Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Sídlo Lasvitu v Novém Boru na Palackého náměstí od studia OV-A tvoří dvě zrekonstruované roubenky a dvě novostavby. | Foto: Lukáš Pelech Sídlo Lasvitu v Novém Boru na Palackého náměstí od studia OV-A tvoří dvě zrekonstruované roubenky a dvě novostavby. | Foto: Lukáš Pelech

Roubenka ze skla. Lasvit v Novém Boru postavil architektonický skvost

Prolnutí dvou světů – barokní dřevěné roubenky se sklářskou tradicí v kontextu moderní architektury v podobě prosklené a černé budovy, jež jsou synonymem vize značky Lasvit. Společnost Lasvit se rozhodla, že si nepostaví dům na zelené louce, ale naopak odkoupí dvě stě let staré roubené domy a areál doplní o nové budovy. Výsledkem je sídlo plné symbolů a kontrastů, a to nejen materiálových.

Idea nového sídla Lasvit

Leon Jakimič, zakladatel české sklářské značky Lasvit, která sbírá řadu ocenění na poli světového designu, si je vědom, že kvalitní originální a inspirativní zpracování pracoviště působí na kreativitu zaměstnanců, odlišuje je od konkurence a přiláká nejednoho klienta. Tyto myšlenky a hodnoty jsou součástí strategie firmy a promítly se i do výsledného návrhu nového sídla, jehož projekt má na svědomí dvojice architektů Štěpán Valouch a Jiří Opočenský. Pražské architektonické studio OV-A uspělo v designérské soutěži pořádané Lasvitem. 

„Obložení je inspirované tradiční břidlicovou taškou, která se používala na stavbách na Českolipsku už dávno v minulosti,“ uvádí architekt Štěpán Valouch. Obklady si navrhla sama firma Lasvit. | Foto: Lukáš Pelech„Obložení je inspirované tradiční břidlicovou taškou, která se používala na stavbách na Českolipsku už dávno v minulosti,“ uvádí architekt Štěpán Valouch. Obklady si navrhla sama firma Lasvit. | Foto: Lukáš Pelech

U firmy je již zvykem oslovovat světová umělecká jména i mladé talentované designéry při spolupráci na svých zakázkách. Slavné jsou především skleněné svítící plastiky na míru či skleněné stěny. Mezi nejvýznamnější spolupráce patří projekty vytvořené například architektkou Zahou Hadid, japonským studiem Nendo či českými legendami mezi skláři jako je René Roubíček nebo Stanislav Libenský

Symbolická je i lokalita sídla v Novém Boru, v centru evropského sklářství, kde po válce fungovala sklářská škola a brusírna, a kde nyní znovuožívá pod rukama sklářů Lasvitu místní tradice. | Foto: Tomáš SoučekSymbolická je i lokalita sídla v Novém Boru, v centru evropského sklářství, kde po válce fungovala sklářská škola a brusírna, a kde nyní znovuožívá pod rukama sklářů Lasvitu místní tradice. | Foto: Tomáš Souček

Areál nového sídla tvoří čtyři budovy, přičemž Lasvit citlivě zrekonstruoval dvě původní dřevěné památkově chráněné roubenky v barokním slohu. Zahraniční klienti se tak při návštěvě dostanou do kontaktu s typickou českou barokní lidovou výstavbou. Naopak vize firmy Lasvit ztělesňují dvě nové budovy atypické svým řemeslným zpracováním a použitými materiály. Velikostí a tvarem jsou objekty podobné barokním stavbám, což umocňuje jejich přirozené zasazení do areálu, odlišnost je zjevná stylovým projevem. Interiér je ztvárněn na jedné straně jako funkční pracovní prostředí s moderními technologiemi respektující historii budov a na straně druhé tvoří velmi moderně pojatý minimalistický interiér. „Chtěli jsme, aby to bylo designové a aby to za něco stálo,“ shrnuje výstižně Jan Filip, vedoucí stavby a manažer objektu. 

Ve společné místnosti se složitou železobetonovou konstrukcí jsou na stěnách vitríny s produkty samotného Lasvitu, ale i sklo od Maxima Velčovského nebo Jana Kaplického a produkty od světových jmen architektury a designu Mileny Kling či Kenga Kumy. | Foto: Lukáš PelechVe společné místnosti se složitou železobetonovou konstrukcí jsou na stěnách vitríny s produkty samotného Lasvitu, ale i sklo od Maxima Velčovského nebo Jana Kaplického a produkty od světových jmen architektury a designu Mileny Kling či Kenga Kumy. | Foto: Lukáš Pelech

Skleněný dům 

První stavba slouží jako kancelářská kavárna, jednací místnost a knihovna vzorků. Je pokryta skleněným pláštěm, které tvoří dlaždice inspirované svým tvarem i texturou tradičními břidlicovými taškami, které speciálně pro tuto příležitost Lasvit vyvinul. Tímto nenásilným způsobem firma prezentuje svou ambiciózní autorskou práci a zároveň tvoří soulad mezi novým a starým. Skleněná budova plní několik rolí, nepřináší jen nový moderní styl, díky propustnosti světla skleněných tašek vytváří budova metaforu majáku, který neosvětluje jen novoborské náměstí, ale dle slov Leona Jakimiče září daleko za hranice České republiky. Stejně jako firma Lasvit. 

Malá kuchyně pro zaměstnance se nachází ve skleněném domě. | Foto: Lukáš PelechMalá kuchyně pro zaměstnance se nachází ve skleněném domě. | Foto: Lukáš Pelech

Černý dům 

Protikladem skleněné budovy je černý dům stojící naproti. Je obložen stejným způsobem jako skleněný dům, ale namísto skla je použita černá cementová obkladová taška. Budova skýtá třípodlažní otevřený prostor určený pro zkušební montáže a prezentaci skleněných mnohdy několik set kilových instalací pro budoucí klienty. „Myšlenka černého domu je i v tom, že se tu budeme s těmi našimi instalacemi loučit. Ukážeme je kamarádům, známým, možná i novinářům, bude to taková rozlučková party,“ doplňuje Leon Jakimič. 

Ve skleněném domě je knihovna vzorků a prostor pro jednání. | Foto: Lukáš PelechVe skleněném domě je knihovna vzorků a prostor pro jednání. | Foto: Lukáš Pelech

Zlatý dům v dohledu 

Celek budov tvoří harmonický, přátelský a zároveň kontrastní vztah s lidovou barokní architekturou v maloměstském prostředí. S naprosto současnou architekturou dvou domů se řadí svým vizuálním zpracováním zvenku i zevnitř v českém prostředí mezi unikátní výstavby firemních prostor. Naplnění potenciálu dvora je v dohledu tří let postavit třetí novou stavbu a tím uzavřít pomyslný blok domů. Třetí dům by se nazýval zlatý a fasádu by měl z mědi.

Historickou studnu využili při rekonstrukci architekti jako zajímavý prvek doplňující interiér kanceláří. Na jejím dně září logo Lasvitu. | Foto: Lukáš PelechHistorickou studnu využili při rekonstrukci architekti jako zajímavý prvek doplňující interiér kanceláří. Na jejím dně září logo Lasvitu. | Foto: Lukáš Pelech

Další články