Autorky publikace Barbora Pavliš a Lenka Chýlová | Foto: Silvie Kořenková Autorky publikace Barbora Pavliš a Lenka Chýlová | Foto: Silvie Kořenková

Radí, proč se vydat za architekturou zrovna do Benešova. Povedený manuál ukazuje, jak přiblížit města lidem

Možná se zdá absurdní, že byste svůj drahocenný čas měli věnovat četbě knihy o architektuře bývalého okresního města ležícího asi 30 km od Prahy. Jakmile ale tento ne úplně tradiční bedekr vezmete do ruky, začtete se… a ne na chvilku. S největší pravděpodobností pak začnete plánovat výlet do Benešova hned příští víkend, jen abyste si to všechno ověřili v praxi. Kniha Vrstvy města vás určitě pohltí.

Publikace nastiňuje vývoj zajímavé městské architektury, ale slouží i jako praktický průvodce Benešovem. Každá kapitola obsahuje jednu významnou stavbu, které je věnováno vždy několik stran doplněných fotografiemi. Kniha díky tomu narostla na pěkných dvě stě padesát stránek a vy tak máte možnost seznámit se s každou budovou poměrně podrobně. Není ale třeba se bát nějakých suchopárných popisů historie staveb. Osudy každého domu jsou napsány poutavě. Propojují příběhy budov – od návrhu k realizaci – s příběhy architektů a investorů, ale také majitelů domů a obyvatel města. Texty jsou propojeny s archivními materiály, dobovými citáty nebo úryvky popisujícími průběh stavby. Díky tomu můžete sledovat osm set let dlouhý urbanistický vývoj města i jednotlivých staveb a nahlédnout skrze vyprávění „pod pokličku“ domům soukromým i veřejným.

Vrstvy města: 20 kapitol o architektuře Benešova vydává Muzeum umění a designu Benešov, kde si knihu můžete zakoupit. | Foto: Silvie KořenkováVrstvy města: 20 kapitol o architektuře Benešova vydává Muzeum umění a designu Benešov, kde si knihu můžete zakoupit. | Foto: Silvie Kořenková

V průběhu čtení vás určitě překvapí, s jakou pestrou rozmanitostí kvalitních staveb a architektonických stylů se lze v Benešově setkat. Na poměrně malém prostoru města si můžete udělat výlet po stopách historických staveb od gotiky přes baroko a historismy 19. století, až k meziválečné architektuře a zástupcům současné architektonické tvorby od známých jmen. Možná jste netušili, že v Benešově můžete „narazit“ i na taková slavná jména, jako jsou Otakar Novotný, Josef Pleskot, Ladislav Lábus nebo Markéta Cajthamlová.

Graficky publikaci zpracovala Markéta Steinert. Texty doplňuje bohatá fotografická dokumentace Viktora Szemzö. | Foto: Silvie KořenkováGraficky publikaci zpracovala Markéta Steinert. Texty doplňuje bohatá fotografická dokumentace Viktora Szemzö. | Foto: Silvie Kořenková

Pestré putování – od kláštera přes pivovar až po hřbitov

Koncepce knihy je ale daleko promyšlenější. Dodržíte-li klasický postup četby od začátku do konce, seznámíte se s městem, jako byste se pohybovali v kruzích směrem od středu ven na periferii. Není to ale nezbytně nutné, knihou se dá dost dobře listovat a pročítat nahodile. Kapitoly se na sebe odkazují a příběhy domů i lidí propojují tak, jak to v životě bývá. Kromě architektonických stylů a významných jmen se navíc můžete bavit i pestrou přehlídkou typu budov, od kláštera přes radnici, gymnázium, spořitelnu, sokolovnu až po pivovar nebo hřbitov. Odkrývají se tak všechny vrstvy města Benešov – ať již v architektonickém, geografickém, nebo historickém smyslu.

Ve 20 kapitolách popisují autorky nejvýznamnější benešovské stavby, jako je Hotel Karlov, Městská spořitelna nebo kostel sv. Anny, a postupně odkrývají jednotlivé vrstvy města, ať už v historické, geografické, nebo sociologické rovině. | Foto: Viktoria SzemzöVe 20 kapitolách popisují autorky nejvýznamnější benešovské stavby, jako je Hotel Karlov, Městská spořitelna nebo kostel sv. Anny, a postupně odkrývají jednotlivé vrstvy města, ať už v historické, geografické, nebo sociologické rovině. | Foto: Viktoria Szemzö

Manuál k městu Benešov

Kniha se dá číst jako příběh historie města, možná ale mnohem víc zafunguje jako zmiňovaný bedekr. Hned v úvodu naleznete návod, jak ji takto používat a jak se orientovat mezi použitými piktogramy. Nechybí v ní ani mapa města s vyznačenými architektonickými skvosty popisovanými v knize. Většina staveb je veřejně přístupná, je tedy skutečně lákavé vyrazit do Benešova na výlet a vyzkoušet ji v praxi.

Nechybí ani mapa města s vyznačenými architektonickými skvosty popisovanými v knize. | Foto: Silvie KořenkováNechybí ani mapa města s vyznačenými architektonickými skvosty popisovanými v knize. | Foto: Silvie Kořenková

Nedělejme si ale iluze, i Benešov trpí obvyklými problémy současných měst, jako je bourání historických staveb, rozbujelá panelová výstavba, nedostatek parkovacích míst i vizuální smog. Ani to autorky Lenka Chýlová a Barbora Pavliš neopomíjejí zmínit. Podařilo se jim to především skrze dotazník pro současné obyvatele města, z něhož v knize uveřejňují citace. Publikaci to příjemně přibližuje každodennímu užívání města a veřejného prostru, jak to každý známe z vlastní všední zkušenosti.  

Publikace s celým názvem „Vrstvy města. 20 kapitol o architektuře Benešova“ má čistou, jednoduchou, ale zároveň velmi současnou grafiku, která publikaci posouvá o další level výš. Stojí za ní grafická designérka Markéta Steinert, které se u nás začíná přezdívat „královna vizuálních identit“. Její práci jsme věnovali už několik článků i rozhovor. Zdá se, že na města bude, coby grafička, brzy specialistka. Mimochodem ale stojí i za grafikou výstavy Národní galerie v Praze s názvem Falza? Falza!, která je momentálně k vidění ve Šternberském paláci. 

Kniha volně navazuje na výstavní projekt DŮM X MUD, který autorky připravily pro MUD v minulém roce. | Foto: Silvie KořenkováKniha volně navazuje na výstavní projekt DŮM X MUD, který autorky připravily pro MUD v minulém roce. | Foto: Silvie Kořenková

Co ale ke knize, která by měla fungovat jako bedekr, trošku nesedí, je použití kroužkové vazby s průměrem skoro čtyři centimetry. Sice to dovoluje příjemné listování po stránkách, které díky tomu působí jako samostatné karty. Vyřazuje ji to ale z kategorie „knížka tak akorát do kabelky“, i když má sympatickou velikost stránek 13,5 x 20 cm a odolné kartonové desky místo klasického přebalu. Jako bonus k ní ale dostanete sadu fotografických pohlednic s motivem městských zátiší dokreslujících současnou podobu města. Mimochodem za všemi fotografiemi v knize stojí Viktor Szemző a vydalo ji Muzeum umění a designu Benešov.

Vrstvy města předčí vaše očekávání. Široké spektrum budov, historie a výjimečných příběhů skládá plastickou výpověď. Uvědomíte si, jak velkou architektonickou hodnotu lze v Benešově nalézt. Vezměte proto Vrstvy města do ruky, začtěte se a nechte zlákat na výlet. A až se nasytíte krásou městské architektury, můžete si odpočinout v zeleni okolní přírody a blízkém konopišťském parku.

Se křtem knihy, který v MUD proběhl vloni v prosinci, muzeum otevřelo i dlouhodobou expozici Moderní Benešov / architektura a urbanismus v Městské výstavní síni. | Foto: Silvie KořenkováSe křtem knihy, který v MUD proběhl vloni v prosinci, muzeum otevřelo i dlouhodobou expozici Moderní Benešov / architektura a urbanismus v Městské výstavní síni. | Foto: Silvie Kořenková

Článek vznikl v rámci placené spolupráce.

Další články