Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Produktový designér Radek Brezar | Foto: Lucia Kuklišová / Minimalistický tvar osvětlení neruší další městský mobiliář. | Foto: Archiv Radek Brezar Produktový designér Radek Brezar | Foto: Lucia Kuklišová / Minimalistický tvar osvětlení neruší další městský mobiliář. | Foto: Archiv Radek Brezar

Proti škodlivému světelnému smogu. Designér Radek Brezar vymyslel městské osvětlení, které eliminuje vznik rušivého světla v ulicích

Téma světelného smogu se v novém tisíciletí stalo jedním z řešených problematik napříč celým světem a varianty k zachování krásy noční oblohy se snaží nalézt nejrůznější organizace, odborné laboratoře i zapálení designéři. K těm se v loňském roce připojil i student ateliéru Produktového designu na UMPRUM Radek Brezar, který v rámci své diplomové práce navrhl alternativu městského osvětlení eliminující vznik rušivého světla.

S pojmem světelný smog se v životě jistě setkala většina z nás. Ačkoli tento pojem astronomové použili poprvé již v sedmdesátých letech, dnešní odborníci raději používají pojem rušivé světlo. Toto označení je zcela výstižné – městské světelné zdroje nejrůznějšího charakteru totiž narušují přirozené noční světlo a tyto proměny se negativně propisují do života lidí, zvířat i odborných badatelů. „Světlo, které uniká směrem k obloze, ať už přímo či odrazem od osvětlovaných ploch nebo objektů, zvyšuje jas oblohy a zejména astronomům ztěžuje jejich pozorování,“ vysvětluje Olga Bílková, světelná technička společnosti Technologie Hlavního města Prahy. Kromě astronomů narušení nočního světla dopadá i na zvířata, především noční dravce, a v neposlední řadě i na nás samotné: Nepřirozená dávka světla v noci omezuje produkci hormonů kortizolu a melatoninu, což může narušovat či zneklidňovat náš spánek.

Snížení rušivého světla ve městech může výrazně zlepšit pozorovací možnosti astronomů, ale taktéž usnadnit lov nočních dravců či zkvalitnit náš spánek. | Foto: Archiv Radek BrezarSnížení rušivého světla ve městech může výrazně zlepšit pozorovací možnosti astronomů, ale taktéž usnadnit lov nočních dravců či zkvalitnit náš spánek. | Foto: Archiv Radek Brezar

Autoservis nebo Pražský hrad?

Za hlavního strůjce rušivého světla je často považováno veřejné osvětlení. To ovšem způsobuje světelný smog jen z jedné třetiny a noční obloze dále škodí osvětlení továren, průmyslových a nákupních zón, neonové reklamy, ale i běžné domácnosti. Jedním z nejintenzivnějších zdrojů jsou reklamní poutače všeho druhu. „Nedávno jsme například zaznamenali stížnost na osvětlení botelu Admirál, které je schopno vizuálně přebít i panorama Hradčan,“ podotýká Olga Bílková. Problém může představovat i často zbytečné či naddimenzované architekturní osvětlení, kdy se krom významných památek nasvěcují bezvýznamné stavby. „Osvětlení Pražského hradu nebo Týnského chrámu jistě dává smysl z hlediska akcentace historických památek Prahy. Avšak osvětlení fasády bez profesionálního světelného designu má dnes kdejaký nezajímavý činžák, sídlo firmy nebo třeba i autobazar, a ještě mnohdy provedené nekvalitními nejlevnějšími světlomety,“ dodává Olga.

Přímo ovlivnit tyto další faktory je pro designéra ovšem velmi nelehkým úkolem a Radek se tak zaměřil na cíl, kterého lze dosáhnout. „Globální omezení světelných ploch by bylo možné řešit pouze vyhláškou, a to v našem prostředí bohužel příliš nefunguje. Například roku 2004 se u Nuselského mostu objevila velká reklamní plachta. Od té doby se o tom vedly spory a až letos se došlo k nějakému řešení,“ podotýká Radek, který se této problematice logicky věnuje z designérského hlediska.

Minimalistický tvar neruší další městský mobiliář. | Foto: Archiv Radek BrezarMinimalistický tvar neruší další městský mobiliář. | Foto: Archiv Radek Brezar

Odborná spolupráce na prvním místě

Radek se pro řešení veřejného osvětlení rozhodl po konzultaci s vedoucími ateliéru a s magistrátem Hlavního města Prahy, kteří ho ujistili, že se vydává správnou cestou. Jako designér se pustil do práce, která vyžaduje interdisciplinární tým techniků, optiků, mechaniků a dalších odborníků. „Získat všechny potřebné informace nebylo snadné. Čerpal jsem všemožně z knih a internetu, ovšem technologicky nejzásadnější pro mě byly konzultace s panem Černochem (Osvětlení Černoch), panem Monzerem z archivu IPR Praha a paní Bílkovou z THMP,“ popisuje spolupráci Radek.

Po konzultacích se rozhodl vytvořit lampu do okrajových městských částí s nulovým světelným tokem do horního prostoru. Využil typových led modulů, které umístil do kruhové optické části. „Řešil jsem především teplotu chromatičnosti. Volil jsem tedy 2700-3000K s tím, že tato hodnota dokáže podat velmi dobrý barevný index. Z mého studia totiž vycházelo, že při nižších hodnotách se v Praze vyplatí nesvítit vůbec, protože si člověk raději vybere více frekventovanou a lépe osvětlenou komunikaci,“ vysvětluje Radek.

Kruhová optická hlavice obsahuje vyhovující LED moduly. | Foto: Archiv Radek BrezarKruhová optická hlavice obsahuje vyhovující LED moduly. | Foto: Archiv Radek Brezar

Minimalismus, který neruší

Velkou roli při rozhodnutí osvětlit periferie hrál i fakt, že lampy v centru Prahy vyžadují dobové estetické zpracování. Radek se rozhodl pro jednoduchost tvaru, který své tvarosloví přebírá z městského prostředí. „Lampa je založena na kontrole osvětlení pomocí bezdrátového vysílače, který je vizuálně propojen s tvarem stožáru. Velmi výrazným prvkem je tzv. sloupové prostředí,“ popisuje Radek své estetické záměry. Za velký klad považuje bezdrátové řízení, které může být integrováno přímo do stožáru a lampu tak nemusí hyzdit žádné antény či jiné rušivé elementy s řídicí jednotkou. „Zvolený minimalismus se hodí do současného veřejného prostoru, respektuje ekologická hlediska i požadavky na budoucí bezdrátové řízení,“ přitakává i konzultantka Olga Bílková.

Lampa vrhá světlo jen dolů a nerozptyluje jej do nepotřebných směrů. | Foto: Archiv Radek BrezarLampa vrhá světlo jen dolů a nerozptyluje jej do nepotřebných směrů. | Foto: Archiv Radek Brezar

Zapojení do městské infrastruktury

Ačkoli se Praha i další města snaží o revitalizaci městského osvětlení a jeho přizpůsobení současným požadavkům, praktická realizace Radkova návrhu a jeho zapojení do celkové městské infrastruktury není jednoduchým krokem. Radek se věnoval především tvaru a praktickému využití LED svítidel, pracoval ale i s dalšími důležitými faktory, jako je cena či snadný obecný servis.Snažil jsem se mířit na co nejnižší náklady s co nejvyšší kvalitou podstatných částí. Tedy částí jako je optika, led modul, předřadník či bezdrátový vysílač,“ vysvětluje Radek. Nízké náklady i dlouhodobou udržitelnost podporuje i využití maximálně unifikovaných dílů, které je v případě nutnosti možné po částech vyměnit.

Z hlediska velkovýroby však lampa ještě potřebuje doladit. „Pro globální trh by se musel tvar dopracovat a připravit pro tlakové lití. O této modifikaci mám již dnes jisté představy, ale je zde ještě hodně co promýšlet,“ přiznává Radek. Z pohledu odbornice Olgy Bílkové by se pro sériovou výrobu musela dopracovat i předřadníková část. Pan Brezar tuto část řešil spíše tvarově a proporčně, zbývá vymyslet lepší přístup ke svorkovnici a předřadníku, a také zvýšit krytí proti prachu a vodě,“ vysvětlila. V rámci zájmu menších subjektů jako například obcí by však podle Radka nebyl problém osvětlení již nyní zrealizovat.

Ačkoli by se v rámci centrálního využití muselo svítidlo v různých ohledech technicky dotáhnout, již dnes by podle Radka mohlo posloužit k osvětlení menších obcí. | Foto: Archiv Radek BrezarAčkoli by se v rámci centrálního využití muselo svítidlo v různých ohledech technicky dotáhnout, již dnes by podle Radka mohlo posloužit k osvětlení menších obcí. | Foto: Archiv Radek Brezar

Veškeré zásahy do infrastruktury bývají během na dlouhou trať a nejinak tomu je i v rámci problematiky rušivého světla. Nastavení nových, vyhovujících norem a jejich centrální regulace je úkolem vyšších orgánů, nikoli průmyslových a produktových designérů. Jejich úkolem je přinášet praktické a využitelné potenciální alternativy. A to se Radkovi Brezarovi rozhodně povedlo.

Další články