Co dělá domov domovem? Je to spoustu vzájemně se doplňujících detailů, samozřejmě nejenom těch materiálních. Také v této oblasti nám ale může pomoct design. Ukážeme vám několik různých míst. Jsou to zrekonstruované interiéry, jejichž současná podoba plní funkci praktickou i estetickou. Ale protože jde o soukromé byty, můžeme se na ně podívat jen prostřednictvím fotografií. Takže, vzhůru za inspirací!
V podkroví
Začneme pod střechou jednoho staršího činžovního domu, podkrovní byt zde vybudoval architekt Jan Bek. Úpravou původních dispozic zde vzniklo místo pro pohodlný život, přestože prostor disponuje pouhými 45 m². Bydlí tu sám autor návrhu, při realizace se mohl tedy řídit jen vlastním vkusem.
Prostory původní chodby jsou propojeny s obývacím pokojem, což umožnilo maximalizovat jeho plochu. Vzniklý dominantní překlad tvoří centrální bod celého bytu, je truhlářsky obestavěný a nachází se v něm kuchyňský ostrůvek s varnou částí. Na druhé straně je mycí část, skříň s kotlem a vestavnou lednici, vše důmyslně spojeno do jedné kompaktní stěny.
Jednotka je nyní řešena jako 2kk. Obývacímu pokoji s průchozí kuchyňskou linkou předchází zádveří s integrovaným botníkem a jednou cihlovými pásky obloženou stěnou s dřevěnými věšáky. V malém bytě se našlo míto pro koupelnu se sprchovým koutem a samostatnou ložnici. Zde architekt vykouzlil místo nejenom pro postel, ale také pracovní koutek, který je umístěn hned pod střešním oknem.
Celý interiér je laděný kombinace bílé a černé. Bílé plochy jsou z lakované MDF, dřevodekor je zastoupen dubovou dýhou. Zbytku bytu se barevností vymyká koupelna, která je tmavá. Tmavé Caesar obklady spolu s LED podkreslujícími pásky, vytváří příjemný wellness pocit a příjmené místo k relaxaci.
Postel je umístěna v nice, zde se opakuje stejný motiv jako u kuchyňské linky, zdroj: Jan Bek
Autotor návrhu a majitel bytu v jedné osobě si oblíbil český design. Byt je proto vybaven pouze českými výrobci nábytku. Naleznete zde třeba dubové židle od firmy Ton, masivní stolek od firmy Situs, pohodlnou rozměrnou pohovku od Polstrinu nebo krásné křišťálové svítidlo od firmy Bomma, stolní lampu Brokis od Lucie Koldové, betonové misky Gravelli nebo váza Dechem. Dominantní barový pult a kychyň realizovala firma H Interiéry, výrobu ložnice Interiéry Lapka.
V panelovém domě
Ve starých panelových domech žije desítky tisíc rodin. Díky rekonstrukci se i tyto byty mohou poměnit v útulné a moderní prostory. Novou podobu jednoho takového bytu vytvořili společně Jakub Filip Novák a Daniela Nováková Baráčková ze studia NoArchitecs.
Byt s lodžií o typické dispozici 3kk je pozměněn tak, aby splňoval očekávání kladená na nový způsob dnešního bydlení. Klade také důraz na individuální představy majitelů, originalitu a rovněž požadavky na vytvoření místa k práci z domova.
Synergie jednotlivých průhledů umožňuje vnímat místo v celé své velikosti a kráse. Díky jemné modifikaci dispozic nepůsobí byt stísněně. Dominantní prvkem se stala kuchyňská linka propojená s barovým pultem, posezení umožňují vysoké židle s polstrováním značky Ton.
Zajímavé jsou ocelové detaily v průmyslové modři. S jemnou ironií odkazují na ideu stroje na bydlení skrytou za dobovou typizovanou stavební produkcí. Byt je těmito prvky jemně protkán od věšáčků, přes knihovnu, němé sluhy v ložnici, zásobník toaletního papíru, až po topení v koupelně.
Působivý efekt celého prostoru utvářejí zajímavé detaily, v podobě praktických drobností pro každodenní radost. Je to třeba vytápěné zrcadlo v koupelně, výklopná toaletka se zrcátkem, poklop na týkové desce v koupelně skrývající špinavé prádlo. V pracovně vévodí stůl na programování ve stoje a „díra“ na zahozené papíry. Nejsou opomenuty ani delší drobnosti, jako je nika na sušák a žehlicí prkno nebo nezámrzný vodovodní kohoutek na lodžii. Truhlářské práce v interiéru realizovala firma Atin, Fortel - truhlářství Klas, v koupelně jsou použity obklady RAKO.
Největší urbanistickou hodnotou výstavby tohoto typu je naplnění původní myšlenky bydlení v zeleni. Proto jsou akcentovány obytnost obou lodžií a průhledy do korun stromů. Světlé odstíny interiéru lze po soumraku měnit pomocí online kontrolovaných světelných zdrojů s kompletní barevnou škálou schopnou vytvořit libovolnou atmosféru.
Byt, masna nebo ateliér?
Prostor přístupný přímo z ulice sloužil doposud vždy jako obchod – za první republiky jako masna, později jako mandl, fotografický ateliér a naposledy jako cestovní kancelář. Dnes tu žije kreativec Lukáš Hauseblaus.
Na začátku článku jsme sice zmiňovali, že na žádné z těchto míst se z důvodu soukromí zřejmě nikdy nepodíváme, tady uděláme vyjímku, majitel totiž nechal sloužit svému účelu jeden z původních prvků - výlohu. Pokud tedy zrovna není zatažená roleta, můžeme přes sklo vidět celou spodní část tohoto originálně pojatého bytu.
Projektu a rekostrukce tohoto víceúrovňového bytu se ujalo architektonické studio Artikul pod vedením Pavla Lejdara. Cílem byla obnova původního genia loci historického činžovního domu v Bubenči. Výsledkem je minimalistický, úsporný interiér s minimem nábytku, vzdušnost členitého prostoru, a zachování co nejvíce původních prvků.
Z původních prvků zde zůstalo zachován a repasován původní výkladec vstupu - zmiňovaná výloha, dále původní terrazzo podlaha v kuchyni a původní interiérové dveře. Vše je doplněno dubovými parketovými podlahami, minimalistickými bílými obklady a bílou výmalbou stěn.
Nejvýraznějším prvkem prostoru jsou „kuchyňoschody“ – schody propojující tři úrovně bytu, do nichž je důmyslně umístěna integrovaná kuchyňská linka. Dalším výrazným prvkem je kuchyňský „pult“ evokující prodejní pult klasického obchodu.
Typologii obchodu umocňuje přiznaná nika pod schody s otevřenými policemi. Prostor kuchyně a polootevřené galerie nad ní jsou vizuálně propojeny dvoupatrovou „galerií“ – stěnou určenou pro sbírku grafik z cest. Nad vstupem z ulice je umístěn pochozí pás ze skla, který pomáhá prosvětlit prostor kuchyně a umožnuje průhledy mezi oběma prostory. Ložnice je umístěná v patře a zachovává potřebné požadavky na soukromí.
Projekt je jednou z reakcí na aktuální situaci na trhu s bydlením, ale především hravým experimentem – každodenní zkušeností majitele bytu a všech náhodných i nenáhodných kolemjdoucích. Posouvá se standardní typologie prostoru pro bydlení a nejasnými hranicemi mezi prostorem soukromým, polosoukromým a veřejným.
Loft v Baťově továrně
Na další zajímavé místo se vydáme do areálu Baťovy továrny ve Zlíně. V 8. podlaží bývalé etážové výrobní budovy se nachází loftový byt, jehož velkorysý trojrozměrný koncept s mnoha skrytými komplementární prostory navrhl tým architektů ze studia Petr Janda/brainwork Petr Janda, Anna Podroužková, Maty Donátová, Bára Simajchlová, ve spolupráci s Viktorem Johanisem a Martinem Chlandou.
Design tohoto loftu si klade za cíl integrovat obraz města do prostoru interiéru, k čemuž přímo vybízí působivý výhled na zelené srdce Zlína.
Vnitřní prostor se vyznačuje postupným otevíráním jednotlivých epicentrů bytu. Dvoupatrové uspořádání umožňilo vyniknout prostoru jako celek, i přes relativně malou plochu. Interiér je pojat minimalisticky a sladěn do světlých tónů, celkový dojem podtrhuje zajímavé tvarové řešení vestavěného nábytku.
Společenský prostor opřený zády do zalomené membrány nábytkové příčky a vestavěné kuchyně za sebou ukrývá dva pokoje, koupelnu s kulatou vanou, vstupní zádveří a „tajné“ schodiště. Tvar vrostlý do podlahy a stěn interiéru je tvořen strukturou sestavenou z trojúhelníků, která se spirálovitě obtáčí kolem středu dispozice a vytváří tak pódium, které je zároveň hledištěm přivráceným k výhledu na město.
Materiálové řešení je kombiancí jemných odstínů bíle mořené břízové překližky, čalounění a podlahové krytiny akcentované skleněnými dělícími prvky zábradlí a posuvné příčky ložnice, lakované kuchyně ve vysokém lesku a mozaikovým obkladem.
Na realizaci interiéru se podílelo několik menších firem a řemeslníků. Truhlářství Obdržálek – truhlářské prvky, Martin Škvařil – stavební konstrukce, AZ Glass – skleněné prvky, Miroslav Malaník – elektro, Evžen Slezák – čalounictví.
V suterénu
Naší prohlídku jsme začali v nejvyšší části domu, na závěr sejdeme až úplně dolů, do suterénu. Představa bydlení zde, pod úrovní chodníku, není příliš lákavá. Vlhko, tma a tíseň. To je asi první, co nás v souvislosti s tímto místem napadne. Pomocí odborníků znalých problematiky, spolu s návrhem a dobře provedenou rekonstrukcí, lze ale dokázat mnoho.
Jeden z takových projektů navrhli ve studiu SMLXL. Je ukázkou toho, jak se i původně neatraktivní prostor může stát obyvatelný.
Celkové pojetí vychází z daných dispozic, které se mohly pozměnit jen minimálně. Dlouhý a úzký prostor byl doplněn nábytkem vytvořeným na míru, což umožňuje využít doslova každý centimetr. Zvolená neutrální barevnost v šedých tónech v kombiaci s bílou a černou barvou, to vše pomáhá utvářet minimalistický moderní a světlý interiér. Jeho nespornou výhodou je skutečnost, že disponuje alespoň nějakými okny.
Projekt je ale pouhým návrhem a studií jednoho konkrétního suterénního bytu. Ale i tady se pravděpodobně bude brzy bydlet. A vzhledem k současné bytové situaci je dokonce možné, že podobných míst bude vznikat víc.
Všechny zmíněné rekonstrukce jen dokazují, že nemusí být důležité, kde bydlíme. Podstatné je řešení vnitřních prostorů. Místo k žití by mělo co nejvíc odpovídat našim individuálním potřebám. Pokud se navíc citlivě propojí funkce praktická a estetická, v takovém bytě je pak radost žít.
