Až na konci devatenáctého století s rozvojem turismu nastal opravdový boom stavění rozhleden. Lidé si tehdy dokonce představovali, že návaly turistů budou tak velké, že se na rozhledny budou dopravovat obrovskými lanovkami a vlaky na nekonečných viaduktech. Po sterilním období komunismu se malé mrakodrapy na kopcích začaly opět stavět a dnes se můžeme pochlubit několika zajímavými architektonickými počiny, kde si výletníci užijí pohled nejenom do okolí, ale i na rozhledny samotné.
Stezky do Králických oblak
Pohoří Králického Sněžníku se schovává v severovýchodním cípu republiky a nabízí hned několik výstupů téměř do oblak. Příznačný název Stezka v oblacích dostala obří konstrukce připomínající horskou dráhu, po které se můžete dostat až do výšky 1116 metrů nad mořem a shlížet na celý horský masiv. Sky Walk architekta Zdeňka Fránka je jedna z největších dřevostaveb s ocelovými prvky podobných rozměrů a účelu. Až budete chtít sestoupit z oblak, stačí se spustit 101 metrů dlouhým tobogánem opět dolů.
Téměř na dohled, na druhé straně Králického Sněžníku se vytahuje nový dřevěný válec zvaný Kraličák, v jehož nitru se točí schodiště do výšky 35 metrů nad terénem. Jako víčko láhve uzavírá výstup prosklenná vyhlídka. České studio Huť architektury v roce 2017 navrhlo tuto elegantní a odlehčenou věž z modřínové kulatiny a oceli, kterou ovšem kvůli silnému větru a drsným horským podmínkám muselo dodatečně ukotvit ocelovými lany. Pro ty, kdo nechtějí stoupat 152 schodů, stojí vedle rozhledny malé prosklené odpočívadlo, ze kterého je okolní příroda neméně působivá.
Dobré vyhlídky
Boží vyhlídku budete mít na stejnojmenné rozhledně v Božím Daru, kterou na začátku letošní turistické sezóny zkolaudovalo Studio Mjölk architekti. Přesto, že je pouze osm metrů vysoká, uvidíte jak Karlovy Vary, tak až za hranice na německé Krušné hory. Jako otevřená krabička od sirek stojí na travnaté pláni a odráží od svého stříbrného povrchu sluneční paprsky i tradici těžby stříbra v regionu. Ve dne i v noci si může příchozí zazvonit na zvon. Později by dokonce rozhledna s atributy kaple měla být vysvěcená a korunovaná křížem.
Stejné studio, další rozhledna, jedinečné zpracování. Růženka není pohádka, ale netradiční vyhlídka v obci Růžová na Děčínsku. Její vznik ale trochu připomíná dramatické peripetie i šťastný konec z pohádky. Idea, která vznikla již v devadesátých letech, mohla být nakonec realizována až po necelé dekádě. Beton uhlazený jako dětská bábovka na písku plynule navazuje na kamenné základy bývalé restaurace Hubertusbaude, která vyhořela stejně jako větrný mlýn, nejpůvodnější obyvatel Pastevního vrchu. Inspirací pro rozhlednu, která nedosahuje výšky ani sedm metrů, se staly okolní zaoblené kopce a malé vojenské bunkry. I tato rozhledna by měla v budoucnu projít proměnou. Betonová hlavice by kolem otevřených kulatých průhledů měla zarůst břečťanem a stát se nenápadným úkrytem s výborným výhledem.
Výhledy skrz na skrz
Architekt Zdeněk Fránek sestoupal ze Stezky v oblacích až úplně na zem, kde vytvořil rozhlednu v její nejminimalističtější podobě. Dřevený rám, který jakoby někdo ledabyle odložil na mez pod vrcholem Kyjanice u Valašských Příkaz, je ve skutečnosti masivní konstrukce z dubových hranolů pečlivě zasazená na místo tak, aby z ní bylo vidět přímo do malebné krajiny Bílých Karpat. Výrobce oken Jakub Janošík již nechtěl dále znečišťovat veřejný prostor dalšími billboardy a rozhodl se vybudovat jednoduchou a účinnou reklamu, čisté okno do přírody. Název Durch nejen, že odkazuje na historické kořeny našeho jazyka, ale je také charakteristickým jménem pro vyhlídku, ze které je vidět opravdu skrz na skrz.
Rozhledny jsou jedny ze staveb, u kterých snad každý hledá nějaké přirovnání. Rozhledna Salaš může být instalatérským hasákem, skokanským můstkem nebo obřím posedem. Tradiční točité ocelové schodiště je sevřeno nůžkami dřevěné konstrukce se dvěma plošinami a výhledem do celého okolí Chřibů. Rozhlednu nechal na svém pozemku postavit soukromý investor podle návrhu Jana Smékala a Tomáše Hutyra z prostějovské firmy CAD Projekt Plus s.r.o. a je volně přístupná každému, komu se z fascinující 360° vyhlídky nezatočí hlava.
Rozhlednová velmoc na vzestupu
Česko je bezesporu velmocí rozhleden a do budoucna bude ještě expandovat. Jedním ze schválených plánů, které by se měly realizovat v příštím roce, je rozhledna na nejvyšším vrcholu Orlických hor. Velká Deštná bude mít svou vyhlídkovou věž, která má odolávat drsným místním podmínkám a její design bude inspirován právě spojením dvou přírodních živlů – větru a deště – charakteristických pro vrchol u českopolského pohraničí. Dřevěný plášť z latí směřující pokaždé jiným směrem stejně jako padající déšť ve větru obaluje železnou konstrukci. „Stejně jako je déšť formován větrem, je pětiboký půdorys zformován tvarem vrcholových vrstevnic hory Velké Deštné,“ vysvětlují autoři projektu z brněnského studia Architekti.in. Rozhledna je součástí enormního projektu Euroregionu Glacensis Česko-polská hřebenovka, na níž má v nejbližších letech vyrůst přes deset rozhleden, a navazuje tak na dobu turistického rozmachu 19. století.
