Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Adéla Chauville Středová má architekturu v krvi, i její otec je vystudovaný architekt a při návrhu konceptu La Pharmacie Française zastal roli konzultanta. | Zdroj: La Pharmacie Française Adéla Chauville Středová má architekturu v krvi, i její otec je vystudovaný architekt a při návrhu konceptu La Pharmacie Française zastal roli konzultanta. | Zdroj: La Pharmacie Française

První lékárna francouzského typu v Praze. Matka s dcerou společně založily La Pharmacie, místo, kde seženete kvalitní kosmetiku v pěkném interiéru

MUDr. Radka Středová spolu se svou dcerou Adélou Chauville Středovou spojily své znalosti z dermatologie, farmacie a architektonický um a otevřely první prodejnu La Pharmacie Française na Arbesově náměstí v Praze. S vystudovanou architektkou a spolumajitelkou Adélou Chauville Středovou, která si vzala na starosti návrh interiéru, jsme si povídali nejen o genezi konceptu. Máme co dohánět v oblasti kvality složení kosmetických produktů? A proč v Čechách koncepty lékáren francouzského typu nevznikaly už dříve?

Francouzskou výběrovou paralékárnu na Arbesově náměstí v Praze jsi otevřela tento rok společně se svou maminkou, doktorkou a odbornicí na dermokosmetiku. Byl rodinný podnik tvůj záměr od počátku? A kdo jakou roli v La Pharmacie Française zastává?

ADÉLA: Nápad otevřít La Pharmacie Française byl společný, proto spolupráce započala přirozeně a přešla v jakousi oboustrannou synergii. Výhoda rodinného byznysu je v tom, že člověk má jeden v druhého důvěru. Co se týče rozdělení našich rolí – mamka je zaměřená na odbornou část zahrnující dermokosmetiku a zdraví, zatímco já jsem více kreativní.

Nápad otevření lékárny francouzského typu v Praze dostala Adéla při první covidové vlně, kdy měla čas se společně s maminkou žijící v Praze a sestrou, která studuje v Holandsku, na projekt rodinného podniku soustředit. | Zdroj: La Pharmacie FrancaiseNápad otevření lékárny francouzského typu v Praze dostala Adéla při první covidové vlně, kdy měla čas se společně s maminkou žijící v Praze a sestrou, která studuje v Holandsku, na projekt rodinného podniku soustředit. | Zdroj: La Pharmacie Francaise

Genius loci

S maminkou se tedy jako tým skvěle doplňujete. Nejenže v Paříži, kde nyní bydlíš, sleduješ bedlivě trh s francouzskou kosmetikou, zároveň ses podílela na samotném konceptu interiéru jakožto vystudovaná architektka. Jak jsi interiér pojala? 

ADÉLA: Rekonstrukcí prostor jsem chtěla respektovat genius loci, kterým je historická budova z druhé poloviny 19. století v Praze. Proto jsem se snažila citlivě vytvořit v místě nový koncept tak, abych zároveň zachovala původní charakter budovy. Inspiraci pro samotný interiér jsem poté hledala u starých lékáren, francouzských apoték, ale i v historických pařížských obchůdcích. Bylo pro mě důležité vhodně skloubit českou a francouzskou kulturu. 

Konkrétní návaznost na francouzské apotéky můžeme vidět například u regálů se spodními komodami, které se postupem času ukázaly díky odkládací ploše jako praktická záležitost při prezentaci produktu klientovi. Naopak moderní ráz dodává policím samotné LED páskové osvětlení nebo zelenkavá barva, která odkazuje k lékárenství obecně. 

Veškerý nábytek je zhotoven na míru od české firmy Loftoo podle návrhu Adély Chauville Středové. | Zdroj: La Pharmacie FrançaiseVeškerý nábytek je zhotoven na míru od české firmy Loftoo podle návrhu Adély Chauville Středové. | Zdroj: La Pharmacie Française

V prostoru také pracuješ s vintage doplňky v podobě skleněných lékárenských nádob. Zaujala mě také lékárenská komoda, kterou zrestaurovala česká firma Loftoo. Jaký příběh provází tyto předměty? 

ADÉLA: Příběh lékárenské skříně přímo neznám, našla jsem ji čirou náhodou na aukru a Jaroslav Hájek z Loftoo nám ji krásně zrestauroval. Do horní části komody vsadil zrcadlo, komodu decentně doplnil o zlatý a černý sokl, aby koncepčně navázala na zbytek nábytku v interiéru. A některé dózy jsem dostala od své tety, která je také doktorka, jiné jsme dokoupily. Svého času se lékárny skleněných nádob zbavovaly a pořizovaly si plastové náhrady. Já naopak ve starých předmětech vidím jejich hodnotu a ráda je dál využívám.

Lékárenskou komodu zakoupila majitelka La Pharmacie Française úplnou náhodou. Zrestaurování si vzala na starosti česká firma Loftoo. | Zdroj: La Pharmacie FrançaiseLékárenskou komodu zakoupila majitelka La Pharmacie Française úplnou náhodou. Zrestaurování si vzala na starosti česká firma Loftoo. | Zdroj: La Pharmacie Française

Když ses snažila skloubit projekt s historickým rázem budovy a okolí, jak ses vypořádala s venkovní reklamou? Nahlédla jsi například do Manuálu pro kultivovanou Prahu?

ADÉLA: Leželo mi na srdci, aby design dobře zapadl do rázu celé čtvrti. Praha je dost zahlcená reklamním vizuálním smogem a já se opravdu snažila, aby se dobře skloubil celý projekt s historickým rázem budovy a okolí. Venkovní reklama tedy respektuje a kopíruje linie fasády. Do manuálu, který zmiňuješ, jsem nahlédla. A rozhodně si myslím, že má Praha velmi kvalitně zpracovaný materiál, kterým by se měl řídit minimálně každý, kdo má prodejnu v historické části Prahy. 

A kdo je autorem vaší vizuální identity? 

ADÉLA: Autorkou je grafická designérka Zuzana Ondruszová Lehutová ze studia Little Brand. Grafika pro La Pharmacie Française je za mě velmi povedená. Základní barva je tmavě modrá a písmo vychází z typografie 20. a 30. let. Rámeček okolo textu odkazuje na štítky ze starých lékáren. Navíc je celý manuál vizuální identity natolik multifunkční, že s ním umíme vytvářet vlastní obsah i my samy, ať už na sociální sítě nebo v podobě různých letáčků.

Autorkou vizuální identity je grafická designérka Zuzana Ondruszová Lehutová. | Zdroj: La Pharmacie FrançaiseAutorkou vizuální identity je grafická designérka Zuzana Ondruszová Lehutová. | Zdroj: La Pharmacie Française

Při návštěvě lékárny nás obslouží zkušený tým lékárnic oděných do typických bílých plášťů. Jakou roli hraje oděv obsluhy v rámci určitého merchandisingu? U lékáren, paralékáren, ale i parfumerií nebo prodejen s kosmetikou to je asi nepostradatelný detail.  

ADÉLA: Ač nejsme klasická lékárna, naši zaměstnanci jsou odborníci v oboru farmacie, dermokosmetiky nebo kosmetiky. A bílé pláště, které u nás nosíme, dávají na odiv odbornost a erudovanost, nicméně je nosíme na „francouzský způsob“. To znamená, že pod pláštěm jsme v civilu, aby se každá osobnost mohla individuálně i přes plášť projevit, a proto nebazírujeme na uniformě. 

Parafarmacie 

Jak se liší úroveň francouzské kosmetiky oproti naší lokální? Máme co dohánět nejen z oblasti kvality složení produktů, ale i služeb?

ADÉLA: Myslím si, že se kosmetický průmysl v Čechách nerozvinul především kvůli komunismu. Když si vezmeme například zmiňovanou Francii, mnoho celosvětově známých kosmetických značek se objevilo právě v 50. a 60. letech. Francie je známá i svými termálními vodami, proč se tedy nerozvinula například kosmetika právě některých z našich mnoha lázní? I u nás několik tradičních značek určitě je, mezi stálice patří určitě Dermacol, a trh se začal postupně obnovovat po revoluci, kdy vznikly kvalitní a dnes už dobře zavedené značky. V posledních několika letech se u nás také zrodilo mnoho nových projektů, které jsou zajímavé jak kosmetickým obsahem, tak celkovou filozofií.

Klenutý cihlový strop je původní prvek domu. | Zdroj: La Pharmacie FrançaiseKlenutý cihlový strop je původní prvek domu. | Zdroj: La Pharmacie Française

S kvalitní kosmetikou jde ruku v ruce také prostředí, kde se produkty prodávají. Proč v Čechách koncepty lékáren francouzského typu neznáme a nevznikají tady? Vy jste vlastně vůbec první tohoto druhu v Praze. 

ADÉLA: Zásadní rozdíl v nákupním chování u Čechů je v tom, že kupují produkt v lékárně ve chvíli, kdy už problém s pletí mají. Kdežto ve Francii nejsou drogerie – lidé nakupují kosmetiku v lékárnách a starají se o pleť celoročně. Záruku kvality produktů zajišťují samotní lékárníci, kteří jsou zároveň nákupčími, mají odbornou znalost a umějí tak posoudit vhodnost složení. 

MUDr. Radka Středová spolu se svou dcerou Adélou Chauville Středovou | Zdroj: La Pharmacie FrançaiseMUDr. Radka Středová spolu se svou dcerou Adélou Chauville Středovou | Zdroj: La Pharmacie Française

Vraťme se ještě k tvému studiu architektury v Barceloně. Na jakých projektech jsi měla možnost se podílet? Jak se liší studium architektury v zahraničí oproti Česku? 

ADÉLA: Rozhodovala jsem se mezi studiem ve Francii a Španělsku. Zatímco architektura ve Francii se vyučuje s důrazem na uměleckou složku, Španělsko se zaměřuje více na technologii výstavby a studium je komplexnější. Dalo by se to přirovnat k českému studiu architektury na ČVUT. Během studií jsem se věnovala jen menším projektům. V současné chvíli se například dostavuje dle mého návrhu rodinný dům za Prahou. Vždy jsem se ale věnovala více věcem najednou, tudíž jsem architekturu nikdy zcela neupřednostnila a tak to zůstalo dodnes.

Článek vznikl v rámci speciální spolupráce.

Další články