Zabýváte se především intermediálními přesahy a možnostmi digitálních médií. V čem nás mohou nové technologie nejvíce posunout? Jsou důležité i ve volné tvorbě?
JOSEF: Nejde ani tak o nové technologie jako spíše o nové výzvy a problémy, které je potřeba s příchodem a integrací multimediálních rozhraní do našich životů designovat a adekvátně na ně z pohledu designéra či umělce reagovat. Jde o změnu chápání a funkce multimediálního formátu, jehož nadužívání a nadměrná konzumace může vést k řadě problémů, které mohou mít na uživatele negativní dopad. Umění, tedy především to trojdimenzionální, chápu jako prostor určený k improvizaci a seberealizaci, či zhmotnění svých vlastních vizí, které nemusejí mít za každou cenou, na rozdíl od designu, racionální hodnotu a funkci.
Nové technologie nám mohou pomoci ovládnout prostor, emoce a propojit více médií do harmonického celku, provázat zdánlivě nepropojitelné. Umělec či designér by si však měl, dle mého přesvědčení, nejdříve osvojit prostorové vnímání klasickou cestou, tedy kresbou, modelováním a kompozičním cvičením.
Udržitelnost designu
Máte velmi bohaté pedagogické zkušenosti. Přednášel jste na několika českých vysokých školách. Aktuálně jste odborným asistentem ateliéru designu Karel – Šafařík na ČVUT. Co se snažíte předat svým studentům?
JOSEF: Spolu s profesorem Marianem Karlem se především snažíme poskytnout studentům prostor, zázemí a útočiště, kde mohou realizovat a zhmotňovat své vize. Těm studentům, kteří o to stojí a u kterých vidíme potenciál pro širší mezioborový přesah, všemožně podporujeme rozvoj a snažíme se je, v rámci našich možností, propojit s partnerskými vědecko-výzkumnými pracovišti ČVUT. Důležitý je pro nás dialog nad smyslem řešené problematiky a uvědomění si celkového kontextu dopadu designu na danou uživatelskou skupinu, jeho udržitelnost. Projekty, které jsou nad rámec našich možností (teoretických a technologických), propojujeme se specialisty a odborníky, kteří mohou garantovat adekvátní formát hodný vysokoškolského studia a standartu ČVUT.
Co vnímáte jako největší výzvu v pedagogickém působení na vysoké škole zaměřené na design?
JOSEF: Výzvou je pro nás každý vstup do nového semestru s očekáváním, co nás čeká, jaké studenty blíže poznáme, kam se posuneme...
Mezioborová spolupráce
Můžete mi prosím přiblížit základní myšlenky a koncept ateliéru Karel? Jaké práce zde vznikají?
JOSEF: V Ateliéru nabízíme studentům možnost realizovat projekty na pomezí designu a volného umění. Zde se logicky opíráme o naše zkušenosti aktivních sochařů a multimediálních umělců, designérů. Jsme schopni obsáhnout, i díky navázaným kontaktům a dobře fungující spolupráci s ostatními fakultami (zejména FELČVUT), i náročnější projekty v rámci multimediálního, interaktivního či help designu.
Technologicko-teoretickou oporou jsou nám již delší dobu specializovaná pracoviště HCI (human-computer-interaction) a IIM (institut intermedií). V tomto formátu spolupráce vznikla již řada úspěšných a oceněných designérských výstupů. Od roku 2019 spolupracujeme i s FJFI (Fakulta jaderné fyziky a inženýrství) na společném projektu v rámci grantu OPVV. Realizujeme mezioborové workshopy a pokoušíme se navázat spolupráci i tam, kde se zdá být pro náš obor nereálná. Opak je však pravdou a z této spolupráce vznikají zajímavé a cenné výstupy. které nás posouvají dále.
Zástupnou realizací, která dobře ilustruje zaměření a potenciál Ateliéru Karel-Šafařík je komplexní a mimořádně technologicky náročný projekt multimediální expozice pro pavilon ČR na EXPO 2015. Koncepce vznikla v rámci studentské soutěže v našem atelieru a následně byla realizována dnešními Ph.D. studenty designu a architektury.
Jaké výhody podle Vás spočívají ve studiu designu právě na FAČVUT?
JOSEF: Výhody studia designu u nás na ČVUT vidím především v podstatě univerzity samotné. Technická univerzita poskytuje designu komplexní zázemí pro rozvoj projektů, kdy je možné se podílet na reálném vědecko-výzkumném potenciálu jednotlivých fakult.
Tím, že se student stává součástí mezioborového týmu, uvědomuje si propojenost procesu navrhování v praxi. Lépe se následně zapojí po studiích do reality v komerčním segmentu, kde zúročí získané zkušenosti. Projekty s vědecko-výzkumným potenciálem může student následně rozvést v postgraduálním studijním programu. Jako zásadní také shledávám akcent na kvalitní designérskou a umělecko-řemeslnou průpravu prvních ročníků, která probíhá v rámci atelierů Základy designu a atelieru Modelování a dílny.
