Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Anton Cepka, brož, 1989, foto: A. Laurenzo Anton Cepka, brož, 1989, foto: A. Laurenzo

Retrospektiva tichého mistra - Anton Cepka v Pinakothek der Moderne

Přes svoji vrozenou skromnost a neokázalost je Anton Cepka žijící ikonou slovenského užitého umění. Již v 60. letech získal mnohá mezinárodní ocenění a po celém světě je respektován jako jeden z průkopníků konstruktivstických a kinetických tendencí ve šperku. Zatím největší výstava jeho prací je momentálně k vidění v mnichovské Pinakothek der Moderne.

V závěru svojí dlouhé kariéry se Cepka dočkal uznání v podobě rozsáhlé retrospektivní výstavy v jednom z nejvýznamnějších evropských muzejí. Jako vůbec první zástupce východní Evropy se tak zařadil ke šperkařským velikánům jako je Gianpaolo Babetto, Otto Künzli, Peter Skubic nebo Dorothea Prühl, jejichž dílo Pinakothek der Moderne prezentovala v předchozích letech. Cepkova výstava je zároveň přelomovou událostí pro vnímání užitého umění a designu z regionu střední a východní Evropy. Ukazuje světu, že i v období normalizace neztráceli českoslovenští autoři kontakt se světovým uměleckým děním a byli schopni i ve vesničkách jako je Svätý Jur, kde Cepka již víc než půl století žije a tvoří, zpracovat konzistentní dílo, které je výtvarnými kvalitami nejen srovnatelné se světovou špičkou, ale svou originalitou dokonce udávalo směr soudobým přístupům, jako byl v Cepkově případě nový konstruktivismus.

Anton Cepka, brož, 1969, foto: A. LaurenzoAnton Cepka, brož, 1969, foto: A. Laurenzo

Zahraniční úspěchy mladého šperkaře

Po studiu řezbářství na uměleckoprůmyslové škole v Bratislavě přišel mladý Cepka v roce 1957 na pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. V ateliéru pro zpracování kovů vyučovali sochaři Bedřich Stefan a Jan Nušl, mezi Cepkovy spolužáky patřili také Josef Symon, Vratislav Karel Novák nebo Libuše Hlubučková. Cepka byl jedním z mála československých šperkařů, kteří se už v mladém věku prosadili na mezinárodní scéně. Prvního uznání se dostalo jeho šperkům v Německu, v roce 1964 za svoji diplomovou práci získal Bavorskou státní cenu a Zlatou medaili na veletrhu uměleckých řemesel v Mnichově. O dva roky později byla jeho tvorba součástí československé prezentace na světové výstavě v Montrealu, kde mladý Cepka obdržel čestné uznání. Osobní kontakty se světovou šperkařskou elitou navazoval na mezinárodním symposiu stříbrného šperku v Jablonci nad Nisou v létě roku 1968. Zde měl možnost pracovat po boku Bruna Martinazziho, Hermanna Jüngera nebo manželů Kondré. Za Cepkovým uznáním v zahraničí však nestála výřečnost nebo efektivní sebeprezentace. Na autorovu vrozenou skromnost a tiché zaujetí prací vzpomínal i významný německý šperkař Hermann Jünger: „Nebyl velmi hovorný a příčinou nebyla pouze oboustranná neznalost společného jazyka. Ale aby si lidé porozuměli, k tomu není bezpodmínečně třeba mluvit.“ Za Antona Cepku vždy nejhlasitěji hovořila jeho tvorba, ať už v podobě šperků, volných objektů nebo soch pro veřejný prostor.

Anton Cepka, brož, 1969, foto: A. LaurenzoAnton Cepka, brož, 1969, foto: A. Laurenzo

Družice a raketoplány

Od počátku šperkařské tvorby byla pro autora klíčová práce s plochou a strukturou. Experimentoval s vrásněním, deformací a vrstvením stříbrného plechu, ale na druhé straně také se sametově hladkým povrchem, který v pravidelných rastrech perforoval. Nepotřeboval pronikat hluboho do prostoru, dobře si vystačil s plochou a nízkým reliéfem. Brzy se mu nejsilnější inspirací stala témata, která jsou dodnes aktuální. Technický vývoj, optika, letecký průmysl, dobývání vesmíru, raketoplány a satelitní družice se dodnes prolínají Cepkovou tvorbou a dodnes působí aktuálně. Šperky evokují futuristické lérající stroje, ale také technicistní krajky nebo podivuhodné geometrizované tvory. Křehké minimalistické objekty získávají lidskou perspektivu díky pečlivému ručnímu zpracování a sametovému povrchu. Dominuje stříbrný plech, jen tu a tam ho doplňují polodrahokamy, plexisklo, lak nebo skleněné čočky.

Anton Cepka, brož, 1989, foto: A. LaurenzoAnton Cepka, brož, 1989, foto: A. Laurenzo

Šperky pro pohřební síně

Šperky, zejména brože a závěsy, zaměstnávaly Cepku nejvíce. Mimo nich se až do poloviny 90. let  věnoval občasným návrhům plastik do veřejného prostoru. I přes změnu měřítka jsou Cepkovy kinetické i statické objekty věrné jeho výtvarné rétorice a nápadně připomínají jeho brože. Metafyzický podtext tvorby odhalují především minimalistické realizace v sakrálních a obřadních prostorách, jako je evangelický kostel v Bratislavě - Petržalce, kaplička svatého Archanděla Michaela v Medených Hámroch pri Borinke nebo pohřební síně v Lučenci, v Rimavské Bani, v Juru pri Bratislave či v Krupine. 

Anton Cepka, brož, 1970, foto: A. LaurenzoAnton Cepka, brož, 1970, foto: A. Laurenzo

V roce 1990 se Cepka stal předsedou slovenského Združenia šperkárov Aura a ve stejném roce se zasloužil o vznik ateliéru šperku (dnes ateliéru S+M+L_XL Kov a šperk) na Bratislavské VŠVU. Ateliér vedl až do roku 1995 a dnes v něm působí jeho syn Matúš jako odborný asistent. Výstava v Pinakothek der Moderne sumarizuje půl století autorovy úspěšné tvorby. K vidění jsou dvě stovky šperků a objektů z veřejných i soukromých sbírek z celého světa, které dosud nikdy nebyly vystaveny pohromadě. Jedinečnou příležitost seznámit se s pracemi tohoto tiché mistra máte do 7. 6. 2015. Kdo by však výstavu nestihnul navštívit, nemusí zoufat. V roce 2013 vyšla ve slovenském nakladatelství Virvar autorova obsáhlá monografie a k sehnání je i na českém trhu. Jedná se o publikaci, kterou by si neměl nechat ujít žádný milovník současného autorského šperku.

Anton Cepka, brož, 1992, foto: A. LaurenzoAnton Cepka, brož, 1992, foto: A. Laurenzo

Galerie

Další články