Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Klára Šumová a Dirk Wright, parťáci v osobním i profesním životě | Foto: Michaela Karásková / Klára a Dirk využívají industriálních a technických materiálů v kombinaci s jemným textilem a přírodním materiálem. | Foto: Archiv Šumová/Dirk Klára Šumová a Dirk Wright, parťáci v osobním i profesním životě | Foto: Michaela Karásková / Klára a Dirk využívají industriálních a technických materiálů v kombinaci s jemným textilem a přírodním materiálem. | Foto: Archiv Šumová/Dirk

Reakce na náš první projekt byly kontroverzní, říká autorská i partnerská dvojice Klára Šumová a Dirk Wright

První projekt autorského a partnerského dua Kláry Šumové a Dirka Wrighta sklidil na Designbloku 2013 různorodé reakce – o několik let totiž předběhl svoji dobu. Dokáže tento tandem stále odhadovat trendy blízké budoucnosti?

Mezinárodní tvůrčí tandemy na tuzemskou scénu často přináší svěží koncepční i estetické vlivy. Klára Šumová a Dirk Wright jsou toho skvělým příkladem. Jejich první společný projekt Oáza Collection se na Designbloku 2013 ze strany návštěvníků nesetkal s příliš velkým pochopením a kladné reakce se mu podařilo sklidit až v následujících letech, kdy se globální trend post-internetové estetiky dostal i k nám do České republiky.

Kromě dalších zajímavých projektů jako spolupráce s UMPRUM či šperkařskou firmou Zorya se v posledních letech Klára s Dirkem soustředí na budování rodinného zázemí, které významně ovlivňuje i jejich přístup k tvorbě. Děti nás určitě přivedly k větší praktičnosti a minimalismu, ale i pokoře k tradici a dědictví,“ vysvětluje Klára. I přes to pro ně domov zůstává oázou, ve které se snaží obklopovat krásnými a osobitými objekty. Co jim v rámci společného autorství přináší rodinný život, jakým způsobem propojují klasické řemeslo s průmyslovými technologiemi a proč si tak bytostně Dirk potřebuje vybudovat svoji vlastní zahradu?

Instalace Oáza Collection na Designbloku 2013 prezentovala jednotlivé kusy jako svébytný, vizuálně kompaktní celek. | Foto: Veronika RaffajováInstalace Oáza Collection na Designbloku 2013 prezentovala jednotlivé kusy jako svébytný, vizuálně kompaktní celek. | Foto: Veronika Raffajová

Jako životní partneři jste se setkali již při studiích, nicméně nějakou dobu trvalo, než jste se sešli i v profesním životě. Při jaké příležitosti k tomu došlo?

KLÁRA A DIRK: Stalo se to tak nějak přirozeně. Vždycky jsme spolu konzultovali naše individuální projekty, ptali se na názor toho druhého, pracovně se navzájem ovlivňovali. Jednoho dne jsme si řekli, že bychom mohli zkusit pracovat na projektu, který by byl od začátku naším společným. A ukázalo se, že to jde. Spojili jsme naše profese – grafiku/ilustraci a produktový design – a ono to fungovalo. Projekt Oáza jsme poprvé prezentovali na Designbloku 13 v Kafkově domě a od té doby se snažíme svým přirozeným tempem projekt posouvat dál.

Projekt Oáza z mého pohledu představuje takový manifest vaší společné tvorby. Z jakého konceptu jste v tomto případě vycházeli?

KLÁRA: Zkrátka jsme do něj vložili veškerou naši fantazii. Snažili jsme se přenést snovou vizi fata morgana z pouště do prostředí, kde žijeme. Vytvořili jsme domácí oázu, takové naše malé útočiště krásy a objektů, kterými se toužíme obklopovat. Esteticky jsme se snažili odkázat až k něčemu nadpozemskému, božskému. Vsadili jsme na netradiční povrchové úpravy, kombinace materiálů a barevnost zastupující zlatavou poušť v kontrastu s energickou zelení oázy.

V tvorbě tohoto tandemu se prolíná minimalistický produktový design s dekorativní ilustrací. | Foto: Archiv Šumová/WrightV tvorbě tohoto tandemu se prolíná minimalistický produktový design s dekorativní ilustrací. | Foto: Archiv Šumová/Wright

Co se týče vizuálního pojetí, osobně z této instalace cítím až post-internetovou estetiku a tvůrčí principy, které jsou dodnes velmi aktuální. V roce 2013 to musela být v českém prostředí jedna z prvních vlaštovek takového estetického pojetí. Jak k instalaci přistupovali diváci?

DIRK: No, musíme přiznat, že reakce na projekt byly opravdu kontroverzní. Hodně lidí to vůbec nepochopilo. Některým se to líbilo, ale vlastně nevěděli proč, a někteří byli vážně nadšeni. Hodně diváků procházelo kolem se slovy: Hele, palma. To nás vždy trochu rozesmálo. No ale proč ne. Já myslím, že palma v obýváku nesmí chybět.

Hrála v tom roli pouze estetika, nebo si myslíte, že tyto rozpolcené reakce vycházely ještě z něčeho jiného?

KLÁRA: Možná to bylo i komplexností projektu: neprezentovali jsme jen jedno štokrle, ale celou kolekci nábytku, tedy paraván, světelný objekt palma, denní postel, štokrle a zrcátko. To je pro pochopení často mnohem složitější, zvláště na tak rozsáhlé výstavě, jako je Designblok. Zajímavé je, že reakce přichází i nyní po osmi letech a občas se k tomu vracíme s diváky, kterým se ta instalace z nějakého důvodu opravdu dostala pod kůži.

Láska k přírodě a zeleni se odráží v mnoha jejich dílech. | Foto: Archiv Šumová/DirkLáska k přírodě a zeleni se odráží v mnoha jejich dílech. | Foto: Archiv Šumová/Dirk

Máte nějaké srovnání mezi českým a zahraničním publikem? Je mezi ním velký rozdíl?

KLÁRA: V zahraničí byly reakce určitě pozitivnější a zároveň více konzistentní.

Rodinný život jistě hodně proměnil váš společný přístup k práci, a to nejen časovými možnostmi, ale i koncepčním a estetickým přístupem. Vnímáte nějaké konkrétní proměny?

DIRK: Děti nás určitě přivedly k větší praktičnosti a minimalismu. Křehké objekty a konstrukce v jejich přítomnosti nepřežijí, takže přemýšlíme více prakticky a bytelněji. Stále častěji dáváme přednost volnému prostoru před zbytečnými estetickými doplňky. Zkrátka se obklopujeme jen tím, co potřebujeme, a to, co nás netěší a nevidíme v tom užitek, jde pryč. A tento životní přístup se promítá i do samotné tvorby.

Zrcadlo, jeden z elementů instalace Oáza Collection, skvěle charakterizuje jemný humor a smysl pro detail. | Foto: Michaela Karásková Zrcadlo, jeden z elementů instalace Oáza Collection, skvěle charakterizuje jemný humor a smysl pro detail. | Foto: Michaela Karásková

KLÁRA: Mimo to nás více zajímá historie předmětů a jejich dlouhodobé využití. Posledním větším dílem byla například skříň Věno a jak již sám název napovídá, snažili jsme se vytvořit kus nábytku, který se dědí z generace na generaci. K tomuto počinu nás oslovila Danica Kovářová jako kurátorka hlavní výstavy v Musaionu, která byla součástí Designbloku loňského roku. Nechali jsme se inspirovat místním exponátem z období baroka a vytvořili intepretaci dobové skříně, která z výrobního, estetického i funkčního hlediska propojuje historický aspekt se současným způsobem života. Čelo skříně vypráví ilustrovaný příběh rodiny, je to takový deník v podobě užitého nábytku.

Příchod dětí ovlivnil nejen osobní, ale i pracovní život tandemu. | Foto: Archiv Šumová/DirkPříchod dětí ovlivnil nejen osobní, ale i pracovní život tandemu. | Foto: Archiv Šumová/Dirk

Věno tedy vytváří určitý most mezi produktovým designem a uměleckým objektem. Jak v tomto ohledu k tvorbě přistupujete obecně? Považujete svá díla za artefakty, nebo designérské kousky, které by mohly fungovat v běžné domácnosti?

KLÁRA: Když se koukáme zpětně na naše kolekce a produkty, vše je hodně na hraně. Do objektů promítáme naši osobnost a momentální rozpoložení. Reflektujeme čas, ve kterém žijeme a který prožíváme. To, co se nám momentálně líbí nebo nelíbí, čeho si všímáme. Objekty tedy mají koncepční rovinu, i tak ale zůstávají zcela funkční. Líbí se nám, že si ve vlastní tvorbě můžeme ulítnout kamkoli, zároveň nám ale přijde zajímavá i výroba na zakázku, kde se propojuje naše osobnost s osobností a představami klienta. 

Kromě zpracování svých vlastních konceptů se duo občas vrhne i do kooperací s jinými projekty. Tak tomu bylo například u těchto specifických náramků pro šperkařství Zorya. | Foto: Archiv ZoryaKromě zpracování svých vlastních konceptů se duo občas vrhne i do kooperací s jinými projekty. Tak tomu bylo například u těchto specifických náramků pro šperkařství Zorya. | Foto: Archiv Zorya

Ať už hovoříme o sérii květináčů Centrury Pots, stolku s květináči Lil Brut nebo špercích pro značku Zorya, z vaší práce je cítit silný příklon k přírodě a řemeslu. Jaký vztah mezi tvorbou a zmíněnými elementy cítíte?

DIRK: K našemu životu přírodu potřebujeme, je to jedna z nejhlubších studnic inspirace. Stejně tak jako příroda samotná, jsou pro nás důležití i lidé, kteří v ní žijí. A tradiční řemeslo to vše propojuje. Máme štěstí, že tu jsou řemeslníci, kteří nám pomáhají všechny ty kousky pomyslné stavebnice propojit. Rádi ale vyrábíme i sami, kombinujeme tradiční materiály a způsoby zpracování s průmyslovými technologiemi a novými povrchovými úpravami. Je to zkrátka jeden velký experiment.

Jaké limity a naopak výhody s sebou z vašeho pohledu přináší kooperace s partnerem? Je těžší se na konceptu a vizualitě domluvit, nebo se vaše názory díky tomu schází přirozeněji?

KLÁRA: Ačkoli máme oba hodně vlastních projektů, většinou se do nich navzájem zatáhneme. Jakmile jsme začali spolupracovat, už to nějak nejde rozdělit. Vše společně probíráme. Beru to jako dobrou zpětnou vazbu: naše každodenní životy jsou hodně rozdílně, a to je dobré zrcadlo. Vše se nějak rychleji selektuje. A esteticky se shodneme téměř na všem.

Klára a Dirk využívají industriálních a technických materiálů v kombinaci s jemným textilem a přírodním materiálem. | Foto: Archiv Šumová/DirkKlára a Dirk využívají industriálních a technických materiálů v kombinaci s jemným textilem a přírodním materiálem. | Foto: Archiv Šumová/Dirk

Můžete nám prozradit své plány do blízké budoucnosti? Na jaké projekty se nyní chystáte?

KLÁRA: V blízké budoucnosti se na Designbloku představí náš nový projekt pro galerii Křehký, na ten už se hodně těšíme. A mimo to už opravdu dlouho rekonstruujeme a zařizujeme náš dům, to je asi v současnosti největší výzva, takové malé peklíčko. No a Dirk sní a plánuje, že si udělá zahradu – co tím přesně myslí, úplně nevím. 

Další články