Muzeum umění Olomouc patří k nejrozsáhlejším českým institucím, které se zabývají výtvarným uměním. Třetí největší instituce svého druhu​ v naší republice se pyšní několika sbírkami, různorodými výstavami a nyní i ucelenou vizuální identitou.

„Muzeum rozvíjí svou činnost ve třech budovách: v Muzeu moderního umění, v Arcidiecézním muzeu Olomouc a v Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Nová vizuální identita měla tato místa propojit, aby bylo každému na první pohled jasné – toto je práce lidí z Muzea umění Olomouc,“ vysvětluje potřebu jednotného vizuálního stylu tiskový mluvčí a vedoucí referátu komunikace a marketingu MUO Tomáš Kasal.

Úspěšné propojení

Sjednocení všech budov, výstav i výstupů bylo hlavním cílem soutěže, kterou v roce 2020 vypsalo muzeum ve spolupráci s odbornou organizací Czechdesign. Vítězné trio grafických designérů přišlo s návrhem jedinečné vizuální identity, ikonickým „M“ i celým na míru vytvořeným písmem. Stejně jako samotné MUO propojuje i nový vizuální styl moderní prvky s historickými.

Interní grafičtí designéři MUO připravují publikace podle manuálu, který vytvořili designéři z publikum.design. | Foto: Simona Velechovská

Mezi výhody nového vizuálu patří podle Tomáše Kasala i jeho výraznost a nezaměnitelnost. | Foto: Simona Velechovská

„Spojovacím článkem všech budov je zkratka MUO se stylizovaným M a celá vizualita, která je natolik svébytná, že by měla sama o sobě fungovat jako jednoznačný identifikátor. Pokud máme například plakát na výlepové ploše mezi mnoha dalšími, lze plakát MUO velmi jednoduše identifikovat právě proto, že grafika je výrazná,“ popisuje Tomáš Kasal. 

Pro instituci, která do té doby používala pouze logo bez komplexního vizuálního stylu, se tak naskytly nové možnosti propagace a především se zjednodušila práce se všemi grafickými materiály. „Z praktického hlediska je důležité říct, že před novou vizuální identitou museli naši grafici individuálně navrhovat podobu každého jednoho plakátu, informačního materiálu, banneru, publikace – to jsou stovky návrhů ročně. Nyní je ta práce jednodušší v tom, že máme určitý klíč – manuál k tvorbě nejrůznějších materiálů, přitom zde pořád zůstává velký prostor pro tvůrčí práci,“ vyzdvihuje výhody sjednoceného vizuálního stylu Tomáš Kasal.

Vydařená spolupráce

Anežka Hrubá Ciglerová, Nikola Wilde a Richard Wilde předali muzeu manuál s doporučeními, jak s ním správně zacházet, zároveň však s institucí i nadále ve spolupráci pokračují. „Většinu rutinních úkonů už dlouho provádějí in-house grafici MUO. Mají spoustu šablon, větší zásahy provádíme my – v současnosti se připravuje nový web, jehož front-end jsme navrhli,“ přibližuje proces spolupráce designér Richard Wilde.

Redesignu se dočkal i muzejní časopis Muzeion. | Zdroj: publikum.design

Na návrhu nových webových stránek pracovali nejen grafičtí designéři z publikum.design, ale také webdesignéři z firmy inQool, kteří měli podle Tomáše Kasala právo veta: „Jako státní instituce musíme splnit různé zákonné požadavky na kontrast barev, velikost písma, optimalizaci pro různé druhy zařízení a podobně, takže kreativitu svazují nejrůznější pravidla, aby byly stránky uživatelsky přívětivé i pro lidi se specifickými potřebami.“

Kromě připravovaného webu prošel úspěšným redesignem časopis Muzeion, který MUO vydává již od roku 2016. Pro všechny milovníky umění nabízí instituce také několik propagačních předmětů, které prošly rukama výše zmíněných grafických designérů. V kolekci se nachází například plátěné tašky, trička a drobné upomínkové předměty.

Různorodá přijetí

Během roku 2021 představilo muzeum nový vizuální styl veřejnosti, která ho přijala především s pozitivními reakcemi. „Zejména zpočátku jsme hodně sledovali provoz na sociálních sítích, které lidé využívají pro sdělení svých názorů a emocí. Neobjevily se tam negativní ohlasy. Beru to jako pozitivní zprávu,“ říká s úsměvem Tomáš Kasal.

Mezi propagačními předměty najdou zájemci časopis Muzeion nebo plátěnou tašku. | Foto: Simona Velechovská

Muzeion vychází jak v tištěné podobě, tak je zdarma ke stažení na webových stránkách MUO. | Foto: Simona Velechovská

Pozitivně vnímá novou identitu MUO i Soňa Vlková, studentka magisterského programu Teorie a dějiny výtvarných umění na Univerzitě Palackého v Olomouci, která na novém vizuálu této instituce vyzdvihuje především propojení současnosti s historií skrze zvolená písma: „Myslím, že nová vizuální komunikace velice dobře akcentuje institucionální a symbolické propojení budovy ‚moderního‘ Muzea umění se ‚starým‘ Arcidiecézním muzeem, kdy současné bezpatkové písmo doplňuje iniciála evokující středověké iluminované rukopisy. O to zásadnější je tato proměna po nedávném znovuotevření Arcidiecézního muzea, kdy je třeba se veřejnosti znovu představit a hledat nové způsoby komunikace. Rozpoznatelná grafická podoba je proto důležitou součástí této komunikace.“

Různorodé reakce vyvolala nová vizuální identita v samotné instituci. „Nicméně si myslím, že i skeptici po půltřetím roce užívání vizuálu vidí, jak do sebe jednotlivé částečky identity zapadají,“ říká Tomáš Kasal a doplňuje: „Stačí, když se náhodou dostane pár věcí na stůl vedle sebe: publikace, pozvánka na výstavu, skládačka k výstavě nebo třeba hlavičkový papír. To všechno spolu komunikuje a není to jen tím, že je na jednotlivých materiálech logo – ani tam být nemusí, ale ty věci na první dobrou patří k sobě.“

Znovuotevřené Arcidiecézní muzeum 

Pod správu MUO spadá kromě Muzea moderního umění také Arcidiecézní muzeum Olomouc, jehož rekonstrukce od studia HŠH byla nominována v letech 2004 a 2006 na prestižní Cenu Miese van der Rohe. Budova se letos v dubnu otevřela po několika letech veřejnosti a nabídla nejen nové výstavní prostory a exempláře, ale také do té doby nepřístupná místa k prozkoumání.

Arcidiecézní muzeum se dočkalo výrazné rekonstrukce, jejíž součástí je i nový navigační systém od studia publikum.design. | Foto: Aleš Jungmann

Za rekonstrukcí Arcidiecézního muzea stojí studio HŠH. | Foto: Aleš Jungmann

Stejně jako vizuální styl MUO pracuje i nová expozice Zde se nacházíte s kontrasty historie a současnosti. Kromě restaurovaných obrazů z 16. a 17. století doplňuje celou výstavu komiks od Martina Šinkovského a Petra Nováka. Ten návštěvníky zve na cestování časem, díky kterému poznají Svatováclavské návrší napříč historickými etapami, a to až do období pravěku. Podobné cestování časem mohou zájemci zažít i v propracované virtuální realitě.

Kouzlo ucelené komunikace

„Největším přínosem je pro mě, jako pracovníka PR, ucelený systém, který můžeme využívat k propagaci našich aktivit. Nový vizuál je podle mne výrazný a dobře vypadá, ale jeho kouzlo je především ve vnitřním propojení všech jeho součástí využitelných od hlavičkového papíru až po billboard,“ shrnuje široký záběr nového vizuálního stylu Tomáš Kasal.

Podle Tomáše Kasala je kouzlo nového vizuálního stylu ve vnitřním propojení všech jeho součástí. Vlevo ukázka vstupenek, vpravo programových listů. | Zdroj: publikum.design

Kromě redesignu všech propagačních materiálů a tiskovin, otevření nové expozice i budov, se MUO zanedlouho dočká nových webových stránek i využití rekonstruovaného multifunkčního sálu Central. V budoucnu přibude ještě Středoevropské fórum Olomouc (SEFO), novostavba od renomovaného architekta Jana Šépky. Tato budova bude první novostavbou muzejní budovy na území České republiky od roku 1938. 

MUO nadále pokračuje v modernizaci budov, výstav i grafických výstupů, díky čemuž si hájí své vysoké postavení mezi českými institucemi, které se zabývají výtvarným uměním. „Nový vizuál je jedním z mnoha střípků, díky nimž vytváříme (nebo se o to alespoň snažíme) pozitivní image muzea. Ta je svým způsobem pozvánkou na naše akce. Kdo nebyl v Muzeu umění Olomouc, jako by ani nežil!“ uzavírá s humorem a nadsázkou Tomáš Kasal.