Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
reSITE 2016, zdroj: reSITE, Dorota Velek reSITE 2016, zdroj: reSITE, Dorota Velek

reSITE 2016: Být dobrým architektem znamená, že musíte být velmi empatický, štědrý optimista

Byl-li první den konference reSITE 2016 v Pražském Fóru Karlín nabitý informacemi, ten druhý jej svou intenzitou snad ještě překonal. I tento den shrnuji výběrem čtyř řečníků, kteří v pátek předstoupili před publikum a nebo jsme s nimi osobně mluvili. Na závěr přidávám stručné shrnutí toho, co reSITE, respektive jím pozvaní hosté, v Praze řekli.

Pánové Ivan DuškovJaromír Hainc, oba z IPR, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, představili scénáře, které zpracovávají a zkoumají jako možné pro Prahu. V optimistické představě vývoje předpokládají, že by se metropole mohla rozrůst takřka o 500 tis. nových obyvatel. A to je pro mnohé naprosto neuvěřitelné číslo. Svou prezentaci tak zahájili poměrně provokativní větou:

„Praha o Brno větší!“

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Je třeba přiznat, že rozličnost jednotlivých cest snad ani nemůže být větší. Nabízí se možnost výstavby na zelené louce nejen těsně za Prahou, ale i na území Středočeského kraje. Naprostým protikladem jsou ostatní nastíněné scénáře. Rozvoj dosud nevyužívaných míst, jako příklad byly zmíněny Bubny, zahušťování města a zástavba proluk. Snad nejkontroverznější variantou je cesta růstu do výšky, tedy umístění výškových staveb nad 12 podlaží na území Prahy. Například na Pankráci, kde již podobné objekty existují.

reSITE 2016, zdroj: reSITE, Dorota VelekreSITE 2016, zdroj: reSITE, Dorota Velek

Americká architektka vietnamského původu Mimi Hoang představila projekt Carmel Place, který zpracovává její studio nARCHITECTS. Soubor 55 micro-bytů o půdorysném rozměru 24 m2 34 m2. Ve své prezentaci zdůraznila, že základní rozměr je jen jedním určujícím faktorem, a je velmi důležité používat jiné možnosti, jak poskytnout co největší kvalitu bydlení. V našem rozhovoru řekla:

„Být dobrým architektem znamená, že musíte být velmi empatický, štědrý optimista.“

Mimi Hoang

Jestliže je obytný komplex v New Yorku skromný - pokud jde o plochu, v ostatních ohledech je štědrý absolutně. Dům nabízí společenské prostory, fitness, střešní terasu a dokonce zahradu. Všechny byty jsou s exteriérem intenzivně propojeny okny s maximální možnou výškou. Mimi přiznala, že po celou dobu práce na projektu si v kanceláři kladli základní otázku:

„Jak propojit lidi s místem, s městem?“

Mimi Hoang

reSITE 2016, zdroj: reSITE, Dorota VelekreSITE 2016, zdroj: reSITE, Dorota Velek

Během pátečního odpoledne na reSITE 2016 vystoupil host jen málo exotický, o to však bližší našim poměrům. Ursula Struppe je ředitelkou Magistrátního odboru č. 17 pro Integraci a diverzitu města Vídně. Ač je toto město celé naší zemi, Praze dvojnásob, velmi blízké, jeho zkušenosti v oblasti práce s migranty jsou neuvěřitelné:

"Spolupracuje zde město, neziskové organizace, dobrovolníci. Víme ale, že máme štěstí, že Vídeň je výjimkou - jak ve světě, tak v Rakousku.“

Ursula Struppe

Místní mohou čerpat především z období Balkánské krize. Procesy, které ověřil čas, je dnes možné využívat. Sama Ursula Struppe tvrdí, že situace dnes je v podstatě velmi podobná 90. letům. Podle ní je v zásadě velmi jednoduché přijít na to, co migranti potřebují. „Jazyk, školský systém, škola, práce...“ Za základní předpoklad pro úspěch však považuje jednoduché uvědomění si faktu:

„Oni zůstanou.“

Ursula Struppe

reSITE 2016, zdroj: reSITE, Dorota VelekreSITE 2016, zdroj: reSITE, Dorota Velek

Posledním bodem nejen druhého dne, ale také celého ročníku 2016, byla přednáška amerického hosta Carla Weisbroda. Ten na několika příkladech z New Yorku, kde jako předseda komise městského plánování působí, ilustroval klíčovou myšlenku:

„Je potřeba vizí a silného vedení!“

Carl Weisbrod

Celkem tři starostové během svých funkčních období usilovali o zlepšení kvality prostředí na známém náměstí Times Square. Bez ohledu na očividnou dlouhodobost tohoto úkolu, a tedy absence rychlého politického zisku, neváhali proměně věnovat svou energii. Nakonec se to povedlo!

Rovněž události 11. září 2001 vedly k testování zdatnosti New Yorských politiků a plánovačů. Proces obnovy Manhattanu byl formován pozitivním a optimistickým přístupem: „Co můžeme udělat, abychom jej obnovili, ale zároveň jej dokázali udělat ještě lepším?“ Poselství? Krize, ať už je zapříčiněna čímkoliv, nemusí být jen zdrojem smutku a trápení. Je to skvělá příležitost k pokroku a růstu.

Máme-li si položit prostou otázku: „Co by si mohli návštěvníci reSITE 2016 ze dvou dnů odnést?“, nečeká nás ani trochu lehká odpověď.

Je klíčové uvědomit si, že migrace není jen fenomén uprchlictví, který dnes prožívá Evropa. Migrace je všudypřítomný a nezastavitelný jev. Je jen otázkou, jak s ním pracovat. Ukazuje se, že pasivní čekání a přihlížení není tou nejlepší cestou, že otevřenost a participace všech je prospěšná. Dokonce nás celý proces může bavit, můžeme si ho užít. Ať už ve formě parku Superkillen v Kodani, o kterém mluvil Martin Rein-Cano, nebo v podobě hry o městě podle návrhu Ekim Tan.

Zkoumáme-li rovinu ekonomickou, pohled se obrátí úplně. „Migrace je zdrojem rozmanitosti. Ta je naprosto klíčová, abychom byli odolní. Měli odolná města, žili v odolné společnosti. Rozmanitost je klíčová pro jakýkoliv růst,“ řekla Mimi Hoang. Američan Carl Weisbrod šel ve svém vyjádření snad ještě dál. „Pro naši ekonomiku je klíčové lákat migranty!“

Kdo má usilovat o to, aby migrace byla pozitivním, přínosným fenoménem? Z výše zmíněného vyplývá jeden podstatný fakt, který rovněž ilustrovalo vystoupení reprezentantů IPRu. IPR nerozhoduje, IPR navrhuje! Finální slovo - konečné rozhodnutí - musí vyřknout někdo se zodpovědností, někdo s demokratickým mandátem. A to nejsou ani úředníci, ani jiní různými způsoby vybíraní odborníci. I slova Carla Weisbroda to potvrzují: „Oni (myšleno političtí představitelé, pozn. redaktora) musí říci, jaké má naše město být!“ Je třeba položit ideje a následně je třeba za ně bojovat!

Na samotný závěr ještě uvedu příběh, který mi vyprávěla Mimi Hoang. „Když jsem jela v New Yorku v metru, cestovaly se mnou ve voze rovněž dvě ženy s šátky na hlavách. Jistý muž je začal slovně napadat. V tu chvíli, naprosto okamžitě, se zvedli takřka všichni ostatní cestující a začali na něj podrážděně křičet: „Tady je New York, tady je každý náš!“ Kéž by reSITE přispěl k tomu, aby se jednou podobné příběhy odehrávaly i v našich vozech hromadné dopravy!

reSITE 2016, zdroj: reSITEreSITE 2016, zdroj: reSITE

Ivan Duškov

Ředitel I Sekce strategií a politik I Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy I Praha

Ivan Duškov vystudoval veřejnou a sociální politiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Je ředitelem Sekce strategií a politik na Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy, kde je aktuálně dokončován Strategický plán hl. města Prahy cílící na rok 2030. Aktivně spolupracuje s Centrem pro sociální a ekonomické strategie FSV UK v Praze, vedl Strategickou projektovou kancelář na Ministerstvu zdravotnictví a je spoluautorem Strategie reformy psychiatrické péče a dalších strategických dokumentů Ministerstva zdravotnictví. Předsedá Radě Národního ústavu duševního zdraví.

Jaromír Hainc

Tajemník I Sekce plánování města I Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy I Praha

Jaromír Hainc je architekt a urbanista, na IPR Praha působí ve funkci tajemníka Sekce plánování města a pracuje na přípravě Metropolitního plánu a věnuje se také zahraniční spolupráci (OECD, Eurocities, EU Triangulum project). V oboru urbanismu a územního plánování získal doktorát na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde externě vyučuje. Během magisterského studia pobýval na TU v Delftu, kde získal vhled do nizozemského plánování, což nasměrovalo jeho další působení. Účastnil se řady mezinárodních workshopů zkoumajících města a jejich rozhraní (Madrid, Řím, Turín, Teherán). Řadu let spolupracoval s kanceláří Jiran Kohout architekti v Praze na projektech územních a strategických plánů měst. Jeho zájem se soustředil nejen na Evropu, ale i na země Blízkého východu; věnoval se propagaci architektury působením v několika spolcích.

Mimi Hoang

Spoluzakladatelka, ředitelka I nArchitects I New York

Mimi Hoang je hlavní spoluzakladatelkou nArchitects a hostující docentkou na Graduate School of Architecture, Planning and Preservation Kolumbijské univerzity. Spolu s Ericem Bungem dohlíží na design a technický vývoj všech projektů kanceláře. Mimi získala magisterský titul z architektury na Harvardské univerzitě a bakalářský titul z architektury na M.I.T. Před založením nArchitects se vzdělávala v New Yorku, Bostonu a Amsterodamu. Mimi také vyučovala na Yaleské univerzitě, Harvardské univerzitě a kalifornské univerzitě Berkeley.

Ursula Struppe

Ředitelka I Magistrátní odbor č. 17 pro integraci a diverzitu I Vídeň

Ursula Struppe je od roku 2004 ředitelkou vídeňského Magistrátního odboru č. 17 pro integraci a diverzitu. Studovala teologii a do roku 1999 pracovala v oblasti vzdělávání dospělých. V letech 1999–2001 spoluzaložila a koordinovala iniciativu „Land der Manshen“ proti xenofobii a v letech 2001 až 2004 pracovala s radní Renate Brauner v oblasti integrace. Tato práce vedla k založení Magistrátního odboru „Integrace a diverzita“.

Carl Weisbrod

Předseda I Městská plánovací komise I New York

Carl Weisbrod je předsedou komise městského plánování New York City. Má více než 35 let zkušeností ve službách New Yorku. Jako člen vedení města pod starostou de Blasiem je zodpovědný za strategii územního rozvoje na podporu poctivého, odolného, udržitelného a ekonomicky životaschopného města. Weisbrod je klíčovou osobností v implementaci programu „Housing New York“ - starostovy iniciativy - soustředící se na cenově dostupné bydlení. Byl zakládajícím členem a předsedou firmy pro hospodářský rozvoj New York City, kde byl zodpovědný za přeměnu několika dynamických a rychle se rozvíjejících čtvrtí. Weisbrod stál v čele snah o přeměnu Times Square na globální centrum turismu a zábavy, dohlížel také na development finanční čtvrti a její proměnu z oblasti, kde byl život omezen na pracovní dobu zaměstnanců, v prosperující čtvrť žijící 24 hodin denně a 7 dnů v týdnu. Vedl úspěšný rozvoj Hudson Square a jeho proměnu v dynamické a multifunkční prostředí, přitahující kreativní odvětví a nabízející nové bydlení.

Galerie

Další články