Barley i s novou, krásnou etiketou.“ A je to tak, kvalitní českou whisky ochutná rád snad každý. No, máme se na co těšit.

Landcraf

A teď trochu romantiky. Pojďte se podívat do Turska, kde stojí malý lihovar LANDCRAFT. Pochopíte, že tam je svět ještě v pořádku.

Primární myšlenkou spolumajitelů lihovaru totiž není pálení alkoholu, ale především zemědělská práce, ke které přistupují s úctou a pokorou. „Jsme především sadaři a včelaři a alkohol je pro nás jen médiem. Neznáme svět barů a koktejlů, daleko víc se pohybujeme v lese nebo na louce při sběru bylin,“ vysvětluje spolumajitel Ondra Kopička. V pálenkách LANDCRAFT se tedy ukrývá to nejlepší ovoce a další ingredience. „Nepoužíváme žádná barviva, aromata ani kuléry. Nepoužíváme ani cukr, vše sladíme medem. Abychom ho měli dost, chováme v sadech vlastní včelstva, která nám navíc opylují ovocné stromy. Baví nás principy cirkulární ekonomiky a cíleně pracujeme s tím, co ostatní vyhodí. Ať už jsou to stáčky z výroby cideru, nepovedené pivo nebo slupky z bio pomerančů,“ dodává Ondra.

Landcraf | Foto: Štěpán AlexanderLandcraf | Foto: Štěpán Alexander

Landcraf | Foto: Štěpán AlexanderLandcraf | Foto: Štěpán Alexander

A podle této filozofie přistupují i k čistému typografickému zpracování etiket. Design navrhují sami majitelé a k jejich výrobě využívají ručního papíru z dílny Papyrea. „Do papírové hmoty zapracováváme například kaly z vín, byliny a další organické zbytky, které jsou součástí příběhu jednotlivých nápojů. Papír má vysokou gramáž a etiketa je tištěna na ručním knihtisku, čímž vynikne plasticita písma,“ popisuje Ondra celý proces.

„Zásadní je pro nás úcta k přírodě, proto je na každé etiketě popsán příběh vzniku nápoje, od zdrojů až po způsob zpracování.“ Každý kus je originál, díky čemuž nejde alkohol vyrábět ve velkém nákladu. Láhve jsou ručně očíslované a datum lahvování označeno razítkem. LANDCRAFT zkrátka ví, co dělá.

Palírna Radlík

Tentokrát se z Prahy vydáme druhým směrem, konkrétně do Jílového u Prahy. Tam se v řemeslném lihovaru Radlík pálí z ovoce nejrůznějšího druhu. A produkce jim vážně jde po všech stránkách. Kromě mezinárodně oceňovaných pálenek se unikátním vizuálem dokázali zapsat i do prostředí grafického designu.

Palírna byla založena v roce 1998 jako pěstitelská pálenice a od roku 2001 působí jako řemeslný lihovar. „Výrazná změna nastala v roce 2018, kdy jsme se pustili do náročné rekonstrukce objektu a rozšířili jsme provoz řemeslného lihovaru,“ vysvětluje spolumajitel lihovaru Jakub Musil. Tento krok přinesl i zásadní proměnu celkové vizuální identity palírny, na jejímž konci stál kreativní ředitel studia Second Vision Design Zdeněk Vojtíšek.

Radlík | Foto: Stanislav HemrleRadlík | Foto: Stanislav Hemrle

Radlík | Foto: Eduard AljanabiRadlík | Foto: Eduard Aljanabi

Proces hledání identity trval zhruba půl roku, ale majitelé se s designérem shodli relativně rychle: Žádný trendy minimalismus, ale kombinace současného designu a tradičních vizuálních prvků. „Myslím si, že moderní etiketa neznamená jedno písmeno přes celý layout. Takovou pak můžete nalepit na lahev piva, pálenky nebo bio-kakaa …to je fuk,” dodává designer Zdeněk Vojtíšek.

Radlík | Foto: Eduard AljanabiRadlík | Foto: Eduard Aljanabi

„Pro nový provoz jsme navrhli originální měděnou dvoukotlovou destilační aparaturu ve steam punkovém stylu. Se steampunkem nás pojí jistá hravost, nadsázka, a láska k technice, ale i osobní a otevřený přístup. Hlavní inspirací nám byla palírna sama a její atmosféra. Od začátku jsme si společně s designerem uvědomovali, že lahev s etiketou tvoří jeden celek. Proces tedy začal výběrem lahve, která měla být signifikantní a reflektovat náš cíl – tedy povznášet ovocné destiláty mezi prestižní lihoviny,“ usmívá se Jakub Musil. Jedinečnost vizuality lahví však nepřináší pouze design, ale především samotná technika zpracování. Tvůrci sáhli po nevšední variantě a na zadní stranu láhve vytiskli logo měděnou sítotiskovou barvou.

Design lahví lihovaru Radlík je opravdu vydařený. Majitelé ale neusínají na vavřínech a v blízké budoucnosti se chystají na další produkty i grafické inovace.

Poděbradská samička

A nakonec se jako správní lázeňáci mrkneme za Poděbradskou samičkou.  Původní receptura ze 42 bylin v kontrastu s historizujícím, ale současným designem – to je stará samička v novém balení.

Stejně jako etiketa, je pozoruhodná i samotná historie tohoto bylinného likéru. Samička se poprvé objevila před více než 120 lety, kdy kníže Filip Arnošt Hohenlohe z Schillingsfürstu přivezl z Bavorska do Poděbrad tajnou recepturu. Během První republiky se staly Poděbrady vyhledávaným lázeňským střediskem a zdejší vyhlášený podnik, Váňova kavárna, začal připravovat bylinný likér podle staré knížecí receptury široko daleko známý jako Samička. Mezi nejvěrnější hosty kavárny patřili známí herci a spisovatelé jako Theodor Pištěk či Ignác Hermann. Uvolněnou atmosféru a prosperitu prvorepublikových let však přetrhlo znárodnění podniku v roce 1948 a déle, než 70. let, nebylo o Samičce ani slechu. Teprve před třemi lety se na dlouhou tradici likéru rozhodl navázat Místní patriot Voříšek se svým synem a Samička si tu zase našla své místo.

Poděbradská samička | Foto: Simon KuncPoděbradská samička | Foto: Simon Kunc

Poděbradská Samička | Foto: Simon KuncPoděbradská Samička | Foto: Simon Kunc

Spolu s oživením receptury vznikla i nová vizuální identita, za kterou stojí designér Vít Bechynský ze studia BECHYNSKY. „Snažili jsme se najít vhodnou podobu oné bájné Poděbradské samičky, která je vyhlášenou dámou Poděbradských lázní. Lehce koketní ale velmi elegantní, v dobách dávných kolem roku 1885, ze které receptura pochází,“ vypráví designér. „Etiketa se už potom nesla na této hlavní vizuální lince. Tak aby evokovala tradici, lázeňství, eleganci i fakt, že se jedná o bylinný likér.“

Poděbradská samička | Foto: Simon KuncPoděbradská samička | Foto: Simon Kunc

Eleganci i dějinné hodnotě nahrávají i použité barvy a font. Kombinace zlatých linií a vizuality stářím zahnědlého papíru odkazuje k historickým dokumentům, přičemž písmo zavádí do dob První republiky, kdy se Samička hřála na výsluní. Celý vizuál doplňují kulaté tvary láhve s korkovým špuntem. Poděbradská Samička má ženské kouzlo s chlapskou chutí.

Další články