Rozhovor #zapixely: Jakub Franc

Co byla tvoje nejdůležitější lekce a od koho ses učil?
Na studijním pobytu v Holandsku jsem abslovoval kurz psychologie v designu, architektuře a urbanismu, což předznamenalo moje další směřování. Později jsem začal s uživatelským výzkumem pro Sun, kde mě mentorovali zkušenější kolegové z Ameriky. Snažil jsem se používat metody ze školy a hodně mi pomohla knížka Observing User Experience, kterou doporučuju svým studentům. Konference a kurzy pro mě byly inspirace, nicméně nejvíc se učím nicméně nejvíc se učím z reakcí lidí, pro které výzkum dělám. Praxe je pro mě ta nejvíc formující škola.

A tvoje pedagogické působení?
Učím semestrální přednáškový kurz Psychologie v uživatelských rozhraních na katedře počítačové grafiky a interakce při ČVUT (FEL). Funguje to už pátým rokem a mám poměrně velký zájem studentů. Na ČVUT se mimo jiné připravuje přímo obor Human-Computer Interaction.

Můžeš rozvést, jak vypadá tvoje práce od začátku až k výsledku?
Je potřeba rozlišit, v jakém prostředí se výzkum odehrává. Mám zkušenost z marketingové agentury, což se liší od postupů v softwarové firmě, kde působím nyní. Jde v zásadě o integraci výzkumu do procesu navrhování produktu.

Moje práce zahrnuje pozorování uživatelů a rozhovory, někdy navštěvujeme lidi přímo doma a sledujeme, jak pracují s počítačem, tabletem nebo mobilem.

Potřebuji znát otázky, na které má výzkum odpovědět a strávím hodně času uvnitř firmy abych zjistil, v jakých termínech přemýšlí vývojáři i designéři. Následně se snažím rychle jim připravovat vhledy a fakta, o která se mohou ve své práci opírat. Výsledek se většinou skládá z dokumentu, který zahrnuje zjištění ve formě prezentace, a ze záznamů a fotografií. Zadavatele zvu přímo k výzkumu, klidně i formou sestříháného videa testovaných uživatelů. Chci je nechat zažít jejich pocity, aby získali nové pohledy – racionální i emocionální.

Pozorování – scéna z filmu Kitchen Stories

Co bývá nejtežší? Formulovat otázky, nebo prezentovat výstupy?
To jsou věci, které se dají naučit. Každá fáze má svá úskalí: dobře pochopit úkol, správně formulovat otázky pro uživatele, nezanést do analýzy vlastní pohled nebo zkreslení. Skutečně nejzásadnější mi ale přjdou výzkumníkovy vlastnosti. Hlavně trpělivost, protože pracujeme v týmech, složených z různých oborů. Každý má jiné zaměření, různé vidění věcí, pocházíme z různých prostředí. Je potřeba najít k sobě důvěru, přestože vidíme věci rozdílně.

Co musí vědět každý designér?
Může to znít triviálně, ale designér není uživatel produktu. Každý, kdo je s produktem nějak spjatý, má změněný pohled. Jsme empatičtí a dokážeme se lidem hodně přiblížit, ale je potřeba respektovat, že cíloví uživatelé jsou různí, cítí věci jinak a mají různé znalosti.

Designéři by také měli trávit víc času venku než vevnitř. Nesmí být někde zavření a jednou za čtrnáct dní přijít s něčím, co by mělo být úžasné a hotové. Práce designéra vyžaduje ochotu komunikovat s ostatními a nikoliv snahu vytvořit něco dokonalého o samotě.

Který existující produkt by sis přál navrhnout a proč?
Úplně nejvíc by mě zajímala státní správa. Láká mě dělat věci, přinášející emoce a prostor pro změnu. V AVG máme asi 200 000 000 uživatelů a tak můžu snížit počet frustrací, dodat dobrý pocit, něco vylepšit – a násobí se to v milionech! To mě baví. U státní správy jsou to daňová přiznání, parkování, výměny občanského průkazu, volby a je zde obrovský prostor, jak tyto služby přiblížit lidem. A nejde jen o design formuláře, ale o pojetí celé služby. Velikou výzvou je u těchto služeb i široká cílová skupina. Když se dělá něco ve firmě, tak se určí cílová skupina a pro ostatní se nenavrhuje. Tak není možné uvažovat u státní služby v demokratickém státě – tam se musí navrhovat pro všechny.

Máš zájmy, které se promítají do tvé práce?
Jsem původně klinický psycholog a když jsem změnil obor, tak mi to začalo chybět. Takže se pořád ještě věnuji psychoterapii, vedu na jedné klinice skupiny a lektoruji výcvik pro psychoterapeuty. Dělám to hodně rád a hodně to souvisí s mojí prací, protože je to o kontaktu s člověkem, o porozumění, empatii, o schopnosti vést rozhovor, přiblížit se lidem a něco jim sdělit. Myslím, že z toho můžu hodně čerpat.

Jak stíháš přednášet, pracovat, pracovat na klinice a ještě lektorovat?
Každé úterý po práci chodím na kliniku, když dělám psychoterapeutický výcvik, tak si vezmu dovolenou a když učím ve škole, tak si dávám přednášky od půl osmé. Studenti asi trpí, ale já můžu potom jít do práce. Občas je to časově napnuté, ale cítím v tom všem synergii, takže to za to stojí. Nedovedu si představit, že bych něco vyřadil, takhle je to vyvážené.

Kam dál:

• Goodman E., Kuniavsky M., Moed A.: Observing the User Experience
• Disman M.: Jak se vyrábí sociologická znalost
• userfocus.co.uk/articles

Výstavu pořádají organizace CZECHDESIGN a Asociace UX.

Výstavu finančně podpořili

Hlavní partner:
Společnost MSD, patří mezi největší farmaceutické firmy na světě. V oblastech biologické léčby, kardiologie, léčby astmatu a alergie, diabetu, infekčních chorob, vakcín a péče o zdraví žen a dětí patří mezi světové leadery. V Praze otevřela společnost MSD v roce 2014 svůj IT hub (MSD IT Global Innovation Center), kde se vyvíjí specifická řešení pro výzkum a vývoj, výrobu, vedení společnosti a projektové řízení.

Partneři:
NetSuite je americká software firma se sídlem v Silicon Valley, která vyvíjí ERP/CRM systémy pro více než 24 000 zákazníku po celém světe, mezi nejznámější patří GoPro, Dell a AirBnB. Od roku 2011 NetSuite působí v Brně a nyní rozšiřuje své působení i do Prahy.

Společnost LMC je lídrem natrhu práce a vzdělávání v ČR. Provozuje nejznámější kariérní portály Jobs.cz a Prace.cz s více než milionem uživatelů. LMC je především technologická firma s důrazem na inovace, v oblasti UX designu používá nejmodernější nástroje a postupy.