Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Evžen Šimera a Ondřej Brody. Foto: Jan Kloss. Evžen Šimera a Ondřej Brody. Foto: Jan Kloss.

Scholastika: Studenti by měli dělat co nejvíc chyb, ze kterých se poučí

Scholastika se od září stává soukromou vyšší odbornou školou vizuální komunikace a otevírá dva studijní obory: produktový a grafický design. O cestě za vzděláním, které v praxi skutečně využijete, jsme si povídali s Evženem Šimerou a Ondřejem Brodym.

Scholastika v září otevře tříletý studijní obor. Kudy vedla cesta od kurzů pro veřejnost k založení vyšší odborné školy?

Evžen Šimera: My už jsme od začátku věděli, že nechceme skončit jen u nabídky kurzů. Naší dlouhodobou vizí je získat status vysoké školy a otevřít bakalářský program. Vyšší odborná škola nás zajímá hlavně proto, že se jedná o praktický způsob vzdělávání, kde studenti získávají konkrétní dovednosti. Vedla nás k tomu vlastní zkušenost z vysokých škol, z nichž vycházejí absolventi, kteří mají pak problém se uplatnit – jsou převzdělaní a přitom nic praktického neumějí. 

Ondřej Brody: Cesta k vytvoření akreditované školy byla dlouhá, máme za sebou asi dva a půl roku vyjednávání. Než člověk získá všechna potřebná povolení, je to hrozně dlouhý administrativní proces.

Jak se vlastně staví takový studijní program?

Evžen Šimera: Ve Scholastice bylo vždy klíčové mít skvělé pedagogy, jsou to lidé, kteří na dané scéně skutečně působí, a ne někdo, kdo o daném tématu jenom učí, aniž by sám pracoval v oboru a pořádně nevěděl, o čem mluví. Za pět let fungování Scholastiky se nám podařilo vytipovat zajímavé osobnosti z oblasti designu, umění i teorie a s nimi jsme pracovali. Spolu s nimi je klíčové vytvořit ve škole takové prostředí, aby zde studenti zůstávali až do konce. Problém vyšších odborných škol (VOŠ) je ten, že často fungují jen jako přestupný bod pro lidi, co se nedostali na vysokou. Nešvarem mnoha českých VOŠ je ten, že je zakládaly střední školy pro své neúspěšné absolventy, kteří odcházejí, jakmile se dostanou na vysokou školu. My jsme náš studijní program koncipovali tak, aby studenti postupně získávali stále zajímavější dovednosti a zkušenosti a byli tak motivováni k tomu, aby studium absolvovali celé.

Ondřej Brody: Studijní program jsme zakládali na základě vlastních zkušeností z našich kurzů a dialogů s pedagogy, kteří u nás působí. Skladba předmětů pak vychází z naší vize, kterou jsme museli prosadit dál na Ministerstvu a dokázat, že to myslíme opravdu vážně. Dále jsme spolupracovali s člověkem, který má osobní zkušenost se skladbou vysokoškolských studijních programů nejen u nás, ale také v zahraničí. A ačkoli stavíme na našich pedagozích, studijní program jsme stavěli tak, aby fungoval i v případě, že daný předmět začne učit někdo jiný. Nejdůležitější bylo celý ten proces psychicky vydržet, protože trval několik let.

Evžen Šimera: Scholastika, ať už se bavíme o škole nebo kurzech, stojí na naší osobní vizi, jak by vzdělávání mělo fungovat. Naším cílem je nabídnout alternativu k současnému vzdělávání, nevidíme to jako byznys, na kterém bychom chtěli začít vydělávat.

Živé modely na kurzu kresby. Zdroj: Scholastika. Živé modely na kurzu kresby. Zdroj: Scholastika.

Proč si myslíte, že je Scholastika zajímavá pro samotné pedagogy?

Evžen Šimera: Od začátku jsme se spojili se zajímavými lidmi, kteří se stali takovými pilíři pro celou školu, a o jejich výměně jsme nikdy neuvažovali. Pedagogové tvoří takovou naši rodinu a pro mnoho lidí je zajímavé ocitnout se v této společnosti, v níž je třeba Jan Čapek, Jakub Berdych nebo Adam Štěch. Na začátku byla naše škola víc umělecky zaměřená, protože jsme v té době sami působili jako umělci a využívali jsme našich tehdejších zkušeností a kontaktů. Na základě těchto vazeb nyní získáváme kontakty na další významné designéry a pedagogy z Česka i zahraničí. Jakmile k nám někoho pozveme, může se ujistit, že se u nás neocitne ve špatné společnosti.

Jaký je zájem o vaše studijní obory?

Evžen Šimera: V těchto dnech probíhají první přijímací pohovory a na základě akreditace můžeme přijmout jen omezený počet studentů, kterého určitě dosáhneme. Na druhou stranu bychom si chtěli vybírat skutečně ty nejlepší studenty, což někdy není úplně snadné odhadnout. Z vlastní zkušenosti víme, že existují talentovaní lidé, kteří ale nejsou příliš aktivní a je těžké je donutit k práci. V rámci přijímacích pohovorů se bavíme s lidmi a všímáme si, jestli třeba přinesou skicák navíc, nebo nám odevzdají jen těch nezbytných deset prací, které už dříve odevzdávali pro jiné účely.   

Ondřej Brody: Naše škola je malá a také taková zůstane. Chtěli bychom si zachovat flexibilitu a možnost udržet kvalitu vzdělání. Na velkých školách je problematické věnovat se individuálním potřebám studentů nebo naopak podporovat týmovou práci v rámci malé skupiny. V každém ročníku bychom chtěli mít nanejvýš 25 lidí, tři ročníky by tedy tvořilo jen okolo 75 studentů.

Zimní klauzury. Zdroj: Scholastika. Zimní klauzury. Zdroj: Scholastika.

Jak si představujete svého ideálního studenta či absolventa?

Evžen Šimera: Pracujeme s nejrůznějšími typy studentů. Jsou to studenti středních uměleckých škol a gymnázií, ale i absolventi vysokých škol, kteří zjistili, že třeba tři roky studovali něco, co je nezajímá a ani to nedokážou využít, takže pak hledají praktické zaměření. Úplně ideální absolvent by měl být schopen si po třech letech otevřít své vlastní designové studio, a pokud se bude chtít dále rozvíjet, měl by být dobře připravený na přijímačky na vysoké školy. Tím, že jsme v kontaktu s vysokoškolskými učiteli, víme, že i tam mají problém vybírat zajímavé lidi.

Ondřej Brody: Já osobně si myslím, že pro naše absolventy po třech letech studia bude zbytečné studovat něco dalšího. Naším cílem je daného člověka motivovat, aby začal něco dělat, ať už sám za sebe, nebo se zapojit do nějakého tvůrčího týmu. Ideální student naopak podle mě neexistuje – lidé po střední škole teprve přemýšlejí, co chtějí dělat a záleží na jejich nasazení a na tom, představit jim nějaký obor, který je bude bavit a budou v něm chtít zůstat a pracovat. Není tak důležité, jestli se jedná o gymnazisty nebo absolventy uměleckých škol, spíš by to měli být lidé s všeobecným přehledem a otevřenou hlavou. Je normální, že člověk neví, co chce, během studia by si to ale měl ujasnit.

Evžen Šimera: Fakt, že jsme se přeorientovali víc směrem na design, může být pro nás zároveň úskalí – spousta lidí zná jen ten pojem a mají pocit, že se designem uživí lépe než uměním. Takoví lidé pak narážejí na to, že design je skutečně spíše řemeslo. Umění v tomhle může být naopak o něco jednodušší, tam člověk může víc stavět na své myšlence a rozvíjet ji pomocí jednoduchých metod. Designér musí znát materiály a jejich způsoby zpracování a tři roky jsou dostatečná doba na to, aby se to naučil.

Ondřej Brody: Často dostáváme otázku, jestli naši studenti potřebují předešlou zkušenost s designem. Myslím si, že to není nutné. Studenti bez předchozích zkušeností možná musejí zpočátku víc pracovat, ale zároveň jim škola nabízí možnost si všechno vyzkoušet a dělat co nejvíc chyb, ze kterých se pak ponaučí.

Evžen Šimera: To je pravda. Spousta lidí má pocit, že už musejí všechno umět, aby vůbec byli přijati ke studiu. To ale pak už vůbec nemusí na žádnou školu chodit.   

Mohou být vaše kurzy zajímavé i pro někoho, kdo se umění věnuje jenom ze zájmu a nemá ambici ho rozvíjet profesionálně?

Ondřej Brody: Naši studenti jsou nejčastěji lidé, kteří v daném oboru už pracují, ale nejsou v kontaktu s touto scénou a svou práci posouvají na základě diskuzí a podnětů na kurzech. Pak jsou tu lidé, kteří jsou ještě úplně na začátku, studují střední školu a přemýšlejí, co dál. Máme tu pak i lidi, kteří to berou jako zájmovou činnost. Tyto skupiny jsou poměrně rovnoměrně zastoupené.

Evžen Šimera: Je potom zajímavé, že se na kurzech potkávají lidé s nejrůznější motivací a důvody ke studiu. U lidí, kteří v oboru pracují, je pak zajímavé pracovat s pedagogy, kteří jsou pro ně do určité míry vzorem, nebo s našimi hostujícími vyučujícími.

Ondřej Brody: Například Jakub Berdych se svými studenty jezdil do sklárny vyrábět vázy. Studenti tak nejprve vytvářeli návrhy, vyráběli formy, a pak sledovali výrobu ve sklárně. Získali tak kontakt s celým produkčním procesem. Je důležité, aby na konci skutečně vznikl nějaký výsledek. V případě produktového designu vždy vzniká prototyp daného produktu. To samozřejmě klade nároky na osobní nasazení každého studenta. Pak vzniká takový přirozený odpad lidí, kteří to nemyslí úplně vážně.

Evžen Šimera: Prostě jsou líní. Lidé už jsou takoví a často přecení své síly. Nás to pak mrzí a nerozumíme, proč si zaplatí kurzy, a pak sem po měsíci přestanou chodit. Ale je tu nezbytné samostudium, nemůžete čekat, že se přihlásíte na kurz grafického designu a za tři hodiny týdně se z vás po jednom semestru stane grafický designér.

Ondřej Brody: Nenabízíme teoretické kurzy, kde by člověk dvě hodiny seděl a poslouchal přednášku člověka, který třeba sám nikdy nic nevyrobil.

Evžen Šimera: Není to ani typ kurzů, kde bychom se všichni navzájem plácali po ramenou a říkali si, jak je hezké, co děláme. Naše výuka je postavena na konzultacích i na mírně kritické reflexi toho, co člověk umí.

Práce ve sklárně. Zdroj: Scholastika.Práce ve sklárně. Zdroj: Scholastika.

Myslíte si, že nějak profitujete z toho, že sídlíte právě v Bubenské 1?

Evžen Šimera: Jestli si myslíte, že tahle budova je nějak kreativně zaměřená, tak to úplně není. My jsme byli první, kdo sem přišel a měli jsme tu ateliéry. Od začátku jsme tak sledovali, jak se sem stahují kreativní lidi, to období ale trvalo relativně krátce.

Ondřej Brody: My se teď navíc stěhujeme na Vinohrady, protože tahle budova formálně nevyhovuje potřebám školy. Na lokalitě zas tolik nezáleží, nejdůležitější je obsah, který můžeme přesouvat skoro kamkoli.

Nebojíte se, že vás akreditace od MŠMT a status vyšší odborné školy bude tlačit k tomu, abyste se stali zkostnatělou kamennou institucí?

Evžen Šimera: To opět záleží na osobní aktivitě a na tom, jak si člověk rozloží energii, kterou věnuje administrativě a jiným věcem, jako jsou třeba výstavy, kurzy, apod. Uvědomili jsme si, že jsou pravidla, která se musí dodržovat, ale zároveň se snažíme neopouštět vlastní vizi, a tak chodíme na ministerstvo a ptáme se, co je ještě možné a jak by se naše nápady daly zrealizovat. A pak se ukáže, že to třeba jde, pokud splníme určité podmínky. Na velkých školách jsou lidé, kteří jsou zvoleni na určitou dobu a poté, co splní, co si předsevzali, už se o další rozvoj školy nezajímají. Školy pak nejsou flexibilní a nepřicházejí s vlastními podněty. Velké školy mají oproti nám obrovské možnosti, které ale nevyužívají.

Galerie

Přednáška Heavyweight

Přednáška Heavyweight

Přednáška, 7. 2. 2017, 17:00 - 18:30
Scholastika, Římská 12, Praha 2

Grafický design
Den otevřených dveří / VOŠ Scholastika

Den otevřených dveří / VOŠ Scholastika

Den otevřených dveří, 26. 4. 2018, 11:00 - 16:00
Scholastika, Římská 12, Praha

Produktový design
Klauzury kurzů / Scholastika

Klauzury kurzů / Scholastika

Klauzury, 22. 2. 2018 - 25. 2. 2018
Scholastika, Římská 12, Praha 2

Grafický design
Přednáška designérky Anny Marešové: Od návrhu k realizaci

Přednáška designérky Anny Marešové: Od návrhu k realizaci

Přednáška, 20. 4. 2017, 18:00 - 20:00
Scholastika, Římská 12, Praha 2

Produktový design
Den otevřených dveří VOŠ Scholastika

Den otevřených dveří VOŠ Scholastika

Den otevřených dveří, 4. 5. 2017, 17:00 - 20:00
VOŠ Scholastika, Římská 12, Praha 2

Produktový design
Angažované obrázky ilustrátorky Rufiny Bazlové obletěly svět. Grafické výšivky přibližují nepokoje v jejím rodném Bělorusku
 Mladý a progresivní. Vážeme se k tradici, ale nebojíme se hledat i jiné cesty, říká děkan Fakulty architekury na brněnské VUT Jan Kristek
Angažovaný design na triku. Dvojice založila značku, která odkazuje na vyšší princip i sufražetky
Lidé si neuvědomují hodnotu duševního vlastnictví, které je potřeba chránit, říká dvojice právniček, které se rozhodly bránit český design
Koupili Gočárovy mlýny, aby z nich vytvořili kulturní centrum Pardubic. Příběh osvícených manželů, kteří chtějí vrátit život industriální památce

Další články