Proti škodlivému světelnému smogu. Designér Radek Brezar vymyslel městské osvětlení, které eliminuje vznik rušivého světla v ulicích

Produktový designér Radek Brezar | Foto: Lucia Kuklišová / Minimalistický tvar osvětlení neruší další městský mobiliář. | Foto: Archiv Radek Brezar Produktový designér Radek Brezar | Foto: Lucia Kuklišová / Minimalistický tvar osvětlení neruší další městský mobiliář. | Foto: Archiv Radek Brezar

Téma světelného smogu se v novém tisíciletí stalo jedním z řešených problematik napříč celým světem a varianty k zachování krásy noční oblohy se snaží nalézt nejrůznější organizace, odborné laboratoře i zapálení designéři. K těm se v loňském roce připojil i student ateliéru Produktového designu na UMPRUM Radek Brezar, který v rámci své diplomové práce navrhl alternativu městského osvětlení eliminující vznik rušivého světla.

S pojmem světelný smog se v životě jistě setkala většina z nás. Ačkoli tento pojem astronomové použili poprvé již v sedmdesátých letech, dnešní odborníci raději používají pojem rušivé světlo. Toto označení je zcela výstižné – městské světelné zdroje nejrůznějšího charakteru totiž narušují přirozené noční světlo a tyto proměny se negativně propisují do života lidí, zvířat i odborných badatelů. „Světlo, které uniká směrem k obloze, ať už přímo či odrazem od osvětlovaných ploch nebo objektů, zvyšuje jas oblohy a zejména astronomům ztěžuje jejich pozorování,“ vysvětluje Olga Bílková, světelná technička společnosti Technologie Hlavního města Prahy. Kromě astronomů narušení nočního světla dopadá i na zvířata, především noční dravce, a v neposlední řadě i na nás samotné: Nepřirozená dávka světla v noci omezuje produkci hormonů kortizolu a melatoninu, což může narušovat či zneklidňovat náš spánek.

Snížení rušivého světla ve městech může výrazně zlepšit pozorovací možnosti astronomů, ale taktéž usnadnit lov nočních dravců či zkvalitnit náš spánek. | Foto: Archiv Radek BrezarSnížení rušivého světla ve městech může výrazně zlepšit pozorovací možnosti astronomů, ale taktéž usnadnit lov nočních dravců či zkvalitnit náš spánek. | Foto: Archiv Radek Brezar

Autoservis nebo Pražský hrad?

Za hlavního strůjce rušivého světla je často považováno veřejné osvětlení. To ovšem způsobuje světelný smog jen z jedné třetiny a noční obloze dále škodí osvětlení továren, průmyslových a nákupních zón, neonové reklamy, ale i běžné domácnosti. Jedním z nejintenzivnějších zdrojů jsou reklamní poutače všeho druhu. „Nedávno jsme například zaznamenali stížnost na osvětlení botelu Admirál, které je schopno vizuálně přebít i panorama Hradčan,“ podotýká Olga Bílková. Problém může představovat i často zbytečné či naddimenzované architekturní osvětlení, kdy se krom významných památek nasvěcují bezvýznamné stavby. „Osvětlení Pražského hradu nebo Týnského chrámu jistě dává smysl z hlediska akcentace historických památek Prahy. Avšak osvětlení fasády bez profesionálního světelného designu má dnes kdejaký nezajímavý činžák, sídlo firmy nebo třeba i autobazar, a ještě mnohdy provedené nekvalitními nejlevnějšími světlomety,“ dodává Olga.

Přímo ovlivnit tyto další faktory je pro designéra ovšem velmi nelehkým úkolem a Radek se tak zaměřil na cíl, kterého lze dosáhnout. „Globální omezení světelných ploch by bylo možné řešit pouze vyhláškou, a to v našem prostředí bohužel příliš nefunguje. Například roku 2004 se u Nuselského mostu objevila velká reklamní plachta. Od té doby se o tom vedly spory a až letos se došlo k nějakému řešení,“ podotýká Radek, který se této problematice logicky věnuje z designérského hlediska.

Minimalistický tvar neruší další městský mobiliář. | Foto: Archiv Radek BrezarMinimalistický tvar neruší další městský mobiliář. | Foto: Archiv Radek Brezar

Odborná spolupráce na prvním místě

Radek se pro řešení veřejného osvětlení rozhodl po konzultaci s vedoucími ateliéru a s magistrátem Hlavního města Prahy, kteří ho ujistili, že se vydává správnou cestou. Jako designér se pustil do práce, která vyžaduje interdisciplinární tým techniků, optiků, mechaniků a dalších odborníků. „Získat všechny potřebné informace nebylo snadné. Čerpal jsem všemožně z knih a internetu, ovšem technologicky nejzásadnější pro mě byly konzultace s panem Černochem (Osvětlení Černoch), panem Monzerem z archivu IPR Praha a paní Bílkovou z THMP,“ popisuje spolupráci Radek.

Po konzultacích se rozhodl vytvořit lampu do okrajových městských částí s nulovým světelným tokem do horního prostoru. Využil typových led modulů, které umístil do kruhové optické části. „Řešil jsem především teplotu chromatičnosti. Volil jsem tedy 2700-3000K s tím, že tato hodnota dokáže podat velmi dobrý barevný index. Z mého studia totiž vycházelo, že při nižších hodnotách se v Praze vyplatí nesvítit vůbec, protože si člověk raději vybere více frekventovanou a lépe osvětlenou komunikaci,“ vysvětluje Radek.

Kruhová optická hlavice obsahuje vyhovující LED moduly. | Foto: Archiv Radek BrezarKruhová optická hlavice obsahuje vyhovující LED moduly. | Foto: Archiv Radek Brezar

Minimalismus, který neruší

Velkou roli při rozhodnutí osvětlit periferie hrál i fakt, že lampy v centru Prahy vyžadují dobové estetické zpracování. Radek se rozhodl pro jednoduchost tvaru, který své tvarosloví přebírá z městského prostředí. „Lampa je založena na kontrole osvětlení pomocí bezdrátového vysílače, který je vizuálně propojen s tvarem stožáru. Velmi výrazným prvkem je tzv. sloupové prostředí,“ popisuje Radek své estetické záměry. Za velký klad považuje bezdrátové řízení, které může být integrováno přímo do stožáru a lampu tak nemusí hyzdit žádné antény či jiné rušivé elementy s řídicí jednotkou. „Zvolený minimalismus se hodí do současného veřejného prostoru, respektuje ekologická hlediska i požadavky na budoucí bezdrátové řízení,“ přitakává i konzultantka Olga Bílková.

Lampa vrhá světlo jen dolů a nerozptyluje jej do nepotřebných směrů. | Foto: Archiv Radek BrezarLampa vrhá světlo jen dolů a nerozptyluje jej do nepotřebných směrů. | Foto: Archiv Radek Brezar

Zapojení do městské infrastruktury

Ačkoli se Praha i další města snaží o revitalizaci městského osvětlení a jeho přizpůsobení současným požadavkům, praktická realizace Radkova návrhu a jeho zapojení do celkové městské infrastruktury není jednoduchým krokem. Radek se věnoval především tvaru a praktickému využití LED svítidel, pracoval ale i s dalšími důležitými faktory, jako je cena či snadný obecný servis.Snažil jsem se mířit na co nejnižší náklady s co nejvyšší kvalitou podstatných částí. Tedy částí jako je optika, led modul, předřadník či bezdrátový vysílač,“ vysvětluje Radek. Nízké náklady i dlouhodobou udržitelnost podporuje i využití maximálně unifikovaných dílů, které je v případě nutnosti možné po částech vyměnit.

Z hlediska velkovýroby však lampa ještě potřebuje doladit. „Pro globální trh by se musel tvar dopracovat a připravit pro tlakové lití. O této modifikaci mám již dnes jisté představy, ale je zde ještě hodně co promýšlet,“ přiznává Radek. Z pohledu odbornice Olgy Bílkové by se pro sériovou výrobu musela dopracovat i předřadníková část. Pan Brezar tuto část řešil spíše tvarově a proporčně, zbývá vymyslet lepší přístup ke svorkovnici a předřadníku, a také zvýšit krytí proti prachu a vodě,“ vysvětlila. V rámci zájmu menších subjektů jako například obcí by však podle Radka nebyl problém osvětlení již nyní zrealizovat.

Ačkoli by se v rámci centrálního využití muselo svítidlo v různých ohledech technicky dotáhnout, již dnes by podle Radka mohlo posloužit k osvětlení menších obcí. | Foto: Archiv Radek BrezarAčkoli by se v rámci centrálního využití muselo svítidlo v různých ohledech technicky dotáhnout, již dnes by podle Radka mohlo posloužit k osvětlení menších obcí. | Foto: Archiv Radek Brezar

Veškeré zásahy do infrastruktury bývají během na dlouhou trať a nejinak tomu je i v rámci problematiky rušivého světla. Nastavení nových, vyhovujících norem a jejich centrální regulace je úkolem vyšších orgánů, nikoli průmyslových a produktových designérů. Jejich úkolem je přinášet praktické a využitelné potenciální alternativy. A to se Radkovi Brezarovi rozhodně povedlo.

Související

Ambiciózní Ostrava. Třetí největší sídlo republiky má novou funkci městského architekta a vize, jak zlepšit kvalitu života
Interiér a architektura

Ambiciózní Ostrava. Třetí největší sídlo republiky má novou funkci městského architekta a vize, jak zlepšit kvalitu života

Nikol Galé - 27. 1. 2021

Vizuální smog jako brzda byznysu. Plzeňský Prazdroj s pomocí Veroniky Rút pomáhá hospodám měnit tvář
Interiér a architektura

Vizuální smog jako brzda byznysu. Plzeňský Prazdroj s pomocí Veroniky Rút pomáhá hospodám měnit tvář

Kateřina Tobišková - 16. 12. 2020

Domy jako malířské plátno. Velkoformátové nástěnné malby neboli murály zkrášlují česká města
Ilustrace

Domy jako malířské plátno. Velkoformátové nástěnné malby neboli murály zkrášlují česká města

Tereza Bíbová - 17. 8. 2020

Ulice jsou plné designových omylů, říká designérka Veronika Rút Nováková, která vytvořila oceňovaný manuál proti vizuálnímu smogu
Grafický design

Ulice jsou plné designových omylů, říká designérka Veronika Rút Nováková, která vytvořila oceňovaný manuál proti vizuálnímu smogu

Marie Pánková - 12. 3. 2019

SHOP Snoubení
kruh 2024
zuz banner
ujep 2024